Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Kdy na MŽP skončí éra nekompetentnosti?

  14:39

Environmentální resort se ministrům Drobilovi a Chalupovi podařilo ochromit. Podivínský to završuje. Dá koalice ministerstvu novou šanci?

foto: © montaž ČESKÁ POZICE, Alessandro Canu, foto ČTKČeská pozice

Za zničením ochranářských úloh ministerstva životního prostředí (MŽP) v uplynulých letech je třeba hledat především odbornou nekompetentnost posledních tří ministrů – Pavla Drobila (ODS), Tomáše Chalupy (ODS) a Tomáše Podivínského (KDU-ČSL). Ta doširoka otvírala dveře všemožným politickým a zájmovým tlakům, které mnohdy nepokrytě směřovaly proti zájmům životního prostředí i ochrany přírody a krajiny.

Lidovci projevili velkou prozíravost, když tlačili na ministra Tomáše Podivínského, aby nepovedené angažmá v prozatímní Rusnokově vládě a na MŽP ukončil. Zároveň však ukázali nečekanou slabost, když Podivínského nechali jako školáka odmlouvat – a vládnout. Jestli jim ta ostuda stojí za to?! Aspoň že tím poskytli svým koaličním partnerům ČSSD a ANO 2011 i české veřejnosti užitečnou informaci: lidovci nemají na křeslo ministra životního prostředí odborně zdatného kandidáta.

Zakonzervování struktur

Podivínský se zkompromitoval především tím, že zakonzervoval zděděné politické struktury řídicího aparátu, který Pavel Drobil a Tomáš Chalupa nevystavěli na odbornosti, ale na poslušnosti ODS. Po ministerstvu dosud kmitají Mladí konzervativci, jimž nechybějí posty, zato znalosti a zkušenosti.

Politické krytí struktur z dílny ODS překvapivě převzal lidovec Podivínský. Na druhé straně ministr v demisi řádí jako černá ruka v odděleních, která jako užitečná přežila i Chalupovy reformy – zrušil oddělení výchovy a dobrovolných nástrojů (na podporu environmentálních přístupů). A zcela zpřetrhal vazby na nevládní organizace zabývající se ochranou životního prostředí.

Environmentální ministr v demisi Tomáš Podivínský se zkompromitoval zejména zakonzervováním zděděných politických struktur řídicího aparáturozhovoru pro ČESKOU POZICI Podivínský slíbil vytvořit dvě nová oddělení pro výzkum a vzdělávání a pro strategii. Výrazně se měla zlepšit i komunikace s nevládními organizacemi. Ale nikdo, ani vyhození pracovníci, ani nevládní organizace o tom nic nevědí.

Nejnovější Jobovy zvěsti uvádějí, že počet pracovníků, kteří z pozice MŽP pečují o ochranu přírody a krajiny, má být ztenčen o čtyři. Že by další cílevědomé oslabování přírodovědných odborníků? Komu tím Podivínský připravuje půdu, když koaliční domluvy hledají ministra u ostatních politických subjektů? Že by ještě věřil ve svoji šanci, když je přesvědčen, že v jeho straně není „pevnějšího odborníka na životní prostředí“, než je on sám?

Jihočeský taťka a chemický boss

Místopředsedkyně hnutí ANO Věra Jourová ČESKÉ POZICI potvrdila, že po poslední koaliční domluvě bude o post ministra usilovat právě toto uskupení. K jménům „zaručených“ kandidátů na ministra se však odmítla vyjádřit a označila je za pouhou spekulaci. Nicméně alespoň jeden z často citovaných údajných kandidátů ČESKÉ POZICI přiznal, že byl nezávazně dotázán, zda by se případně takové funkci nebránil. Šeptanda má tedy alespoň jeden reálný základ, byť z něj nelze dělat závěry.

Tím osloveným byl ředitel temelínské divize obslužného podniku ČEZ Energoservis Jiří Tyc. Druhdy šéf jedné směny operátorů, které rozjížděly Temelín. Svému poslání natolik věřil, že oslovil kolegy, aby s ním založili sdružení Jihočeští taťkové coby protipól Jihočeským matkám, které se vystupovaly proti jadernému provozu a riziku jaderného odpadu. Názorová rivalita mezi oběma sdruženími trvá dodnes. Pro Tyce je jaderná energetika nejčistším řešením – a v tuto chvíli i jeho povoláním.

Je libo jaderného nebo chemického ministra životního prostředí? Jíří Tyc či Richard Brabec bezpochyby schopní jsou, ale pro jiné role.

I když se veřejné projednávání záměru dostavby už odehrálo, Temelín v budoucnu určitě čeká řada dalších důležitých schvalovacích úkonů, které jsou v gesci ministra životního prostředí. U Tyce vážně vyvstává otázka střetu zájmů. Jistě by se dobře uplatnil na jakémsi ministerstvu energetiky, alespoň podle jeho zasvěcené kritiky státní energetické politiky předkládané ministrem obchodu a průmyslu Jiřím Cieńciałou.

Ještě mnohem větší střet zájmu by provázel jmenování taktéž šuškandou inzerovaného Richarda Brabce, za nímž je nedávno ukončená role generálního ředitele Lovochemie a reminiscence na starší působení například v Unipetrolu či Spolchemii. Dosud je členem představenstva Svazu chemického průmyslu.

Je libo jaderného nebo chemického ministra životního prostředí? Bezpochyby jde o schopné muže, ale pro jiné role. Věra Jourová nicméně ujistila, že návrhem ANO na ministra životního prostředí bude prezident Miloš Zeman upokojen i po stránce odbornosti.

Ukotvení Vladimíra Špidly

Nerozvážným zřeknutím se postu ministra životního prostředí ve prospěch koaličního partnera si premiérský kandidát Bohuslav Sobotka pěkně nadrobil. Ubezpečuje občany, že nejmenuje žádného ministra, který by vyvolával odpor ochránců přírody a životního prostředí. Ale kde brát, když vlastního stínového ministra Vladimíra Špidlu vyjednávači ČSSD odsunuli stranou?

Ten odpor se ostatně už vzedmul a na Sobotku se obracejí i jeho zklamaní příznivci, kteří mu chodili na náměstí vyjadřovat podporu. A vedle nich i levicoví filozofové, jako je Václav Bělohradský či Erazim Kohák, a mnozí známí ekologové.

Málokdo tuší, že Vladimír Špidla je ve sféře ochrany přírody dlouhodobě ukotven

Špidla, po němž ti všichni volají, by opravdu mohl být řešením. Na novou roli se dlouhodobě připravoval a vytvářel smysluplný ekologický program sociálních demokratů. Málokdo však tuší, že ve sféře ochrany přírody je dlouhodobě ukotven. Vždyť byl už v roce 1989 delegátem na sjezdu Českého svazu ochránců přírody a jeho ústy naše největší ochranářská organizace podpořila listopadovou vzpouru studentů. Ani jeho politické zkušenosti, sahající od Strakovy akademie až po Evropskou komisi, by nebyly k zahození.

Pozor však na staré struktury. Po Drobilovi a Chalupovi je jich plné MŽP a mnozí by nejspíše rádi přesedli z rozvrzaného kočáru ODS na nějakou čerstvě jedoucí bryčku. Nejčastěji v tomto smyslu zaměstnanci MŽP připomínají Podivínského prvního náměstka Libora Ježka. Je volný. Kabát ODS už skončil v popelnici. Když se ho ČESKÁ POZICE chtěla zeptat na další politické plány, vzkázal po své sekretářce: „Já jsem jenom úředník. Zeptejte se pana ministra!“