Lidovky.cz

KDU-ČSL chybí „drajv“. Dostane se do sněmovny?

  12:16

Lidovci dobíhají do volebního cíle natolik unaveni, protože nepochopili svou roli reprezentanta principů české parlamentní demokracie.

Pavel Bělobrádek. foto: © ČTKČeská pozice

„Loučíme se trvale s něčím, co už se nikdy nevrátí. Proto jsme si dovolili s rakví, hudbou a věncem se v tmavých oblecích důstojně rozloučit…,“ loučil se před několika dny šéf lidovců Pavel Bělobrádek na fiktivním pohřbu před ministerstvem práce a obchodu s projektem sKarty. Před několika měsíci, kdy kritika sKarty zmítala veřejným míněním, by možná takový happening byl na místě. Tři týdny před volbami však tato akce spíše ukazuje, v nakolik unavené kondici KDU-ČSL dobíhá do volebního cíle. Straně chybí „drajv“, což pro ni ve volbách může mít fatální následky.

V červnu 2012 zjistili analytici agentury CVVM lidovcům sedm procent preferencí. V loňských podzimních krajských volbách, kdy zejména na Moravě porazili v několika krajích ODS i TOP 09, bylo možné říct, že poté, co v roce 2010 vypadli ze sněmovny, jsou zpět v plné polní. Zdálo se, že po výměně a omlazení vedení bude KDU-ČSL stoupat.

Jako by se však následně něco ve straně zadrhlo, jako by lidovcům vypnul „motor“. V důležitých chvílích vývoje politické scény – třeba při pádu Nečasova kabinetu, zatýkání lidí okolo Jany Nagyové nebo při vzniku Rusnokovy vlády – nebyli vidět ani slyšet. V předvolebních debatách se sice do vysílání České televize zpravidla dostávají (na rozdíl od SPOZ), celostátní vývoj lidoveckých preferencí však zatím není příliš pozitivní – osciluje okolo pěti procent.

Neviditelnost 

Pavel Šaradín, politolog z Katedry politologie Univerzity Palackého v Olomouci, se domnívá, že lidovci zůstali klidnou silou v negativním smyslu a jejich šance pro vstup do sněmovny je 50 ku 50. „Je to nejklidnější síla, jakou si dokážeme představit,“ řekl ČESKÉ POZICI. Podle Šaradína KDU-ČSL také poškozuje, že nedokázala najít strategického koaličního partnera pro předčasné volby. Tím mohl být například Martin Bursík a jeho nová Liberální ekologická strana (LES). Ta se však nakonec s KDU-ČSL na spolupráci nedohodla.

Na kampani lidovců je vidět, že ve stranické pokladně není dost peněz

Na kampani lidovců je vidět, že ve stranické pokladně není dost peněz, a její grafické zpracování je podle Šaradína amatérské. A politici KDU-ČSL nejsou ve veřejném prostoru příliš viditelní. Strana také zřejmě není atraktivní pro lobbing finančních skupin, které by lidovce dotovaly. Což by mohlo být kladem, kdyby to strana dokázala u veřejnosti marketingově „prodat“. Kvůli nedostatku finančních prostředků a malým zkušenostem současných představitelů KDU-ČSL se pak nedaří v kampani prosadit nejdůležitější téma v programu strany – rodinnou politiku.

Lidovci navíc marketingově nezvládli návštěvu svého předsedy Bělobrádka u německé kancléřky a vítězky německých parlamentních voleb Angely Merkelové. Místo aby s ní udělali rozhovor a v kampani tuto návštěvu propagačně využili, zůstali pouze u fotografií, na kterých jejich šéf vedle Merkelové vypadá jako „chudý příbuzný“.

Nevyužitá role

Před červnovým sjezdem lidovců jsme napsali, že KDU-ČSL zatím chybí výrazné téma, kterým by se odlišila od konkurence – zejména od nových hnutí. „Dle mého názoru by vzhledem k trendům měla KDU-ČSL být levicovou alternativou,“ řekl tehdy ČESKÉ POZICI expředseda strany Cyril Svoboda. Poukázal tím na skutečnost, na kterou upozorňuje i politolog Šaradín – letošní volby se nebudou v první řadě týkat socioekonomických témat, ale boje proti politickým stranám a změny v uspořádání politického systému.

Aby nakonec lidovečtí politici a voliči nemuseli po volbách přijít před pražské sídlo KDU-ČSL, Palác Charitas, v tmavých oblecích

Konfliktní linie těchto voleb vede na úrovni parlamentní demokracie versus poloprezidentský systém s mixem „nestranických“ hnutí. A vznikla nejen kvůli všeobecné naštvanosti na poslední dvě volební období pod vedením pravicových stran, ale i kvůli kandidatuře nových stran a hnutí – ANO 2011 Andreje Babiše, Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury a prohradní SPOZ.

V tomto volebním souboji by lidovci měli hrát roli reprezentanta a zastánce tradičních principů české parlamentní demokracie. Vždyť KDU-ČSL za šest let oslaví své 100. narozeniny a po KSČM je přibližně s 30 tisíci straníky největší českou stranou. Navzdory tomu nejsou lidovci v této záležitosti slyšet. Možná i proto, že na jejich kandidátkách jsou upozaděny osobnosti, jako je Ondřej Závodský či Jan Čižinský, známé whistleblowingem, bojem proti hazardu nebo kritikou netransparentnosti státních úřadů.

Aby nakonec lidovečtí politici, sympatizanti a voliči nemuseli za tři týdny – po volbách – přijít před své pražské sídlo, Palác Charitas, v tmavých oblecích stejně jako před ministerstvo práce a obchodu při fiktivním pohřbu projektu sKarta.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.