Novinářské zjedodušení

Oba diskuzní příspěvky reagují na něco, co se asi může zdát z článku, co ale rozhodně není teoretickým východiskem projektu Levyna a souvisejících výzkumných projektů.

Všechna tato zkoumání stojí na vědomé a přiznané redukci, tedy, neříká se, že náboženství nebo jakýkoliv jiný takto složitý kulturní fenomén je možné vysvětlit (případně demaskovat, dekonstruovat) pomocí jednotlivých kognitivně psychologických experimentů. Všechny ty studie zkoumají dílčí problémy: Například některé vztahy mezi tím, že lidé drží v mysli určitých "nadpřirozených" bytostí, a mezi jejich společenským jednání, nebo vztahy mezi některými činnostmi, které se provozují mj. při náboženských rituálech, myslí člověka a jeho jednáním v dalších sociálních situacích. Pořád to samozřejmě hodně zjednodušuji, pointa je ale doufám jasná: Vědci neříkají, že vysvětlili náboženství a odhalili, že za ním není nic víc, než pár "pavlovovských reflexů." To v žádném případě ne.

Druhou věcí, kterou je třeba říct, je, že všechny tyto výzkumy pr

Re: Novinářské zjedodušení

...všechny výzkumy pracují se statistikou a neříká se tedy, že každý jeden člověk je determinován reagovat na nějaké podněty přesně předvidatelným způsobem.

Z článku asi tyto věci mohou plynout, protože podobné články jsou, nejspíš nutně a nevyhnutelně, hodně zjednodušující a v mnohém zkreslující. Zkusil jsem to tedy aspoň trochu uvést na pravou míru, protože námitky v obou příspěvcích níže mají hlavu a patu a jsou smysluplné vůči tomu, co se v článku píše.

Ševče, drž se svého kopyta!

Typické pro vědecké zkoumání tohoto druhu je extrahovat náboženství na pouhý jev a potom sledovat jeho účinky na nebohého účastníka primitivních pokusů, kde je člověk předváděn jako ovládaný a manipulovatelný objekt, což je úhelným kamenem praktik těchto laureátů vědy. Interpretace zjištěných výsledků je na úrovni pavlovovských reflexů. Je to vždycky trapné, když se začnou tito "nositelé" vědy montovat to fenoménu kultu a kultury vůbec. Prosím, vědecká metodika používaná v psychologii, historii, ekonomice a samozřejmě její přímá účast, např. v antropologii, genetice (která je dnes stejně z velké části tabu), to ano, ale její dvě století trvající kompromitující zahazování se s ideologií tvrdě dokazují nekompetentnost jejích hegemonů i v současné společenské problematice.

Morálka není náboženství

Výsledky uváděných výzkumů jsou jistě zajímavé, ale jistě velmi obtížná je jejich interpretace. Z uvedeného článku se navíc zdá, že veškeré zkoumání se zaměřovalo na morální jednání. Jenže morálka není omezená výhradně na náboženské přesvědčení, i velká část ateistů je morálních, a je velká otázka, jak přesně uchopit a definovat vztah morálky a náboženství. Nějak se to prolíná, ale jak přesně?