Prezident Václav Klaus převzal řízení vládní krize. Jelikož se nachází ve velmi vážném stadiu svého vládnutí (za více než rok a půl ve funkci končí), lze od něj očekávat čím dál razantnější vstupy do domácí politiky. A je třeba ho za to pochválit, protože je snad jediný, který sice nevidí za roh, ale absolutně přesně ví, o co se v dnešních krizových dnech vlády hraje. A je úplně jasné, že tuto hru hrát nechce.
DeABLizace české politiky je pouze vedlejší efekt, ať k ní země dospěje jakoukoli cestou
O jakou hru se jedná? Především zde vůbec nejde o roli ABL v české politice. Ta byla jen rozbuškou. O tom, jakým způsobem Bárta řídí VV a jejich ministerstva, věděla vedení ODS a TOP 09 od začátku společného vládnutí, a znala možná i větší a horší detaily, než jaké se nyní objevují v médiích. Vyvádět nyní, že je to hrozné a že si to vláda nepřeje, uráží inteligenci voličů. DeABLizace české politiky je pouze vedlejší efekt, ať k ní země dospěje jakoukoli cestou a dříve, nebo později.
Prvotním cílem bylo – a stále je – udělat z premiéra loutku, získat a udržet v mocenské struktuře státu pozice, které Nečasovou politikou – ale ne Bártovou či Johnovou – byly ztraceny či jsou nyní vážně ohroženy. Není náhoda, že krize vypukla v době, kdy premiér a ministr Jiří Pospíšil začal čistku na státních zastupitelstvích. V instituci, která je mocnější než zpravodajské služby, policie či soudy. Kdo ovládá státní zastupitelství, může si v této zemi dělat, co chce. Může se to někomu líbit, někomu nelíbit, zkrátka tak to je.
Při poslední návštěvě Petra Nečase na Hradě chtěl podle informací ČESKÉ POZICE prezident slyšet i od premiéra, kdo tuto krizi vyvolal. Ptal se prý, zda to bylo trio Topolánek-Langer-Tluchoř. Nečas údajně nesouhlasil jen se jménem Langer. Premiér přece nemohl prezidentovi lhát! Vášnivý tenista Klaus určitě sledoval daviscupová utkání Česká republika-Kazachstán, která se konala začátkem března v Ostravě, a viděl Krysínu Kočí jako kukaččí vejce v obležení vysoce postavených chlapů z ODS Petra Tluchoře, Pavla Drobila, Ivana Langera či Mirka Topolánka. Není to sice samo o sobě důkaz usvědčující budoucí „pučisty“, ale prezident má určitě mnoho informačních zdrojů k tomu, aby jeho úsudek byl správný.
Premiér by sám od sebe Věcem veřejným ultimátum „berte, nebo odejděte“, nedal
Takže je jasno, a proto jsou jasně čitelné i prezidentovy kroky. Nebo – jak by to řekl on sám nejlépe – nekroky. Za to, že Bártovu demisi a návrh na odvolání Dobeše a Johna nepodepsal hned, je prezident obviňován, že nechce dodržet Ústavu. Klaus ale zná Nečase a ví, že premiér by sám od sebe Věcem veřejným ultimátum „berte, nebo odejděte“, nedal. Nechal se k němu dokopat Tluchořem a Kalouskem. A prezident dobře ví i to, že Nečas na něj tlačí jen proto, že na premiérovi klečí opět Tluchoř a spol. Nechceme předsedovi vlády radit, ale chce-li si zahrát v reklamním spotu firmy Nike (slogan: Buď tím, kdo rozhoduje!), Tluchoře by na jednání K9 už dál brát neměl.
Prezident a premiér se nyní zakopali ve svých pozicích. Nečas prohlašuje, že dokud Václav Klaus nesplní svoji ústavní povinnost, další jednání K9 nebude. Prezident mu ale z Brna vzkázal, že rozhodne až poté, co z dalšího jednání K9 vyplyne konkrétní plán řešení vládní krize. Tento výrok mohl překvapit jen naivky. Klaus bude postupovat v souladu s Ústavou, ale otázka je, kdy. Možná chce dopřát čas Nečasovi, aby i jemu konečně došlo, že pro roli ve hře, kterou si nevybral, nemá důvěryhodnou obhajobu.
Z patové pozice, která nemůže trvat dlouho, musí někdo ustoupit. A prezident to nebude. Nemůže si dovolit, aby si s ním někdo hrál divadlo s demisemi a přísliby demisí. Nechce být zatažen do konstrukce, že někdo rozboří vládu, a pak si z chaosu urve pozice, které Hrad bude muset ústavně posvětit.
Až Klaus zjistí, že většině aktérů jde o zájmy této země, nikoliv o záchranu pozic a zisk nových postů, začne plnit svoje ústavní povinnosti okamžitě. Dříve těžko.
