Unie obhájců ve svém stanovisku z předminulého týdne tvrdí, že pokud se detektivové z útvaru Roberta Šlachty snažili přimět Janu Šádkovou, která dnes sedí na lavici obžalovaných v kauze Oleo Chemical, k roli spolupracující obviněné za peníze, mohli se dopustit trestného činu. Dle informací LN však vyplývá, že kriminalisté jen využili tradičních vyšetřovacích metod.
S bývalou účetní společnosti Peskim Šádkovou detektivové hovořili při rozkrývání nitek případu několikrát. Věřili, že jim poskytne cenné informace o podnikání Iva Rittiga. Tehdy v roli informátorky.
Jako prostředníka ke kontaktu využili Jaroslava Kubisku, který je dnes v případu rovněž obžalován. Protože však od začátku spolupracoval s policisty, později získal status spolupracujícího obviněného. Výměnou za ochotu ke spolupráci může podle trestního řádu od soudu odejít i bez trestu.
Tři setkání s účetní
Schůzky kriminalistů se Šádkovou se odehrály podle informací LN loni celkem tři. Na prvních dvou – ještě před sdělením obvinění – jí policisté nabízeli, aby se stala jejich informátorem. Za získání poznatků z Rittigova prostředí byli ochotni zaplatit.
Pozoruhodné je na případu navíc to, že jednoho setkání se Šádkovou, která se o schůzkách rozmluvila minulý týden u soudu, se zúčastnil i její advokát Jiří Matzner. |
Podle zákona o policii mohou kriminalisté při rozkrývání trestné činnosti využít k zaplacení informátorů zvláštní finanční prostředky. Na každého takového spolupracovníka se uvnitř policie vede speciální svazek, do kterého se zapisují jednotlivé schůzky. V závislosti na výši vyplácené částky příslušný obnos schvalují nadřízení policejní velitelé.
Celá problematika policejních informátorů patří mezi jedno z nejvíce střežených tajemství sboru. O jejich identitě ví jen jeden policista a jeho nadřízený. Jméno informátora se neobjevuje v trestním spisu ani o něm neví dozorující státní zástupce. Maximální utajení je důležité zejména kvůli bezpečnosti lidí, kteří detektivům informace z kriminálního prostředí vynášejí.
Jenže roli informátora Šádková loni odmítla. Pozoruhodné je na případu navíc to, že jednoho setkání se Šádkovou, která se o schůzkách rozmluvila minulý týden u soudu, se zúčastnil i její advokát Jiří Matzner. Ten však LN nechtěl vysvětlit, v čem mělo údajné nezákonné jednání detektivů spočívat. „Schopen říct to jsem, ale nebudu to teď uvádět. Není vhodné, abych takové věci v tuto chvíli prezentoval. Počkejme si na soud,“ řekl LN.
Kruciální otázka
Advokát Matzner nechtěl prozradit ani počet setkání, ani to, zda vyšetřovatelé Šádkové za peníze opravdu nabízeli roli informátora, nebo status spolupracující obviněné. Toto rozlišení je přitom pro případ klíčové. Pokud by totiž policisté nabídli peníze za svědectví spolupracujícího obviněného, a to v době, kdy již byl obviněn, šlo by o nepřípustný postup.
„Mohu pouze velmi obecně říct, že padla nabídka, aby paní Šádková spolupracovala. Nepadlo, jestli jako informátor, nebo jako spolupracující obviněná, prostě měla spolupracovat,“ uvedl Matzner. A dodal: „Víte, tehdy se to špatně vyhodnocovalo. Když se na to podívám zpětně, těžko se domnívat, že jí tehdy nabízeli peníze za informátora.“ Kvůli údajně podivnému postupu kriminalistů se nicméně Šádková neobrátila na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS), která vyšetřuje trestnou činnost policistů. Podle informací LN jí totiž vyšetřovatelé nabídli status spolupracující obviněné až na třetím setkání – po tom, co odmítla být jejich informátorem. O zákonných mantinelech tohoto institutu ji řádně poučili, a to v přítomnosti jejího obhájce.
Institut spolupracujícího obviněného má přísně daná pravidla. Nesmí se jednat o osobu obviněnou ze závažnějšího zločinu, než je ten, k jehož objasnění přispěla. Nesmí být také organizátorem trestné činnosti a nesmí nikomu způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt.
Podle informací LN Šádkové vyšetřovatelé nabídli status spolupracující obviněné až na třetím setkání – po tom, co odmítla být jejich informátorem. |
Šádková však nepřijala ani tuto formu spolupráce. Její advokát Matzner tvrdí, že jeho klientka je ochotná spolupracovat s policií od začátku vyšetřování, odmítá však uznat vinu, jak to po ní detektivové údajně chtěli.
K přesnému zacházení s právními termíny informátor a spolupracující obviněný nabádá i advokát a docent trestního práva na pražských právech Tomáš Gřivna. „Institut informátora nesmí byt zneužit k tomu, že svědkům či spoluobviněným v rámci trestního řízení budete nabízet peníze za to, co řeknou nebo neřeknou. Povinností svědka je vypovídat pravdu. Spolupracující obviněný zase vypovídá z důvodu, že má šanci získat nižší trest – nikoliv finanční odměnu. To by pak znevěrohodnilo jeho výpověď, která by byla nepoužitelná,“ uvedl Gřivna.
Za postup policie se postavil i dozorující státní zástupce Adam Borgula, který upozornil na zákonnou možnost využívání informátorů a skutečnosti, že u setkání s policisty byl také advokát Šádkové.