Lidovky.cz

Kino už nemůže být pouhou distribuční platformou

Jiří Forejt, dramaturg a producent společnosti Free Cinema. foto: Foto Dan MaternaMAFRA

„Nejmladší generace, narozená do digitalizované společnosti, bude mít jiné divácké zvyklosti,“ říká v rozhovoru dramaturg a producent společnosti Free Cinema Jiří Forejt.
  10:43

Ještě během studií produkce na FAMU vymyslel Jiří Forejt společně se spolužákem platformu s názvem Free Cinema. V roce 2012 tak vznikla filmová společnost, kterou nejprve rozvíjeli jen ve dvou a později se k nim přidali i další kolegové z filmové vědy a FAMU (jednou z kolegyň byla i Alexandra F. Lipovská, která se stala Jiřího ženou a dnes je také ředitelkou Free Cinema). Začali se věnovat filmové výchově, distribuci i alternativní práci s publikem. Za sedm let své existence uspořádali přes tisíc přednášek, workshopů, seminářů a projekcí pro více než 35 tisíc diváků.

„K založení Free Cinema nás vedlo přesvědčení, že pokud chceme proměňovat českou kinematografii k lepšímu, je třeba vytvářet prostor pro kultivaci diváků. Filmová výchova byla v té době jako samostatný obor zcela bezbranná. Učitelé nevěděli, jak se k ní vztáhnout, a my nabyli přesvědčení, že jakýsi úvodní impulz by měl přijít od filmařů,“ říká v rozhovoru dramaturg a producent společnosti Free Cinema Jiří Forejt.

LIDOVÉ NOVINY: Na co se ve Free Cinema zaměřujete především?

Těžištěm naší práce je ale filmová výchova v mnoha podobách. Za svou vlajkovou loď považujeme celoroční intenzivní dílny Jak stvořit film a rozborové semináře Jak vidět filmy. Studenti dostanou příležitost vyvíjet a nakonec natočit vlastní krátké filmy. Za sedm let prošly těmito kurzy desítky a stovky mladých, z nichž se řada dostala na filmové školy a úspěšně vstoupila do filmového světa.

FOREJT: Věnujeme se filmové výchově, práci s publikem, ale také produkci a distribuci krátkých filmů. V poslední době jsme navíc začali spolupracovat s galeriemi na tvorbě interaktivních expozic na klíč, například s Artparkem v Galerii Rudolfinum nebo s Muzeem Karla Zemana. Těžištěm naší práce je ale filmová výchova v mnoha podobách. Za svou vlajkovou loď považujeme celoroční intenzivní dílny Jak stvořit film a rozborové semináře Jak vidět filmy.

Studenti dostanou příležitost vyvíjet a nakonec natočit vlastní krátké filmy. Za sedm let prošly těmito kurzy desítky a stovky mladých, z nichž se řada dostala na filmové školy a úspěšně vstoupila do filmového světa. Vedle toho spolupracujeme se školami, mateřskými, základními i středními, kterým nabízíme pestrou paletu workshopů i projektových dnů.

LIDOVÉ NOVINY: Můžete popsat konkrétní obsah některého z vašich workshopů pro děti?

FOREJT: Programy uvádíme jak přímo ve školách, tak umožňujeme školám návštěvu místního kina. V Praze nám za domácí scénu slouží kulturní prostor Kasárna Karlín. Pro ilustraci bych mohl popsat například Dílnu rukodělného filmu. Spolupracuji na ní s pedagogickou legendou Martinem Čihákem.

V mnoha našich programech se snažíme poukazovat na analogový prapůvod filmového média. Návrat ke kořenům totiž může být ve vší té digitální záplavě osvěžující.

Studenti v rámci ní vytvářejí vlastní experimentální filmy metodou handmade filmu, pracují s filmovým materiálem 16 milimetrů, zkoušejí si klasický střih a lepení, a na konci se společný film promítne z filmového projektoru. V mnoha našich programech se snažíme poukazovat na analogový prapůvod filmového média. Návrat ke kořenům totiž může být ve vší té digitální záplavě osvěžující.

LIDOVÉ NOVINY: O který typ programu je ze strany škol největší zájem a proč?

FOREJT: Nejvíce oblíbené jsou asi animační dílny – od kreslené a ploškové animace přes pixilaci až po tvorbu s prekinematografickými aparáty. Úspěch mají určitě i proto, že je vedou výborní lektoři, většinou mladí autoři. Nejdéle s námi spolupracuje kolegyně Diana Cam Van Nguyen. Ta v uplynulé festivalové sezoně posbírala se svým animovaným dokumentem Spolu sami obrovské množství cen.

Učitelé často volí animační dílny i z toho důvodu, že se u nich jasně nabízí přesah k výtvarné výchově. Je pro ně představitelné a obhajitelné, jaký přínos může lekce ze světa filmu pro jejich studenty mít. Z podobných důvodů také dobře fungují projektové dny Film a literatura a Zvuk ve filmu. Opět nabízejí učitelům příležitost k mezioborovému propojení.

LIDOVÉ NOVINY: Snaží se české školy soustavněji věnovat filmové výchově? Jak jsme na tom ve srovnání se světem?

Jednou z velkých brzd rozvoje filmové výchovy je fakt, že se toto téma sice těší pozornosti ministerstva kultury, ale školský resort ho dlouhodobě přehlíží. Obecně se dá říci, že v omezené míře se k filmu dostanou studenti na většině škol. V těchto případech však film často slouží k „zabití volného času“ nebo plní roli pouhé ilustrativní pomůcky, nestává se cílem výuky.

FOREJT: Máme štěstí, že o filmovou výchovu se začínají zajímat také vysokoškolská pracoviště. Vzniká řada závěrečných prací, které se zaobírají různými aspekty tohoto oboru. Podle mě je ale jednou z velkých brzd rozvoje filmové výchovy fakt, že se toto téma sice těší pozornosti ministerstva kultury, ale školský resort ho dlouhodobě přehlíží. Obecně se dá říci, že v omezené míře se k filmu dostanou studenti na většině škol. V těchto případech však film často slouží k „zabití volného času“ nebo plní roli pouhé ilustrativní pomůcky, nestává se cílem výuky.

Filmová výchova jako samostatný seminář či předmět je pak zastoupena minimálně. Existuje přímá úměra k nedostatku aprobovaných filmových učitelů. Na Akademii múzických umění se pokoušíme o vytvoření půdorysu, na kterém by mohli mladí filmaři získat pedagogickou aprobaci. V rámci Evropy je filmová výchova poměrně frekventované téma. Těší se značné finanční podpoře z grantového balíčku Creative Europe.

České školy mají díky tomu k dispozici napojení na mezinárodní projekt Cined, který do českých škol i kin přináší bezplatně evropské filmy opatřené bohatými metodickými materiály. Tento projekt iniciovali Francouzi a Francie patří mezi země, ve kterých má filmová výchova velkou tradici. Z našeho okolí je v tomto oboru silné třeba Polsko.

LIDOVÉ NOVINY: Jaká forma filmové osvěty děti nejvíce baví? Jak je vzdělávat atraktivně a fundovaně zároveň?

Ve Free Cinema se snažíme inspirovat moderním dětským divadlem, jak ho praktikují v pražském Minoru nebo hradeckém Draku. Z toho vyplývá další velká inspirace – dramatická výchova. A do třetice se také vracíme na počátek dějin filmu a pokukujeme po formách uvádění filmových představení na přelomu století.

FOREJT: Hodně to závisí na věkové skupině. Ve Free Cinema se snažíme inspirovat moderním dětským divadlem, jak ho praktikují v pražském Minoru nebo hradeckém Draku. Z toho vyplývá další velká inspirace – dramatická výchova. A do třetice se také vracíme na počátek dějin filmu a pokukujeme po formách uvádění filmových představení na přelomu století. Tehdy měla filmová projekce hodně blízko ke kabaretnímu provedení. V řadě našich programů kombinujeme filmovou projekci, přednášku a živou hereckou akci.

Kdysi jsem zašel až tak daleko, že jsem razil nový termín kino-klaun jako novou profesi, která v sobě kombinuje performativní a didaktický talent. Takhle se dá pro děti popularizovat třeba filmová historie. Samozřejmě, že tento způsob osvěty není vhodný pro úplně všechny typy programů. U standardněji koncipovaných projektových dnů, i když je základem přednáška, se snažíme o interaktivní přístup k publiku, nezahlcujeme jmény a daty, promítáme hodně ukázek a kombinujeme je s praktickými aktivitami.

LIDOVÉ NOVINY: Máte nějaké plány na rozšíření činností Free Cinema?

FOREJT: Snažíme se neustále vymýšlet něco nového. Kdybychom se přestali vyvíjet, asi by nás to časem přestalo bavit. Pomáháme například našim studentům s produkcí jejich filmů i potom, co opustí naše kurzy, věnujeme se alternativní filmové distribuci a uvažujeme také o vydávání populárněnaučných knih pro děti.

LIDOVÉ NOVINY: Může film jako médium dětem a studentům otevřít cestu třeba i ke kvalitní literatuře?

Snažíme se neustále vymýšlet něco nového. Kdybychom se přestali vyvíjet, asi by nás to časem přestalo bavit. Pomáháme například našim studentům s produkcí jejich filmů i potom, co opustí naše kurzy, věnujeme se alternativní filmové distribuci a uvažujeme také o vydávání populárněnaučných knih pro děti.

FOREJT: Pokud budujeme v dětech estetické cítění v jedné oblasti, pak se většinou jejich zájem neomezuje jen na ni, ale exponenciálně roste. Dobrý učitel literatury nadchne své studenty třeba nevědomě pro kvalitní filmy, výtvarné umění a funguje to i obráceně. Pokud se mladí lidé naučí docenit filmovou řeč u filmů, které s ní cíleně pracují, napomáhá jim to k tomu, aby se stávali citliví pro umění obecně. Proto se snažíme spolupracovat s kolegy, kteří se věnují třeba dramatické nebo výtvarně výchově.

LIDOVÉ NOVINY: Mají dnes malí diváci zájem i o klasický animovaný film, nebo je třeba zaujmout je počítačovou animací ve stylu Pixaru? Láká je víc forma, nebo příběh?

FOREJT: Současná produkce, a zejména ta středoproudá, půjde vždy s aktuálními trendy. Nicméně děti by měly mít možnost, a kde jinde než ve škole, setkat se s filmovými klasikami a díly, které určovaly trend ve své době. Kdyby se na školách neučilo o divadlu a literatuře, dokážeme si představit, kolik z klíčových děl by během jedné generace upadlo v zapomnění. Je ovšem pravda, že základní příběhové konstrukce se tolik neproměňují. Ty zůstávají v případě rodinných filmů poměrně univerzální několik desetiletí.

Nedovolím si ale otevřeně pojmenovat proporci mezi formu a obsahem a jejich vlivem na dětské publikum. Naše zkušenost je taková, že děti velice dobře reagují, pokud jim dáte možnost vyzkoušet si klasickou kreslenou animaci, nebo pokud jdeme ještě dál v čase, a zkoušíme s nimi animovat skrze prekinematografické aparáty. Je to pro ně něco nového, analogová zkušenost je fascinuje.

LIDOVÉ NOVINY: Nestávají se kina ohroženým druhem, když je dnes možnost řadu filmů vidět doma na streamu nebo si je stáhnout do počítače či tabletu? Mladší generace tento způsob sledování často používá...

Pokud budujeme v dětech estetické cítění v jedné oblasti, pak se většinou jejich zájem neomezuje jen na ni, ale exponenciálně roste. Pokud se mladí lidé naučí docenit filmovou řeč u filmů, které s ní cíleně pracují, napomáhá jim to k tomu, aby se stávali citliví pro umění obecně.

FOREJT: Úvaha o budoucí funkci kina v digitalizovaném světě je klíčová. Nejmladší generace, která se narodila do plně digitalizované společnosti, bude mít zcela jiné divácké zvyklosti. Kino už nemůže být pouhou distribuční platformou, protože dostupnost a pestrost legálního obsahu online mu toto konkurenční výhodu vzala. Podle mého názoru jsou však v dlouhodobém horizontu ohroženější více sítě multiplexů než artová či jednosálová kina.

Asi se dočkáme chvíle, kdy bude pro producenty velkofilmů ekonomicky výhodnější premiérovat film online a uvádění v kinech považovat za pouhý vedlejší příjem. Malá kina ale pracují s publikem jako s pestrou komunitou. Jsou hravější a invenčnější v dramaturgii. Ta nejlepší kina vědomě počítají s filmovou výchovou – respektive s výchovou vlastního publika. Dá se předpokládat, že úspěšné kino budoucnosti by mělo být interaktivním prostorem, jakýmsi nositelem filmové kultury.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte si, že děti jsou dnes vyspělejší než dřív, co se týká schopnosti vnímat sdělení filmu určeného třeba i staršímu publiku, nebo jsou v tomhle ohledu stále stejné?

FOREJT: To si netroufám hodnotit. Schopnost vstřebat i složitější vyprávěcí struktury ale v publiku roste napříč desetiletími. Jistě, každý se učí koukat na filmy od nuly, stejně jako se učí mluvit nebo psát, nicméně ne úplně. To, co pochopí přirozenou cestou již velmi malé dítě dnes, by třeba před 50 lety bylo nemyslitelné. Filmová gramotnost tedy roste ve sdíleném lidském vědomí – je to kolektivní kulturní zkušenost. Dnešní děti jsou snad vyspělejší v tom ohledu, že už nejsou pouhými pasivními konzumenty, ale digitální platformy jim od útlého věku umožňují, aby se stávaly spolutvůrci obsahu.

LIDOVÉ NOVINY: Co přivedlo k zájmu o film vás?

Dnešní děti jsou snad vyspělejší v tom ohledu, že už nejsou pouhými pasivními konzumenty, ale digitální platformy jim od útlého věku umožňují, aby se stávaly spolutvůrci obsahu

FOREJT: Filmy Federica Felliniho, na které jsem jako malý kluk koukal do nočních hodin ve filmovém klubu České televize. V době mého kulturního zrání na gymnáziu si pro mě získal výjimečnou pozici Felliniho film 8 a půl s Marcellem Mastroianim v roli jeho alter ega. A pak italská kinematografie obecně. Mám na Itálii silné vazby.

LIDOVÉ NOVINY: Proč jste se rozhodl studovat produkci na FAMU? Samotná tvorba vás nelákala?

FOREJT: Říká se, když chceš Boha rozesmát, seznam ho se svými plány. V prvních letech jsem bral produkci jako vstupenku na FAMU s tím, že se budu později hlásit na režii. Měl jsem štěstí, že mě vzali hned po maturitě. Pak jsem ale postupně bizarní shodou okolností ztratil dva přijímačkové filmy, se kterými jsem se chtěl hlásit. Na fakultě jsem si ale hodně zapisoval i přednášky z režie, scenáristiky, dokumentu a střihu. Také jsem často chodil na filmovou vědu.

Když jsem se pak časem propracoval do magistra, kde jsem začal studovat producentství, zjistil jsem, že mi to nabízí velkou tvůrčí satisfakci samo o sobě. Free Cinema je toho příkladem. Díky studiu produkce jsem získal určitý přehled, takže vím, že pokud bych chtěl natočit třeba vlastní film, nebyl by to problém. Respektive bylo by to hodně těžké, ale věděl bych, jak na to.

Jiří Forejt

  • Producent, pedagog a první ředitel filmové společnosti Free Cinema, kde v současnosti působí jako dramaturg.
  • Spoluzakladatel oddělení filmové výchovy v Národním filmovém archivu, Asociace pro filmovou a audiovizuální výchovu a také oboru filmové výchovy v NIPOS – ARTAMA (Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, útvar pro neprofesionální umělecké aktivity).
  • Student doktorského studia na Filmové a televizní fakultě AMU.
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.