Klaus létá po světě. Jako akademik, nebo dělat politiku?

Za půldruhého měsíce, co opustil Pražský hrad, byl exprezident už dvakrát přednášet v USA, jednou v Rusku a Velké Británii.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ReutersČeská pozice

Za půldruhého měsíce, co opustil Pražský hrad, byl Václav Klaus už dvakrát přednášet v USA, jednou v Rusku a jednou ve Velké Británii. Kam dál má namířeno, kalendář akcí na jeho webových stránkách neuvádí, ačkoliv podle lidí z exprezidentova okolí má pozvánek dost. „Není to ovšem tak, že by své plány zveřejňoval třeba půl roku dopředu,“ sdělil ČESKÉ POZICI Jan Koukal, člen dozorčí rady Institutu Václava Klause.

Bude-li exprezidentovo světoběžnictví zdárně pokračovat, podkopávalo by to tezi posměváčků, že je Klaus mezinárodně známý jen kvůli trapné epizodě s chilským suvenýrem. Klausovi vyznavači by to naopak vnímali jako velké zadostiučinění. Někteří už tak činí.

„Václava Klause berou stále na obou stranách Evropy vážně. Z našeho hlediska, pokud bychom se o tom přes mediální blokádu dozvěděli, je to učiněná kurská anomálie. Tam i tam totiž říká nepříjemné věci. A oni mu nejen aplaudují, nejen ho stále zvou, aby mluvil, ale dokonce se s ním radí,“ upozorňuje v magazínu Protiproud na údajnou záhadu někdejší Klausův vicekancléř Petr Hájek.

„Oni mu nejen aplaudují, nejen ho stále zvou, aby mluvil, ale dokonce se s ním radí,“ upozorňuje Petr Hájek„Při setkání s prezidentem Ruské federace Dmitrijem Medveděvem jsme čekali na našeho exprezidenta s kolegou Weiglem přes dvě hodiny! Něco takového si nepamatuji ani ze státních návštěv. Mluvili spolu mezi čtyřma očima o většině složitostí současného světa. Jistě ne proto, že by nevěděli, jak ubít čas. Tohle slepci z Práva, Lidových či Hospodářských novin, o MF Dnes nemluvě, nevědí – a kdyby věděli, nepochopí,“ rozčiluje se Hájek, který v exprezidentově institutu zároveň působí jako ředitel pro humanitní a mediální studia.

Potlesk pro Klause

Řediteli Hájkovi se kvůli „totální mediální informační blokádě (o dění v Rusku)“ možná nedoneslo, že Dmitrij Medveděv už bezmála rok není prezidentem, nýbrž opět premiérem. Nepřejícní novináři rozporují i Hájkem uváděnou délku schůzky: Podle moskevského zpravodaje České televize Miroslava Karase trvala „jen“ něco přes hodinu a půl.

Hájek má nicméně pravdu, že i to je v diáři premiéra jaderné mocnosti úctyhodná doba vyhrazená na neformální jednání s vysloužilým politikem ze „zemičky, jejíž občané tvoří sotva dvě třetiny obyvatel Moskvy“. Na Medveděvovo osobní pozvání se Klaus jako řečník zúčastnil i konference The Russia Forum pořádané ruskou bankou Sberbank.  

„Na větu o stagnující Evropě reagovalo mezinárodní publikum v obrovském sále dlouhým potleskem“„Byli tam experti – ale hlavně byznysmeni. Jestli se nepletu, byl Klaus jediný, koho potlesk v jeho vystoupení přerušoval,“ líčí průběh fóra Hájek. (Bývalý hradní vicekancléř ovšem nezmiňuje, že nositel Puškinovy medaile za šíření ruské kultury na rozdíl od ostatních zahraničních řečníků přednášel rusky. Posluchači jinak odkázání na simultánní tlumočení tak mohli najednou reagovat bezprostředně.) Klaus se prý v projevu podivil, že se v Rusku ještě někdo dívá na Evropskou unii jako na vzor, ačkoli stagnuje a je schopna pouze kosmetických úprav. „Čím více bude stagnovat Evropa, tím bude pro nás ruský trh důležitější,“ prorokoval údajně osobní host ruského premiéra.

„Na větu o stagnující Evropě reagovalo mezinárodní publikum v obrovském sále dlouhým potleskem,“ kvituje Hájek s potěšením. Zároveň podotýká, že v rozporu s mediálním obrazem Klause coby agenta Kremlu vyzval český exprezident k vývoji Ruska směrem k pluralitní demokracii. „Mimochodem tohle žádný z řečníků neučinil – včetně Tonyho Blaira,“ upozorňuje Hájek na jednoho z dalších vysloužilých politiků vystupujících na fóru.

Chcete mě?

„Tony Blair hovořil jako vždy: Dokonale politicky korektně o ničem (…), publikum ho rozhodně potleskem nepřerušovalo. Nakonec mu ale také zatleskali,“ líčí Hájek reakci na vystoupení britského expremiéra. Možná posluchačům chvilku trvalo, než se vzpamatovali z honoráře, jaký si za své „blairovsko-unijní nesmysly“ účtuje. Zatímco někdejší věrozvěst „třetí cesty“ a vojenského „vývozu demokracie“ je znám svým pragmatismem ve vztahu k postsovětským zemím, v případě Václava Klause se vnucuje otázka, zda byl v Moskvě profesionálním řečníkem či ochotníkem.

Agentury London Speaker Bureau či All American Speakers inzerují Klause stále jako úřadujícího prezidentaLoni v létě se Václav Klaus stal obětí „havlistické mediální štvanice“, když vyšlo najevo, že figuruje na seznamu prominentních řečníků, které na konference či semináře nabízejí komerční agentury. „Není jasné, zda za tyto přednášky, na nichž vystupuje jako český prezident, pobírá honoráře, a jde tedy o jeho soukromý byznys, nebo zda jde o reprezentaci země," uvedl tehdy server Aktuálně.cz s tím, že prezidentská kancelář odmítá věc komentovat. Důvodem inzerce rétorických služeb hlavy státu na trhu mohla být snaha zvrátit dojem, že je prezident Klaus málo zván na oficiální návštěvy zahraničí.

V nabídce agentur London Speaker Bureau či All American Speakers Václav Klaus každopádně figuruje nadále. Ani jedna z agentur se však neobtěžovala aktualizací jeho profilu (stále ho popisují jako úřadujícího prezidenta). To by napovídalo, že v jejich portfoliu patří spíše mezi „ležáky“. Pořadatelé konferencí na libovolné téma, kteří v nabídce těchto agentur hledají zvučná jména, jež by zvýšila prestiž jejich eventů, si českého (ex)prezidenta moc často asi nenajímají.

Mí Anglosasové mi rozumějí

To však vůbec neznamená, že si Klause na akce nezvou spřízněné zahraniční instituce, které se na něj obracejí bez zprostředkujících agentur. Na svou první cestu po vypršení prezidentského mandátu vyrazil Klaus do USA už v den inaugurace svého nástupce (Jeho tehdejším vystoupením ve washingtonském Cato institutu, kde přijal pozici stálého spolupracovníka, se zabývala i ČESKÁ POZICE).

kalendáři akcí na svých webových stránkách zmiňuje Václav Klaus v rámci cesty po USA také návštěvu „rovněž prestižního“ think-tanku The Heritage Foundation. Uvádí i účast na „konferenci“ AEI World Forum v Sea Island v Georgii. To je pozoruhodné vzhledem k tomu, že pořádající think-tank The American Enterprise Institute (AEI) setkání za zavřenými dveřmi exkluzivního letoviska s vyloučením novinářské veřejnosti odmítl komentovat a neuvádí ho ani v kalendáři svých akcí.

Americký server Politico se dopídil, že mezi účastníky byl zřejmě předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner, bývalý viceprezident Dick Cheney či mediální mogul Rupert Murdoch. Jejich kanceláře však kolem soukromé sleziny konzervativní smetánky vesměs mlží. Veřejným ohlášením své účasti se tak Klaus z tohoto kroužku vlivných vyděluje a řadí se po bok dalšího postkomunistického hosta, gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho, který svou účast rovněž dopředu avizoval. Při představě, co si tito dva za zavřenými dveřmi asi vyříkávali, je „totální mediální blokáda“ z hlediska pořadatelů celkem pochopitelná. 

Dostává Klaus pozvánky i odjinud než z anglosaského světa a Ruska?O necelý měsíc později zavítal exprezident Klaus do USA podruhé. Tentokrát vystoupil s hlavním projevem na konferenci věnované Friedrichu von Hayekovi na University of Richmond ve státě Virginia. V kalendáři akcí na svém webu opět neopomněl zmínit, že „zastávku ve Washingtonu využije k setkání s řadou kolegů ve spřátelených institutech.“

V podobném duchu se nesla i další Klausova „anglosaská“ výprava – do Velké Británie. Na pozvání Pembroke College na prestižní Cambridgeské univerzitě přednesl výroční přednášku The Adam Smith Lecture. Na svém webu upozorňuje, že „cestu do Británie využije také k návštěvě vlivného londýnského think-tanku Centre for Policy Studies, který byl v roce 1974 spoluzaložen Margaret Thatcherovou“.

Klausovu vazbu na nedávno zesnulou ex-premiérku marketingově vytěžili i pořadatelé jeho přednášky v Cambridge. „Kromě toho, že je přesvědčeným zastáncem svobodného trhu a euroskeptikem, byl i osobním přítelem Margaret Thatcherové, a jeho řeč tak bude obzvláště zajímavá vzhledem k jejímu skonu. Všichni jsou vítáni,“ lákali studenty přes Facebook na vystoupení středoevropského exprezidenta.

Vídeňská spojka

Přednášky na akademické půdě věnované velikánům klasického ekonomického liberalismu Klausovi asi opravdu nemusely dojednávat výše zmíněné „honorářové“ agentury. Dostává však pozvánky i odjinud než z anglosaského světa a Ruska? Jan Koukal z dozorčí rady Institutu Václava Klause, který má jakožto bývalý vyslanec ve Vídni na starosti pozvánky z německy mluvících zemí, to ČESKÉ POZICI potvrdil.

Na otázku, proč svá další zahraniční vystoupení třeba s měsíčním předstihem neavizuje, když i pořadatelé potřebují po potvrzení Klausovy účasti dostatek času na to, aby věc zpropagovali, Koukal odpovídá: „Nejsou to akce, že by se ‚jelo na Klause‘. Jsou to spíše semináře. Nevím o žádné akci, kde by byl jen Klaus. Typově jde o konference, kde je třeba pět řečníků.“

V Institutu Václava Klause se nejspíš svádí debata o tom, zda se má exprezident profilovat výhradně jako akademik, anebo má-li občas zabrouzdat i do politikyJedná se prý třeba o exprezidentově účasti na vídeňském ekonomickém kongresu com.sult, kde Klaus už v minulosti vystupoval (obdržel tam i cenu za celoživotní dílo). Dalším želízkem v ohni je prý Mezinárodní ústav aplikované systémové analýzy (IIASA), kde Klaus už rovněž přednášel, a kterému šéfuje klimatolog Pavel Kabát. Koukal by dokonce uvítal, kdyby se exprezident stal členem „čestného výboru“ IIASA.

A co pozvánky z Německa? Koukal žádnou nekonkretizoval, ale na dotaz ČESKÉ POZICE, zda by Klaus neuvažoval o spolupráci s tamní novou platformou proti euru (Alternativa pro Německo), odpověděl se znatelným pohoršením v hlase, že to nedoporučuje. „A Sarrazin, to taky není dobře,“ odkáže sám od sebe na kontroverzního německého buřiče proti euru a přistěhovalectví. Bezděky tak napoví, že se v Institutu Václava Klause nejspíš svádí debata o tom, zda se má exprezident profilovat výhradně jako akademik, anebo má-li občas zabrouzdat i do politiky.

Mocné dubisko

V tomto ohledu je patrný rozdíl mezi Klausovými vystoupeními v Rusku a na Západě. Zatímco v USA a Británii byl hostem soukromých think-tanků a univerzit, na moskevské fórum pořádané většinově státem vlastněnou bankou Sberbank přijel na osobní pozvání ruského premiéra. Úvodní zdravici k delegátům pronesl Sergej Ivanov, šéf prezidentské kanceláře Vladimira Putina, a první den rokování uzavřel svým projevem první vicepremiér Igor Šuvalov. Na závěr fóra vystoupila následující den Putinova poradkyně Elvíra Nabiullinová.

Zatímco Tony Blair by tam bez řádného honoráře možná nezavítal, Klause nejspíš nemuseli dvakrát pobízet. Toho si je ruská strana patrně vědoma. Případný honorář by tak v Klausově případě nebyl lákadlem k účasti na fóru, ale odměnou za dlouhodobě projevovanou přízeň. „Nechápu, jak je možné, že navzdory všem ukřičeným zastydlým bojovníkům proti komunismu, nás ti Rusové stále pokládají za přátele,“ podivuje se Petr Hájek ve své reportáži z Moskvy. Možná Kremlu neuniklo, koho 55 procent českých voličů vybralo v přímých prezidentských volbách za Klausova nástupce.

Počet příspěvků: 3, poslední 2.5.2013 07:37 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.