Bývalý hejtman David Rath byl dosud tím, kdo proces v rozsáhlé kauze zakázek ve Středočeském kraji natahoval. Jen jeho závěrečná řeč u soudu trvala 12 hodin. Štafetový kolík však nyní převzal Vrchní soud v Praze, který ne a ne dokončit písemný rozsudek, který dal Rathovi naději – když smetl ze stolu rozhodnutí nižšího soudu posílající bývalého politika na 8,5 roku do vězení.
Vrchní soud v polovině října zrušil rozsudek nad Rathem, důvody však neuvedl. Slíbil, že písemné rozhodnutí včetně vysvětlení svého postupu vypracuje do dvou týdnů. Termín nedodržel a požádal o prodloužení do druhé poloviny listopadu. Ani tento termín nevyšel a naposledy předseda senátu Pavel Zelenka požádal o prodloužení do 10. prosince. Podle zjištění LN takové chování „vrchňáku“ vyvolává v řadách státních zástupců a soudců pochybnosti.
Vysvětlení předem
Prezidentka Soudcovské unie České republiky Daniela Zemanová míní, že postup, kdy soud nejdříve rozhodne a až se zpožděním svůj krok zdůvodní, by měl daný soudce dopředu vysvětlit. „Unie už dlouhá léta říká, že pokud soud chce být přesvědčivý, má umět krátce vysvětlit své rozhodnutí. O to víc, pokud jde o sledovanou věc. Nebo případně říci, co jim v tom brání. Ve vámi dotazovaném případu nevím, zda vrchní soud měl důvody, pro které své rozhodnutí nezveřejnil. Mohu jen říct, že jsem také hledala odůvodnění jejich rozhodnutí,“ řekla LN prezidentka Soudcovské unie.
Prezidentka Soudcovské unie České republiky Daniela Zemanová míní, že postup, kdy soud nejdříve rozhodne a až se zpožděním svůj krok zdůvodní, by měl daný soudce dopředu vysvětlit |
Příkladem může být kauza Nagygate. V ní soudkyně Helena Králová loni v květnu zprostila Janu Nečasovou a tři zpravodajce obžaloby v případu zneužití rozvědky. Bližší odůvodnění neuvedla a odkázala na písemné vyhotovení rozsudku, což ale vysvětlila odkazem na fakt, že v případu se objevují utajované skutečnosti.
Vysoce postavený soudce se pod příslibem anonymity podivoval, že soud Rathův rozsudek zrušil na uzavřeném jednání a zároveň nedodal odůvodnění: „To, že soud v jeden den rozhodne a v jiný den zveřejní rozsudek včetně odůvodnění svého rozhodnutí, je přirozené a pochopitelné za situace, kdy se koná jednání. Čemu se já i kolegové divíme: v situaci, kdy jednání neproběhlo, a soud rozhodl jen na základě spisu, neexistuje žádný rozumný důvod, proč by se informace o samotném rozhodnutí oznámila jindy, než kdy se oznámí odůvodnění daného rozhodnutí.“
Jako pekařina
Za nestandardní považuje postup Vrchního soudu v Praze řízeného Jaroslavem Burešem i pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která stála na počátku vyšetřování Rathovy skupiny v roce 2012.
Mluvčí vrchního soudu Jan Fořt natahování lhůty vysvětlil zajímavým příměrem – je to jako pekařina |
„Postup soudu, který informuje veřejnost o svém rozhodnutí, avšak současně není po významnou dobu předmětné rozhodnutí odůvodněno a stranám doručeno, není zcela běžným postupem. K rozhodnutí, respektive k jeho odůvodnění, se proto bohužel nemůžeme vyjádřit,“ sdělila LN Bradáčová na dotaz, jak hodnotí zrušení rozsudku nad bývalým čelním politikem ČSSD a jeho komplici.
Mluvčí vrchního soudu Jan Fořt natahování lhůty vysvětlil zajímavým příměrem: „U případů jako Rath se může stát, že rozhodnutí se nedá hned stihnout. Navíc neexistuje žádná zákonná lhůta k vypracování. Když to řeknu lidově, je to jako pekařina. Místopředseda soudu pro trestní úsek má právo lhůtu prodloužit. Spis jako takový byl obsáhlý, připravoval se přes půl roku. Důvody neřeknu, to je věcí senátu. O prodloužení do 10. prosince požádal místopředseda soudu, který ví, co prodlužuje.“
Finta, jak očistit Ratha? Zpochybnit BradáčovouProces s Davidem Rathem patří k ostře sledovaným trestním kauzám české politiky. Ačkoli se na základě důkazů zdálo, že případ je „neprůstřelný“, vlivní advokáti na straně Ratha a dalších obžalovaných intenzivně hledají cestu, jak bývalého vlivného politika ze šlamastiky vytáhnout. Ze zjištění LN vyplývá, že cílem Rathovy obhajoby je označit důkazy v podobě odposlechů či zajištěných peněz při domovních prohlídkách za nezákonné. Advokát Tomáš Sokol míní, že na začátku vyšetřování mělo být Vrchní státní zastupitelství v Praze, které v době Rathova zatčení vedl Vlastimil Rampula (dnešní advokát lobbisty Iva Rittiga), a nikoli tehdy ústecká žalobkyně Lenka Bradáčová, která případ nastartovala. Loni v červenci prvoinstanční soud poslal Ratha nepravomocně na 8,5 roku do vězení. Letos v říjnu ale rozsudek zrušil pražský vrchní soud. Dosud není jasné proč. Není vyloučeno, že odvolací soud se opře o argumenty obhajoby. Nezákonné důkazy Psal se říjen 2011 a David Rath spokojeně úřadoval ve svém středočeském hejtmanství. Netušil však, že v tu dobu se bývalý policista a toho času soukromý detektiv Libor Gregor vydal do Brna na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ), aby zde oznámil své podezření na Ratha a spol. z páchání trestných činů při veřejných zakázkách. V Gregorově ohlášení figurovala i firma sídlící v Ústí nad Labem, a tak brněnští žalobci rozhodli, že oznámením bývalého policisty by se mělo zabývat krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem vedené Lenkou Bradáčovou. Vyšetřovatelé případ rozpracovali a v květnu 2012 Ratha a spol. zatkli. Posléze se dozor nad případem přesunul z Ústí do středních Čech, neboť ke stěžejním trestným činům mělo dojít ve Středočeském kraji. Jenže právě fakt, že případ odstartovala současná šéfka pražského vrchního státního zastupitelství, je nyní podle zjištění LN nástrojem a fintou pro obhájce Rathovy skupiny, jak exhejtmana z případu vysekat a nejdůležitější důkazy policie shodit jako nezákonné. Podle právníků Ratha a spol. totiž přidělení kauzy pod tehdy ústeckou žalobkyni Bradáčovou způsobilo, že podezřelí nedosáhli na „místně příslušného“ soudce. Ten se dle právníků nacházel v Praze či středních Čechách. Rathovu kauzu ale řešili ústečtí soudci. Nedůvěra Jinými slovy případ neměla zahájit Bradáčová, nýbrž Vrchní státní zastupitelství v Praze. Jenže úřadu tehdy šéfoval kontroverzní zástupce Vlastimil Rampula, který v červnu 2012 padl a přesunul se do advokacie. Mezi jeho klienty dnes patří například lobbista Ivo Rittig. Je možné, že vyšetřovatelé Rathovy kauzy neměli v Rampulovo zastupitelství příliš důvěru. „Kdyby to bývalo rozhodovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze, muselo by si vybrat soud třeba na Praze-západ. Jenže případ dozorovalo ústecké krajské zastupitelství, které vůbec nemohlo do Prahy či Středočeského kraje,“ sdělil LN vlivný advokát Tomáš Sokol, jehož klienty jsou manželé Kottovi (jsou spoluobžalováni s Rathem – pozn. red.). Sokol dodal, že ústečtí státní zástupci si vybrali soud ve svém obvodu (ústecký okresní soud), který dle jeho mínění nebyl místně příslušný. Loni v červenci soud Ratha nepravomocně poslal na 8,5 roku do vězení. Letos v říjnu ale odvolací soud rozsudek překvapivě zrušil. Důvody Vrchní soud v Praze zatím neuvedl. Je však pravděpodobné, že jádrem argumentace bude zpochybnění důkazů v podobě klíčových odposlechů či zajištěných milionů korun v krabici od vína, které představují hlavní „sílu“ celého vyšetřování. Trhlina v Rathově hře Rathova hra se státními zástupci má ale nemalou trhlinu. Nejvyšší státní zastupitelství řízené Pavlem Zemanem nadále trvá na zvoleném postupu, kdy dozorem nad přípravným řízením pověřilo ústeckou žalobkyni Bradáčovou. „Nejvyšší státní zastupitelství věc ‚nepřidělilo‘, ale postoupilo jako podání, které by mohlo být posouzeno jako trestní oznámení. Na základě vyhodnocení informací obsažených v podání oznamovatele (expolicista a soukromý detektiv Libor Gregor – pozn. red.) dospělo NSZ k přesvědčení o věcné a místní příslušnosti Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem,“ potvrdil LN mluvčí nejvyšších žalobců Petr Malý. Dodal, že o přidělení případu Rampulově instituci nemohla být řeč: „Z těch informací (obsažených v Gregorově oznámení – pozn. red.) nevyplývalo, že by snad byla dána příslušnost Vrchního státního zastupitelství v Praze, ta nebyla shledána ani v dalším průběhu přípravného řízení.“ Toto stanovisko NSZ je klíčové. Tehdejší ústecké žalobkyni Bradáčové totiž nezbývalo nic jiného než se na základě trestního řádu ohledně povolení k nasazení odposlechu či domovním prohlídkám obrátit na kterýkoli okresní soud v obvodu její působnosti – tedy v ústeckém regionu. S tím souhlasí i prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula, který je přesvědčený, že žalobci tehdy rozhodovali podle zákona a správně vybrali soud ve svém „rajonu“. Místní příslušnost soudu Podle prezidenta Unie státních zástupců postupu žalobců v kauze Rath neodporuje ani důležité rozhodnutí Ústavního soudu z letošního dubna. V něm ústavní soudci upřesnili problematiku místní příslušnosti soudů v takzvaném přípravném řízení – tedy na samotném začátku pátrání, kdy detektivové často využívají skryté metody vyšetřování (především odposlechy a sledování osob – pozn. red.). K takovým úkonům policisté a žalobci potřebují souhlas soudu. Dosud platilo, že o výběru soudu rozhodoval podle trestního řádu státní zástupce. Ústavní soud však praxi zpřísnil. Výběr soudu se musí řídit místem, kde byl trestný čin spáchán. „Ústavní soud v odůvodnění uvedl interpretační vodítko pro budoucí případy. Výslovně řekl, že jeho názor neplatí zpětně. Do té doby je třeba vycházet z trestního řádu, který jasně stanovuje, že pro přípravné řízení je místně příslušný soud, v jehož obvodu je činný dozorový žalobce,“ uvedl pro LN Matula. Advokát Sokol si ale nemyslí, že by se stanovisko Ústavního soudu nemohlo týkat i již rozběhnutých případů. „Je to otevřená a neskončená hra. Ústavní soud se zřejmě pokusil udělat hranici a říct, že pokud k takovýmto excesivním případům došlo před daným nálezem, tento nález nemá na případ vliv. Tážu se však, zda nálezu bylo potřeba. Co když si soudce řekne: ‚Daný nález mě nezajímá, sám jsem dospěl k závěru, že soud byl místně nepříslušný, a proto neuznám důkazy, které byly na základě jeho rozhodnutí obstarány?‘“ naznačuje advokát Sokol. Nutno dodat, že v Rathově kauze dosud rozhodovalo několik soudců. Ani jeden z nich příslušnost soudu v přípravném řízení nezpochybnil. |
Vlivný muž s nálepkou zametače
Dnes mezi Rampulovy klienty patří i bývalý vysoce postavený policista protikorupční policie Radek Holub v případu Beretta. |
Rathova kauza
|
