Lidovky.cz

Kauza Opencard: Paradoxy pražské primátorky Krnáčové

  9:50
Dříve neúprosná bojovnice proti korupci, jež hnala politiky a úředníky k odpovědnosti. Dnes Adriana Krnáčová v roli primátorky připomíná spíše rytíře temné síly. Za jejího vedení byla tiše promlčena odpovědnost politiků za kauzu Opencard. Proč?

Pražská primátorka Adriana Krnáčová. foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice

V prosinci 2014 novopečená pražská primátorka slibovala: „Budeme se rozhodovat tak, aby to bylo vhodné pro město. I od politiků můžeme chtít odškodné za jejich chyby.“ O měsíc později Adriana Krnáčová vstoupila do hnutí ANO, které svou kampaň stavělo na protikorupční rétorice. Krátce po nástupu do primátorské funkce sestavila Krnáčová tým Minulost, který měl rozplétat kontroverzní projekty předchozích vedení města.

Jedním z nich byl i Opencard, projekt elektronické jízdenky, za nějž Praha zaplatila 1,7 miliardy korun. V listopadu 2016 městská rada odsouhlasila – nejtěsnější možnou většinou (šest z jedenácti členů) –, že kvůli Opencard zažaluje exprimátora Pavla Béma, jeho náměstka Petra Hulinského a případně další politiky o náhradu škody.

„Není možné, aby celý ten šílený tunel skončil odsouzením dvou úředníků, kteří rozhodně nijak zásadně nezbohatli a jsou spíše oběťmi,“ rozčilovala se Krnáčová. O vině soudila: „Ráda bych si myslela, že tehdejší vedení bémovské radnice netušilo, že se jim rozkrádají peníze pod rukama, moc tomu ale nevěřím.“

Varování

Podmínkou podání žaloby měla být právní analýza. A tady nastal první problém, protože se povážlivě blížila desetiletá promlčecí lhůta. Projekt Opencard byl spuštěn v roce 2006. Opoziční zastupitel Jakub Michálek (Piráti) už v roce 2015 radu varoval, že se 5. prosince 2016 může za odpovědností politiků zavřít voda. Proplácení faktur firmě Haguess, jež měla Opencard na starosti, totiž začalo právě deset let předtím. Vedení města ale zavelelo k útoku až čtrnáct dní před možným promlčením!

Opoziční zastupitel Jakub Michálek (Piráti) už v roce 2015 radu varoval, že se 5. prosince 2016 může za odpovědností politiků zavřít voda. Proplácení faktur firmě Haguess, jež měla Opencard na starosti, totiž začalo právě deset let předtím.

A to nebyla jediná potíž. Právní analýzu, která měla potvrdit správnost volby žalovat Béma a Hulinského, město zadalo dokonce až letos v lednu. Datum odevzdávky stanoviska externích právníků byl stanoven na konec března. I kdyby tedy zjistili, že má smysl Béma a spol. zažalovat, bylo by pozdě. Na konci března tak na magistrátu přistála analýza advokátní kanceláře Čalfa, Bartošík a partneři, která žalobu nedoporučila.

„Uzavíráme, že z hlediska promlčení by z důvodu uplynutí desetileté objektivní lhůty byla promlčena odpovědnost za jakoukoliv škodu, která vznikla před dubnem 2007, a proto nepovažujeme za důvodné blíže podrobněji zkoumat jakékoliv plnění poskytnuté magistrátu před tímto datem,“ napsali advokáti. Jinými slovy se odpovědností politiků v prvopočátcích projektu ani nezabývali.

Vrchní státní zametačství

To, co se ještě loni v listopadu jevilo jako dobrý nápad, bylo najednou zbytečné plýtvání sil. Podobně to radní v červnu odůvodnili. Proč promarnili příležitost zpracovat si kvalitní právní posudky v době, kdy bylo ještě reálné hnát k odpovědnosti politiky, kteří Opencard přivedli na svět, jak od počátku primátorka Krnáčová toužila? Vysvětlení chybí. Otazníků je však podstatně víc.

Klíčové právní stanovisko totiž magistrát zadal bez tendru advokátní kanceláři Čalfa, Bartošík a partneři, v níž je od loňska partnerem Vlastimil Rampula, bývalý šéf Vrchního státního zastupitelství v Praze. V jeho éře úřad získal nelichotivou přezdívku „vrchní státní zametačství“ kvůli neochotě chytat velké ryby.

Klíčové právní stanovisko totiž magistrát zadal bez tendru advokátní kanceláři Čalfa, Bartošík a partneři, v níž je od loňska partnerem Vlastimil Rampula, bývalý šéf Vrchního státního zastupitelství v Praze. V jeho éře úřad získal nelichotivou přezdívku „vrchní státní zametačství“ kvůli neochotě chytat velké ryby. Jestli se na přípravě materiálu podílel přímo Rampula, neodpověděl exžalobce ani jeho kancelář.

Právě vyšetřování původní kauzy Opencard, které skončilo odsouzením dvou magistrátních úředníků a vyhnulo se politikům, přitom v minulosti kontrolovalo zastupitelství, jemuž velel Rampula. Výsledek práce žalobců a policie vyšetřovala sněmovní komise. Ve svých závěrech kritizovala postup městské žalobkyně Dagmar Máchové, na kterou poslanci podali trestní oznámení. Městský soud, který uložil v roce 2014 dvěma úředníkům za Opencard podmínky, konstatoval, že politici hráli v přípravě cinklého projektu svoji roli.

„Z obsahu opatřených listin a ze svědectví slyšených osob, ale i z některých výpovědí obžalovaných, bylo přitom možné usoudit na to, že určitým způsobem byly do celého posuzovaného případu zapojeny i další osoby, u nichž se obžalobě nepodařilo určit jejich konkrétní podíl na něm. Z těchto osob lze jmenovat především členy Rady hlavního města Prahy v inkriminovaném období let 2006 a 2007 a osoby jednající ve prospěch společnosti Haguess, s.r.o.,“ stojí ve verdiktu nad Ivanem Seyčkem a Jiřím Chytilem.

Nepochopitelná proměna

Působení Adriany Krnáčové v kauze Opencard je plné paradoxů. Byla spoluautorkou petice platformy Veřejnost proti korupci, která v červnu 2011 vyzvala tehdejšího premiéra Petra Nečase, aby usiloval o odvolání vrchního státního zástupce Rampuly. O šest let později se tatáž Krnáčová coby primátorka postavila proti žalobě na Béma s Hulinským s odkazem na analýzu advokátní kanceláře, v níž je Rampula partnerem...

Krnáčová byla spoluautorkou petice platformy Veřejnost proti korupci, která v červnu 2011 vyzvala tehdejšího premiéra Petra Nečase, aby usiloval o odvolání vrchního státního zástupce Rampuly. O šest let později se tatáž Krnáčová coby primátorka postavila proti žalobě na Béma s Hulinským s odkazem na analýzu advokátní kanceláře, v níž je Rampula partnerem...

„Řekla jsem si, že je totální rozpor slov a činů. Je to obrat, jako kdyby se rytíř Jedi z Hvězdných válek, který se učí být šiřitelem dobra, pod působením temné síly proměnil v Darth Vadera,“ řekla LN minulý týden advokátka Hana Marvanová v reakci na promlčení případu. Právě Marvanová iniciativu Veřejnost proti korupci s Krnáčovou spoluzakládala. A nejen to.

„V roce 2012 jsme podávaly v Opencard trestní oznámení na Vrchní státní zastupitelství v Praze Lence Bradáčové. Čekaly jsme na druhou polovinu roku, až odtamtud Rampula odejde,“ zavzpomínala Marvanová, jež si proměnu postojů Krnáčové neumí vysvětlit. Stojí za to zmínit i hodnocení Rampulovy éry od zástupců české pobočky Transparency International (TI), kterou Krnáčová v letech 2001 až 2007 vedla.

Klíčové otázky

„Považovali jsme to za nejproblematičtější a nejtemnější dobu státního zastupitelství, kdy se velké kauzy neřešily. Vnímali jsme ho jako velmi kontroverzní osobu. Jako TI bychom si pana Rampulu asi nenajali právě kvůli jeho minulosti a reputačnímu riziku, než že bychom nevěřili jeho schopnostem,“ řekl LN Petr Leyer, právník organizace.

Proč byl klíčový posudek zadán až letos v lednu? Proč červnové zasedání rady k Opencard o odložení žaloby na Béma s Hulinským proběhlo bez zvukového nahrávání v magistrátní kuchyňce?

A co na to samotná Krnáčová? Podobně jako mnoho jejích předchůdců v primátorském křesle tvrdí, že výběr externích právníků nebyl věcí politiků. Rozhodli o tom magistrátní úředníci. Výběr kanceláře, kde je i Rampula, nicméně označila za „nešťastný“. Podle ní se ale na posudku nijak nepodílel. „Každopádně jsem odpovědným úředníkům řekla, že vždy budu chtít znát předem, koho oslovují,“ napsala LN Krnáčová.

Proč byl klíčový posudek zadán až letos v lednu? Proč červnové zasedání rady k Opencard o odložení žaloby na Béma s Hulinským proběhlo bez zvukového nahrávání v magistrátní kuchyňce? Na to už bývalá ředitelka Transparency International neodpovídá.

Odložení Opencard upekli radní v kuchyni

Standardně se jednání pražských radních odehrává v zasedací místnosti magistrátu. Jenže 22. června se radní odebrali jinam. Jak zjistily LN, přešli do sousední „kuchyňky“. A na základě utajené právní analýzy, která žalobu v kauze Opencard na Pavla Béma (ODS) s Petrem Hulinským (ČSSD) nedoporučila, od záměru odstoupili. Nikdo z radních nebyl proti. Pro hlasovalo deset z jedenácti.

Magistrátní kuchyňka má přitom nesporné kouzlo. Z jednání v tomto prostoru se oproti sezením v zasedačce nepořizuje zvukový záznam. Politici si tam mohou říkat, co chtějí, aniž by se obávali, že se jejich slova objeví na veřejnosti. Na rozhodování radních měla přitom ve věci žaloby za Opencard právní analýza advokátní kanceláře Čalfa, Bartošík a partneři zásadní vliv.

Rampulovo angažmá

Jak už LN upozornily, v této kanceláři je partnerem bývalý vrchní státní zástupce v Praze Vlastimil Rampula. V jeho éře se úřadu začalo říkat vrchní státní zametačství a exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (dříve ODS, dnes europoslanec za TOP 09 a STAN) usiloval o jeho odchod z funkce. Navíc právě v kauze Opencard Rampulovi žalobci vykonávali dohled. Viděli tak pod prsty městské žalobkyni Dagmar Máchové, která za původní zakázku k Opencard žalovala dva úředníky, nikoho z politiků.

Zjištění LN o angažmá Rampuly v kanceláři Čalfa, Bartošík a partneři zalarmovalo radní Janu Plamínkovou (STAN). „O této skutečnosti nebyla Rada hlavního města Prahy, které byl sporný právní posudek předložen, informována. Podle mého názoru je tím zpochybněna důvěryhodnost tohoto právního posudku,“ napsala do tiskové zprávy. Pro LN Plamínková uvedla, že na příštím zasedání rady bude požadovat zpracování revizního posudku.

„Všichni nás přesvědčovali, že to nemá šanci na úspěch a že by to byly vyhozené peníze,“ vzpomínala na jednání v kuchyňce. Tam pro usnesení, aby Praha nic po bývalém vedení města nevymáhala, hlasovala. „To, že se to bude projednávat v uzavřeném režimu, si vyžádala paní primátorka. Zavolali si nás tam, aby nám to vysvětlili,“ upozornila.

Volba úřadu

Adriana Krnáčová (ANO) na dotazy LN ohledně důvodů, proč byl důležitý posudek svěřen této kanceláři, uvedla, že „výběr nebyl politickým zadáním, ale volbou úřadu“. Zároveň řekla, že posudky byly dva a závěry se doplňovaly a v inkriminovaných věcech shodovaly. Tvrdí, že jméno Rampula je nešťastné, ale na posudku se nepodílel. Přesto už zodpovědným úředníkům řekla, že „vždy bude chtít předem vědět, koho oslovují“.

„Zadavatel při výběru dodavatele požadoval, aby bylo využito právních služeb renomované advokátní kanceláře zaměřující se na složité a multioborové kauzy, poskytující právní servis na vysoké úrovni s maximálním důrazem na profesionalitu, spolehlivost a specifické potřeby hlavního města Prahy, a dále aby dodavatel nebyl problematikou Opencard z minulosti zatížen,“ napsal LN mluvčí magistrátu Vít Hofman.

Obliba kuchyňky mezi pražskými politiky, když přijde na přetřes ožehavé téma, je známá. Šéf pražských zastupitelů za opoziční Piráty Jakub Michálek je přesvědčen, že ani změna postoje Plamínkové nic nezmění. Jde podle něho o téma, které by mohlo rozdělit radniční koalici. „Většinu v radě mají lidé z ANO a ČSSD. ČSSD pro to nebude hlasovat, protože se to týká Hulinského. ANO pro to nebude hlasovat, protože to už jednou zkazilo,“ řekl LN Michálek, který před rizikem promlčení škod za Opencard varoval.

Promlčená Opencard. Proč?

Podle pražského zastupitele Jakuba Michálka by se měla posoudit odpovědnost současného vedení Prahy. Ještě loni v listopadu se rada hlavního města v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO) kasala, že chce žalovat o náhradu škody za Opencard svého předchůdce Pavla Béma a jeho náměstka Petra Hulinského.

O půl roku později stačil právní posudek kanceláře Čalfa, Bartošík a partneři, v níž je partnerem exžalobce Vlastimil Rampula, a ze záměru sešlo. Před promlčením nároku Prahy vymáhat škodu po bývalých politicích už v minulosti opakovaně varoval šéf pražský zastupitelů za Piráty a také právník Jakub Michálek. Co si myslí o postupu současného vedení města?

LIDOVÉ NOVINY: Viděl jste právní stanovisko od Čalfy, Bartošíka a partnerů?

MICHÁLEK: Ano, v závěru se píše, že neposuzovali žádné jednání, ke kterému došlo před březnem 2007, a to kvůli promlčení. To znamená, že neposuzovali nic, co je podstatou kauzy a odpovědnosti Pavla Béma.

LIDOVÉ NOVINY: Viděl jste i interní analýzu pražského magistrátu k promlčení kauzy Opencard, na kterou se loni v listopadu odvolala rada města?

MICHÁLEK: To jste uhodil řebíček na hlavičku. Tento materiál jsem viděl. Vyžádal jsem si tuto analýzu od primátorky, ale žádný pořádný rozbor toho, kdy bude nárok promlčený, to nebyl. Uvádělo se v něm, že moment, od kdy se promlčuje nárok na náhradu škody, se počítá od chvíle, kdy se investice prodraží proti skutečné hodnotě. V případě Opencard to znamená termín někdy na konci roku 2006 či na začátku roku 2007.

LIDOVÉ NOVINY: Loni v listopadu jste apeloval na to, že zbývají jen tři týdny k promlčení desetileté lhůty, kdy mohlo město vymáhat škodu. Co se před deseti lety stalo tak důležitého?

MICHÁLEK: To byl desetiletý termín objektivní promlčecí lhůty od okamžiku, kdy Praha začala splácet společnosti Haguess úvodních zhruba 80 milionů korun.

LIDOVÉ NOVINY: V čem to bylo zásadní?

MICHÁLEK: Institut promlčení se řídí dvěma typy lhůt – objektivní a subjektivní. Subjektivní znamená, že to musíte zažalovat do tří let od okamžiku, kdy se dozvíte o vzniklé škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Objektivní je, že můžete zažalovat nejpozději deset let od okamžiku, kdy došlo k úmyslné škodě. Právě na tuto desetiletou lhůtu se odvolává posudek kanceláře Čalfa, Bartošík a partneři.

LIDOVÉ NOVINY: Ale i později byly uzavírány smlouvy k Opencard.

MICHÁLEK: Loni magistrát tvrdil, že škoda vznikne v okamžiku, kdy zaplacené částky přesáhnou obdržené plnění, tedy od momentu prodražení. Je to, jako když objednám stavbu domku za pět milionů. Za ten domek splácím postupně každý rok jeden milion. Kdybych platil i šestý rok, tak to je způsobená škoda.

Advokátní kancelář tvrdí, že je potřeba ohodnotit znaleckým posudkem cenu plnění za Opencard a následně je potřeba zjistit, kdy ty uhrazené faktury v součtu přesáhly tuto částku, protože tím okamžikem vznikla škoda. Určitě se toho ale část promlčela, protože splátky byly uhrazeny někdy na jaře 2007. Proto říká Čalfa, Bartošík a partneři, že je to už promlčené.

LIDOVÉ NOVINY: Usiloval jste o žalobu na Béma a Hulinského. Proč právě na ně?

MICHÁLEK: Sepsal jsem k tomu v roce 2015 čtyřicetistránkovou analýzu. Popsal jsem v ní dvě zásadní pochybení. Udělali plán, podle kteréhoměla karta vynášet miliardu ročně, což bylo absolutně vycucané z prstu. S touto záminkou to schválilo i zastupitelstvo, které tím uvedli v omyl. Později se u Městského soudu v Praze ukázalo, že tyto analýzy vznikly podvodně. Podklady pro schválení usnesení zpracovala firma, která zakázku vyhrála, to znamená společnost Haguess.

LIDOVÉ NOVINY: Proč za to podle vás nesou tito dva politici odpovědnost?

MICHÁLEK: Protože byli předkladatelé materiálu k Opencard, o kterém rozhodlo zastupitelstvo. Pokud politik slibuje, že něco přinese miliardu, musí přece vědět, odkud se ty peníze vezmou. Hulinský byl náměstek primátora pro oblast financí a on přímo na jednání zastupitelstva vystupoval s tím, že chválil finanční návratnost projektu. Říkal, že si přečetl jeho investiční stránku a že je to velice slibný projekt, do kterého má smysl dát prostředky. To byla první skutková podstata.

Každý, kdo si to přečte a rozumí číslům v tabulce, což by finanční náměstek měl zvládnout, by měl poznat, že čísla jsou absolutně nerealistická. Vůbec v tom nefungoval byznys plán. Počítalo se s tím, že každý člověk bude platit ročně 660 korun za kartičku jen jako udržovací poplatek za to, že ji bude mít u sebe. Druhá skutková podstata se týkala toho, že ačkoli zastupitelstvo schválilo zadání zakázky v otevřeném výběrovém řízení, nastavily se parametry tak, aby to mohla vyhrát jen firma Haguess a následně jí to rada s Bémem a Hulinským přiklepla.

LIDOVÉ NOVINY: Jak jste chtěl vyčíslit škodu?

MICHÁLEK: Škoda už vyčíslená podle mě je. A sice tím, co Praha zaplatila za systém, aniž by to platit musela. Jde o úvodní 100milionovou zakázku včetně DPH. Za tuto škodu zodpovídá více škůdců, počínaje odsouzeným ředitelem Seyčkem a konče politiky, kteří to rozhodli, uváděli nepravdivé údaje a porušili usnesení zastupitelstva.

LIDOVÉ NOVINY: Podle vás se analýzou advokátní kanceláře za Opencard definitivně uzavřela voda?

MICHÁLEK: Myslím, že by se mělo posoudit, jestli současná rada města postupovala odpovědně a hospodárně a jestli jsou posudky zpracované adekvátně, a to někým, kdo do toho není namočen.

LIDOVÉ NOVINY: Pokud ale advokáti konstatovali, jak sám uznáváte, že jsou nároky promlčené, jak si tím pomůžete?

MICHÁLEK: Za to ale může paní primátorka Krnáčová, že to nechala promlčet. Upozorňoval jsem je na to, že musí externí právní posouzení nechat vypracovat rychle, aby se to nepromlčelo.

LIDOVÉ NOVINY: Co vám na to loni řekli?

MICHÁLEK: Děsně se kroutili. Chtěli to zamést, aby se nic nedělalo s odůvodněním, že je malá pravděpodobnost, že z toho město něco dostane.

LIDOVÉ NOVINY: Vy jste věděl, že právní stanovisko vypracuje Čalfa, Bartošík a partneři?

MICHÁLEK: Ne. Bylo to utajené. Nikomu to neřekli.

LIDOVÉ NOVINY: Co říkáte na to, že je partnerem pan doktor Rampula?

MICHÁLEK: Pan Rampula byl odvolán z funkce vrchního státního zástupce kvůli průtahům v řadě kauz, mimo jiné dohlížel i na kauzu Opencard. Teď pracuje pro Rittiga a další podobné figury. Adriana Krnáčovámu tu zakázku neměla dávat. Když někdo zadá takovou zakázku takovým kruhům, tak je buď blbý nebo navedený.

LIDOVÉ NOVINY: Tím, že se propásla desetiletá promlčecí lhůta, sek vymáhání škody nedá vrátit?

MICHÁLEK: Teď už jde řešit jen sekundární nároky města vůči jeho představitelům, pokud by se skutečně prokázalo, že nároky se promlčely, aniž by Praha učinila adekvátní kroky k jejich vymáhání. Tam je založena druhotná odpovědnost.

LIDOVÉ NOVINY: Budete v té věci iniciovat nějaké řízení?

MICHÁLEK: Požádali jsme magistrát, aby zveřejnil dokumentaci toho, jak advokátní kancelář pana Čalfy a Rampuly vybral. Budeme také žádat vysvětlení od primátorky. Teď nemáme žádnou důvěru ohledně toho, že ohlídá veřejné zakázky města.

„Openkrad“. Symbol faulů justice

„Že to něco stojí, není pochyb, ale to, že to má v sobě ekonomickou úvahu a že se nám prostředky vrátí, je z toho také patrné.“ Těmito slovy obhajoval v roce 2006 projekt elektronické jízdenky Pavel Bém. Pozdější audity, nařízené ještě Bémem však zpochybňovaly, že přínosy projektu Opencard, lidově přezdívaného Openkrad, odpovídají nákladům. Další z řady auditů přišel před dvěma lety s tím, že karta stála Prahu 1,74 miliardy korun a byla předražená. Kdo za to nese odpovědnost podle představ české trestní justice?

Magistrátní exúředníci Ivan Seyček a Jiří Chytil, zní pravomocný verdikt soudů. Nějací politici by nebyli? Ale ano. Tatáž žalobkyně, která pohnala před soud úředníky, stála i za následným stíháním dvou „postbémovských“ primátorů Bohuslava Svobody a Tomáše Hudečka. Zatím si vyslechli nepravomocný rozsudek o své vině za to, že v projektu Opencard pokračovali s dodavatelem, kterého po Bémově éře zdědili a nemohli okamžitě nahradit. Ona žalobkyně – Dagmar Máchová – mezitím spadla do soukolí trestní spravedlnosti a je stíhaná například pro přijetí úplatku.

A co Pavel Bém a Petr Hulinský a jejich odpovědnost? Pokud by nějaká byla, je promlčená. A to za dohledu současné radniční garnitury v čele s ANO a ČSSD. Bém vždy odmítal, že by projekt předražil. „Každý, kdo má elementární právnické vzdělání, ví, že je to nesmysl. Je to jako nafouknutý pouťový balonek,“ komentoval Bém loni úvahy o žalobě na náhradu škody. Hájí se, že v době jeho odchodu z primátorského křesla stála karta 780 milionů korun a předražená nebyla. To už se u soudu nikdy řešit nebude.

Příběh Opencard

  • Pražský primátor z let 2002 až 2010 Pavel Bém (ODS) společně se svým náměstkem Petrem Hulinským, jenž odpovídal za oblast financí, předložil materiály, na jejichž základě rada a zastupitelstvo Prahy v roce 2006 posvětily projekt Opencard. Zastupitele společně ujišťovali, že projekt bude ziskový, uvádí v analýze Jakub Michálek (Piráti). Zakázku získala společnost Haguess.
  • V roce 2009 audit společnosti Nexia AP ukázal, že náklady na Opencard neodpovídají stavu projektu. O několik měsíců později pražská zastupitelka Jana Ryšlinková podává trestní oznámení.
  • V srpnu 2011 policie obvinila bývalého ředitele odboru informatiky Ivana Seyčka, exšéfa hodnoticí komise k Opencard Jiřího Chytila a tři další úředníky. V prosinci 2014 Vrchní soud v Praze udělil Seyčkovi 3,5 roku a Chytilovi 1,5 roku podmíněně. Ostatní zprostil obžaloby. Politici Bémovy éry nikdy obžalování nebyli. Stíhání úředníků rozjela pražská městská žalobkyně Dagmar Máchová. Tu loni obvinili policisté z přijetí úplatku a porušení pravomoci úřední osoby v souvislosti s případem Bereta a musela post opustit.
  • Postup Máchové v kauze Opencard kontroloval tehdejší vrchní státní zástupce v Praze Vlastimil Rampula. V kauze se jeho jméno objeví i později.
  • V dubnu 2012 schválilo nové vedení města v čele s primátorem Bohuslavem Svobodou (ODS) dvě dodatečné smlouvy se společností Haguess, které umožnily Praze pokračovat v projektu Opencard. Za to loni v září dostal Svoboda a jeho nástupce Tomáš Hudeček dvouletou podmínku. Zatím nepravomocně. Tresty udělil soud i dalším politikůma úředníkům. I toto stíhání dozorovala žalobkyně Máchová.
  • V září 2015 vypracoval pražský zastupitel Jakub Michálek analýzu ke kauze Opencard, v níž varoval před promlčením případu.
  • V březnu 2016 začala Praha pod vedením Adriany Krnáčové (ANO) vydávat novou kartu pro MHD – Lítačku.
  • V listopadu 2016 souhlasila rada hlavního města s podáním žaloby o náhradu škody na exprimátora Pavla Béma a případně další radní.
  • Letos v červnu možnost přihlásit se k náhradě škody Praha odpískala. A to na základě stanoviska AK Čalfa, Bartončík a partneři. Jedním z partnerů kanceláře je i bývalý vrchní státní zástupce v Praze Vlastimil Rampula.

16. května 2006

Radní schválili projekt Pražské centrum kartových služeb (PCKS).

26. září 2006

Zakázku pro společnost Haguess posvětila Rada hlavního města Prahy.

5. prosince 2006

Proplacení první zálohové faktury.

24. listopadu 2009

Audit společnosti Nexia AP ukázal, že náklady na Opencard neodpovídají stavu projektu.

26. února 2010

Pražská zastupitelka Jana Ryšlinková podává trestní oznámení.

23. srpna 2011

Policie obvinila bývalého ředitele odboru informatiky Ivana Seyčka a další čtyři úředníky.

24. února 2014

Městský soud v Praze uložil exúředníkům podmíněné tresty v rozmezí jednoho až tří let za zvýhodnění společnosti Haguess v zakázce.

18. listopadu 2014

Sněmovní vyšetřovací komise k Opencard postup policie a žalobců kritizovala.

17. prosince 2014

Vrchní soud v Praze v odvolacím řízení uložil Ivanu Seyčkovi 3,5 roku odnětí svobody nepodmíněně, bývalému šéfovi hodnoticí komise Jiřímu Chytilovi podmíněný trest 1,5 roku a zbylé úředníky zprostil obžaloby.

28. září 2015

Pražský zastupitel Jakub Michálek vypracoval analýzu ke kauze Opencard, v níž varoval před promlčením případu.

22. listopadu 2016

Rada hlavního města souhlasila s podáním žaloby na náhradu škody po exprimátorovi Pavlu Bémovi, případně dalších radních.

22. června 2017

Na základě stanoviska kanceláře Čalfa, Bartošík a partneři pražští radní od původního záměru žalovat Béma a spol. ustoupili.

Články vyšly v LN 17., 19. a 28. srpna.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.