Autora článku chválím. Uvedu příklad: tzv. Malá důchodová reforma. Jednalo se o causu K. Sochora, soudce, kterému se nelíbilo, že platí vysoké sociální pojištění. Spočítal si, že se mu peníze vložené do sociálního, resp. důchodového pojištění nevrátí v podobě adekvátní výše starobního důchodu. Jedná se o typický příklad nepochopení principu financování I. důchodového pilíře jak ze strany stěžovatele, tak následně ze strany většiny právníků Ústavního soudu v Brně, kteří v cause Sochor v plénu rozhodovali. Výsledkem tohoto systémového omylu ústavních soudců je nález Ústavního soudu v Brně ze dne 16. 4. 2010, potvrzující falešnou solidaritu ve věci změny výpočtu výše důchodu. Soudce Sochor platil peníze na sociální pojištění, ze kterého byl přímo financován důchod rodičů. Následně předstoupil před ústavní soud a domáhal se dalšího, dokonce vyššího plnění z téže platby, již jednou utracené na důchody jeho rodičů, formou zvýšení vlastního starobního důchodu. Většina ústavních soudců na prin

Většina ústavních soudců na princip jednou zaplať a dvakrát inkasuj, kývla.