Miloši Zemanovi se naskytla historická příležitost sestavit kompletní Ústavní soud. Loni a předloni k němu poslal již třináct právníků a letos se uvolňují i obě zbývající místa. Pro Zemana tak může jít o poslední dva experty, které do Brna vyšle.
To ovšem za předpokladu, že všichni aktuální soudci dokončí svůj desetiletý mandát a nástupce současného předsedy soudu Pavla Rychetského přijde do moravské metropole dříve, než z něj bývalý Zemanův vicepremiér – jak již avizoval – předčasně odejde.
Žena místo Formánkové
První na řadě je každopádně Vlasta Formánková. Mandát této dřívější soudkyni plzeňského krajského soudu, která se věnovala například ochraně osobnosti či autorskému právu, končí na začátku letošního srpna. S pokračováním své brněnské mise evidentně nepočítá. „Soudce se sám o mandát ucházet nemůže, musel by být navržen panem prezidentem,“ řekla LN koncem června Formánková. „Vracím se domů do Plzně, kde budu soudit u krajského soudu a dále učit na právnické fakultě,“ dodala.
Otázkou tedy je, kdo nastoupí do Joštovy ulice místo Formánkové. Ideálně by to měla být žena, což Pavel Rychetský potvrdil i v únorovém rozhovoru pro server Epravo.cz. |
Končící soudkyně totiž zrovna nepatřila k nejbližším spolupracovníkům Pavla Rychetského. Spolu s dalšími se proti předsedovi „postavila“ například při jednom z největších sporů, které kdy Ústavní soud zažil. V kauze zdravotnických poplatků prosazovala podobně jako například Stanislav Balík či Miloslav Výborný ne úplně doslovný výklad slova „bezplatný“. Dosáhli těsné většiny, jež regulační poplatky ke značné nelibosti Rychetského posvětila.
Otázkou tedy je, kdo nastoupí do Joštovy ulice místo Formánkové. Ideálně by to měla být žena, což Pavel Rychetský potvrdil i v únorovém rozhovoru pro server Epravo.cz. Po odchodu Formánkové totiž u Ústavního soudu zůstávají s jistotou jen dvě ženy: místopředsedkyně Milada Tomková a její bývalá kolegyně z Nejvyššího správního soudu (NSS) Kateřina Šimáčková.
„Podaří-li se, aby to byla žena, bude to optimální. Bude-li samozřejmě splňovat všechny ostatní předpoklady a požadavky,“ uvedl Rychetský. „Samozřejmě, že se budu z hlediska profesního na prvním místě orientovat na člověka, který má bohatou zkušenost s ústavním právem. Není rozhodující, jestli to bude čistý akademik, nebo člověk, který byl současně soudcem či vykonával činnost v aplikační oblasti,“ míní předseda Ústavního soudu, který sehrává při Zemanově výběru klíčovou konzultantskou roli.
Zájem bývalé ministryně
Že je hledána především žena, slyšela podle svých slov i bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu a nynější senátorka Eliška Wagnerová. „Spekulovalo se o jedné dámě z Právnické fakulty Univerzity Karlovy z katedry ústavního práva, jejíž jméno jsem zapomněla, neboť mě její produkce nijak neoslovila. Také jsem slyšela, že zájem by měla i profesorka Válková,“ řekla LN členka senátního ústavněprávního výboru, který dává k jednotlivým kandidátům velmi důležitá stanoviska.
Právě bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková svůj zájem o soudcovský post nevyloučila. „Ústavní soudce představuje jednu z nejprestižnějších právnických profesí, a proto jistě každý, kdo je v této souvislosti zmiňován, nemůže být nerad...“ řekla LN profesorka trestního práva a poslankyně Válková, která má za sebou pro roli ústavní soudkyně ukázkovou kariéru. V aktuálním obsazení soudu by byla již třetím expertem na trestní právo s nejvyšší akademickou hodností a naopak prvním dosud aktivním a vysoce postaveným politikem.
V aktuálním obsazení soudu by Válková byla již třetím expertem na trestní právo s nejvyšší akademickou hodností a naopak prvním dosud aktivním a vysoce postaveným politikem |
„Osobně bych preferovala kandidáta, který se systematičtěji a tvořivě věnuje ústavním aspektům toho právního oboru, v němž působí, a za nímž je produkce, ať v podobě rozsudků či odborných statí, které to dokládají. Také by měl být ve věku, který mu dovolí v plnosti vykonat celý mandát. Pléduji pro stanovení horní věkové hranice pro ústavní soudce,“ říká Eliška Wagnerová, podle které se právě profiluje třetí Ústavní soud. „Projevuje se fakt, že v něm zasedají osoby spjaté s názory pražské právnické fakulty, ke kterým se Ústavní soud v minulosti vymezoval, které pramení v pozitivistické metodologii. Zatím se neprosadily tyto tendence zcela, ale určitě by nebylo dobré je posilovat,“ myslí si senátorka.
Na pražské katedře ústavního práva působí hned šest dam, z nichž má k ústavnímu soudnictví nejblíže Helena Hofmannová. V současnosti je asistentkou ústavního soudce Vladimíra Sládečka a v minulosti pracovala na stejné pozici i pro Františka Duchoně a Jiřího Muchu. Není ale příliš pravděpodobné, že by Wagnerová mluvila právě o ní. Z jiných zdrojů zaznívá spíše jméno docentky Jany Reschové, která se zabývá také politologií a státovědou. Působí rovněž na Vysoké škole ekonomické. Aktuálně se chystá na profesuru.
Právní komunitou se však šíří rovněž další jména. Podle některých hlasů by tak mohla být ve hře třeba prezidentka Soudcovské unie a zároveň soudkyně NSS Daniela Zemanová nebo rovněž předsedkyně Krajského soudu v Praze Ivana Švehlová. Pavel Rychetský pak v Otázkách Václava Moravce 21. června potvrdil, že prezident konzultoval s nejvýše postavenými aktéry české justice coby možné kandidáty soudce NSS Michala Mazance a Zdeňka Kühna.
Kůrka by opakoval
V prosinci končící Vladimír Kůrka by se opakování mandátu nebránil. „Ucházet se o další mandát může v mém případě znamenat jen to, že bych neodmítl, kdybych takovou nabídku dostal,“ řekl LN. Jde však podle něj pouze o teoretickou úvahu. „Opakování soudcovského mandátu doba nesvědčí a nemyslím ani, že bych osobně měl nějakého přímluvce,“ předpokládá poslední ze soudců navržených Václavem Klausem.
Předseda ústavněprávního výboru Miroslav Antl volá po zastoupení i dalších právních profesí. Líbilo by se mu, kdyby ke „strážcům ústavy“ patřil také někdo ze státních zástupců. |
Kůrka tak počítá s tím, že se brzy vrátí k Nejvyššímu soudu, odkud do své současné pozice zamířil. „Výkon funkce soudce Nejvyššího soudu, odkud jsem na Ústavní soud přišel, byl po dobu stávajícího mandátu toliko přerušen. Po jeho ukončení se stanu, dožiju-li se toho, opět soudcem tohoto soudu,“ uvádí.
Přednost tak dostanou pravděpodobně jiní. Při debatách o jednotlivých kandidátech zní dlouhodobě například jméno současného prorektora Karlovy univerzity a bývalého děkana právnické fakulty Aleše Gerlocha, místopředsedy Nejvyššího soudu Romana Fialy či místopředsedy Městského soudu v Praze Jaromíra Jirsy.
Předseda již zmíněného ústavněprávního výboru Miroslav Antl zase volá po zastoupení i dalších právních profesí. Líbilo by se mu, kdyby ke „strážcům ústavy“ patřil také někdo ze státních zástupců. Ideálně například jejich nejvyšší šéf Pavel Zeman, pokud by měl sám o tento post zájem.
Bude předsedou Baxa?
Klíčové také bude, kdo se stane novým předsedou Ústavního soudu. Pavel Rychetský totiž nechce svůj druhý mandát dokončit a již brzy by se rád vydal na odpočinek. V rozhovoru pro Hospodářské noviny tak už zcela otevřeně označil svého ideálního nástupce. Na svém místě by rád viděl Josefa Baxu, současného předsedu Nejvyššího správního soudu, do jehož personálií se ostatně při sestavování třetího pléna Ústavního soudu sahalo velmi často.
Zároveň se ale velmi brzy ukáže, zda takto brzká otevřenost a vyslovení zcela určitého jména nebyly od současného předsedy Ústavního soudu spíše nechtěným „polibkem smrti“ |
Opakovaly by se tím i jisté paralely. Stejně jako byl Rychetský vicepremiérem Miloše Zemana, kryl Baxa ještě na ministerstvu spravedlnosti coby první náměstek právě Rychetského.
Zároveň se ale velmi brzy ukáže, zda takto brzká otevřenost a vyslovení zcela určitého jména nebyly od současného předsedy Ústavního soudu spíše nechtěným „polibkem smrti“. Podle řady ohlasů totiž spojenectví Rychetský–Baxa zpětně neprospívá určitá kabinetní hra, kterou sehráli na přelomu loňského a letošního roku při rychlé výměně šéfa Nejvyššího soudu. Tehdy Ivu Brožovou překvapivě – a bleskově – vystřídal Pavel Šámal.
Šanci na předsednický post by tak mohli dostat právě již zmínění Gerloch či Fiala. Právní tamtamy však šíří zprávy také o tom, že by se novým předsedou nejdůležitějšího soudu v zemi mohl stát přímo někdo zevnitř. Třeba aktuální místopředseda Jaroslav Fenyk.
Zemanův kompletní soud
Tak jako tak, už letos v prosinci bude sbor strážců české ústavy kompletně Zemanův. Nebude v něm totiž zasedat žádný z dřívějších nominantů Václava Klause. V ČR začne naplno působit „třetí“ Ústavní soud, plný akademiků a osobností s nepříliš sourodými názory – ve většině je spojuje snad jen jasné sociální cítění.
Vzhledem k napjatým termínům už sice není na co čekat, hledání posledních dvou soudců však zatím obestírají alespoň z oficiálního pohledu poměrně velké tajnosti. Má-li však Senát stihnout včas schválit alespoň jednoho z nových soudců, měl by si prezident pospíšit. „Pan prezident konzultuje výběr kandidátů s odbornou veřejností, činil tak i v minulosti. O konkrétních jménech budeme informovat v okamžiku, kdy bude učiněno příslušné rozhodnutí,“ uvedl však na dotazy LN poměrně stroze prezidentův tiskový mluvčí Jiří Ovčáček. Což jen nahrává dalším spekulacím.