Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kdy se zlepší hospodaření se státními kancelářemi?

  11:14

Vláda uložila ministerstvu financí, aby do rozpočtu na příští rok zapracovalo možné úspory při nakládání s nemovitým majetkem státu.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

V roce 2006 vydal stát na správu administrativních budov pět miliard korun – tedy nezanedbatelnou částku. Nemá však kompletní data, kolik jich vůbec vlastní, ani novější údaje o nákladech na jejich správu. „Nejnovější“ data jsou sedm let stará. Podrobné šetření o kancelářských objektech, v nichž sídlí státní úředníci v Praze, se sice uskutečnilo loni, ale nebylo dotažené do konce.

Provedla ho Vládní dislokační komise – poradní orgán vlády při rozhodování o efektivním hospodaření s administrativními objekty v majetku státu –, jejímž předsedou je vedoucí Úřadu vlády a členy vrcholní úředníci z ministerstev a dalších úřadů. Ve výroční zprávě komise za rok 2011 se píše, že v roce 2012 provede šetření „o využití administrativních budov, které využívají ministerstva ke své činnosti nebo ke kterým mají právo hospodařit, a to včetně složek státu, které spadají do jejich věcné působnosti v Praze.“

Důvodem, proč průzkum sice proběhl, ale skončil bez výsledku, prý bylo, že ucelenou statistiku poskytne budovaný Centrální registr administrativních budov (CRAB). Otázkou však je, kdy a jak bude registr fungovat. Zatím nakládání s budovami, v nichž pracují státní úředníci, připomíná špatný vtip.

Vládu zatím neefektivní nakládání se státními kancelářemi příliš nevzrušovalo. Nyní však na základě analýzy Národní ekonomické rady vlády (NERV) z letošního dubna uložila ministerstvu financí, aby do rozpočtu na příští rok zapracovalo možné úspory v nákladech na tyto státní administrativní budovy. Podaří se to však tomuto ministerstvu?

Nehospodárnému nakládání se státními administrativními budovami se ČESKÁ POZICE věnovala v článku:

Důvod mlčení

Loni začátkem května Vládní dislokační komise skutečně uložila svým členům poskytnout informace. Na konci tohoto měsíce tehdejší mluvčí vlády Michal Schuster konstatoval, že „informace jsou vyhodnocovány.“ Ještě třikrát během loňského roku – v červnu, srpnu a v říjnu – se ČESKÁ POZICE dotazovala na údaje, které komise získala během šetření. Z Úřadu vlády ale nikdy nepřišla odpověď.

Toto zaryté mlčení o šetření objasnil až nyní současný mluvčí Úřadu vlády Jan Hrubeš. Dle něho byl důvod, proč nebyly informace z průzkumu kompletní, následující:

„Správnost získaných údajů byla některými členy Vládní dislokační komise zpochybněna a již 18. října 2012 byla na své schůzi Vládní dislokační komise informována, že veškeré nezbytné údaje související se státními administrativními budovami, a to nejen ve vztahu k území Prahy, ale i území České republiky, a v nesrovnatelně přesnější podobě, budou obsaženy v novém Centrálním registru administrativních budov (CRAB), jehož správcem je Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.“

Paradoxní je, že získaná data o kancelářských budovách zpochybňují sami úředníci. I to je důkazem, jak pečlivě se této oblasti jednotlivé instituce věnují. K tomu jen dodejme, že loni v prosinci přijala vláda usnesení, dle něhož jsou všechny státní instituce povinné vložit data o svých administrativních budovách do systému CRAB. Do té doby byla účast dobrovolná. V polovině října loňského roku nemohl tedy nikdo očekávat, že registr poskytne ucelenou, spolehlivou statistiku o kancelářských budovách v majetku státu.

Nejkřiklavější případy

Vlády – nejen ta Nečasova, ale i předchozí – určitě vědí, nebo by měly vědět, že stát značně plýtvá finančními prostředky při správě kancelářských budov. ČESKÁ POZICE již citovala z přílohy k Výroční zprávě Vládní dislokační komise za rok 2008. Uvádíme z ní nyní nejkřiklavější případy, u nichž však nelze ani zjistit, zda jsou údaje stále aktuální, či nikoliv, protože doposud neexistuje žádný ucelený přehled o státních administrativních nemovitostech.

  • V jedné z pražských kancelářských budov ve vlastnictví státu o rozloze přesahující dva tisíce metrů čtverečních využívá organizační složka státu pouhých 50 metrů čtverečních. Více než 1300 metrů čtverečních užívá jiná organizační složka státu. Ta ale nemá v objektu dislokovaného ani jednoho zaměstnance.
  • V administrativní budově v Karlových Varech pracuje osm úředníků, kteří mají k dispozici přes 800 metrů čtverečních. Na jednu osobu tím připadá sto metrů čtverečních.
  • Ve 116 administrativních objektech ve vlastnictví státu není dislokován ani jeden zaměstnanec.
  • Ve městě Přimda si stát najímá od soukromníka kancelářský objekt o rozloze více než 360 metrů čtverečních za nájemné 232 tisíc korun. V objektu přitom není umístěn ani jeden pracovník.
  • Některé instituce si nechaly vybudovat nové kancelářské budovy, do nichž byla přesunuta část agend. Jenže žádný objekty neuvolnily.
  • Jedna z organizačních složek státu sídlí v 66 objektech po celé republice, ve 45 budovách jsou umístěni maximálně čtyři zaměstnanci.

V závěru přílohy k Výroční zprávě za rok 2008 se konstatuje: „Zpracováním Centrálního přehledu dislokací (tento přehled sestavila Vládní dislokační komisí na základě šetření z roku 2006 – pozn. red.) byl vytvořen teprve první krok pro vyšší efektivnost využití specifického nemovitého majetku státu, jakým jsou administrativní objekty. Bez dalších uvážlivých kroků a vůle změnit současný stav ke kýženému zlepšení nedojde.“ Četl tuto zprávu vůbec některý z politiků? Zřejmě nikoliv.

Tu a tam se sice objeví zpráva, že se některý politik pozastavuje nad hospodařením s kancelářskými prostory, jenže praktický dopad tyto sólo akce nemají, navíc je možné spekulovat o pravých důvodech takového jednání. V této souvislosti vzpomeňme například prohlášení bývalého ministra zemědělství a exnáměstka ministra financí Ivana Fuksy z loňského podzimu vztahující se k vysokému nájemnému, které stát platí soukromým majitelům za nájem administrativních ploch.

Lék NERV

Letos v polovině dubna Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila Nečasovu kabinetu analýzu Řízení vybraných oblastí veřejné správy pomocí KPI (Key Performance Indicators – ukazatelé výkonnosti a efektivnosti), jež vychází z údajů plošného šetření komise z roku 2006 a mimo jiné se věnuje možným úsporám při správě státních administrativních budov.

Pilotní výpočty NERV

Vyplývá z nich také, že v oblasti správy nemovitostí jsou dosažitelné úspory v rozmezí 310 až 870 milionů korun ročně – zastropováním výdajů na správu a nájem, nebo určením maximální plochy pro jednoho zaměstnance.

Co na analýzu říká kabinet? „Vláda návrh NERV projednala na svém jednání v polovině května a uložila ministerstvu financí navržený systém dopracovat a propojit jej s procesem přípravy rozpočtu na příští rok. Zároveň by nejpozději na konci září měly být zveřejněny na webu ministerstva financí vybrané ukazatele za všechna ministerstva,“ tvrdí mluvčí vlády Jan Hrubeš.

Nechme se překvapit. O smělých plánech, z nichž nakonec nic nebylo, jsme slyšeli již mnohokrát.

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.