Hlásí se k mnoha myšlenkám prezidenta Václava Klause a sdílejí kritický postoj k evropské integraci: neparlamentní strany Suverenita – Blok Jany Bobošíkové a Strana svobodných občanů (Svobodní), ale i konzervativní hnutí Akce D.O.S.T. Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o perspektivní sestavu programově podobně zaměřených subjektů, které by mohly za dobré konstelace proniknout do Poslanecké sněmovny. Když jsme se však na národně-konzervativní tábor podívali podrobněji, zjistili jsme, že to není zdaleka tak homogenní a přehledný terén.
Minulý týden vedla ČESKÁ POZICE rozhovor s předsedou Svobodných Petrem Machem, který vyvolal trochu pozdvižení. Mach se totiž do svých potenciálních politických partnerů – Suverenity a D.O.S.T. – s gustem opřel. Bobošíkové Blok není podle bývalého výkonného ředitele Centra pro ekonomiku a politiku (CEP) konkurencí Svobodných, nýbrž levicových stran Miloše Zemana či Jiřího Paroubka. Se spoluprací s Akcí D.O.S.T. má prý Mach zase negativní zkušenosti z minulosti. „Připadá mi, že subjekty, jako je Suverenita nebo D.O.S.T., se Klausem trochu uměle zaštiťují,“ dodal šéf Svobodných.
Povrchnější čtenáři z toho vyčetli, že začala přetahovaná o to, koho Klaus ve volbách podpoří. Dáváme proto nyní slovo předsedovi Akce D.O.S.T. Michalu Semínovi a šéfce Suverenity Janě Bobošíkové, aby si mohl potenciální volič udělat plastičtější obrázek.
Jako spojovací most
Akce D.O.S.T. se do širšího povědomí veřejnosti dostala zejména v době, kdy této iniciativě šéfoval Ladislav Bátora – loni krom jiného „superúředník“ na ministerstvu školství. V prosinci 2011 však Bátora z vedení hnutí odstoupil a v čele se ocitl Michal Semín, ostatně vždy jedna z klíčových osobností iniciativy. Akce D.O.S.T. reprezentuje proud konzervativního pravicového myšlení s důrazem na národní zájmy, silnou kritiku centralistických tendencí v Evropské unii a nutnost redukce přistěhovalectví.
Handrkovat se o podporu Václava Klause je jako spor malých kluků, kdo dál dočůrá, tvrdí Michal Semín„Ten štulec určený paní Bobošíkové byl zcela zbytečný a hloupý,“ podotýká Semín na adresu šéfa Svobodných a dodává: „Nechceme se s nikým přetahovat o podporu prezidenta Klause, jakkoli s jistotou víme, že jeho podporu máme. Za podstatnější považuji, že my podporujeme jeho při hájení postojů obsažených v Manifestu D.O.S.T., které ve veřejném životě zastává. Přeji Petru Machovi, aby se jeho projektu dařilo a aby i on měl podporu Václava Klause. Je však zbytečné se handrkovat o to, kdo ji má větší. To je jak spor malých kluků o to, kdo dál dočůrá.“
Podle Semína se Akce D.O.S.T. do volebního ringu vstoupit nechystá. Její úloha bude spočívat mimo jiné v tom, že se bude snažit fungovat jako most pro konzervativní pravicové subjekty. „Akce D.O.S.T. od počátku usiluje o to, aby se na bázi průsečíku společných názorů hledal způsob, jak propojit existující politické strany a spolky, myšlenkově blízké Manifestu D.O.S.T., a bylo tak snazší dosáhnout politického úspěchu společnými silami při současném zachování dílčích a za dané situace méně podstatných názorových odlišností,“ řekl ČESKÉ POZICI Semín, jenž je také zakladatelem Občanského institutu.
Stěžejním programovým tématem bude podle Semína otázka evropské integrace. „Jde o to, zda se půjde cestou další centralizace moci na úrovni evropských institucí, či naopak cestou návratu k vyšší míře svrchovanosti členských států, či dokonce k zániku Evropské unie v té podobě, jak ji známe. Strany jako Suverenita, Konzervativní strana, Svobodní či Právo a spravedlnost mají v tomto ohledu podobné názory. Považujeme za důležité, aby tyto subjekty hledaly takovou podobu spolupráce, která by vedla k prosazení našich sdílených postojů na české politické scéně.“
Spolupráce by se mohla v reálu ukázat už v letošních senátních volbách. „Počítáme s tím, že se na půdorysu hnutí D.O.S.T. povede jednání, jehož výsledkem by měla být společná podpora některých kandidátů, abychom vyloučili, že názorově blízké osoby, navíc mnohdy signatáři Manifestu D.O.S.T., si budou navzájem konkurovat.“ Takovým společným kandidátem by prý mohl být náchodský senátor Petr Pakosta, jemuž nyní končí mandát a nedávno vystoupil z ODS.
Kdo na Hrad a co s Klausem?
Na otázku, zda Akce D.O.S.T. podpoří kandidáta Svobodných, kteří hledají svého aspiranta na Hrad, Semín odpověděl: „Ano, překvapilo mě trochu, že uvažují o vlastním kandidátovi, na druhou stranu rozumím, že je to způsob, jak prostřednictvím kampaně propagovat stranický program. Kandidátkou je ale i Jana Bobošíková. Abych se přiznal, ještě jsme tuto otázku podrobně neřešili a ani paní Bobošíková se ještě nepřihlásila o naši podporu.“
Podle Semína by Akce D.O.S.T. mohla podpořit i více kandidátů. „Pokud by se Jiří Karas, bývalý lidovecký politik a dnes diplomat v Minsku, rozhodl proti vůli vedení KDU-ČSL kandidovat (předseda lidovců Pavel Bělobrádek již dříve uvedl, že prezidentskou kandidátkou strany bude Zuzana Roithová – pozn. red.), pak by i on byl zajímavým kandidátem pro větší počet lidí z okruhu Akce D.O.S.T.“
Podle šéfa Akce D.O.S.T. by mohla vzniknout přeshraniční platforma euroskeptických stran a hnutí
Na otázku týkající se postprezidentského působení Václava Klause předseda Akce D.O.S.T. uvedl, že by si přál, aby prezident zůstal v politice činný. „Přitom není podstatné, jakými prostředky toho dosáhne – zda prostřednictvím think-tanku nebo návratem do stranické politiky. Osobně bych si velmi přál, aniž bych chtěl prezidentovi radit, aby se z jeho iniciativy vytvořila přeshraniční platforma podobně smýšlejících politických stran a hnutí, kritických k dnešní podobě evropské integrace. Mohla by tak vzniknout alternativní koncepce spolupráce evropských národů, o které prezident Klaus také uvažuje, když volá po návratu před Maastrichtskou smlouvu.“
Jedno „IČO“
Předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková byla minulý týden po zveřejnění rozhovoru s Petrem Machem na šéfa Svobodných rozzlobena. Nyní k tomu bývalá europoslankyně dodává: „Nebráním se názorovému střetu, nesmějí to však být pouhé lži. Naprosto odmítám, že by se Suverenita zaštiťovala Václavem Klausem. Říkám léta, že v řadě věcí s prezidentem Klausem – zejména pak s věcmi týkajícími se evropské integrace a eura – souzním. Nevidím v tom ale nic, čím bych uměle zaštiťovala sebe či Suverenitu. Řekla jsem, že neočekávám od Václava Klause žádnou podporu. Tím neříkám, že bych ji nepřijala, což jsou ale naprosto odlišné věci. Je zřejmé, že prezidentova podpora by potěšila každého kandidáta.“
I Bobošíková by uvítala, kdyby se podařilo přimět strany, které odmítají přijetí eura a kritizují současný model evropské integrace, ke spolupráci. „Myslím si, že budoucí volby nebudou o striktním rozdělení pravice-levice, ale podle mého názoru v nich velkou roli bude hrát postoj k evropské integraci, postoj k euru a národním zájmům. Z těchto důvodů dělá Suverenita vše proto, aby názorově spřízněné strany a osobnosti integrovala, abychom se takzvaně dostali pod jedno ‚IČO‘.“
Pokud dostaneme prostor v médiích, můžeme ve volbách do sněmovny dosáhnout až na 15 procent, stále věří BobošíkováKdo je politickým konkurentem Suverenity? Podle Macha to jsou subjekty levicového ražení – jako Zemanovci, Paroubkovci nebo ČSSD. Bobošíková na to reaguje: „Tyto politologické úvahy ponechám na panu Machovi. Suverenita je politická strana, která má svůj program a nevymezuje se pravolevě. Necháváme to záměrně na novinářích, ať nás zaškatulkují. Suverenita oslovuje všechny občany. Nedíváme se na to, komu voliče ukradnout nebo v jakých vodách zalovit. Jsme zde pro všechny.“
Na začátku září loňského roku Bobošíková v rozhovoru pro ČESKOU POZICI vyřkla odvážný volební odhad, podle kterého by Suverenita v příštích volbách do sněmovny mohla získat až 15 procent. Jak vidí šance této strany po více než půl roce? „Pokud dostaneme prostor v médiích – srovnatelný s ostatními stranami – Suverenita může dosáhnout až 15 procent, neustále na tom trvám.“