Lidovky.cz

Keňa: Krvavá fronta války s islamismem

USA

  9:10
Radikální islamisté si vybrali Keňu, protože leží přes moře a nedaleko od Blízkého východu a její státní správa i policie jsou neschopné. Od této země se turisté pozvolna odvracejí, což jí způsobuje velké hospodářské problémy.

Útoky islamistů v poslední době v Keni nabraly na intenzitě. foto: Reuters

Téměř před měsícem – 15. května – odsoudil americký soud k doživotnímu trestu odnětí svobody Chálida Faváze ze Saúdské Arábie za přípravu útoku na ambasády USA v tanzanském Dáresalámu a keňském Nairobi. V roce 1998 po explozích bomb, které veřejnosti představily Usámu bin Ládina, přišlo o život 224 osob.

Letos na začátku dubna vpadla brzy ráno do areálu univerzitních kolejí ve městě Garissa na severovýchodu Keni skupina ozbrojenců a bez milosti postřílela 147 rozespalých studentů. Zachránili se jen ti, kteří uměli zpaměti důležité pasáže z Koránu, čímž dokázali, že jsou muslimy.

Bin Ládinův políček USA

Ze srovnání těchto dvou teroristických zločinů, které rámují nejaktuálnější historii východoafrického státu Keňa, lze pochopit, jak se z někdejší klidné turistické destinace lákající na safari a bělostné písečné pláže Indického oceánu stala krvavá fronta války s islámskými radikály.

Útok v srpnu 1998 nebyl namířen proti obyvatelům Keni. Cílem byly nenáviděné USA. Všechny černošské oběti, jež měli na svědomí bez výjimky zahraniční atentátníci.

Útok v srpnu 1998 nebyl namířen proti obyvatelům Keni. Cílem byly nenáviděné USA. Všechny černošské oběti, jež měli na svědomí bez výjimky zahraniční atentátníci, byly jen „kanonenfutrem“, který měl u světové veřejnosti zvýšit hrůzu z tragédie. Bin Ládin tehdy testoval, jak Washington dokáže odpovědět na teroristický políček do tváře.

Keňa (a Tanzanie, kterou ponechám stranou) byla vybrána z logistických důvodů. Leží přes moře nedaleko od Blízkého východu a její státní správa i policie jsou natolik neschopné, že odhodlaní fanatici mohou bez potíží naložit dodávku výbušninami a namířit si to s nimi ke vstupu na ambasádu.

Keňa se tím na chvíli stála ohniskem planetárního dění a doufala, že z něho rychle zmizí. Jenže se to nestalo – za čtyři roky se al-Káida neúspěšně pokusila sestřelit u mombaského letiště startující izraelská letadla a zároveň odpálila bombu v hotelu, kde se ubytovali židovští turisté.

Z jeviště cíl

Při násilných akcích této globální sítě byla Keňa pouhým jevištěm, od roku 2011 se však stala jasným cílem. Tato země, která si od vyhlášení nezávislosti v roce 1964 zachovávala image nejstabilnějšího koutu na východě Afriky, patřila dlouhodobě k nejdůležitějším subsaharským spojencům USA. Toto pouto zesílilo poté, co bývalý americký prezident George W. Bush vyhlásil po pádu newyorských dvojčat v roce 2001 teroristům válku.

Keňa, která si od vyhlášení nezávislosti v roce 1964 zachovávala image nejstabilnějšího koutu na východě Afriky, patřila dlouhodobě k nejdůležitějším subsaharským spojencům USA

Keňa se do ní aktivně zapojila v říjnu 2011, kdy poslala do sousedního a věčně nepokojného Somálska své vojáky. Měli tam pomoci nastolit vládu mezinárodně uznávaného prezidenta a porazit muslimské radikály z organizace aš-Šabáb (Hnutí mladých bojovníků).

Počet těchto fanatiků, kteří oproti většině afrických muslimů vyznávají konzervativní wahhábistickou verzi islámu, se odhaduje na pouhých pět až deset tisíc. Pod tlakem museli ustoupit na venkov, ale poraženi nebyli. Keňané se o tom dodnes přesvědčují na vlastní kůži.

Aš-Šabáb, který se v roce 2012 prohlásil za součást al-Káidy, slíbil pomstu. Více než 700kilometrovou, volně průchodnou hranici snadno provádí výpady nastraženými malými náložemi nebo vrženými granáty. Jen v roce 2012 jich uskutečnil podle údajů americké ambasády 17 a zahynulo při nich 48 lidí.

Na safari jinam

Globální pozornost však tito radikální islamisté na sebe upoutali až v září 2013 spektakulárním útokem na nairobské obchodní centrum Westgate, kde s oblibou nakupovala jak keňská smetánka (při masakru zemřel například prezidentův synovec s chotí), tak cizinci.

Oddíl zahalených ozbrojenců kropil obchodní centrum dávkami ze samopalů za pokřiku „Alláhu akbar“. Poté část návštěvníků použili jako rukojmí a nechali odejít jen ty, kteří se správným odříkáním modliteb prokázali dobrými muslimy. Po čtyřdenním zmatečném obléhání zůstala ve Westgate čtyři těla mrtvých teroristů a 63 jejich obětí, které se provinily jen tím, že vyrazily na nákup v nesprávný čas na nesprávné místo.

Podle údajů Světové banky v roce 2011 přiletělo do Keni 1,7 milionu turistů. O dva roky později už o 300 tisíc méně a sestupný trend pokračuje.

Všem bylo jasné, že to nebyl poslední výboj islamistů, kteří už se nezdržují komplikovaným ukrýváním velkého množství trhaviny a pro dostatečné vyvolání hrůzy si vystačí s několika samopaly a granáty. Islamisté pokračovali menšími akcemi v pohraničí se Somálskem, kde napadali především policisty, učitele a další představitele státní moci. Navíc na severu Keni občas unášejí zahraniční turisty a rozvojové pracovníky. I když lze obtížně odlišit, co mají na svědomí kriminálníci, kterým jde jen o zisk, a co zločinci, které své činy maskují ideologií.

Každopádně i to úspěšně narušilo image Keni, jejíž HDP tvoří z desetiny cestovní ruch, jako nejbezpečnější místo pro dovolenou v Africe. Podle údajů Světové banky v roce 2011 přiletělo do Keni 1,7 milionu turistů. O dva roky později už o 300 tisíc méně a sestupný trend pokračuje. Přitom současný prezident Uhuru Kenyatta při svém nástupu sliboval, že počet turistů zvedne až na pět milionů.

Amatérské jednání

Právě z obavy další nepřízně dovolenkářů keňské vedení o zřejmé teroristické hrozbě mluvilo značně bezstarostně. Když v týdnu před zmíněným přepadením univerzity v Garisse americké, britské i australské tajné služby veřejně varovaly, že se chystá velký útok proti nějaké vzdělávací instituci, Kenyatta se za toto „sýčkování“ na anglosaské partnery rozčílil, neprovedl však žádná preventivní opatření a opakoval: „Keňa je bezpečná.“

Keňské bezpečnostní složky reagují amatérsky, přestože stovky jejich členů prošli americkým výcvikem, jak proti teroristům zasahovat. Armáda a policie si nedůvěřují, takže nesdílejí informace.

Co si o tom asi dnes myslí otec a matka dívky, která jim podle keňského deníku The Star ve čtvrtek 2. dubna ráno volala, ať se za ni modlí, protože na kolejích řádí islamisté. Za chvíli se vystrašeným rodičům na displeji zvonícího mobilu opět objevilo její číslo. Z něj se ozval neznámý mužský hlas, který jim suše sdělil, že jejich dceru právě jako nevěřící popravili. Aš-Šabáb tím opět ukázal, že umí rozsévat zlo s profesionální krutostí.

Za to keňské bezpečnostní složky reagují amatérsky, přestože stovky jejich členů prošli americkým výcvikem, jak proti teroristům zasahovat. Armáda a policie si nedůvěřují, takže nesdílejí informace, což ve Westgate skončilo neúmyslnou přestřelkou. Poté byli příslušníci ozbrojených složek nafilmováni při rabování.

V Garisse se volání o pomoc ozvalo v šest ráno, ale speciální jednotky dorazily až těsně před druhou odpoledne. Vojsko se vyzbrojuje tanky a dalšími těžkými zbraněmi, které jsou mu proti teroristům stejně platné jako kanón na vrabce. A bylo by možné pokračovat.

Jako USA po 11. září 2001

Keňský viceprezident William Ruto nyní tvrdí, že tragédie v Garisse změní jeho republiku stejně jako 11. září 2001 USA. Zní to sice velkolepě, ale co toto bezobsažné prohlášení znamená? Třeba opozice by si takovou změnu představovala v podobě stažení ze Somálska, což ale vláda odmítá. Hodlá si však došlápnout na místní Somálce. Jen to musí dělat opatrně. Hrozí totiž, že svou rétorikou neúmyslně vyburcuje národ, aby se mstil na spoluobčanech muslimské víry, kteří mají ve větších městech své čtvrti.

Keňský viceprezident William Ruto nyní tvrdí, že tragédie v Garisse změní jeho republiku stejně jako 11. září 2001 USA

Prozatím zakázala činnost desítkám směnáren, přes které Somálci z diaspory posílají příbuzným do staré vlasti peníze, kvůli podezření, že se jejich prostřednictvím financují teroristé. A vyhrožuje OSN, že jednostranně uzavře uprchlický tábor Dadáb, který s půl milionem lidí patří k největším na světě, a vyžene z něj běžence nazpět. Prý je líhní atentátníků, přičemž na žádného prokazatelného viníka masakrů, který by pocházel z Dadábu, neukázala.

Nejhorší zprávou pro vládu v Nairobi je, že stále více teroristů pochází přímo z Keni. Aš-Šabáb, který zvládá neustále nahrazovat své lídry zabité americkými drony, už nedělá propagační videa jen v somálštině, ale obrací se i na Keňany svahilsky. Už se pouze nebrání, ale vede ofenzivní válku, jež má zbavit i tuto zemi nevěřících.

Snaha o výdělek

Ze 41 milionů obyvatel Keni sedmina vyznává islám. Žijí především na pobřeží a při hranicích se Somálskem. Zatímco v předkoloniální éře patřili muslimové ke společenské elitě, s příchodem Britů ztratili na významu. To se nezměnilo ani po získání suverenity. Etničtí Somálci se tehdy chtěli odtrhnout a připojit k Mogadišu, ale křesťanští lídři z Nairobi jakékoliv separatistické snahy rázně utnuli – i násilím. Proto se tamní lidé úplně Keňany necítí. Když z Garissy míří autobusem do Nairobi, říkají, že jedou do Keni.

Aš-Šabáb v tomto, i na africké poměry zaostalém regionu není všem proti mysli. Zejména když si uvědomíme, že za teroristickými akcemi není vždy jen přepjatý náboženský zápal, ale i snaha o výdělek. Islamisté mají zdroje, s jejichž pomocí dokážou své aktivní členy odměnit lépe než jejich dosavadní zaměstnavatelé.

Za teroristickými akcemi není vždy jen přepjatý náboženský zápal, ale i snaha o výdělek. Islamisté mají zdroje, s jejichž pomocí dokážou své aktivní členy odměnit lépe než jejich dosavadní zaměstnavatelé.

Všichni keňští prezidenti suchou a neúrodnou hraniční oblast zanedbávali. Interní problémy si tamní obyvatelstvo vyřizovalo jako po staletí prostřednictvím svých klanů. Výsledkem tohoto přehlížení je, že dnes v této oblasti podle britského deníku The Guardian mají v přepočtu na hlavu šestkrát méně doktorů. Pod hranicí chudoby tu žije 74 procent populace, zatímco v centrální části země okolo Nairobi „jen“ 30 procent.

Výrazně horší je i kvalita škol, která se nyní ještě více snižuje, protože odbory po další vraždě učitelů před loňskými Vánocemi, vyzvali své křesťanské členy, aby už se kvůli své bezpečnosti za katedry v oblastech obydlených Somálci raději nevraceli. Přeživší křesťanští studenti z Garissy také žádají vládu, aby jim povolila dostudovat jejich obor ve vnitrozemí.

Hrozba chaosu

Aš-Šabáb, který je v Somálsku na ústupu, „svůj“ keňský sektor pozvolna terorem čistí od všeho nemuslimského. Islamisté hýří sebevědomím – ve čtvrtek 21. května drze obsadili mešitu v Hulugho, v níž dvě hodiny kázali podle svého a pak zase zmizeli.

Prezident Kenyatta bude mít co dělat, aby se mu Keňa nepropadla do podobného chaosu, který už čtvrtstoletí sužuje jejího souseda Somálsko

Prezident Kenyatta bude mít co dělat, aby se mu republika nepropadla do podobného chaosu, který už čtvrtstoletí sužuje jejího souseda na špičce Afrického rohu – Somálsko. Další kroky, jak se teroristům postavit, bude moci projednat s „krajanem“ Barackem Obamou, který v červenci poprvé v roli prezidenta USA navštíví domovinu svého otce.

Za současné situace to bude riskantní cesta, takže keňská média ani politici neprotestují proti tomu, že Obamovu ochranu budou mít stoprocentně na starosti americké tajné služby.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.