Jedním z dominantních témat na devizovém trhu byla v uplynulém týdnu otázka týkající se možného zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami, a to především v návaznosti na rostoucí inflaci. Úpravu základní sazby o 25 bazických bodů směrem nahoru provedla již v minulém týdnu polská centrální banka a stejně se toto pondělí zachovala i maďarská. Zasedání bankovní rady ČNB je na pořadu ve čtvrtek 3. února a zvýšení sazeb se s velkou pravděpodobností nedočkáme.
Jestřábí rétorika však postupně začíná zaznívat i z úst českých centrálních bankéřů. Kromě Evy Zamrazilové se o rostoucích inflačních tlacích zmínil i guvernér Miroslav Singer. Zároveň však zdůraznil, že růst cenové hladiny je kompenzován posilující korunou. Ta je momentálně v hledáčku investorů a od začátku roku patří mezi nejvíce posilující měny na devizovém trhu.
V příštím týdnu lze předpokládat pohyb koruny v rozmezí 24 až 24,50 za euroDokazovala to i v tomto týdnu, kdy posilovala především vůči dolaru, méně pak k euru. K evropské měně se pohybovala v pásmu 24,15 až 24,30 koruny za euro. Aby mohla dál zpevňovat, potřebuje nějaký impuls, který lze očekávat spíše ze zahraničí než z domácí ekonomiky. Zvýšení úrokových sazeb ze strany ČNB se na nejbližším zasedání nepředpokládá. V příštím týdnu proto lze předpokládat pohyb koruny v rozmezí 24 až 24,50 za euro.
Své svaly ukázala koruna v uplynulém týdnu vůči dolaru a pokoušela se o prolomení hranice 17,50 koruny za dolar. Česká měna těžila při svém posilování především z pozitivně laděných zpráv ze zemí eurozóny. Příznivě se promítla také úspěšná aukce dluhopisů evropského záchranného fondu EFSF.
Nejsilnější od prosince 2010
I v příštím týdnu lze očekávat rozkolísaný kurz dolaru, ale koruna by se neměla dostat přes hranici 18 Kč za dolar. Co se týče našeho severního souseda, i zde koruna posilovala a ke konci týdne atakovala hranici 6,20 za jeden zlotý. V současné době je česká měna na nejsilnějších hodnotách od začátku prosince loňského roku.
Nastavení měnové politiky není dominantním tématem pouze ve středoevropském regionu. Jestřábí projevy zaznívají i z úst představitelů Evropské centrální banky, ponejvíc pak z Německa. Spolková republika si totiž na rozdíl od většiny ostatních zemí eurozóny vede hospodářsky zdatně.
O nastavení úrokových sazeb se rozhodovalo i v USA. Základní sazba zůstala beze změny na úrovni 0 až 0,25 procenta. Americké hospodářství nese podle představitelů Fed známky oživení v důsledku růstu peněz v oběhu. Není však natolik dostatečné, aby snížilo nezaměstnanost, která je klíčovým ukazatelem zdraví americké ekonomiky.