Krátce po začátku nového tisíciletí měli prognostici jasno: blíží se konec tištěných knih. Hmatatelný produkt společné práce autorů, grafiků, sazečů i tiskařů měla nahradit čistě digitální – nehmotná – varianta. Výhody byly všem zřejmé: elektronické knihy nezaberou místo, do jednoho zařízení se jich vejde nepočítaně, dá se v nich pohodlně vyhledávat nebo si dělat poznámky bez rizika, že je tím jednou pro vždy znehodnotíme. Jenže ani na konci roku 2016 nedokázaly digitální knihy v prodejích porazit své tištěné příbuzné. Realita je zkrátka jinde, než si futurologové vysnili. Ve Velké Británii mají e-knihy zhruba čtvrtinový podíl na trhu, v Německu přibližně desetinový. A Česká republika je na tom ještě hůře. Ze všech knih prodaných za rok připadá jen asi 1,5 % na digitální verze.
Šest set tisíc čteček
„Skóre,“ kterého digitální publikace dosahují v ČR, opravdu neukazuje na zásadní zvrat v čtenářských preferencích. Proč se ale elektronické knihy výrazněji nerozšířily, když podle údajů Svazu českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) vlastní Češi okolo 600 tisíc čteček elektronických knih? Podle vydavatelů je na vině hlavně nelegální stahování.
„Důvod nízkých prodejů je ten, že Češi nechtějí kupovat knížky. Oni je radši ukradnou.“ |
„Důvod nízkých prodejů je ten, že Češi nechtějí kupovat knížky. Oni je radši ukradnou,“ říká investor knižního webu Zeedee.com Michal Vydržel.
Zběžný pokus s vyhledávačem Google jeho slova dotvrzuje. Po zadání hesla e-knihy našeptávač sám od sebe dodá pokračování: Zdarma, zadarmo, zdarma ke stažení. Vydržel předpokládá, že na vině je hlavně generace, která zažila komunismus a je zvyklá se zařídit podle hesla „Kdo nekrade, okrádá rodinu.“
Čteme, ale neplatíme
Jenže Richard Klíčník z vydavatelství Argo doplňuje další pohled. „Ani nová generace neshledává nic amorálního na stahování. Jednomu kolegovi dokonce přišel e-mail s otázkou, kdy nějaká nová kniha půjde zadarmo sehnat na Ulož.to.“
Z jejich slov vyplývá, že Češi sice knihy „v digitále“ čtou, ale odmítají za ně platit. Dva roky starý průzkum společnosti Mediaresearch uvádí, že tři čtvrtiny lidí s přístupem k internetu si nikdy nekoupily elektronickou knihu; 40 procent z nich ale přiznává, že aspoň jednu e-knihu četlo.
Dalším důvodem, proč si tištěné publikace drží tak vysokou oblibu proti svým konkurentkám, je čtenářská láska ke knihám. |
Poněkud svérázný přístup Čechů k autorským právům ale není jedinou překážkou rozvoje „čtení bez papíru“. Mnohé lidi odrazuje větší množství vzájemně nekompatibilních formátů uchovávání elektronických textů a zařízení určených k jejich četbě.
Dalším důvodem, proč si tištěné publikace drží tak vysokou oblibu proti svým konkurentkám, je čtenářská láska ke knihám. Držet v ruce hmatatelný artefakt v pojetí mnoha bibliofilů nemůže nic nahradit. Je to podobné jako se zmrtvýchvstáním klasických hudebních LP desek, které v éře nehmotných „empétrojek“ v posledních letech prožívají nebývalý comeback. „Moje čtečka se smutně válí v šuplíku a já dál všude tahám papírové knihy, protože je prostě musím mít v knihovničce k osahání,“ shrnuje přispěvatelka jedné z četných internetových diskusí o e-knihách Magdaléna.
Unaveni digitálem
Elektronické knihy neválcují ty tištěné ani na Západě, kde je přitom podíl prodaných e-knih výrazně vyšší než v Česku. Americká statistika za loňský rok dokonce ukázala, že trh digitální četby vUSA po několikaletém růstu zaznamenal propad.
Zámořští publicisté v souvislosti s ochladnutím čtenářského zájmu používají termín „digital fatigue“. Nejen mladší generace je podle nich unavená celodenním sledováním obrazovky a displeje elektronických zařízení.
Americká agentura Codex Group, která se zabývá výzkumem čtenářstva, nedávno zveřejnila výsledky svého šetření. Z něho plyne, že čtvrtina čtenářů v USA chce trávit méně času hleděním na displej a hlásí (i když možná přechodný) návrat k tištěným knihám.