Bereme Česko a Slovensko jako dva oddělené trhy? Pokud ano, pak vstup Energetického a průmyslového holdingu (EPH), v jehož čele stojí Daniel Křetínský, do Slovenského plynárenského průmyslu, je historicky největší českou zahraniční investicí.
Jenže právě tato transakce za více než 66 miliard korun, což je cena za 49procentní podíl v SPP, také ukazuje, že bychom měli brát vážně faktickou existenci společného československého trhu. Sám Křetínský ostatně před časem prohlásil, že pro EPH je Slovensko také domácím trhem. A další ambicí EPH je získat české plynovody Net4Gas a dosáhnout dalšího československého propojení.
Koneckonců už složení akcionářů EPH o lecčem vypovídá. Největší podíl má český podnikatel Petr Kellner a kromě „Čechoslováka“ Křetínského je dalším spolumajitelem původně slovenská skupina J&T, spojená se jménem byznysmena Patrika Tkáče.
Odchod zápaďáků
Co se o budoucnosti československého trhu dozvídáme? Řadu věcí. Například to, že odsud odcházejí západoevropští strategičtí partneři typu německého E.ON a francouzského GDF Suez. Právě ti Kellnerovi, Křetínskému a Tkáčovi prodali podíl v SPP. Stejně se právě tyto firmy zbavují podílů v českých regionálních plynárenských společnostech.
Na místě je otázka, do jaké míry toto vše signalizuje nástup nové éry budoucích investorů z východu – třeba z Ruska nebo Číny
Důvod je jednoduchý: mají dost svých problémů v západní Evropě – ať už kvůli dopadům hospodářské krize nebo třeba německému odchodu od jaderné energetiky. Na místě je pak i otázka, do jaké míry toto vše signalizuje nástup nové éry budoucích investorů z východu – třeba z Ruska nebo Číny. Uvidíme.
Dalším poznatkem je, že československý trh pořád zůstává dost velkým i pro investory typu Petra Kellnera. Musejí samozřejmě počítat s tím, že v případě potřeby je nutné na tomto trhu vyjednávat se dvěma vládami – v Praze a Bratislavě. To se konkrétně Danielovi Křetínského při nákupu SPP podařilo. Zjevně přesvědčil slovenského premiéra Roberta Fica, že EPH nebude stejným „vyžírkou“ jako dosavadní němečtí a francouzští akcionáři.
Existence dvou vlád koneckonců může mít pro podnikatele paradoxně pozitivní efekt – česká vláda třeba podpoří investici „domácí“ firmy na Slovensku, slovenská zase v Česku. A pokud vás začnou vnímat jako domácí firmu v obou zemích, můžete mít vyhráno.
Silný jako ČEZ?
Pak je tu poznatek, který se týká klíčového odvětví – energetiky. Ukazuje se, že je možné vybudovat silný soukromý subjekt, který bude z hlediska svého záběru konkurovat i energetické jedničce (zatím?) ČEZ, již většinově ovládá stát.
EPH se stal teplárenskou jedničkou a elektroenergetickou dvojkou v Česku. Nyní společně se slovenským státem ovládá tamní plynárenskou jedničku a dokonce získává manažerskou kontrolu – byť omezenou nezbytným kompromisem s Ficovou vládou.
Plynárenství, především provozování plynovodů a distribuce plynu, se stává novým pilířem činnosti EPH
Plynárenství, především provozování plynovodů a distribuce plynu, se stává novým pilířem činnosti EPH. Jde o regulovanou část plynárenského byznysu, která bude znamenat jisté zisky pro holding. Tedy pokud na Slovensku a v Česku nepřestaneme dovážet plyn, což je ovšem téměř vyloučené. I kdyby nastaly problémy (teoreticky třeba s dodávkami z Ruska), spíše půjde o to, odkud sem strategická surovina poputuje a kterým plynovodem.
Podle dohody s Ficovým kabinetem má slovenský stát možnost stoprocentně ovládnout „obchodní část“ SPP, na rozdíl právě od provozování plynovodů a distribuce, kde si podíl i manažerskou kontrolu udrží EPH.
Co dál? Další kapitola příběhu už se bude odehrávat v Česku. Zdejší plynovody prodává německá skupina RWE, podle nejnovějších dostupných zpráv však EPH jako potenciální kupec soutěží se silnými konkurenty. Uvidíme, zda mu nynější slovenská akvizice dodala dostatečně pevný odrazový můstek.