Aktualizováno. Amnestie, kterou v první den letošního roku vyhlásil prezident Václav Klaus, se dotkla i jeho přítele, podnikatele Petra Lukeše. Soud s Lukešem, který nyní žije na Floridě, a s pěticí bývalých manažerů Válcoven trub Chomutov trval přes deset let. Případ patřil k nejdéle se protahujícím velkým hospodářským kauzám v dějinách české justice.
Informaci ČESKÉ POZICE potvrdil minulý týden Lukešův advokát Vítězslav Květenský. Tvrdil, že amnestie by se jeho klienta týkat měla. Mluvčí Krajského soudu v Plzni Alexandra Vaňková nechtěla koncem týdne ke kauze Lukeše podávat žádné bližší informace. Mluvčí pouze uvedla, že Klausova amnestie by se mohla vztahovat na čtyři případy, které plzeňský soud řešil. Dle Vaňkové soud výsledky zveřejní až poté, co budou o jeho rozhodnutí zpraveny zainteresované osoby.
V pondělí Krajský soud v Plzni rozhodl o zastavení stíhání Petra Lukeše. Informaci Vaňková potvrdila serveru Lidovky.cz. Lukešův advokát Vítězslav Květenský v reakci pro ČESKOU POZICI uvedl: „Zatím jsem nedostal písemně rozhodnutí soudu. Ten ho zasílá advokátům do datových schránek. Až ho budu mít k dispozici, seznámím s ním klienta a teprve potom mohu hovořit o dalším postupu.“
Stín navždy?
Lukeš ještě před verdiktem plzeňského soudu, jak tvrdil dobře informovaný zdroj ČESKÉ POZICE, z pravděpodobného zastavení případu radost příliš neměl. Věřil, že se mu podaří u soudu, který měl začít v těchto dnech, očistit své jméno. Krajský soud v Plzni Lukeše již dvakrát zprostil obžaloby, naposledy začátkem loňského roku. Státní zástupce se ale proti verdiktu odvolal. Lukeš měl údajně obavy, že pokud vlekoucí spor ukončí amnestie, zůstane navždy stín pochybnosti nad jeho nevinou. Redakce se pokoušela Lukeše kontaktovat osobně. Bezúspěšně.
Lukeš má nyní údajně obavy, že pokud vlekoucí spor ukončí amnestie, zůstane navždy stín pochybnosti nad jeho nevinouPočátky problémů podnikatele Lukeše sahají do dubna 1997, kdy společnost Cimex, kterou Lukeš založil se svou partnerkou (dnes manželkou) Janou Sobotovou, vstoupila do chomutovské skupiny VT Dioss. Závazky firmy, která vyráběla bezešvé trubky, se v té době pohybovaly kolem 4,6 miliardy korun.
Majetek společnosti VT Dioss a tří dceřiných firem převedl Lukeš se svými obchodními partnery na novou firmu Válcovny trub Chomutov. Ta však kupní cenu nezaplatila v hotovosti, ale směnkami se splatností na deset a třináct let. Ve společnostech VT Dioss po převedení důležitého majetku pro obnovení výroby zůstaly pouze dluhy a tři dcery skončily v konkurzu.
Petr Lukeš v rozhovoru pro Hospodářské noviny v roce 2006 poznamenal: „Není pravda, že v původních firmách nic nezbylo. Měly k dispozici směnky, část z nich například chtěla v červnu 1997 převzít IPB na úhradu pohledávek v rozsahu 2,2 miliardy korun. Zůstaly jim nemovitosti za víc než půl miliardy, pohledávky za další 1,5 miliardy.“
Žalobce Jaromír Jindřich vysvětlil v deníku MF Dnes podstatu údajného trestného činu: „Cimex převedl všechna aktiva na nově vzniklou firmu a dluhy v majetkově téměř vyprázdněné společnosti nechal. Tím znemožnil věřitelům získat své finance, a to se dá klasifikovat jako nezákonné jednání.“ Žalobce nicméně připustil, že Lukeš, který Válcovny trub Chomutov odprodal v listopadu 1997 Železárnám Hrádek podnikatele Zdeňka Zemka, se na chomutovském obchodu velmi pravděpodobně nijak osobně neobohatil.
Obhajoba od počátku procesu tvrdila, že jediným cílem managementu i statutárních orgánů bylo za pomoci investice ve výši zhruba devět set milionů korun financovanou z úvěru zachovat výrobu. Produkce tehdy stála a zaměstnanci pobírali jen část mzdy. Záchrana produkce se Lukešovým lidem skutečně podařila. Bezešvé trubky se v Chomutově vyrábějí dodnes.
Nižší škoda, nižší trest
Policií vyčíslená škoda ve výši čtyř a půl miliardy korun se během řízení postupně snižovala až na necelou pětinu. Stejně klesala i požadovaná výše trestu – původně hrozilo obžalovaným osm let odnětí svobody, u krajského soudu státní zástupce požadoval podmíněný trest.
Ke Krajskému soudu v Plzni se dostal případ na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu, který vyhověl dovolání státního zástupce. Nejvyšší soud přikázal doplnit některé konkrétní skutečnosti ve znaleckém posudku a nařídil další výpovědi svědků. Jak již bylo zmíněno, začátkem loňského roku krajský soud v Plzni už podruhé Lukeše obžaloby zprostil. Tím však kauza neskončila, protože státní zástupce se proti verdiktu odvolal.
Petr Lukeš, bývalý šéf skupiny Cimex, která v tuzemsku vlastní mimo jiné největší hotelovou síť Orea Hotels, žije v současné době se svou ženou a pěti dětmi na Floridě. Podle dřívějšího vyjádření obhájce Vítězslava Květenského se pobytu v České republice nevyhýbal. Lukeš se v USA zabývá obchodem s nemovitostmi. Na svých internetových stránkách píše, že mezi jeho koníčky patří fotografování, počítače, lyžování a auta.
Lukeš se do Spojených států odstěhoval v prosinci 1997, tedy krátce po „sarajevském atentátu“. V odchodu Petra Lukeše, coby obdivovatele Václava Klause, je značná symbolika. Cimex, jak vyplývá z výroční zprávy ODS, stranu ještě v roce 1998 podpořila padesáti tisíci korunami.
Poprvé v Mariánkách
První setkání s Klausem popsal Lukeš v týdeníku Euro. „S Václavem Klausem jsem se prvně osobně setkal v roce 1994 v Mariánských Lázních v hotelu Excelsior, kde byl na obědě s finským premiérem. Ten krásný secesní hotel naše společnost rok předtím zprivatizovala a zrekonstruovala. A tak jsme se měli čím pochlubit. Jak bylo u pana premiéra Klause zvykem, rozhodl se náhle, že si udělají s předsedou finské vlády malou procházku, a požádal mě, abych jim město ukázal.“
Dle informací ČESKÉ POZICE nebyly vazby s Klausem přetrhány ani po Lukešově odchodu do USAPřátelství navázané v Mariánských Lázních pokračovalo. „Setkávali jsme se s panem Klausem při různých příležitostech, například na jednáních podnikatelů, na koncertech, výstavách, sportovních a kulturních akcích. Naše firma pořádala ve svém zrekonstruovaném sídle v Karlových Varech vernisáže, Václav Klaus v květnu 1996 zahajoval výstavu Oldřicha Kulhánka. V následujících letech býval naším pravidelným hostem při příležitosti filmového festivalu v Poštovním dvoře. Potkávali jsme se na brněnském veletrhu i na úřadu vlády, kam jsem občas zašel za Lucií Čadilovou,“ citovalo Euro v roce 2003 Lukeše.
Dle informací ČESKÉ POZICE nebyly vazby s Klausem přetrhány ani po Lukešově odchodu do USA. Údajně měl Klaus Lukeše v Americe několikrát navštívit. Lukešovým hostem na Floridě byl také Klausův známý Peter Kovarčík. „Nežije si tam nijak nad poměry, spíš jako takový průměrný americký manažer,“ svěřil se týdeníku Euro podnikatel Kovarčík.