Za jakých podmínek se obcím vyplatí rozšířit tříděný sběr? Sdružení Arnika jim připravilo kalkulačku výnosů a nákladů. Kalkulačka je volně přístupná na internetu. Díky ní si mohou obce a města spočítat, kdy je pro ně recyklace výhodná.
V roce 2010 byly průměrné náklady na tříděný sběr poloviční oproti skládkování – zhruba 1200 korun za tunu vytříděných druhotných surovin oproti 2400 korunám za tunu odpadu ukládaného na skládku. Už sám tento fakt je povzbudivý pro rozšiřování tříděného sběru. Podmínky však jsou v jednotlivých obcích různé. Pro různá vytříděná množství, při různé využitelnosti kontejnerů a odlišných nákladech na svoz jsou celkové náklady na recyklaci rozdílné. A právě tohle dokáže vyhodnotit kalkulačka Arniky.
Třídění drží nad vodou sběr obalů
Vlastní cena vytříděných surovin překvapivě nehraje v kalkulaci žádnou roli. S vytříděnými komoditami většinou obchoduje smluvní sběrová firma a tento obchod se zpravidla vůbec nepromítá do její smlouvy s obcí. Prodávat druhotné suroviny za současné nízké ceny je řehole a i nulová cena je koneckonců ziskem oproti drahému ukládání na skládku. Ale to obce ke své kalkulaci nepotřebují. Klíčovou položku tvoří příspěvek společnosti EkoKom, jež zastupuje výrobce, kteří na ni delegovali povinnost zpětně odebírat obaly svého zboží.
- Kalkulačka pro obce do 2000 obyvatel (formát xls)
- Kalkulačka pro obce a města od 2001 do 80 000 obyvatel (formát xls)
V Česku je na rozdíl od některých jiných zemí sběr druhotných surovin jednotný. Český občan nemusí dávat papírový obal a noviny zvlášť. EkoKom pak přiděluje příspěvek podle předem stanoveného klíče. Například příspěvek za sběr vícevrstvých nápojových kartonů je stoprocentní, u papíru však jen za čtvrtinu nasbírané papírové hmoty. Obalové sklo tvoří 99 procent sesbíraného skla, kovové obaly, na něž se vztahuje podpora, ale jen šest procent sběru kovů. Obalové plasty v kontejnerech průměrně dosahují percentuálního poměru 85 ku 15 vůči plastům jiného původu.
V Česku je na rozdíl od některých jiných zemí sběr druhotných surovin jednotnýI z toho vyplývá, že se vyplácí víc a víc třídit. Milan Havel z Arniky uvádí: „Více vytříděných materiálů samozřejmě víc stojí, ale obcím jednak vzrostou příjmy od společnosti EkoKom, a jednak se jim sníží náklady za skládkování, takže celkově ušetří.“
Kalkulace vychází z nových smluvních podmínek, které pro tříděný sběr stanovila společnost EkoKom. Díky jednoduchému programu si mohou obce snadno optimalizovat sběrnou síť a zjistit, zda vyvážejí kontejnery prázdné, správně vytížené či přeplněné. Mohou si spočítat, kdy se jim recyklace vyplatí.
Velké rozdíly
V mnoha obcích se traduje mýtus, že třídění prodražuje nakládání s odpady. Proto má mnoho zastupitelstev strach rozšiřovat tříděný sběr, aby se nemusela potýkat s rostoucími náklady na svoz. Neuvědomují si však, že se vzrůstajícím tříděním rostou i příspěvky od EkoKomu. Kalkulačka ukáže, že lze třídění zvýšit i o 50 procent a náklady se nezvýší. Jenže kde je profit? V poplatcích na skládce či ve spalovně, protože o stejné množství, o něž se zvýší výtěžnost recyklace, poklesne množství směsného odpadu.
Kalkulačka po vyplnění nemnoha, zato podstatných údajů nalezne chybu a nabídne lepší řešeníMezi městy i obcemi jsou ve využití tříděného sběru velké rozdíly. A ty se samozřejmě projeví v nákladech na likvidaci komunálního odpadu. Ve sněmovně se dokonce odehrává legislativní proces, který má ve vyhlášce o poplatcích zvednout limit paušálního poplatku na likvidaci odpadu z dosavadních pěti set korun na občana a rok na dvojnásobek, nebo ještě víc. Pravda, pět set korun už asi nikde nestačí a obce musejí chybějící peníze dorovnávat. Záleží na tom, kolik.
Havel uvádí příklad z Plané nad Lužnicí, kde jsou s to vytřídit až sto kilogramů na obyvatele za rok. (Podobně úspěšní jsou i v Semilech, Táboře a ve Zlivi.) Přitom náklady na obyvatele jsou šest set korun za rok, takže obec musí dorovnávat pouhou stokorunu. Jak je to možné, když v mnoha jiných obcích to takhle příznivě nevychází?
Hledání schůdných řešení
Odpověď vězí v dobrém třídění, které Plané ročně vynese na poplatcích od EkoKomu až dvě stě korun na občana. Přitom průměr v Česku je 95 korun na obyvatele a rok, a tudíž musí být mnoho obcí, které dostávají mnohem méně. Proč? Protože špatně třídí. Právě kalkulačka po vyplnění nemnoha, zato podstatných údajů nalezne chybu a nabídne lepší řešení.
Celkové roční náklady na odstranění odpadů všeho druhu vyjdou česká města a obce v průměru na 882 korun na obyvatele. Průměr na skládkování a spalování odpadu vychází 522 korun na obyvatele, vytříděný odpad pouze na 136 korun.
Na obavy, že kvůli rostoucímu tříděnému sběru bude potřebné přikupovat barevné kontejnery, což v kalkulaci zapraveno není, mají v Arnice také odpověď: „Naučte občany sešlapávat plasty či vícevrstvé nápojové kartony a rozebírat papírové krabice, aby se podstatně zvýšilo využití kontejnerů. A pak lze ještě zvyšovat četnost odvozů.“ Kalkulačka Arniky může pomoci hledat schůdná řešení.
