Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kdy se dočkáme tunelu Blanka? Dostaví ho až soudy?

  12:45

Hlavní město v květnu 2012 přestalo stavební firmě platit a dluh se vyšplhal na 1,5 miliardy korun. Konflikt může eskalovat.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Rozumějí tomu snad už jen právníci. Tunel Blanka je čím dál zapeklitější příběh. A zdaleka nejde jen o to, že původní cena za výstavbu měla činit 29 miliard korun a v současnosti se dostala na bezmála 38 miliard. Že není jasný termín, kdy se velestavbu podaří otevřít – měl to být duben 2014, může se však odsunout až do roku 2016. Nedávno k tomu přibyly nesplácené faktury a konflikt hlavního města s Metrostavem. A v důsledku i šermování lídrů pražské politiky.

Pokusíme se aktuální situaci rozplést. V tomto článku ponecháme stranou politické tahanice, zaměříme se na vysvětlení sporu kolem dostavby a splácení tunelu Blanka. ČESKÁ POZICE získala neveřejnou nahrávku a stenografické záznamy tří nedávných jednání Rady hlavního města Prahy (z 18. prosince 2012, 22. ledna a 29. ledna 2013), na kterých se o stavbě hovořilo.

Dlužná částka za vyfakturované a neuhrazené práce se na přelomu roku vyšplhala na 1,5 miliardy korun

Ze záznamů vyplývá, že situace se vyhrotila v prosinci loňského roku. Tehdy město obdrželo dopis od Metrostavu, zhotovitele stavební části projektu, který žádal splacení dluhů, jinak hrozil zastavením stavby či pokutami, náklady na obojí by sahaly do stovek milionů korun. Dlužná částka (za vyfakturované a neuhrazené práce) se na přelomu roku vyšplhala na 1,5 miliardy korun. K tomu byly provedeny další práce za miliardu korun, které ale nebyly ještě vyfakturovány. Metrostavu došla trpělivost a radním hlavního města v prosinci loňského roku vzkázal: Zaplaťte!

Zaplaťte! Ale jak?

Na jednání dne 18. prosince 2012 se Rada města pokusila nejprve situaci s Metrostavem uklidnit. Schválila návrh na poskytnutí zálohy ve výši 2,5 miliardy korun na budoucí práce. Jenže na konci ledna 2013 se už toto řešení nejevilo jako schůdné: mezi radními vznikla obava, že poskytnutí zálohy by mohlo být nedovolenou veřejnou podporou.

Na jednání 29. ledna 2013 byl přizván advokát kanceláře Weil, Gotshal & Manges (WGM) Martin Kramář, který na toto téma řekl:

„My asi nejsme schopni vám tady říct nějakou exaktní odpověď, kolik poskytnutím zálohy Metrostav získává oproti tomu, co by získal proti plnění původní smlouvy (jde o Smlouvu o dílo - stavební část mezi městem a Metrostavem z roku 2006 pozn. red.). Na druhou stranu je to opravdu reakce na současnou situaci, kdy ten problém je i na straně města, a kdy město se snaží ten problém nějakým způsobem řešit. Takže riziko tam je. Jak velké přesně, je třeba kvantifikovat v tomto kontextu.“

Advokát především upozornil, že Metrostav provádí dílo v rozsahu, ke kterému nemá podklady v původní smluvní dokumentaci stavby či v pokynech k provedení změn. „Jinými slovy, zhotovitel (Metrostav – pozn. red.) je ve vztahu ke změnám v předstihu před formálním pokrytím z pohledu smluvního vztahu, z pohledu víceprací,“ dodal Martin Kramář.

Bezradní pražští politici se ocitli v začarovaném kruhu

Jenže zároveň město podle Kramáře nové pokyny k realizaci nutných stavebních změn není v současnosti schopno zadávat, protože není jisté, zda by takové pokyny byly v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. (Proč by nebyly, vysvětlíme vzápětí.) Pokud Metrostav nebude moci pokračovat ve stavbě, podle advokáta může společnost pozastavit práce a současně požadovat úhradu souvisejících nákladů a škody.

Máme tedy před očima začarovaný kruh – Metrostav podle advokátní kanceláře vykonával práci, ke které neměl od města smluvní stvrzení, a chce za to nyní peníze. Město zase kvůli obavě z porušení zákona nemohlo a dosud nemůže schválit pokyny nutné pro pokračování stavby.

Bezradnost politiků z nastalé situace ilustrují slova radní Aleksandry Udženiji (ODS) na jednání rady 29. ledna:

„Jestli to chápu správně, tak jsme teď tady v situaci, že Metrostav pokračoval dál na základě pokynů nikoho. Byl několikrát upozorněn (...) jak nám tady bylo deklarováno od našeho ředitele Odboru městského investora, že jim to nepodepíše. S tím si Metrostav nedělal hlavu. IDS (společnost Inženýring dopravních staveb, která vykonává funkci správce stavby – pozn. red.) jako náš stavební dozor, který je placen z peněz hl. m. Prahy, také asi nic nedělala, a teď jsme my tady v situaci, kdy Metrostav říká: My potřebujeme 2,5 miliardy. Tak to si tady ze mě někdo dělá legraci!“

Proklaté vícepráce

Jak mohl takový začarovaný kruh vzniknout? Podívejme se nejdříve, odkud plyne obava radních z porušení zákona o zadávání veřejných zakázek.

Tunelový komplex Blanka je technologicky a časově náročná stavba, u níž se od počátku čekalo, že původní cena díla (stavební část původně činila 21,205 miliardy korun, v roce 2011 pak 26,259 miliard korun) může být v průběhu stavby navyšována o takzvané vícepráce. Pouze však za souhlasu správce stavby, společnosti Inženýring dopravních staveb.

Celkový rozsah víceprací nesmí dle zákona překročit 20 procent hodnoty zakázky

Problematika víceprací je upravena v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Umožňuje zadat veřejnou zakázku zjednodušeným způsobem – v rámci takzvaného jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU). Avšak jen za předpokladu, že dodatečné práce vznikly z důvodu objektivně nepředvídatelných okolností, technicky a ekonomicky nemohou být odděleny od původní veřejné zakázky a – celkový rozsah víceprací nesmí překročit 20 procent hodnoty zakázky!

V roce 2011 si město objednalo u právní kanceláře White & Case právní analýzu dosavadního postupu výstavby Blanky. Podle posudku měl magistrát postupovat při stanovování víceprací formou JŘBU (formálním písemným oslovením Metrostavu s žádostí o předložení nabídky na vícepráce) až do okamžiku, kdy hodnota dodatečných prací dosáhne limitu 20 procent. Posléze měl dle White & Case magistrát při zadávání víceprací postupovat standardně dle zákona o zadávání veřejných zakázek. Právníci v roce 2011 městu doporučili „aby MHMP provedl vlastní kontrolu případného dosažení tohoto limitu“.

Magistrát, konkrétně Odbor městského investora (OMI) a jeho ředitel Jan Beránek, se problémem s vícepracemi a jejich zmapováním začal zabývat loni v září, zadal audit společnosti KPMG. Rada města se pro kontrolu dodatečných stavebních prací rozhodla v prosinci, kdy dala pokyn k takzvané kategorizaci „prací evidovaných ve změnových listech pro účely dalšího postupu“. Bez kategorizace, neboli klasifikace dodatečných stavebních prací, se proces zadrhnul. OMI má nyní na stole faktury od Metrostavu v hodnotě 1,5 miliardy, jenže ředitel OMI Beránek je ochoten je podepsat, teprve až bude na základě kategorizace známo, zda vícepráce nepřesahují povolený 20procentní limit. Výsledky kategorizace by však měly být k dispozici až koncem dubna, ale možná až koncem června 2013.

Jakmile se zjistí, zda se vícepráce vejdou do limitu daného zákonem, bude podle advokáta Kramáře možné provést JŘBU. Ředitel Odboru městského investora Beránek řekl: „Jednoznačně budou faktury rozkategorizovány na tři základní: podle zadávací dokumentace, upřesnění projektu mimo zákon (zákon o zadávání veřejných zakázek – pozn. red.) a podle zákona, a když to bude podle zákona, tak já budu vědět, o jaké navýšení jde, v jakých procentech a mohu podepsat změnový list, protože se chovám podle zákona.“

Co když bude překročen limit?

Problém nastane, pokud se ukáže, že 20procentní hranice byla „přešvihnuta“. Na otázku primátora Bohuslava Svobody (ODS), co se pak stane, šéf OMI odpověděl, že nebude možné takové faktury z důvodu porušení zákona podepsat. K čemu by to vedlo? „To už je potom na soud asi,“ odpověděl na konci ledna Beránek.

Advokát z kanceláře WGM na lednové radě uvedl, že nebudou-li ve vztahu k některým položkám splněny zákonné povinnosti, nastanou dvě možnosti.

  • „Buďto jsou to položky, které už byly provedeny, a tam říkám naprosto upřímně, že to bude velmi chaotické. Bude se muset zjistit, do jaké míry položky, byť nebyly třeba explicitně odsouhlaseny ze strany města, byly provedeny s vědomím města, do jaké míry se město provedením těch položek obohatilo (míněno tak, že Metrostav pro město něco postaví a nedostane za to zaplaceno pozn. red.) a bude tam nějaké vypořádání na základě bezdůvodného obohacení.“
  • Kdyby se ukázalo, že jde o položky, které se uskutečnily bez vědomí města z vlastní iniciativy Metrostavu, neměla by potom firma dle advokáta nárok na finanční náhradu takových položek.
„FIDIC“ versus zákon

Advokát Kramář uvedl, že většina současných problémů, o kterých se nyní hovoří, je dána tím, že město jako zadavatel nevytvořilo podmínky pro to, aby dodatečné práce mohly být zadány v souladu se zákonem.

Město jako zadavatel nevytvořilo podmínky pro to, aby dodatečné práce mohly být zadány v souladu se zákonem

Jenže vedle oprávněné obavy pražských politiků a úředníků z porušení zákona je tu také druhé hledisko: fakt, že Metrostav při realizaci změn jednal bez posvěcení města. „Problém je v tom, že z těch 1,5 miliardy korun, které jsou nyní vyfakturovány, velká část řádně zadána nebyla, a to ani podle FIDICu, protože FIDIC vyžaduje, aby byl dán pokyn správce stavby (IDS – pozn. red.). A pokyn správce stavby v mnoha případech vydán nebyl,“ uvedl Kramář z WGM na jednání radních 29. ledna. Než vysvětlíme, co je FIDIC, poznamenejme, že zmíněný pokyn správce stavby nebyl vydán proto, že projektovou dokumentaci by musel nejdřív podepsat ředitel OMI Beránek. A ten tak neučinil, neboť se obával, že by porušil zákon o zadávání veřejných zakázek, jak jsme vysvětlili.

FIDIC jsou vzorové smlouvy, které jsou běžným mezinárodním smluvním vzorem ve stavebnictví. Město uzavřelo v roce 2006 s Metrostavem „Smlouvu o dílo – stavební část“ právě na principech systému FIDIC. Tento mechanismus však nelze nadřadit zákonu o zadávání veřejných zakázek.

Generální ředitel Metrostavu Pavel Pilát k tomu na jednání rady na konci ledna řekl: „Stojíme tady v konfrontaci dvou smluv, nebo zákona a smlouvy. My máme uzavřenu smlouvu na principech FIDICu a podle této smlouvy se doposavad postupovalo. Nebyla žádná odchylka od této smlouvy a všichni zúčastnění odsouhlasovali podle principů, tak jak byly nastaveny ve smlouvě, od samého začátku stavby,“ uvedl poněkud v rozporu s výše citovaným tvrzením advokáta Kramáře.

Nakonec mír

Zlom v jednání rady města dne 29. ledna nastal po pěti hodinách diskuse. Radní pro dopravu a náměstek primátora Josef Nosek (ODS) uvedl, že ze všeho, co na jednání slyšel, nevidí jinou možnost (aby nebyl porušen zákon), než revokovat usnesení z 18. prosince a vypustit dodatek o úhradě zálohy 2,5 miliardy korun pro Metrostav. „Tlačit na OMI, aby co nejrychleji byl schopen zrealizovat onu kategorizaci, a pokusit se, ale nemám tušení jak, pokusit se přes právní kanceláře dobrat k jakémukoli řešení v rámci zákona. My musíme konat, ale nemůžeme konat protiprávně,“ uvedl Nosek.

Šéf OMI Beránek po chvíli řekl, že odbor má „na stole soupis asi 340 milionů z celkové miliardy a půl faktur, které odsouhlasujeme, probíráme se tím, a myslím si, že bychom během několika týdnů to mohli zaplatit“. Na otázku primátora, zda na okamžité uhrazení těchto zhruba 300 milionů by Metrostav přistoupil, šéf podniku Pilát reagoval pozitivně: „Samozřejmě je to začátek řešení toho problému.“

Bylo domluveno, že místo zálohy ve výši 2,5 miliardy korun město jednorázově Metrostavu uhradí přibližně 300 milionů korun (na základě faktur, které může bez komplikací město vyřídit) a měsíčně pak společnosti bude proplácet kolem 300 milionů korun. Podmínkou je, že do června bude hotova kategorizace dodatečných prací. „A to je zásadní změna, která neguje ten jejich dopis, jak říká Josef Nosek, tu poplašnou zprávu, a vlastně dostává nás to do normálního režimu,“ dodal spokojeně primátor.

Pro tentokrát se podařilo najít shodu. Otázkou je, na jak dlouho.

Falešný poplach?

Tím se dostáváme zpět k dopisu Metrostavu, kterým spor mezi magistrátem a firmou loni v prosinci začal. Náměstci primátora Nosek a Hudeček se na závěr jednání rady 29. ledna domnívali, že vše byla pouze nátlaková hra této společnosti. Hudeček řekl: „Takže to celé tady byla svým způsobem jakási hra na to, aby nám to tady Metrostav řekl na mikrofon. To jsme se mohli domluvit, to šlo udělat v kratším režimu a nemuseli jsme se před nimi hádat. Jestli to mělo být takhle, tak OK, jenom připomínám – a na záznamu je to zaznamenáno, tohle já nevěděl, že tady tohle máme zahrát.“

Až bude kategorizace dodatečných stavebních prací dokončena, nelze vyloučit další napínavé chvíle kolem dostavby a financování tunelového mamuta – třeba když se přesáhne limit víceprací. Pro tentokrát se podařilo najít shodu. Otázkou je, na jak dlouho. Citujme náměstka Noska, který v závěru jednání radních poznamenal: „Můj osobní pocit z toho je takový, že vidí (Metrostav – pozn. red.), že otázka je velice složitá, a pokud má příslib, že půjdou okamžitě jakékoli částečné platby, tak to nějakou dobu vydrží, ale nezaslechl jsem, do kdy to vydrží, jestli to vydrží 14 dnů, měsíc nebo dva měsíce.“

Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně
Šárka Hamrusová: Díky laktační poradkyni jsem si přestala myslet, že je chyba ve mně

Šárka chtěla kojit. Chvíli to ale vypadalo, že se jí to nepodaří. Díky správně zvolené laktační poradkyni nakonec dosáhla úspěchu. Poslechněte si...