Lidovky.cz

Když superlaser brzdí kafe, sušenky a jiné absurdity

USA

  22:52

Zástupci projektu ELI se zlobí na kontroly drobných výdajů včetně toaleťáků a dalších prkotin. Ministerstvo školství se hájí, že musí.

Nové vědecké centrum, do nějž mají zamířit přední světoví fyzikové, vznikne kousek za Prahou - v intervilánu obce Dolní Břežany. foto: © Fyzikální ústav AV ČRČeská pozice

Je to tak trochu střet dvou světů. Na jedné straně nejsložitější vědecká struktura, jakou kdy Česko budovalo. A na straně druhé možná až příliš striktní ministerští úředníci, které zajímá i to, kolik v projektu superlaseru Extreme Light Infrastructure (ELI) projedli sušenek, vypili kávy a jestli dodali ústřižky z letenek hostujících fyziků... Kromě toho se prý ministerstvo školství dopouští lecjakých absurdit, když vyžaduje třeba i neexistující dokumenty.

Zástupci centra ELI, jež vzniká za sedm miliard korun v Dolních Břežanech, si stěžují na zbytečné kontroly vydaných peněz: prý musejí neefektivně dokladovat haléřové položky. „Vadí nám čím dál absurdnější požadavky v oblasti vykazování a následné uznatelnosti použitých peněz. Ty požadavky jdou daleko za rámec standardních postupů a zdržují celý projekt,“ řekla ČESKÉ POZICI Markéta Holubová, mluvčí ELI Beamlines. Podobné starosti se týkají i dalších asi dvou desítek budovaných výzkumných center z fondů EU.

Podle řešitelů jsou na vině rozhodnutí několika úředníků. „Tato podivná praxe se stále zhoršuje. Svévolnými a nelogickými rozhodnutími jednoho dvou lidí na referentské úrovni jsou legitimní výdaje největšího výzkumného projektu v dějinách ČR označovány jako neuznatelné. Díky tomu je nelze proplácet z evropských peněz a náklady se přesouvají na státní rozpočet,“ tvrdí Holubová. Už tak zpožděný laser ELI, jehož financování bylo „rozfázováno“ do dalšího programovacího období EU, to prý ještě více zatěžuje.

Zbytečná zátěž pro všechny...

Ministerstvo školství, které řídí Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), o problému s kontrolami „drobností“ ví, ale musí si k přezkoumání vyžádat část položek a výdajů menších deseti tisíc korun. „Pokud bychom drobné výdaje nekontrolovali a zjistily by to následné audity, znamenalo by to systémovou nesrovnalost a zastavení celého operačního programu – včetně ELI,“ říká nejen ke kontrolám sušenek Radek Melichar z tiskového odboru ministerstva školství. Neexistuje žádný spodní limit na nesrovnalosti, takže řídící orgán (MŠMT) musí řešit a zúřadovat i pochybení v haléřových hodnotách.

Kritici z ELI však tvrdí, že se ministerstvo zbytečně drží nejpřísnějšího výkladu; v posledním období se až polovina dotazů týkala položek nižších než deset tisíc korun. Administrativní náročnost dopadá na všechny a hlavně – vede k pomalejšímu čerpání. „Opakovaně jsme si stěžovali jak u ředitele odboru, tak u náměstka, ale bez zjevného výsledku. Naopak bych řekla, že se situace s každou další monitorovací zprávou zhoršuje,“ říká Johana Burgetová, vedoucí finančního oddělení ELI, která dříve pracovala na ministerstvu školství.

„Tyto kontroly příjemcům pochopitelně obecně vadí, stěžuje si nejen ELI,“ říká Melichar z ministerstva. Činnost je ale nezbytná, neboť může být dále ověřována auditory Evropské komise či Nejvyššího kontrolního úřadu. „Souhlasíme s tím, že administrace a kontrola podobných výdajů nás i příjemce zatěžuje a že se hodně času stráví s relativně malým objemem výdajů,“ uznává resort, který se snaží, aby v novém Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) tyto „prkotiny“ vyřešil paušální příspěvek.

Co přesně vadí vědcům z ELI?

  • Například nutnost zdůvodňovat účelnost nástěnek – každé dokonce zvlášť...
  • Povinnost dokládat každé tři měsíce čestné prohlášení za každého zaměstnance, že využívá telefonu hospodárně a pouze pro účely projektu.
  • Neustálé zdůvodňování rozdílu v zaokrouhlování haléřů; čas tím strávený stojí více než 0,05 haléře, které generuje účetní systém rozdílně oproti referentčině kalkulačce.
  • Krácení výdajů za občerstvení pro jednání s cizími experty, neboť nebyl uznán dostatek zahraničních strávníků – počet balíčků sušenek prý neodpovídal počtu hostů.
  • Neuznáno pojištění stavby ve výši 7,2 milionu kvůli názoru pracovnice MŠMT, že ve smlouvě není uvedeno, že jde o pojištění stavby ELI. Smlouva byla uzavřena jen na něj.
  • Dotaz, proč pracovník na pracovní cestě v Mnichově využil tamní MHD a zda je to hospodárné. Doma nutnost zdůvodňovat každý taxík pro zahraniční návštěvy.
  • Nadbytek papírování: vše se musí odevzdávat několikrát a v mnoha šanonech papírů, byť jsou ty samé dokumenty odevzdávány i elektronicky na CD.
  • Údajně na základě osobního názoru jednoho úředníka napadání finančních auditů.
  • Vyžadování boarding-passů od lidí, kteří jsou v Česku na konzultaci, ale pak odletí pryč; za jedno období strženo přes 77 tisíc korun na letenkách, neboť nebyly útržky k dispozici.
  • Není možné ubytovat zahraniční odborníky v hotelu nad dvě hvězdičky, ač třeba ředitelé výzkumných ústavů z USA takové podmínky a hromadnou dopravu neakceptují.
  • Opětovné dokládání dokumentů – prý kvůli špatné komunikaci na ministerstvu, kdy byla vyžadována i jejich vlastní ztracená komunikace s ministerstvem financí.
  • Jsou prý žádány faktury a objednávky k věcem, ke kterým faktury neexistují – například koupě pozemků na smlouvy, objednávky k registračním poplatkům za konference.
  • Zátěž zvyšuje nutnost dělat cenový průzkum u všeho včetně letenek a ubytování (dokládat tři další možnosti), takže bylo nutno najmout dalšího pracovníka, který se tím zabývá.
  • A na konec citace z ELI: „Byli jsme dokonce dotázáni, zda nakoupený toaletní papír je využíván pouze zaměstnanci projektu a nikým jiným...“

Pramen: ELI, Česká pozice

Fyzici v rybářském projektu?

Ale nejde jen o drobné výdaje. Pracovníci ELI uvádějí desítky překážek, jež musejí řešit. Ministerští referenti prý po nich vyžadovali doložení účelnosti každé nástěnky! Problémem obecně je nadbytek papírování – pravidelné přesunování šanonů – ač je vše k dispozici i na CD.

K vyčerpávajícímu stěhování dokladů, o nichž už ČESKÁ POZICE psala v souvislosti s libereckými on-line přednáškami, ministerstvo uvádí, že se jej snaží „posunout k elektronickému dokladování“. Podle mluvčího Radka Melichara usiluje ministerstvo též o potřebné úpravy legislativy (ovšem to je zdlouhavý proces) a také nabízí příjemcům semináře, kde je průběžně upozorňuje na nejčastější chyby, aby jim šlo zabránit.

S některými věcmi však řešitelé ELI evidentně nepočítali. Jejich hitem je historka, kdy musely být pokráceny výdaje na občerstvení, neboť referentka z ministerstva školství neuznala dostatečný počet zahraničních strávníků. Byla tak seškrtána i část balíčku sušenek, přepočítávaly se i vypité kávy podle prezenční listiny účastníků...

Těžko též něco zmůžou, když se setkávají i s hlavičkovými dokumenty MŠMT, kde pod Fyzikální ústav Akademie věd ČR nespadá ELI, ale rybářský projekt „Jihočeské výzkumné centrum akvakultury“, jako se tomu stalo loni 18. října, když takto zpackaný dokument dorazil na pražský finanční úřad.

Hledání vědců v deníku Metro!

Přes všechny nesnáze prý superlaser do roku 2017 vznikne. Kofinancování z fondů EU zůstává na výši 85 procent, zpožděním vynucené „rozfázování“ běží. „Stavba zdárně pokračuje, do konce letošního roku by měla být kompletní administrativní budova, ve druhé polovině roku 2015 už bude hotova laserová hala. Následně se začnou instalovat technologie a bude probíhat jejich ladění,“ řekl ČESKÉ POZICI výkonný ředitel ELI Beamlines Vlastimil Růžička.

„Všechno by šlo ještě líp, kdybychom ze strany ministerstva cítili podporu a snahu projekt úspěšně realizovat. Je přece našim společným cílem využít prostředky strukturálních fondů co nejefektivněji, v co nejširším rozsahu a ke společnému prospěchu české společnosti,“ doplňuje profesor Růžička nejen k přezkumům vypitých kafí.

Legrace totiž končí ve chvíli, kdy bylo středisko, jež si loni v americkém Lawrence Livermore National Laboratory objednalo nejmodernější krátkopulsní laser světa za 878 milionů (jak jsme tehdy referovali), ministerstvem vážně vyzýváno, aby doložilo, proč poptávalo výborné vědce inzeráty v mezinárodních časopisech typu Science nebo Nature. Mohlo se to dle referentů prý zkusit i levněji. V bezplatném českém deníku Metro.

Související články ČESKÉ POZICE:

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.