Lidovky.cz

Kellner usiluje o řecký plynárenský monopol. Velké šance asi nemá.

  15:07

Rozhoduje se o strategickém vlivu na plynárenskou politiku v jihovýchodní Evropě. Jakou roli hraje český miliardář?

foto: © Reuters, ČESKÁ POZICEČeská pozice

Koncem minulého týdne se objevila informace, že PPF Capital Partners, která patří do impéria českého miliardáře Petra Kellnera, se dostala do druhého kola soutěže o většinový podíl v řeckém plynárenském a olejářském podniku DEPA. Kromě PPF se o tuto energetickou společnost uchází i dalších třináct firem z oboru. Zprávu přinesla ruská média, v Česku o ní informoval deník E15.

Řecký stát, který si chce v podniku ponechat 34 procent akcií, může podle deníku Wall Street Journal z transakce získat zhruba dvě miliardy eur. Tento akviziční záměr PPF odmítla komentovat. Dostupné analýzy však Kellnerovu firmu mezi favority soutěže vůbec neuvádějí.

O řecké akvizice se PPF zajímá již delší dobu, jenže její loňský vstup do banky Pireus, kde drží necelých šest procent, se nepovedl – očekává se ztráta v řádu miliard korun. Avšak plynárenství je na rozdíl od bankovnictví stabilně ziskovým sektorem, a to v i Řecku.

Spekulace nebo strategie?

Otázkou je, zda PPF do řeckého plynárenství hodlá vstoupit jen kvůli spekulacím, nebo zda ji vedou strategické zájmy. Obojí je možné.

Z pohledu strategických zájmů: PPF se v plynárenství intenzivně angažuje, má prostřednictvím Energetického a průmyslového holdingu (EPH) zájem o menšinový podíl ve slovenském plynárenském monopolu SPP, ale také o firmu Net4Gas, která vlastní tranzitní plynovod na území České republiky.

Nelze vyloučit, že PPF v Řecku pouze „zálohuje“ Gazprom pro případ, kdyby Rusové byli z tendru z politických důvodů vyloučeniPPF se při těchto akvizicích neobejde bez úzké spolupráce s ruským Gazpromem, hlavním dodavatelem zemního plynu do těchto zemí. A totéž by platilo v Řecku. Lze říci, že pokud PPF není s Rusem – jak se v plynárenské hantýrce říká – v přirozeném souladu, nemá v tomto tendru šanci. Není vyloučeno ani to, že PPF v Řecku pouze „zálohuje“ tohoto světového hráče pro případ, kdyby Rusové byli z tendru z politických důvodů vyloučeni. (I kdyby se to stalo, ruskou roli v celé operaci nebude možné opominout, jak dále vysvětlíme.)

Pravděpodobnější je varianta, že ze strany PPF jde o ryze spekulativní záměr. Zcela jasnou „roadmap“, tedy strategickou koncepci toho, co chce v plynárenství dělat, finanční skupina zatím zcela jasnou nemá. Spíše Kellnerovi někdo poradil, že plyn a elektřina jsou atraktivní, což je pravda, a miliardář se rozhodl jít do všech soutěží v těchto odvětvích.

Vliv na jihovýchodní Evropu

Ale vraťme se k Řecku. Plyn do země dodává ruský Gazprom a tento gigant bude hrát v zásobování rozhodující roli i v budoucnosti. Společnost DEPA stoprocentně vlastní řeckého správce plynové soustavy Desfa, který se v roce 2010 připojil k projektu South Stream. Tento plynovod má zásobovat ruským plynem jižní část Evropy.

Kromě toho DEPA drží 51 procent akcií v řeckých regionálních distribučních společnostech, což znamená, že společnost prakticky kontroluje tento byznys v zemi. Podnik disponuje i přímořským terminálem na zkapalněný plyn (LNG) a je akcionářem dalších zajímavých projektů na stavby jižních plynovodů (ITGI a IGB). Jinými slovy: kdo koupí 66 procent podniku DEPA, získá i silný strategický vliv na plynárenskou politiku v jihovýchodní Evropě.

Poradci řecké vlády při privatizaci společnosti DEPA jsou švýcarská banka UBS, dále NM Rothschild & Sons a Greek Alpha Bank. Právní služby poskytuje Clifford Chance a řecká právní kancelář Koutalides. Kromě PPF má o akvizici zájem samozřejmě Gazprom spolu se svým řeckým partnerem, firmou Prometheus Gas, alžírský Sonatrach, španělský Gas Natural, italská ENI, rakouská OMV, Gaz de France Suez, Qatar Gas či společnost Socar z Ázerbájdžánu.

Finanční situace společnosti DEPA je dobrá, což se nedá říct o vlastníkovi, kterým je řecký stát. V roce 2011 měla zisk před zdaněním 275 milionů eur. Firma disponuje rezervami ve výši 300 milionů eur a získala unijní dotaci 400 milionů eur na rozvoj řecké plynárenské soustavy pro příští léta.

Rusové versus Italové

Podívejme se na roli dvou hráčů, na Rusy a na Italy, kteří chtějí na plynárenském trhu jižní Evropy získat významnější roli. Připomeňme, že rusko-italské vztahy jsou výborné a PPF s firmami z obou zemí úzce a úspěšně spolupracuje.

Každý zájemce o firmu DEPA bude se muset Rusům přizpůsobitGazprom je největším dodavatelem zemního plynu pro podnik DEPA na základě smlouvy, která však za čtyři roky končí a nebude se prodlužovat. Od roku 2016 totiž bude DEPA ruský plyn kupovat od řecké firmy Prometheus Gas, kde Gazprom drží polovinu akcií. To znamená, že zájmy Gazpromu přímo ovlivňují privatizaci podniku DEPA.

Rusové se klidně během příštích čtyř let mohou stát největším konkurentem společnosti DEPA, která si – jak analýzy uvádějí – nedokáže dříve než v roce 2019 obstarat jiný než ruský zdroj plynu. Každý zájemce o firmu DEPA bude se muset Rusům přizpůsobit, pokud bude chtít pro sebe zemní plyn, respektive bude-li chtít s plynem vůbec obchodovat. I kdyby Rusové v privatizačním tendru nezvítězili, DEPA bude muset podpořit výstavbu řecko-italské části plynovodu South Stream.

Je pozoruhodné, že německé plynárenské společnosti již deklarovaly, že se privatizace podniku DEPA nezúčastní. Němci tímto rozhodnutím vyklidili prostor. Jednak Italům: pokud soutěž vyhraje společnost ENI, posílí svou pozici v jihovýchodní Evropě.  Ale hlavně Rusům, kteří si budováním jižního plynového koridoru South Stream upevní v regionu vliv.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.