Lidovky.cz

Kdo měl zájem sledovat politiky?

  14:14

Pointou příběhu jednoho šmudly je předpoklad, že politici se budou snažit ztížit policii možnost využívat telekomunikačních údajů.

Jak zveřejněno, jakýsi šmudla z cizinecké policie, jak se sám označil, požádal o údaje o telekomunikačním provozu mobilních telefonů jakýchsi podezřelých Nigerijců a Kamerunců. Soudce mu to o víkendu bezstarostně schválil a údaje o telekomunikačním provozu některých, do žádosti přifařených politiků pak byly k dispozici. Není vyloučeno, že nějaké mafiánské uskupení si u prodejného policisty koupilo technické údaje o telekomunikačním provozu politiků, z nichž se dá vyvodit nejen to, s kým kdy hovořili, ale i kde se kdy pohybovali. A kdo se v jejich blízkosti ve stejné době též pohyboval.

Kdo poptával telekomunikační údaje? Jak totiž víme z drogového trhu, kde není poptávka, není ani nabídka. Otázka, kdo poptávku vyvolal, má samozřejmě odpověď: způsobili ji sami politici. Jen si asi někteří z nich mysleli, že na ně nedojde. Neklamné náznaky těchto jevů totiž dříve bohorovně přehlíželi, ba možná dokonce těchto služeb využívali.

Tím se mohlo stát, že v policii vznikla kasta „nedotknutelných“ policistů, kteří byli odkudsi „shora“ úkolováni „přes hlavy“ svých nadřízených. Měli perfektní mocenské krytí a mohli si dělat, co chtěli. A běda, kdyby někdo z nadřízených chtěl kontrolovat jejich práci. Nebo třeba jen cesťáky.

Jde o nedodržování předpisů ve vnitřním lustračním systému policie. Každé telefonní číslo by mělo nejprve projít řádnou lustrací, než na ně bude žádán výpis o provozu. A záznam o této lustraci – i se jménem tázajícího – by zůstal v systému. Pak by se policejní šmudla nemohl vymlouvat, že neví, jak se ona inkriminovaná čísla do jeho žádosti dostala.

Policie i soud měly možnosti, jak udržet případ pod kontrolou. Jenže jsou to možnosti pracné.

Soudci se na tomto stavu také výrazně podílejí, protože šmahem podepisovali takové a podobné žádosti. Byť pravda někteří z důvodů časového presu. Soudce by se však měl kromě zákonných důvodů žádosti zajímat i o konkrétní osoby, na něž požadavky směřují. A kdyby nebyly uvedeny, vrátit policistu, aby si je zjistil. A kdyby tvrdil, že jsou to předplacené karty, nechal by si to soudce do žádosti napsat, aby ho mohl dát stíhat, prokázalo-li by se něco jiného.

Soudce se může i obrátit na operátora s dotazem, zda telefonní čísla jsou na konkrétní osoby, nebo na anonymní karty. Má také povinnost kontrolovat následky toho, co povolil, a zpětně nechat dokladovat údaje, které povolil vyžádat. Může žádat, aby údaje šly přes něho, než se dostanou k policii. Možnosti tedy jsou, ale jsou pracné.

Policejní šmudla žádal o výpisy s údaji o telekomunikačním provozu širokého spektra osob. Na ústavního soudce Pavla Rychetského vyžádal výpis z doby, kdy Ústavní soud zrušil předčasné volby, což se nelíbilo prezidentu Václavu Klausovi. Bezpečnostní ředitel společnosti ČEZ Daniel Rous není známý nějakou politickou úchylkou, ale vědět o jeho stycích se lobbistům může vždy hodit.

Advokát Miroslav Jansta je blízký sociální demokracii a vyžádané výpisy o jeho telekomunikačním provozu pokrývají období, kdy ho tehdejší šéf ODS Mirek Topolánek spojil s kauzou Opencard. Jen hradní úředníci Jiří Weigl a Ladislav Jakl se trochu vymykají tušení, odkud by mohl vítr vanout.

Lze snad obecně shrnout, že dobré kompro na kohokoli vždy potěší a že možná takto „širokospektrálně“ zbrojila bezpečnostní agentura ABL. Je však také možné, že zamýšlený cíl byl jiný, a toto široké spektrum „sledovaných“ osob mělo jen zajistit, aby žádoucí reakce politiků byla také širokospektrální.

Leccos tedy vede k domněnce, že podsvětí (v případě politiků by se dalo stejně hanlivě mluvit o „nadsvětí“) usoudilo, že policie začíná mít zase chuť pracovat a má jisté možnosti, jak by gaunerům mohla uškodit. Objednalo proto prostřednictvím nějakého policejního šmudly pár výpisů s údaji o telekomunikačním provozu mediálně známých osob a zařídilo, aby se novináři dozvěděli, že je možné takové výpisy získat. Pointou této kombinace je oprávněný předpoklad, že politici se budou snažit ztížit policii možnost těchto údajů využívat.

Takže místo aby se informace schraňovaly, střežily, hlídaly a kontrolovaly, aby se mohly využívat ku prospěchu státu, se zase zakopou do země a nebudou se smět vytáhnout, nedej bože používat, sdílet a sdružovat do databází...

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.