Ministerstvo školství musí řešit nejen napjatou situaci v terciárním vzdělávání, které čeká vytváření a schvalování dvou nových zákonů, ale nejpíše musí hledat i nového člověka, který se úkolu ujme. Jak ČESKÁ POZICE informovala, minulý pátek rezignoval na post ředitele odboru vysokých škol Jiří Nantl. Ač se řada internetových diskutérů a studentů po čtvrtečních protestech radovala, že mají první Dobešův skalp, není to nejspíše dobrá zpráva.
Podle rozlučkového e-mailu odešel Nantl sám kvůli přeskupování pravomocí na ministerstvu. „V této věci zatím probíhají jednání,“ uvedla resortní mluvčí Kateřina Savičová a k Nantlově rezignaci se zatím nechtěla vyjadřovat.
Poptali jsme se též na nejvýznamnějších vysokých školách, co ředitelovu odchodu říkají. Nejprve Univerzita Karlova: „K informaci o rezignaci Jiřího Nantla, který patří do nejužšího okruhu autorů ideových východisek i vlastního obsahu navrhovaného záměru zákona o vysokých školách, se UK nebude vyjadřovat,“ říká mluvčí Václav Hájek.
Rektor ČVUT: Nantlův odchod je oslabením reformního týmu na ministerstvuMasarykova univerzita (MU), kterou Nantl vystudoval a kde pracoval jako kancléř, jej pochopitelně pochválila. „Rezignace na post ředitele odboru vysokých škol oslabuje reformní tým na MŠMT. Oceňuji posun v koncepčnosti práce na odboru vysokých škol za dobu působení pana Nantla,“ řekl rektor Mikuláš Bek. „Nantlův odchod je oslabením reformního týmu, ale zřejmě bezprostředně nesouvisí s protestními akcemi vysokých škol,“ uvedl i rektor ČVUT Václav Havlíček.
Čtvero důvodů pro pochvalu
Podpory se končícímu konstruktérovi změn dostalo i z další brněnské školy – z Vysokého učení technického. „Odchod hodnotím jednoznačně jako velkou ztrátu, a to nejenom z důvodů jeho kladného působení při ovlivňování či tvorbě věcných zákonů, které měly podpořit koalicí plánované reformy vysokého školství. Jeho odchodem utrpí i snahy o udržení profesionality odboru vysokého školství a celého ministerstva, jež je negativně poznamenáno řadou častých personálních výměn,“ řekl ČESKÉ POZICI rektor Karel Rais.
A přidal i kvartet konkrétních důvodů:
- Nantl působil delší dobu v roli kancléře Masarykovy univerzity v Brně, tudíž dobře zná reálné problémy vedení většiny univerzit. Jejich systémy řízení se zabýval také teoreticky, na národní i mezinárodní úrovni.
- Po několik funkčních období zastupoval MU v předsednictvu Rady vysokých škol, byl úspěšným předsedou Studentské komory Rady vysokých škol. Má tudíž bohaté zkušenosti i v oblasti samosprávného působení vysokých škol.
- Svým právním vzděláním byl výraznou odbornou podporou týmu reprezentantů jednotlivých zájmových skupin, které se podílely na přípravě věcného záměru zákona o vysokých školách.
- Jako jeden z mála byl schopen své právní názory a rozklady prosazovat proti nereformním postojům jednotlivců z Akreditační komise.
Opatrnější v pochvalných vyjádřeních byl naopak současný předseda Studentské komory Rady vysokých škol. „K dosavadnímu působení pana Nantla na MŠMT mohu říci tolik, že při projednávání a přípravě věcného záměru zákona o vysokých školách hrál poměrně důležitou roli. Jednal spolu s náměstkem Ivanem Wilhelmem s reprezentacemi v rámci takzvané ,pracovní skupiny´ a domnívám se, že se i výrazně podílel na znění tohoto dokumentu. V souvislosti s tím se samozřejmě nabízí otázka, kdo by po jeho odchodu připravil paragrafované znění daného zákona, pokud by současný věcný záměr vláda schválila,“ řekl ČESKÉ POZICI předseda Miroslav Jašurek.
A to je ta otázka. Představa, že by se v současné situaci zuřivě někdo hnal do uvolněné ředitelské sesle, je značně iluzorní. Vzpomenout stačí na chvíli, kdy v Dobešově „dynamickém úřadě“ sháněli náměstka po odvolaném Kryštofu Hajnovi – seznam těch, kteří Dobešovi odmítli dělat náměstka, se údajně pohyboval kolem desítky. Kolik teď asi bude ředitelských zájemců?