Překvapivý dárek ve formě potvrzeného ratingu na nejvyšším stupni AAA se stabilním výhledem dostala těsně před Vánocemi Francie od agentury Standard & Poor’s (S&P). Překvapivý proto, že francouzské státní dluhopisy se velké přízni investorů netěší. Náklady na jejich pojištění narostly v předvánočním týdnu na nový rekord. A byly dokonce vyšší než náklady na pojištění závazků České republiky.
Finanční trhy mají v případě Francie strach nejen z poměrně negativního vývoje její ekonomiky, ale i z vysoké expozice bank vůči dalším problémovým zemím – Řecku a Španělsku. Půjčky těmto dvěma zemím tvoří 8,3 procenta základního kapitálu (Tier 1) francouzských bank. To je pro srovnání zhruba čtyřikrát víc než u britských a osmkrát víc než u amerických peněžních ústavů.
Červnová zpráva Banky pro mezinárodní vyrovnávání plateb (BIS) uvádí, že se francouzské banky podílejí zhruba 500 miliardami na celkové dluhové zátěži Evropské unii ve výši 1,58 bilionu eur.
Poloviční růst
Optimisticky pro Francii nevyznívá ani její hospodářský vývoj. Zaostává totiž nejen za největšími evropskými rivaly Británií a Německem, ale i za USA. Zatímco v Německu odhadují analytici pro letošní rok růst HDP až o 3,7 procenta, ekonomika Francie se bude muset spokojit se zhruba poloviční „expanzí“.
Pomalé oživení se ve Francii projevuje také v nezaměstnanosti. Ta zůstává na vysoké úrovni 9,3 procenta. Bez práce je téměř 2,7 milionu lidí. Není proto divu, že vysoká není ani spotřebitelská důvěra. Ta se dle aktuálního průzkumu drží zhruba na třetinové úrovni ve srovnání se zbytkem Evropy.
Těžko si lze představit, že by Francie v nejbližší době nebyla schopná dostát svým závazkům vůči držitelům dluhopisů. Navzdory tomu se jeví potvrzený rating S&P na nejvyšším stupni přinejmenším sporný. Je dobré si připomenout úvěrové hodnocení, které udělovaly ratingové agentury těsně před vypuknutím globální finanční a hospodářské krize skrznaskrz prohnilým balíkům dluhopisů sestavených z nestandardních hypoték v USA. Nebylo to snad také „triple A“?
Související článek: Rakousko mezi „průšviháři“ z periferie EU
