Na pražských univerzitách se schyluje k rektorským volbám. Zatímco Univerzita Karlova (Michal Stehlík, Stanislav Štech, Tomáš Zima) i Vysoká škola ekonomická (Jaroslav Veber, Petr Dvořák, Jiří Hnilica) si vybírají ze tří uchazečů, nejstarší tuzemská technika – České vysoké učení technické – bude dle našich informací nejspíše volit jen mezi dvěma kandidáty. Prvním je profesor Petr Konvalinka ze stavební fakulty, dlouholetý předseda Akademického senátu ČVUT, a druhým nynější prorektor pro vědu a výzkum Vojtěch Petráček.
Na ČVUT se hovořilo ještě o dalších dvou možných adeptech: o děkanovi fakulty strojní Františku Hrdličkovi a děkanovi elektrotechnické fakulty Pavlu Ripkovi, jenž ale kandidaturu v rozhovoru pro ČESKOU POZICI odmítl. Letošní zájem o pražské rektorské klání není náhodný. Všechny univerzity totiž hledají nástupce rektorů, kteří vedli své školy po dvě volební období, tedy skoro celou dekádu. O tom, kdo vystřídá Václava Hampla (UK), Richarda Hindlse (VŠE) a Václava Havlíčka (ČVUT), bude jasno již za pár týdnů.
Pražské univerzity (UK, ČVUT i VŠE) hledají nástupce rektorů, kteří školy vedli dvě volební období - skoro jednu dekádu...Technici mají na výběr mezi stavařem Konvalinkou, jenž je profesorem teorie stavebních konstrukcí a materiálů od roku 2008, a docentem Petráčkem, který se habilitoval v roce 2007 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. S oběma kandidáty ČESKÁ POZICE hovořila o jejich plánech a programech, jež přikládáme v souborech PDF (zde Konvalinkův a zde Petráčkův).
Jaké by mělo být podle nich ČVUT 21. století? „Prestižní, moderní, dynamická a otevřená univerzita, zaměřená na výchovu elitních českých techniků, inženýrů, architektů, výzkumníků, vedoucích a řídicích pracovníků,“ odpověděl Konvalinka. A Petráček odvětil na týž dotaz takto: „ČVUT musi´ hra´t důlezˇitou u´lohu prˇi formova´ni´ prostrˇedi´, ktere´ v Cˇeske´ republice zajisti´ rozvoj vzdeˇlanosti, veˇdy a vy´zkumu a rovneˇzˇ tak zvysˇova´ni´ kvality rˇi´zeni´ nasˇeho sta´tu a konkurenceschopnosti ekonomiky.“
Prof. Petr Konvalinka (53 let)
Konvalinka je už přes osm let předsedou velkého akademického senátu. Stavební fakultu ČVUT v oboru konstrukce a dopravní stavby vystudoval roku 1984, vzdělání si doplnil i na Českém báňském úřadu – mimo jiné v technice odstřelů. Od osmdesátých let na pražské technice vyučuje, v roce 2002 se habilitoval. Posledních osm let je Konvalinka vedoucím Experimentálního centra stavební fakulty. Je autorem pěti skript a dvou desítek prestižních publikací, ale oboru se věnuje i prakticky: je spoluautorem patentů, autorizovaným inženýrem v oboru statika a dynamika konstrukcí a spoluautorem realizovaných konstrukcí v Česku i cizině (rozhledna Kadlín, pěší lávka v Berouně, tři mosty na dálnici Gatwick-Londýn).
„Nabízím ČVUT otevřenou a přátelskou atmosféru, korektní jednání, vstřícnou komunikaci, ale i nabyté zkušenosti a vizi, jak by se naše univerzita měla rozvíjet,“ říká Konvalinka, jenž zná ekonomické i provozní záležitosti školy. Přichází s konceptem širšího vedení univerzity, do nějž by patřilo kromě rektora a prorektorů i osm děkanů, předseda akademického senátu a kvestor (patrně současný Jan Gazda), kteří by se podíleli na přípravě strategických a stěžejních rozhodnutí. Pětice prorektorů by tyto společné plány následně uskutečňovala.
Ve věci studia Konvalinka nabízí důraz na kolegiální vztah mezi pedagogy a studenty, zahájí diskusi k zavedení elektronického indexu a zavede anketní hodnocení výuky. ČVUT musí dbát o excelenci – výzkumné výstupy se mají zaměřit na impaktované publikace, patenty a uskutečněné projekty; rezervy dle něj má polytechnika ve vazbách na průmysl.
Sblížení s Akademií věd a VŠCHT?
„Musíme být univerzitou silných fakult, jen to dělá silnou univerzitu,“ říká Konvalinka, jenž přednášel nejen v USA či Velké Británii, ale i v Číně a Indii. Na spolupráci ČVUT se zahraničím si zakládá; rád by získal i více zahraničních studentů a podpořil jazykovou výuku českých studentů – podle dnes platného vysokoškolského zákona, striktně vzato, se totiž cizojazyčné výuky nemohou účastnit čeští studenti, mají se učit jen v češtině...
Důležité jsou investice týkající se nejen revitalizace současných objektů školy, ale i realizace záměrů z Operačního programu Výzum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) – Univerzitního centra energeticky efektivních budov v Buštěhradě (UCEEB) a také Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC), kolem jehož vzniku se na elektrotechnické fakultě vyhraňují kolegiální vztahy, jak již ČESKÁ POZICE zaznamenala (část vynikajících vědců by totiž z fakulty měla přejít do nově vzniklého ústavu, což by ji dle oponentů centra poškodilo).
Profesor Konvalinka chce univerzitní činnosti soustředit do tří kampusů: toho klasického v Dejvicích (do něhož navrhuje začlenit Národní technickou knihovnu, nabídnout partnerství Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR i „sesterské“ VŠCHT, pokud bude mít zájem), dále na Novém a Starém Městě (revitalizace vnitrobloku na Karlově náměstí) a do třetice na Kladně. Konvalinka říká: „Budu pečovat o profesionální přístup na všech úrovních. Dobrá komunikace všech zaměstnanců a studentů je nutná pro kvalitní řízení ČVUT.“
ČESKÁ POZICE: V čem musí ČVUT přidat, kde vidíte rezervy?
KONVALINKA: ČVUT musí přidat v získávání evropských a mezinárodních projektů, zejména těch prestižních, musí zvýšit mobilitu akademických pracovníků a studentů a zintenzivnit spolupráci s průmyslem a transfer technologií. ČVUT musí posílit svoje vedoucí postavení v technickém vzdělávání a musí přispět k tomu, aby se zvýšila prestiž tohoto vzdělání. Udělám vše pro to, aby se ČVUT stalo respektovanou institucí jak pro průmysl, tak pro celou společnost.
Pokud jde o rezervy, ty vidím v některých činnostech univerzity. Ve vědecké, umělecké i pedagogické práci, v organizačních záležitostech, v práci rektorátu, v profesionalitě úředníků. Rezervy jiného druhu pak vidím v možnostech čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů. ČVUT se musí snažit o získání projektů OP VaVpI, nejen na výstavbu a rekonstrukci infrastruktury, ale také na vybavení pracovišť moderními přístroji.
ČESKÁ POZICE: Máte nějaké originální plány pro své rektorské působení, něco, co by bylo podle vás výjimečné v českém akademickém prostředí, ale potřebné?
KONVALINKA: Nevím, nakolik je to výjimečné, ale už řadu let přemýšlím o tom, že by na ČVUT měl existovat sněm profesorů (neformální poradní orgán rektora) – setkání významných osobností, které mohou svým názorem přispět k ovlivnění některých zásadních koncepčních rozhodnutí, před kterými bude vedení univerzity stát. Velmi bych stál o to, aby aktivními členy byli vynikající profesoři, bývalí rektoři, děkani a další bývalí i současní funkcionáři univerzity a fakult.
ČESKÁ POZICE: Jaké jsou vaše silné stránky, které byste jako rektor uplatnil?
KONVALINKA: Myslím, že jsou jimi organizační schopnost, schopnost komunikace, umění naslouchat názorům druhých, konstruktivní přístup k řešení problémů a respekt k demokratickým principům. Osm let jsem řídil akademický senát a vždy jsem se snažil o dobrou komunikaci, otevřené, přátelské a korektní jednání, vstřícnost a profesionalitu. Pokud bych byl zvolen rektorem, uplatnil bych k tomu ještě rozhodnost.
ČESKÁ POZICE: Jaká je vaše vize ČVUT 21. století – řečeno jednou větou?
KONVALINKA: Prestižní, moderní, dynamická a otevřená univerzita, zaměřená na výchovu elitních českých techniků, inženýrů, architektů, výzkumníků, vedoucích a řídicích pracovníků.
Doc. Vojtěch Petráček (49 let)
Petráček má za sebou plodnou vědeckou kariéru. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu UK (1987), kde získal i aspiranturu. Později pracoval v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR v Řeži, učil čtyři roky na univerzitě v Heidelbergu. Na ČVUT pracuje od roku 2004, přičemž vyučuje experimentální fyziku, relativistickou fyziku těžkých iontů a subatomovou fyziku. Vede také Centrum fyziky ultrarelativistických jaderných srážek. Znám je spoluprací s ženevským střediskem CERN, kde se podílí na experimentech ALICE, WA98 a NA45/2 (srážky ultrarelativistických jader) a také AEgIS (antihmota).
„Prioritou v budoucím období by měl být rozvoj kvality před kvantitou, ČVUT musí být páteří technického vzdělávání v České republice,“ říká prorektor Petráček. I proto sází do budoucna na zapojování se do nejkvalitnějších výzkumných záměrů a projektů, škola prý musí sahat i po neveřejných zdrojích a vytvářet konsorcia s firmami pro aplikovaný výzkum. Univerzita by dle současného prorektora měla hrát též aktivnější roli v přípravě legislativy týkající se vysokého školství a výzkumu – zkrátka ČVUT by mělo být státu „konzultantem“.
Kromě klasických volebních témat (rozvoj výzkumu, lidských zdrojů, snížení byrokracie, úspory nákladů, větší společenská role školy) přichází Petráček i s neotřelejšími náměty. „Jsem například pro vznik takzvaného Strategického fóra, kde by byly diskutovány důležité otázky týkající se velkých investic nebo strukturálních zásahů před jejich realizací,“ říká docent Petráček, jenž publikoval přes sto článků s vysokou citovaností i impakt faktory.
Přesun rektorátu do Betlémského paláce?
Jako klíčové vidí také posílení právního oddělení ČVUT (vždyť jde o velikou „firmu“ s asi čtyřmiliardovým ročním rozpočtem a osmi fakultami), dále odboru pro lepší administraci případných projektů z fondů Evropské unie a zahraničního odboru rektorátu, což souvisí i s větší internacionalizací – přednášek v angličtině má stále přibývat.
Kriticky se staví k truchlivé minulosti Správy účelových zařízení (SÚZ), kdy se na kolejích a menzách podivně hospodařilo, jak v březnu upozornila ČESKÁ POZICE. Podle auditu Ernst & Young byly zjištěny desítky pochybení u transakcí za více než půl miliardy korun. „Nad SÚZ by měl kvestor přímý dohled, aby se nemohla opakovat situace z minulých let, v současné době je však situace na SÚZ stabilizována (v kauze se škola soudí s někdejším ředitelem SÚZ Zdeňkem Zmrzlíkem, o věci jednal i akademický senát – pozn. red.). Pod vedením nového ředitele se SÚZ dobře vyvíjí,“ upozorňuje Petráček, jenž je s prací současného kvestora Jana Gazdy spokojen. O budoucích prorektorech má představu, ale jejich jména nebude předčasně prozrazovat.
„Do pěti let by mělo ČVUT získat zpět Betlémský palác, který by mohl sloužit jako nový rektorát, důstojné sídlo naší univerzity. Výhodou je i blízkost Betlémské kaple, kde se konají promoce a které by mělo být využito ke zlepšení image ČVUT,“ říká Petráček, jenž chce být vstřícným rektorem. V jeho programových tezích je třeba počítáno s možností, že se na kohokoliv z vedení – tedy i na rektora – budou moci přímo obrátit zaměstnanci i studenti školy, pokud dojde na nižších stupních řízení k nějakému selhání nebo neshodě.
ČESKÁ POZICE: V čem musí ČVUT přidat, kde vidíte rezervy?
PETRÁČEK: Například v oblasti vzájemné spolupráce fakult a součástí. Projekty, jež bude třeba realizovat, budou s velkou pravděpodobností vysoce interdisciplinární. Spolupráce týmů z různých fakult či celých fakult a součástí je již nyní nutností. Budoucnost si bez dobře a efektivně spolupracujících fakult nelze představit.
Rovněž v oblasti komercializace a kontaktů univerzity s průmyslem je třeba podniknout „kvantový skok“. V budoucnosti bude narůstat podíl financování opírající se o soukromý sektor a pro jeho zajištění je třeba správně spravovat intelektuální vlastnictví univerzity, dobře je chránit; musíme být schopni kvalitně chránit zájmy univerzity a zajistit podporu pro ty z akademiků, kteří se rozhodnout na ČVUT založit firmu, která bude komercializovat naše intelektuální vlastnictví. K tomu bude třeba integrovat stávající centrum pro inovace, oddělení patentové podpory a posílit právní podporu pro komercializaci.
ČESKÁ POZICE: Máte nějaké originální plány pro své rektorské působení, něco, co by bylo podle vás výjimečné v českém akademickém prostředí, ale potřebné?
PETRÁČEK: Kromě již zmíněného Strategického fora, které by mělo umožnit uvnitř univerzity otevřeně budovat strategické vize, oponovat odborně vznikající návrhy a dospět k maximálně konsenzuálnímu návrhu, bych chtěl začít implementovat model kolejního života přibližně po anglickém vzoru. Základem dobrého vztahu absolventů se svou alma mater není vstup do „společenství“ absolventů až po ukončení studií. Skutečný základ vztahu vzniká již od prvních dní pobytu studenta na univerzitě.
Je to právě prostředí starších kolegů studujících podobný obor, rychlé zapojení se do života komunity oboru, možnost společného studia a vzájemné pomoci, osobní podpora pedagogů, společný kulturní, sportovní život a další věci, které utvářejí pevné spojení jak studentů stejného věku, tak i spojení vertikální, se staršími studenty a pedagogy. Centrem takového dění by primárně měla být kolej. Nikoli jen ubytovna, ale kulturní, studijní a společenské centrum s vlastní identitou. V malém se mi podobnou strukturu podařilo vybudovat na oboru experimentální jaderná a částicová fyzika, který vedu. Pilotní projekt většího rozsahu jsme připraveni realizovat ve spolupráci se SÚZ.
ČESKÁ POZICE: Jaké jsou vaše silné stránky, které byste jako rektor uplatnil?
PETRÁČEK: Domnívám se, že jednou z hlavních deviz rektora musí být schopnost konsenzuálního vyjednávání a schopnost rychlého a efektivního nalezení řešení optimálních pro celek univerzity. K tomu je důležité vést věcnou debatu, mít úctu ke všem jednajícím stranám, naslouchat jim, hledat skutečnosti, nedat na polopravdy a dezinformace a nevkládat do jednání škodlivé emoce. Já tyto principy používám a více než patnáctiletá zkušenost v jednání ve vedení velkých mezinárodních experimentů ukazuje, že se mi to daří. Preferuji méně formální jednání, které rychleji vede k nalezení řešení a rovněž dává více prostoru pro kreativitu všech zúčastněných stran.
Jsem přesvědčen, že při řízení univerzity se mohou uplatnit mé zkušenosti a kontakty ze zahraničních univerzit a výzkumných pracovišť, z ústavů Akademie věd a rovněž z mojí alma mater – Univerzity Karlovy. V období, kdy jsem vykonával funkci prorektora, jsem intenzivně spolupracoval jak se subjekty soukromé sféry, tak se státními institucemi a s magistrátem Prahy. Výsledky této spolupráce – například program inovačních voucherů – se již rozbíhají a univerzitě přinášejí výsledky.
ČESKÁ POZICE: Jaká je vaše vize ČVUT 21. století – řečeno jednou větou?
PETRÁČEK: Musi´ hra´t du°lezˇitou u´lohu prˇi formova´ni´ prostrˇedi´, ktere´ v Cˇeske´ republice zajisti´ rozvoj vzdeˇlanosti, veˇdy a vy´zkumu a rovneˇzˇ tak zvysˇova´ni´ kvality rˇi´zeni´ nasˇeho sta´tu a konkurenceschopnosti ekonomiky.
Dne 16. října vystoupí kandidáti na rektora ČVUT před akademickým senátem, pět dnů nato budou veřejně představeni. Volba rektora nejstarší české technické univerzity, která byla založena v roce 1707, je plánována na 23. října, kdy bude rozhodnuto o nástupci profesora Václava Havlíčka, jenž České vysoké učení technické vedl od roku 2006.
