Kauzu Martiny Sáblíkovové budeme směřovat ke zvláštnímu panelu

Expert na sportovní právo Jan Šťovíček v rozhovoru mimo jiné říká: „Každému je třeba prokázat, že předpisy porušil. A pokud se to nepovede, není ho možné trestat. Kolektivní vina nepatří do 21. století, do právního státu a do demokratické společnosti, v níž žijeme. Vzpomeňme si třeba na odsun Němců a podobné historické záležitosti. Doufám, že se nic takového nebude opakovat.“

LIDOVÉ NOVINY: Zastupujete Martinu Sáblíkovou při jejím boji o účast na olympijských hrách. O co v tomto případu právním pohledem vlastně jde?

ŠŤOVÍČEK: Je to nešťastná kauza a Martiny mi je strašně líto, sportu je oddaná tělem i duší. Uplynulých osm let se připravovala na letní olympiádu, kde chtěla jet časovku. Mezinárodní cyklistická unie (UCI) vydala kritéria pro kvalifikaci, při jejich výkladu ale nastalo nepochopení na straně Českého svazu cyklistiky.

Vždy se jej však zastávám, pravidla jsou totiž velice složitá a nejsou určitě jednoznačná, před rokem jsme to ostatně řešili i s Romanem Kreuzigerem, když mu zakázali jet polskou tour. Stejná situace nastala přitom i v Itálii ohledně kvalifikace dráhaře Franceska Ceciho. UCI tedy Martinu nezařadila na seznam, snažíme se ale její rozhodnutí zvrátit, a pokračujeme ve výkladovém sporu s Mezinárodní cyklistickou unií.

LIDOVÉ NOVINY: Jak hodnotíte své šance?

ŠŤOVÍČEK: Uděláme pro to všechno. Je to určitě nejdůležitější kauza, kterou teď řeším. Objevila se ale nová naděje. Do poloviny června totiž měly všechny národní olympijské výbory potvrdit, zda své kvóty akceptují a zda je využijí. Ty prázdné teď budou dále rozdělovány, ale podle pravidel, která také nejsou úplně jasná. Poslední červnové úterý jsme však dostali dopis od UCI, podle kterého jeden stát nevyužije svoji kvótu pro časovku. Je tam jedno volné místo, o které se budeme ucházet.

LIDOVÉ NOVINY: Hodně se řeší i vyloučení všech ruských atletů z olympiády kvůli dopingu u některých z nich. Je ve sportovním právu prostor na kolektivní vinu?

ŠŤOVÍČEK: Atleti, kteří nebyli pozitivně testováni, podávají hromadnou žalobu k Mezinárodní sportovní arbitráži. Tuším, že se to vyhrotí těsně před začátkem olympiády, rozhodnutí určitě padne na poslední chvíli. Osobně věřím, že je nakonec závodit nechají, s principem kolektivní viny se neztotožňuji.

Každému je třeba prokázat, že předpisy porušil. A pokud se to nepovede, není ho možné trestat. Kolektivní vina nepatří do 21. století, do právního státu a do demokratické společnosti, v níž žijeme. Vzpomeňme si třeba na odsun Němců a podobné historické záležitosti. Doufám, že se nic takového nebude opakovat.

LIDOVÉ NOVINY: Stihne soud rozhodnout do začátku olympiády?

ŠŤOVÍČEK: Je tam na to připravený mechanismus, deset dní před začátkem olympiády začíná zasedat zvláštní panel tohoto soudu. Dvanáct vybraných soudců je k dispozici 24 hodin denně, a to až do konce her. Pokud k nim dorazí nějaká žaloba, mají povinnost rozhodnout opět do 24 hodin. Teoreticky tedy lze využít tento zvláštní panel, a pokud to ruská skupina udělá, bude možné to stihnout.

LIDOVÉ NOVINY: Využije tento panel případně i Martina Sáblíková?

ŠŤOVÍČEK: Problémem je, že nevíme, kdy Mezinárodní cyklistická unie rozhodne o přidělení posledního volného místa. Možná to říkám trochu kacířsky, ale ideální by bylo, aby to bylo právě v těch deseti dnech do zahájení olympiády, pak bychom totiž mohli žádat o toto zrychlené řízení. Kdybychom žalobu podali k Mezinárodní sportovní asociaci tradičním způsobem, těžko stihne rozhodnout do začátku olympiády. Budeme to tedy směřovat ke zvláštnímu panelu.

LIDOVÉ NOVINY: Je možné si na něj takto fakticky počkat?

ŠŤOVÍČEK: Mělo by to být tak, že v oněch deseti dnech před zahájením nastane určitá zásadní skutečnost, která je rozhodná pro řízení. Snad se do toho vejdeme, zkusíme to. Budeme bojovat do poslední chvíle, dokud bude jednoprocentní naděje. Musíme využít všech prostředků, a ne teď řešit, kdo kdy udělal chybu. Na to bude dost času v září.

LIDOVÉ NOVINY: S Mezinárodní sportovní arbitráží máte bezprostřední zkušenost, letos jste se stal jejím rozhodcem. Co všechno řešíte?

ŠŤOVÍČEK: Je to vrchol sportovního soudnictví, jde o poslední odvolací orgán pro všechny dopingové případy. Řešíme ale třeba i disciplinární spory, spory mezinárodních federací nebo věci typu odvolání bývalého šéfa UEFA Michela Platiniho proti pozastavení činnosti. Naše agenda je tedy velmi široká.

Soudí-li se dvě strany, každá zvolí ze seznamu jednoho rozhodce, těch je zhruba dvě stě. Předsedu konkrétního senátu pak jmenuje sekretariát soudu. Následně nastane výměna písemných podání – žaloby a reakce na ni. Poté se odehraje vlastně tatáž výměna ještě jednou. Samozřejmostí je třeba hodnocení důkazů či výpovědí svědků. Následuje ústní jednání, po kterém se rozhodne.

Rozhodnutí je finální a je závazné pro všechny národní olympijské výbory a mezinárodní sportovní federace přidružené k Mezinárodnímu olympijskému výboru. Prakticky tedy pro celý sportovní svět. Pokud by rozhodnutí někdo nerespektoval, ve sportu už by nemohl působit.

LIDOVÉ NOVINY: Jaký sport je právním pohledem nejproblematičtější?

ŠŤOVÍČEK: To nejde říct. V současnosti je asi nejkomplikovanější boj proti dopingu. Záleží tam nejen na právních souvislostech, ale také na lékařských, chemických a technologických analýzách. A týká se to všech sportů.

Právní definice jsou ale poměrně jasné, řadu let existuje světový antidopingový kodex a seznam zakázaných látek. Je poměrně přísný, i když si jej některé federace interpretují po svém. Tam pak mohou vznikat výkladové problémy. Podobně jako u nových protidopingových nástrojů, jako je například biologický pas. Obecně jsou ale pravidla dopingu nastavena správně.

LIDOVÉ NOVINY: Jak jste se ke sportovnímu právu dostal?

ŠŤOVÍČEK: Sám jsem jezdil závody na motocyklu a později v autě. Motorismus je ostatně stále moje srdeční záležitost. Prostřednictvím tohoto závodění jsem se dostal do různých právních orgánů mezinárodních federací, jako jsou disciplinární nebo antidopingové komise či sportovní soudy. Právě tak jsem se začal věnovat sportovnímu právu, přicházely ke mně totiž případy trestaných sportovců. Pochopil jsem, že je to zajímavá, a ne příliš probádaná právní disciplína.

LIDOVÉ NOVINY: Což je pro advokáta spíše výhoda...

ŠŤOVÍČEK: Určitě je to výhoda pro kreativního právníka, který umí vymyslet nové postupy a novou legislativu. Sportovní právo je příležitost pro mladé a dynamické právníky.

LIDOVÉ NOVINY: Na jakou svou „kreativitu“ ve sportovním právu jste obzvlášť hrdý?

ŠŤOVÍČEK: Už se na to trochu zapomnělo, ale když začal Jiří Kejval pracovat před dvanácti lety ve výkonném výboru Českého olympijského výboru, vnesl do jeho fungování obchodní prvek. Já jsem tehdy využil své zkušenosti z obchodního práva a začali jsme se trochu důrazněji zabývat sportovním marketingem, konkrétně ochranou olympijské symboliky.

Tato symbolika má významný obchodní potenciál – když se nějaká firma s olympijskými kruhy spojí, je to skvělá reklama. Nastavili jsme ochranu před zneužíváním, výsledkem byl i slavný spor s Budvarem, kdy jsme po olympiádě v Turíně dostali za zneužití olympijských kruhů odškodné asi 3,5 milionu korun. Postupně se nám podařilo odbourat všechny pokusy o nekalý marketing. Český olympijský výbor tak získává touto cestou stamilionové příjmy. A kdyby kruhy používali všichni bez právního omezení, žádný z partnerů by takové peníze nezaplatil.

LIDOVÉ NOVINY: Už jste zmínil, že vaší srdeční záležitostí je motorismus. V čem je právně specifický?

ŠŤOVÍČEK: Je to úplně jiný sport, často se řeší soulad auta či motocyklu s technickými předpisy. Samozřejmě se tam někdy po technické stránce podvádí a my jako disciplinární soudci bychom to měli prohlédnout.

Zajímavý byl třeba nedávný případ z mistrovství světa cestovních aut, kde jedna automobilka použila pro podlahu auta materiál doplněný olovem. Zkoumali jsme proč, pak nám technici vysvětlili, že auto je tak stabilnější a má mnohem větší přilnavost v zatáčkách. Navíc měli asi tři varianty rozložení oněch destiček, a to podle charakteru závodních okruhů. Vynalézavost je tam značná.

LIDOVÉ NOVINY: Čemu se věnujete jako první viceprezident českého Autoklubu?

ŠŤOVÍČEK: Snažím se hledat a podporovat mladé talenty, chybí nám totiž čeští závodníci na špičkových úrovních. Dostat nějakého Čecha třeba do formule 1 nebo do Moto GP by bylo moc hezké.

Teď jsem si vyhlédl v motorkách Petra Poláka, čtenáře mohu pozvat na mistrovství světa v motokrosu v Lokti nad Ohří, které se pojede na konci července. Tam bude tenhle 15letý kluk závodit, je to obrovský talent, teď trénuje v Belgii. Velice podporuji také Filipa Salače, který by se mohl brzy dostat právě do Moto GP, nyní jezdí Red Bull Rookies Cup a juniorské mistrovství světa Moto 3.

LIDOVÉ NOVINY: Loni jste hodně rozvolnil spolupráci s kanceláří KŠD Legal, kterou jste zakládal. Jaké máte další plány?

ŠŤOVÍČEK: Řekl jsem si, že pro další rozvoj kanceláře bude lepší, když se jí bude věnovat někdo dynamičtější a mladší. Prosperuje teď dobře, já s ní spolupracuji jako externí poradce zejména pro sportovní případy. V rámci své funkcionářské činnost bych se rád ještě posunul, myslím, že mám svému sportu co nabídnout.

V Autoklubu ČR budou na podzim volby a vážně přemýšlím o kandidatuře na prezidenta. Současný prezident, pan Roman Ječmínek, vybudoval velmi solidní organizaci a velice si ho vážím. Před čtyřmi lety ovšem oznámil, že už dál kandidovat nebude. To je krok hodný velkého muže, protože není lehké odejít na vrcholu.

Mám spoustu plánů, jak Autoklub rozvinout. Chtěl bych, aby fungoval podobně jako německý ADAC, který zastupuje v Německu všechny motoristy a má asi 19 milionů členů, což je čtvrtina tamější populace. Do pěti či deseti let by mohl český Autoklub dosáhnout podobného postavení ve společnosti, to je moje vize.