Od Jindřicha z Etwatu přes Jana Husa, Josefa Pekaře či Bedřicha Hrozného až po porevoluční jména Radima Palouše, Karla Malého a Ivana Wilhelma – historický seznam rektorů Univerzity Karlovy je plný úctyhodných jmen. Zatím poslední rektor Václav Hampl, jenž vede UK už ve druhém volebním období, v úřadě skončí počátkem příštího roku. A na akademické půdě nejstarší univerzity v Česku se začíná rozhodovat o tom, kdo školu povede po roce 2014. Termínem rektorské volby bude patrně letošní říjen.
Podle informací ČESKÉ POZICE, která mapovala, kdo se uchází o vedení elitní a vlivné vzdělávací instituce s ročním rozpočtem 8,4 miliardy korun, jsou vážní zájemci zatím tři. Tím prvním je profesor Tomáš Zima (někdejší děkan 1. Lékařské fakulty UK), druhým docent Michal Stehlík (nynější děkan Filozofické fakulty UK). Oba jmenovaní svůj záměr ČESKÉ POZICI potvrdili. Třetím, kdo do volby patrně také půjde, je profesor Stanislav Štech (nyní prorektor pro rozvoj UK a učitel činný na Pedagogické fakultě UK), jenž své případné rozhodnutí sdělí nejprve akademické obci a až po vyhlášení voleb.
O tom, kdo nahradí Hampla a na další čtyři roky určí směřování univerzity, rozhodne Akademický senát UK, v němž jsou zástupci všech sedmnácti fakult. Členů je sedmdesát (36 pedagogů a 34 studentů). O termínu voleb se rozhodne nejspíše již v dubnu či květnu tak, aby to bylo nejméně devadesát dní před ukončením mandátu současného rektora. Kandidáta může navrhnout člen senátu, fakultní senát nebo nejméně stovka členů akademické obce. Ke zvolení je potřeba nadpoloviční většina hlasů volitelů. Navrženého rektora do funkce jmenuje prezident České republiky.
Prof. Tomáš Zima (1. Lékařská fakulta UK)
„Byl jsem osloven členy akademické obce, zda se budu ucházet o funkci rektora UK, a moje odpověď je kladná. Základní prioritou je zvyšování prestiže naší univerzity jak kvalitou pedagogických, tak vědeckých aktivit, jakož i komunikací s veřejností, akademickým a vědeckým světem,“ řekl ČESKÉ POZICI profesor Zima (46), jenž je proděkanem 1. Lékařské fakulty. Odborně se věnuje klinické biochemii, nefrologii a laboratorní diagnostice.
Podle Zimy musí být univerzita otevřena novým trendům ve vzdělávání (například elektronickým médiím) a flexibilně reagovat na nové podmínky. „Za důležité považuji otevřenost – prostupnost mezi jednotlivými obory, školami, fakultami, odstraňování bariér mezi obory – humanitními a přírodními vědami, mezi studenty a pedagogy, jednotlivými pracovišti. Síla naší univerzity je v možnosti multioborové spolupráce na všech úrovních a toto je třeba podporovat,“ říká Zima, jenž až do loňska sedm let vedl celou fakultu.
Univerzita musí dle něj zaujímat odborná a kvalifikovaná stanoviska k dění ve společnosti na principu apolitičnosti a odborné kritické diskuse. „Při řízení univerzity bych postupoval transparentně, s definicí pravomocí a odpovědnosti,“ dodává Zima. Jistou představu, kteří lidé by mohli stát coby prorektoři po jeho boku, už má, ale kolegyně a kolegy – osobnosti s odbornými i morálními kvalitami – osloví, pokud dostane důvěru senátu.
Jak hodnotí své šance na úspěch? „Volby ještě nejsou vyhlášeny ani není jasné, kdo bude navržen na kandidáta. Nejsou známy kandidátské programy, takže je předčasné hodnotit šance. Domnívám se, že podporu v akademické obci a senátech mohu naleznout,“ dodává Zima, který je profesorem od roku 2001. Znám je svými manažerskými schopnostmi; vedl velkou fakultu s miliardovým rozpočtem a má kontakty i v byznysu. Rád hraje golf.
Doc. Michal Stehlík (Filozofická fakulta UK)
Nejmladším z možných zájemců je Stehlík, jemuž je 36 let. Děkanem FF UK se stal ještě před třicítkou – v únoru 2006. Půjde nyní do rektorské volby? „V horizontu měsíců předtím, než bude akademický senát vybírat nejlepšího kandidáta na rektora, se dá poměrně těžko odpovídat na vaše konkrétní otázky. Mohu však každopádně potvrdit, že bych se rád ucházel o možnost vést Univerzitu Karlovu,“ řekl ČESKÉ POZICI historik-slavista Stehlík, jenž se před třemi lety habilitoval v Olomouci.
Jeho volební program je před dokončením. „Rozhodně musí jasně deklarovat nutnost bránit akademické svobody, posouvat univerzitu v mezinárodním měřítku a zároveň dovnitř instituce otevřít mnohem více komunikaci a funkčnost centrálních agend. Zásadně ovšem musí platit, že silnou univerzitu tvoří v našem kontextu silné fakulty,“ říká Stehlík, který byl od roku 2003 náměstkem v Národním muzeu.
K případným personálním otázkám prorektorů je dle něj předčasné se vyjadřovat, ale bude důležitá týmová práce. Jakou má v rámci UK Stehlík podporu? „Hodnotit své šance ani zasílat seznam případných podporovatelů nebudu. Předpokládám, že v horizontu příštích měsíců proběhne zevrubná diskuse na půdě univerzity, kde se bude řešit mnoho zásadních témat pro budoucnost naší alma mater. Chápu logiku mediálního prostoru, ale zde půjde především o rozhodnutí autonomní akademické půdy,“ doplňuje děkan Filozofické fakulty UK, který má trvalé bydliště v Dačicích. Stehlík je členem vědeckých rad, zajímá jej kulturní, vědní i muzejní politika.
Prof. Stanislav Štech (Pedagogická fakulta UK)
Pakliže se o záměrech Zimy a Stehlíka hovořilo dlouho, trochu v ústraní debat zatím zůstává profesor Štech, prorektor pro rozvoj UK, jenž hovořil památně na demonstraci proti „Dobešovým reformám“ vysokého školství. Podle četných zdrojů ČESKÉ POZICE by ale právě on mohl výrazně promluvit do voleb – jestliže jsou totiž první dva kandidáti vnímáni jako proreformní, tak Štech symbolizuje kontinuitu vedení UK.
Bude kandidovat? „Tato otázka je předčasná, volba rektora dosud ani nebyla vyhlášena a pokud do ní vstoupím, oznámím to v přiměřený čas na akademické půdě,“ odvětil na dotaz. Štech doplňuje, že budoucí kandidát se nebude moci vyhnout podstatným tématům, jež se univerzity bytostně dotýkají, ale která nejsou předmětem novely vysokoškolského zákona.
„Například – navenek – jak udržet veřejnoprávní charakter univerzity a zvýšit srozumitelnost jejího poslání bez manažerské kontroly zvenčí, nebo – dovnitř – jak posílit sounáležitost různorodých fakult a oborů a zvýšit identifikaci studentů i akademických pracovníků s univerzitou,“ říká Štech, který je profesorem pedagogické psychologie a jeho plusem je brilantní obeznámenost s vysokoškolskou politikou – nejen v ČR, ale i zahraničí.
„Šance na úspěch kteréhokoli kandidáta jsou závislé na tom, jak přesvědčí volitele, tedy senátory, o tom, že jeho ,agenda‘ je to, co je pro univerzitu důležité v nejbližších letech. Ale jistě při tom bude hrát roli věrohodnost a autenticita vystupování kandidáta a jeho dosavadní činy, nejen jeho rétorika,“ uzavírá profesor Štech, jenž pro svůj profesní vývoj přiznává silnou inspiraci pobyty ve Francii a Itálii. Je členem mezinárodních expertních komisí.
Mastodont s 53 tisíci studenty
Ač některé hlasy ke zmíněné trojici přidávají ještě profesora Aleše Gerlocha, současný děkan právnické fakulty ČESKÉ POZICI na e-mailový dotaz zatím neodpověděl. V roce 2005 se stal rektorem fyziolog Hampl, když porazil dva další kandidáty z lékařských fakult: Štěpána Svačinu a Michala Anděla. Ve volbě z října 2009 byl Hampl jediným kandidátem. Po letech by se tedy možná nabízelo angažování rektora z humanitních fakult, výhodu by teoreticky mohli mít i zkušenější profesoři s vyššími akademickými grády, rozhodující hlasy možná přidají tři teologické fakulty... Proměnných je mnoho a volby daleko.
Řídit Univerzitu Karlovu, která byla založena v roce 1348, je náročný a prestižní úkol. UK patří podle mezinárodních srovnávacích žebříčků mezi dvě procenta nejlepších vysokých škol na světě. Jak uvádí inovovaný web cuni.cz, za rok 2012 skončila pražská univerzita v žebříčku QS na 286. místě, v rankingu THE jí patřil 326. post a v šanghajském žebříčku ARWU 270. pozice. Z českých univerzit se pravidelně umísťuje nejvýše.
V současné době se na „Karlovce“ vzdělává 53 tisíc studentů ve třech stovkách programů a 642 oborech. Univerzita má přes 7900 zaměstnanců, z čehož je takřka 4500 akademických a vědeckých pracovníků. Cestu toho, kdo jim bude od února 2014 šéfovat a kdo se zařadí do dlouhého seznamu vůdčích postav dějin Univerzity Karlovy, budeme nadále sledovat.