Už chvíli po volbách se zrodil v centrále hnutí ANO plán, jak se vypořádat s neochotou stran vstoupit s ním do koalice – využít jako páku na potenciální vládní partnery myšlenku menšinového kabinetu. Bez poslanecké většiny by sice nezvládl odhlasovat jediný zákon, ale nic by mu nebránilo spustit rozsáhlé personální výměny v klíčových státních firmách či útvarech.
„Když budou blokovat sestavení normální funkční vlády, myslím si, že varianta menšinové vlády a fakt, že začneme na jednotlivých ministerstvech přetrhávat vybudované vazby politických stran, je vystraší,“ popsal LN pod příslibem anonymity vrcholný člen hnutí ANO. „Výstražný“ nástroj může zabrat především na ČSSD, KDU a ODS, jejichž emisaři nebo spojenci ve strategických podnicích nejhojněji pobývají.
Zásahy menšinové vlády ANO by se mohly týkat ČEZ, Všeobecné zdravotní pojišťovny, Lesů ČR nebo České pošty. I bez důvěry by mohli noví ministři odvolávat manažery a funkcionáře z pozic, které dosud drží etablované politické strany.
Nahlodání odporu
Zmíněný plán ANO uvedlo do pohybu koncem předminulého týdne. To už bylo po úvodním kole povolebních jednání vidět, že ostatní sněmovní strany od odchodu do opozičního závětří jen tak neupustí. „Pokud jsme byli všude odmítnuti, zkusíme menšinovou vládu,“ sdělil v pátek 27. října Andrej Babiš serveru iDNES.cz. A dodal, že do takového kabinetu klidně vezme odborníky se stranickou legitimací soupeřů. Tím vhodil do opoziční většiny návnadu, na kterou se mohou chytit odbojnější jedinci méně dbalí stranických usnesení.
Babiš potřebuje jednotný odpor preferovaných vládních partnerů nahlodat, protože bez stabilní a koaliční smlouvou stvrzené sněmovní většiny by musel pro každý zákon hledat ad hoc podporu. A stále znovu ustupovat dalším požadavkům. |
Babiš potřebuje jednotný odpor preferovaných vládních partnerů nahlodat, protože bez stabilní a koaliční smlouvou stvrzené sněmovní většiny by musel pro každý zákon hledat ad hoc podporu. A stále znovu ustupovat dalším požadavkům. Z reakcí představitelů stran, o jejichž koaliční potenciál ANO usiluje, je zjevné, že střela neminula cíl. Přepisování personálního obsazení důležitých pozic se týká především partnerů z dosluhující koalice, ČSSD a KDU-ČSL. ODS má po bývalých vládách na strategických postech také své lidi, i když méně hojně – například ředitele VZP Zdeňka Kabátka.
„Chci věřit, že o zaměstnaneckých místech bude rozhodovat kvalita práce a profesní odbornost, ne stranická knížka. To už jsme tady jednou měli a ta doba byla prachmizerná,“ sdělil místopředseda ČSSD Jan Birke k možnosti „vyhazovu“ stranických představitelů z vlivných funkcí. „Je zodpovědností každého ministra, aby měl ve svém resortu kompetentní a dobře pracující lidi. Já na svém ministerstvu mám takové lidi, kteří mají velice dobré výsledky své práce,“ sdělil LN ministr zemědělství a první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Cenné politické zboží
Funkce ve státem kontrolovaných podnicích či fondech jsou pro každou stranu a hnutí cenným politickým zbožím. Představují nejen mocenský artikl, ale například i prostředek, jak přimět spojence k loajalitě a prosadit své představy. Síla politických stran stojí a padá s tím, do jaké míry mají své lidi ve strategických institucích a podnicích vlastněných státem – ať už v dozorčích radách, managementu, nebo řídicích výborech. Vždy když se střídá vláda, dochází k alespoň dílčím změnám v těchto funkcích.
Funkce ve státem kontrolovaných podnicích či fondech jsou pro každou stranu a hnutí cenným politickým zbožím. Představují nejen mocenský artikl, ale například i prostředek, jak přimět spojence k loajalitě a prosadit své představy. |
Dosud platilo, že posty si mezi sebou rozdělovaly především ČSSD, ODS a KDU. V minulých volbách se přidalo hnutí ANO, které nyní může dosavadní pořádky a zvyky rozbít. Pokud by sestavilo menšinovou, jednobarevnou vládu, dalo by se předpokládat, že v klíčových společnostech nezůstane kámen na kameni. Výrazným limitem hnutí by ovšem byl nedostatek vlastních lidí, které by bylo možné na posty vyslat. Nejdůležitějším subjektem v tomto ohledu je energetický obr ČEZ. Ze stran v něm dosud měla rozhodující slovo ČSSD.
„Po celou dobu se ukazuje, že ČEZ není řízen akcionáři, fakticky ho ovládá management. Stát jako hlavní akcionář v tom dlouhodobě plně selhal. Když se podíváte, co se děje v pozadí, prostřednictvím dozorčí rady, jsou to odboráři a zástupci sociální demokracie, kdo tu společnost nyní ovládají, respektive nechávají managementu volné pole působnosti,“ řekl LN před volbami finanční analytik a menšinový akcionář ČEZ Michal Šnobr.
Někdejší lobbista blízký expremiérovi Stanislavu Grossovi Andrej Surňak je přesvědčený, že míra vlivu skupiny ČEZ je mezi státními podniky ojedinělá, zato markantní. „ČEZ je sférou, v níž se potkávají, prolínají a nezřídka i spojují zájmy takzvaných systémových stran a mocenských skupin. ČSSD tuším v roce 2004 poslala do vedení ČEZ Martina Romana a další manažery. ČEZ vždy byl do jisté míry státem ve státě,“ řekl LN Surňak.
Ovlivňování dění
Generálním ředitelem ČEZ je od roku 2011 Daniel Beneš. Pokud by se Babiš dostal k moci, pravděpodobně bude chtít ovlivňovat dění v energetické firmě více než doposud – ač ANO drželo ministerstvo financí, v dozorčí radě společnosti mělo nulovou sílu. Může se stát, že Beneš a spol. nakonec nebudou odcházet, ale pouze slíbí Babišovi loajalitu. Pozornost se zaměří i na dění ve VZP, pro jejíž kontrolu je důležité mít ministerstva financí a zdravotnictví. To druhé ve vládě Bohuslava Sobotky držela ČSSD, hnutí ANO se ale už před volbami netajilo, že by ho chtělo pod svoji správu.
Pokud by se Babiš dostal k moci, pravděpodobně bude chtít ovlivňovat dění v ČEZ více než doposud – ač ANO drželo ministerstvo financí, v dozorčí radě společnosti mělo nulovou sílu. Může se stát, že Beneš a spol. nakonec nebudou odcházet, ale pouze slíbí Babišovi loajalitu. |
Bitva se povede o vliv v České poště, která spadá pod ministerstvo vnitra, dosud vedené ministrem z ČSSD. Lukrativním podnikem jsou i Lesy ČR pod ministerstvem zemědělství, jež vede nominant lidovců. Důležité bude i rozdělení sil v Českých drahách. Stát svá práva v kolejovém dopravci vykonává prostřednictvím řídicího výboru, v němž ČSSD a KDU měly větší sílu než ANO, i když ministrem byl kandidát hnutí.
Menšinová vláda by směla promluvit i do obsazení Bezpečnostní informační služby (BIS). Jejího ředitele jmenuje a odvolává vláda po projednání v bezpečnostním výboru ve sněmovně. V červenci 2016 usedl do čela civilní kontrarozvědky Michal Koudelka, s jehož jménem přišel premiér Sobotka. Jednobarevný kabinet bez sněmovní většiny by dosáhl také na ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů. I jejího současného šéfa Michala Murína přivedl do funkce Sobotka.
Babišův „Dům z karet“V hlavě Andreje Babiše už se vykresluje možná podoba jeho chystané menšinové vlády. Po jednání širšího vedení hnutí ANO ve středu 1. listopadu jeho předseda uvedl, že má víceméně jasno o sedmi až osmi postech nového kabinetu. Odborníky stále hledá na ministerstva školství, průmyslu a obchodu a kultury. Babiš svůj personální výběr tají. LN ale v rámci hnutí narazily na několik jmen, o kterých se v ANO mezi politiky v souvislosti s přípravou nového kabinetu hovoří. Seznam osob se v příštích týdnech s velkou pravděpodobností bude ještě měnit, jednotlivá jména však naznačují, kam se mohou ubírat Babišovy strategické úvahy. Jeho esem a zároveň překvapením by mohl být český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček, jehož jméno zaznívá v souvislosti s ministrem zahraničí. Veledůležitou postavou nové vlády bude ministr vnitra. Spekuluje se, že do funkce by mohl zamířit ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Zájem však projevuje i o resort obrany. Nemalou šanci na post ministryně financí má současná náměstkyně Alena Schillerová. Ave vládě se po Babišovi může objevit další miliardář a bývalý člen vlády Jiřího Rusnoka Miroslav Toman. Velké sněmovní stěhování Na zemi se povalují nevybalené krabice a asistenti bloudí spletitými chodbami do nových kanceláří svých poslanců. Sněmovna necelé dva týdny po volbách připomíná mraveniště. Výsledky způsobily velké stěhování. Budovu číslo 1 ve Sněmovní ulici po 20 letech vyklízí zesláblá ČSSD, na jejíž místo se stěhuje se 78 poslanci hnutí ANO. Sociální demokraté nesli nucený přesun těžce a s velkým smutkem. To u politiků hnutí ANO panuje pozitivní nálada. Předseda Andrej Babiš sice v prvním kole s největší pravděpodobností nevytvoří většinovou koalici, roste však šance, že se podaří na ustavující schůzi sněmovny (začíná 20. listopadu) zvolit nové vedení dolní komory. Tím by musela podat demisi dosluhující vláda Bohuslava Sobotky a prezident Miloš Zeman by mohl Babiše jmenovat premiérem. Poté, co selhaly námluvy ANO s potenciálními koaličními partnery, chce předseda ANO sestavit menšinový kabinet. Ve středu 1. listopadu Babiš sdělil, že má jasno o sedmi ministrech. Tají, o koho jde. LN od třech vrcholných politiků ANO získaly informace, o jakých jménech se v hnutí v současnosti hovoří. To automaticky neznamená, že jde o jména, která už Babiš schválil. Do ustavující schůze sněmovny zbývají ještě skoro tři týdny, nelze tedy vyloučit, že jména potenciálních členů vlády se budou v čase proměňovat. Ministerstvo zahraničí S premiérskou židlí se logicky počítá pro Babiše. Dalším důležitým postem je ministerstvo financí. V této souvislosti by Babiš mohl ukázat na současnou náměstkyni ministra financí Alenu Schillerovou. Už v květnu Babiš po svém odchodu z vlády usiloval, aby se stala ministryní financí. Jenže premiér Sobotka tehdy její nominaci odmítl a krátce na to se Schillerová dostala pod palbu kritiky od ČSSD i opozice, protože jejího zetě a majitele investiční skupiny DRFG Davida Rusňáka obvinila policie kvůli vynášení informací z policejních spisů. Sledovaným úřadem je ministerstvo zahraničí. Podle informací LN se v plánech hnutí objevil český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček. Diplomat, který za oceán zamířil letos na jaře, o tuto funkci historicky vždy stál. Patří ke klíčovým poradcům a spojencům prezidenta Miloše Zemana, jemuž na Hradě vedl zahraniční odbor. Potíž spočívá v tom, že je to sotva pár měsíců, co Kmoníček dosáhl na prestižní funkci amerického velvyslance. Menšinová vláda navíc nemusí získat ve sněmovně důvěru, tudíž pro Kmoníčka by mohlo jít o risk – jeho ministrování by mohlo být pouze epizodní. V souvislosti s ministerstvem zahraničí zaznívá v centrále ANO také jméno současného ministra obrany Martina Stropnického. Podle informací LN to však s jeho účastí v příští vládě je poměrně náročné. Místopředsedovi ANO se údajně do nového kabinetu původně příliš nechtělo. Nakonec však kývl a je zmiňovaný i v souvislosti s řízením ministerstva kultury. U tohoto resortu se jako tip objevuje také jméno rektora Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Ivo Medka. Další spekulace V následující vládě by měl pokračovat i současný ministr životního prostředí a místopředseda hnutí Richard Brabec. V ANO lze narazit na názor, že Babiš by byl raději, kdyby se Brabec chopil řízení většího rezortu – třeba ministerstva průmyslu a obchodu. Brabcovi se však z jeho současného pracoviště příliš nechce. Kandidátem na ministra průmyslu a obchodu je však i nový poslanec ANO a miliardář Pavel Juříček. Pokud by však zamířil do vlády, musel by se vypořádat s „Lex Babiš“ – majitel výrobce autodílů by se musel vzdát své společnosti Brano Group, aby nebyl ve střetu zájmu. Ve hře byl i náměstek ministra zahraničí Martin Tlapa, ten však podle informací LN ministerský post odmítl. Pravděpodobně nejožehavějším postem příští vlády bude ministerstvo vnitra, pod které spadá mimo jiné policie. Babiš svého favorita tají. V rámci hnutí se jako o potenciálních kandidátech hovoří o bývalé náměstkyni ministra vnitra a nynější karlovarské hejtmance Janě Vildumetzové. Adeptem na ministra vnitra je i ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun, který však podle informací LN má větší zájem o ministerstvo obrany. V souvislosti s tímto postem se v ANO hovoří rovněž o současné ministryni pro místní rozvoj Karle Šlechtové. Více jmen figuruje ve spekulacích o budoucím ministru zemědělství. V hnutí koluje informace, že šanci má poslanec Karel Tureček. Ve hře je ale i bývalý ministr zemědělství z Rusnokovy vlády a exšéf Agrární komory Miroslav Toman. Důležitou roli v Babišových strategických úvahách hraje ministerstvo práce a sociálních věcí. V hnutí se hovoří například o bývalé šéfce Úřadu práce ČR Marii Bílkové. Na ministerstvu dopravy by mohl pokračovat Dan Ťok a resort spravedlnosti by mohl zůstat Robertu Pelikánovi. Ministrem školství by se mohl stát hejtman Ivo Vondrák, který však preferuje hejtmanskou funkci, nebo současný náměstek za ANO Robert Plaga. Velkou neznámou je ministerstvo zdravotnictví. Mluví se například o poslanci Adamu Vojtěchovi, kterému je ale pouhých 31 let. |
Podmínky vzniku menšinové vlády
|
Strategické uzly státuČEZ Spadá pod ministerstvo financí. Generálním ředitelem je od roku 2011 Daniel Beneš. V důležité dozorčí radě měli většinu odboráři a nominanti ČSSD. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) Klíčovým orgánem VZP je spolu s dozorčí radou správní rada. Například jmenuje a odvolává ředitele pojišťovny. Tvoří ji 30 členů, z toho deset jich jmenuje vláda a dvacet jich volí Poslanecká sněmovna. V roce 2020 vyprší funkční období řediteli Zdeňku Kabátkovi. Česká pošta Spadá pod ministerstvo vnitra, které dosud vedla ČSSD. Šéf Šéfem pošty je od roku 2014 Martin Elkán. Česká exportní banka (ČEB) Akcionářská struktura státní banky, jejímž cílem je podpora vývozu, je rozvětvená. Podíl ve výši 16 procent vlastní EGAP. Zbytek mají rozdělený čtyři ministerstva: financí (dosud hnutí ANO), průmyslu a obchodu (dosud ČSSD), zahraničních věcí (dosud ČSSD) a zemědělství (dosud KDU-ČSL). Rozhoduje se na základě nadpoloviční většiny všech hlasů. Ředitelem banky je od roku 2014 bankéř Karel Bureš. V minulosti byl považován za člověka blízkého Andreji Babišovi. Lesy České republiky Spadají pod ministerstvo zemědělství, které řídila KDU-ČSL. Generálním ředitelem je od roku 2014 Daniel Szórád. České dráhy Spadají pod ministerstvo dopravy, které vedlo hnutí ANO. Šéfem podniku je od roku 2014 Pavel Krtek. Stát v drahách vykonává svá práva prostřednictvím řídicího výboru, v němž ANO postupně ztratilo rozhodující slovo. Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Ředitelem inspekce je od roku 2015 Michal Murín, považovaný za exponenta ČSSD. Ředitele jmenuje a odvolává premiér na návrh vlády. Bezpečnostní informační služba (BIS) Ředitele civilní kontrarozvědky jmenuje a odvolává vláda po projednání v bezpečnostním výboru sněmovny. V červenci 2016 usedl do čela BIS Michal Koudelka, s jehož jménem přišel premiér Bohuslav Sobotka. Českomoravská záruční rozvojová banka (ČMZRB) Jejími akcionáři jsou ministerstva pro místní rozvoj (dosud hnutí ANO), financí (dosud hnutí ANO) a průmyslu a obchodu (dosud ČSSD). V roce 2015 se stal novým ředitelem Jiří Jirásek. Posláním banky je přístup k penězům především malým a středním podnikatelům. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) Předsedou podniku, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra průmyslu a obchodu v dohodě s ministrem financí, je od roku 2014 Pavel Švagr. Patří k blízkým lidem premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD). Na jaře se o něm hovořilo jako o jednom z kandidátů na post ministra průmyslu a obchodu za sociální demokracii. Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) Vlastníky státní pojišťovny podporující český export jsou ministerstva financí, průmyslu a obchodu, zahraničních věcí a zemědělství. Předsedou dozorčí rady je poradce premiéra Bohuslava Sobotky Jaroslav Šulc. Ředitelem pojišťovny je ekonom Jan Procházka, který do funkce zamířil v roce 2012 v době vlády Petra Nečase (ODS). |
