ČESKÁ POZICE má k dispozici plné znění obvinění v kauze Opencard, které v úterý 26. března ráno policie doručila přímo na jednání Rady hlavního města Prahy. Obvinění se týká kontraktu mezi Prahou a firmou Haguess z dubna 2012 o údržbě a správě softwaru pro Opencard. Hlavní město podle smlouvy Haguessu během dvou let zaplatí necelých 74 milionů korun. Podle vyšetřovatelů případu z českobudějovické expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) byla zakázka špatně zadaná a předražená.
Členové rady města (Tomáš Hudeček, Helena Chudomelová, Ivan Kabický, Radek Lohynský, Lukáš Manhart, Josef Nosek, Václav Novotný, Pavel Richter, Bohuslav Svoboda, Eva Vorlíčková, s výjimkou radní Aleksandry Udženiji, která tehdy nebyla jednání přítomna), šéf odboru informatiky Jan Teska a další čtyři pracovníci magistrátu nyní čelí obvinění z porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže a z porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Radní měli porušit předpisy o pravidlech hospodářské soutěže a také povinnost při správě cizího majetku
Obvinění má v zásadě tento scénář: Rada hlavního města zadala danou zakázku formou jednacího řízení bez uveřejnění (JŘBU), čímž město připravila o možnost vybrat nejvhodnější nabídku na základě srovnání nabídek od více uchazečů. Tím radní museli akceptovat řešení (bez ohledu na kvalitu a výhodnost) nabízené jediným osloveným zájemcem – firmou Haguess. Předložená nabídka byla trojnásobně dražší oproti předpokládané ceně (24 milionů korun). Při předložení návrhu radním ke schválení nebylo k dispozici oponentní posouzení veřejné zakázky, přesto jen několik měsíců před tím rada schválila, že u veřejných zakázek nad dva miliony korun budou oponentní posudky předkládány.
Geneze obvinění
V dubnu 2012 rada rozhodla formou JŘBU, že společnost Haguess dostane zakázku na zajištění základní a rozšířené podpory programového vybavení Servisního kartového centra, jehož prostřednictvím jsou poskytovány služby držitelům Opencard.
Původní servisní smlouva byla s firmou Haguess uzavřená v roce 2006 a její hodnota na čtyři roky činila zhruba 18 milionů korun. Dle nové smlouvy z roku 2012 dosahuje cena za základní podporu přibližně 2,4 milionu korun měsíčně (tedy za dva roky zhruba 57 milionů) a cena za rozšířenou podporu činí za dva roky 16,5 milionu korun. Tyto služby mají být čerpány pouze na základě objednané a následně odvedené práce.
Cenový skok by bylo možné vysvětlit masivním nárůstem počtu uživatelů (ze zhruba dvou tisíc na více než milion) a rozšířením aplikací (elektronické platby parkování, přístup do knihovny apod.). Tím se změnily i rozsah a skladba celého systému Servisního kartového centra, což se mohlo projevit na ceně.
Chybně zadaná zakázka
Členové rady, kteří byli o případu před dvěma týdny ochotni hovořit, tvrdili, že neměli na vybranou a museli loni v dubnu zakázku formou JŘBU zadat firmě Haguess, neboť je výhradním držitelem licencí a jako jediná mohla práci týkající se údržby a správy softwaru pro Opencard vykonávat. Předkladatel návrhu – radní pro informatiku Eva Vorlíčková (TOP 09) – tehdy připojila k tisku prohlášení advokátní kanceláře Abbot Legal, podle níž byla zakázka zadána v souladu se zákonem. Vyšetřovatelé postup radních napadají hned z několika hledisek:
- Ve spisu se odvolávají na dodatek ke smlouvě mezi Haguessem a hlavním městem z roku 2010, ve kterém byly výrazně uvolněny licenční podmínky. „A to v tom směru, že v současné době může hlavní město Praha poskytnout sublicenci k užívání softwaru Servisního kartového centra třetí osobě, a to v rozsahu nezbytném pro kvalitní provoz servisního kartového centra,“ dodali vyšetřovatelé.
Podle nich tedy bylo s ohledem na aktuální znění licenční smlouvy možno poskytnout sublicenci třetí osobě a nic nebránilo tomu, aby byla zmiňovaná veřejná zakázka zadána v otevřeném řízení. Podle policie neexistoval důvod oslovit pouze jediného zájemce. Tím byl porušen zákon o zadávání veřejných zakázek. „Společenská škodlivost je v daném případě o to vyšší, že tímto bylo umožněno, aby si jediný oslovený zájemce ‚diktoval‘ veškeré podmínky, včetně podmínek cenových,“ uvádí se v dokumentu. - Radní se při schvalování návrhu smlouvy s firmou Haguess (dne 3. dubna 2012) opřeli pouze o prohlášení právní kanceláře Abbot Legal. Podle vyšetřovatelů měl být vypracován oponentní posudek. Paradoxní přitom je, že v prosinci 2011 radní schválili usnesení o zajišťování oponentních posudků všech připravovaných zadávacích řízení v rámci odboru informatiky s předpokládanou cenou více než dva miliony korun. „Jde o preventivní opatření. Má jednoznačně stanovit, zda je z technického hlediska zakázka v pořádku a její pořizovací cena či další finanční dopady odpovídají realitě,“ uvedl tehdy primátor Svoboda. V dubnu 2012 však oponentní posudek radním chyběl.
- Vedle chybného zadání zakázky je podle vyšetřovatelů problematická i vysoká cena, která za poskytování základní a rozšířené podpory firmou Haguess po dobu dvou let činí necelých 74 milionů korun. Policisté se odvolávají na zadávací dokumentaci k dané zakázce, podle níž byla předpokládaná hodnota zakázky 24 milionů korun. Podle vyšetřovatelů (odkazujících se na znalecký posudek) vznikla městu škoda ve výši nejméně 25 milionů korun.
Obvinění vyfutrované posudky
Vyšetřovatelé v obvinění vycházejí z několika znaleckých posudků. Jeden z nich zpracovala společnost Česká znalecká, podle níž byla cena nabízená společností Haguess a akceptovaná cena magistrátem hlavního města nepřiměřeně vysoká. Znalci porovnávali cenu pražské zakázky s náklady na podobné služby ve městech Liberec a Plzeň. Praze podle firmy Česká znalecká vznikla škoda 24 873 384 korun. „Z hlediska odbornosti mimo jakoukoli pochybnost existuje množství IT společností, které by byly schopny poskytovat zadavateli služby požadované v této veřejné zakázce,“ dodávají znalci.
Kriminalisté se dále opřeli o posudek vypracovaný znaleckým ústavem Risk Analysis Consultants, jenž zkoumal licenční smlouvu mezi městem a Haguessem. Podle znalce Mariána Svetlíka se licenční smlouva právem poskytování podpory k softwaru Servisního kartového centra vůbec nezabývá. Svetlík vyvozuje, že nebylo na základě licenčních podmínek nutné postupovat cestou jednacího řízení bez uveřejnění.
Vyšetřovatelé v obvinění vycházejí z několika znaleckých posudků
Policisté v obvinění poukazují i na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) z dubna 2012. „Omezení, na která se zadavatel (Praha – pozn. red.) odvolává, si však zadavatel s vybraným uchazečem sjednal sám v licenční smlouvě ze dne 6. 11. 2006 (…), přičemž zadavatel s omezeními výslovně souhlasil a na nepříznivé podmínky sám přistoupil. Tedy není možné se odvolávat na smluvní vztah, který město s vybraným uchazečem ohledně autorských práv dne 6. 11. 2006 uzavřelo.“
Podle antimonopolního úřadu tedy není možné vycházet ze situace, že město si nejdříve v roce 2006 sjedná nepříznivé podmínky, které později využije jako argument pro postup, který je dle vyšetřovatelů v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek (když postupovalo formou JŘBU).
Kriminalisté v obvinění citují i pracovníka firmy Haguess Jiřího Bláhu, který při podání vysvětlení policistům nastínil, jak se odehrávala vyjednávání mezi firmou a městem. Bláha uvedl, že za město jednala právní kancelář Abbot Legal. Po celou dobu jednání prý Bláha neviděl žádnou analýzu vztahující se k poptávané částce nebo si nevybavoval, že by se vyjednávání zúčastnil nějaký odborník, který by se vyjádřil k ceně zakázky.
Zbraň pro soupeře
V závěru obvinění se konstatuje: „Zastupitelé tedy jsou jednoznačně trestněprávně odpovědni za hlasování. Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že zastupitel, pokud chce vyloučit svou trestněprávní odpovědnost, musí vždy postupovat s péčí řádného hospodáře a být bedlivý jako při péči a správě vlastního majetku. Jen tak se může spolehlivě riziku trestněprávní odpovědnosti vyhnout.“
Dle vyšetřovatelů nese nejvyšší míru odpovědnosti za dané usnesení předkladatel návrhu – radní pro informatiku Eva Vorlíčková
Vzhledem k tomu, že zastupitelé a radní často řeší široké spektrum problematických záležitosti vyžadujících odborné znalosti, nese dle vyšetřovatelů nejvyšší míru odpovědnosti za dané usnesení předkladatel návrhu – v tomto případě radní pro informatiku Eva Vorlíčková. Ta nedávno ČESKÉ POZICI sdělila: „Dělá to na mě dojem, že jde o politický boj staré party. Snažím se o nové, pro Prahu a její občany výhodnější dlouhodobé řešení a stále jsem důrazně upozorňována, abych na Opencard nesahala! Nedivím se, že jsou na mě činěny tlaky, vždyť v minulém roce jsme na IT zakázkách ušetřili 600 milionů korun.“
Podobně to vidí i kolega Vorlíčkové z rady Pavel Richter (TOP 09). Ten ČESKÉ POZICI v úterý řekl: „Rozkopali jsme velkým klukům bábovičky a tohle je jejich odplata.“ Jak však vyplývá z textu obvinění, politici a jejich právníci budou mít co dělat, aby svůj postup obhájili. Nejen trestněprávně, ale i z politického hlediska pro ně může být kauza velmi škodlivá, neboť se může táhnout až do doby předvolební (podzim 2014), čehož konkurence jistě s gustem využije.