Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kdo ochrání oznamovatele nepravostí? Kompromis Karolíny Peake nikoli.

  22:34

Aktualizováno. Věcný záměr zákona o whistleblowingu od vicepremiérky pro boj s korupcí sice nový jev pojmenovává, oznamovatele ale rozhodně nechrání.

foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Aktualizováno. Vláda ve středu 21. listopadu schválila věcný záměr legislativního řešení whistleblowingu a ochrany oznamovatelů. Ten by měl chránit zaměstnance, kteří upozorní na trestné činy páchané jejich zaměstnavateli. Příslušné paragrafy, které navrhuje vicepremiérka pro boj s korupcí Karolína Peake, by měly být doplněny do antidiskriminačního zákona. Dle právníka a whistleblowera Ondřeje Závodského je však věcný záměr předsedkyně strany LIDEM naprostý paskvil.

Závodský, který během roku 2010 upozornil na korupci a rozkrádání peněz ve státní organizaci Zařízení služeb ministerstva vnitra, kde pracoval jako šéf právního oddělení, má k materiálu čtyři hlavní výtky:

  • naprostá absence ochrany whistleblowerů;
  • chybí motivační prostředí;
  • nedostatečná propracovanost etického kodexu, který úředníkovi ukládá korupci hlásit svému nadřízenému za jakýchkoliv okolností, aniž by počítal s variantou, že sám nadřízený je součástí korupčního jednání;
  • ochrana whistleblowerů by dle něho neměla spadat pod antidiskriminační zákon.

Z těchto důvodů právník, který kvůli své angažovanosti přišel o místo a musel čelit výhružkám typu „jestli toho nenecháš, přijdeš o rodinu“, v rozhovoru pro ČESKOU POZICI soudí, že současný návrh a jeho závěry jsou natolik špatné, že v podstatě nemá cenu se jím v předložené formě dále zabývat. Vláda ho však ve středu schválila a paragrafované znění by mělo být dle informací ČESKÉ POZICE hotovo na jaře. Samotná účinnost zákona se předpokládá od 1. ledna 2014.

V příloze naleznete předkládací zprávu k věcnému záměru legislativního řešení whistleblowingu a ochrany oznamovatelů, návrh věcného záměru a vypořádání připomínek.

Stát se o vás nepostará

„Jestliže člověk vystoupí proti svému zaměstnavateli anebo nějaké větší korporaci, tak se ocitá ve velmi složité situaci. V tu chvíli na něho útočí prakticky všichni. Na Západě mají v takový moment připravený soubor opatření, která mu mají pomoci,“ míní Závodský. Na mysli má například konzervaci pracovněprávního vztahu, aby nebylo možné nepříjemného zaměstnance odvolat z funkce, nebo ochranu před fyzickým napadením či zostuzujícími informacemi.

Ondřej Závodský: „Whistleblower by měl mít nárok na odměnu ve výši určitého procenta z výše sankce, která je pachateli korupce uložena.“Dle Závodského, který v roce 2011 obdržel od Nadačního fondu proti korupci cenu za odvahu, je nejdůležitější, aby byl daný člověk vůbec oficiálně za whistleblowera označen a aby byl poté nastartován předem definovaný proces, jehož cílem je oznamovatele v první řadě ochránit a poskytnout mu právní pomoc. „Bez výše jmenovaných opatření, jimiž se předložený návrh vůbec nezabývá, je však zákon naprosto k ničemu. Věcný záměr sice ten jev pojmenovává, stát se o vás ale stejně nepostará.“

Závodský se rovněž domnívá, že by whistleblower měl mít nárok na odměnu ve výši určitého procenta z výše sankce, která je pachateli korupce uložena, podobně jako je tomu například ve USA. „U nás je korupce natolik rozšířená, že je třeba dát nějaký impuls, jinak se jako lidé, kteří pocházejí z více než 200leté demokracie, chovat nezačneme,“ míní právník, kterému vlastně spíš než o motivaci jde o jakousi formu kompenzace. „Whistlebloweřina“ totiž rozhodně není levnou záležitostí. Takzvaným oznamovatelům prý denně vznikají obrovské náklady spojené nejen se ztrátou výdělku, ale například i s ochranou rodiny. Konkrétně Závodskému dlouhé týdny vyhrožovali napadením nebo přímo usmrcením jeho dvou dětí.

Bezzubé paragrafy jako kompromis

I proto Závodský soudí, že je nutné, aby v Česku vznikl na ochranu whistleblowerů samostatný zákon, a nikoli pouze pár bezzubých paragrafů spadajících pod zákon antidiskriminační. Zároveň volá po úřadu, který budoucím whistleblowerům podá pomocnou ruku, například ve formě právního servisu. „Je neskutečné, že u nás v podstatě funkci státu suplují neziskové organizace a nadační fondy, které pomáhají potírat korupci, jež nás tady zásadním způsobem požírá,“ soudí Závodský, dle kterého je atmosféra v České republice natolik špatná, že už ani ty „neziskovky“ nevěří, že by se za této vlády dalo něco změnit k lepšímu.

Karolína Peake: „Původně jsem chtěla samostatný zákon, záměr ale neprošel meziresortním připomínkovacím řízením a vládou.“Předkladatelka věcného záměru Karolína Peake na dotaz ČESKÉ POZICE, jak vnímá kritiku whistleblowerů, odpověděla: „Původně jsem chtěla samostatný zákon, záměr ale neprošel meziresortním připomínkovacím řízením a vládou, současný návrh, tedy rozšíření antidiskriminačního zákona, považuji za slušný kompromis. Jde hlavně o poskytnutí ochrany těm, kteří nechtějí sami sebe vystavovat veřejnému tlaku a situaci řešit přes média. V příštím roce počítám i s návrhem na zřízení poradenského centra a s podobnou úpravou (ochranou) v zákoně o úřednících.“

Navzdory tomu právník Závodský svůj boj nevzdává a již počátkem příštího roku by chtěl společně s novopečeným senátorem a kolegou whistleblowerem Liborem Michálkem uspořádat veřejné jednání v Senátu, během kterého by se měli všichni ve Valdštejnském paláci seznámit s komplikovanou situací českých oznamovatelů.

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...