Kauza Oleo Chemical: Ságu protahují soudci protichůdnými verdikty

Pokud se v létě zdálo, že se dlouholetý boj o ovládnutí firmy Oleo Chemical rozuzlí, v pátek 25. října se vrátil do „chaosu“. Vrchní soud v Praze totiž vrátil kauzu soudkyni pražského městského soudu Margitě Víškové. Soudce Jaroslav Zelenka zamítl její rozhodnutí a vrátil jí případ k projednání. Věc se potáhne dalších mnoho měsíců.

Ondřej Koutník 11.11.2019
Key Investments a Oleo Chemical. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Key Investments a Oleo Chemical. | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Key Investments a Oleo Chemical.

Margita Víšková si už možná mnula ruce, že má případ z krku. Na konci července soudkyně pražského městského soudu rozhodla, že firma Oleo Chemical má svou tíživou finanční situaci řešit v konkurzu. Několik let takové řešení odmítala, ale dvakrát do jejího rozhodnutí promluvil Ústavní soud s tím, že její navrhované řešení není optimální.

Pokud to v létě vypadalo, že dlouholetý boj o ovládnutí olejářské firmy se konečně dočká rozuzlení, na konci října se opět vrátil do stadia „chaosu“. LN zjistily, že Vrchní soud v Praze v pátek 25. října vrátil kauzu soudkyni Víškové na stůl. Soudce Jaroslav Zelenka zamítl její rozhodnutí a vrátil jí případ znovu k projednání. Jisté je, že se věc potáhne dalších mnoho měsíců.

Obtížné spravedlivé řešení

O co v případu jde: firma Oleo Chemical se v uplynulých více než deseti letech zadlužila. Dlužník, tedy Oleo, v únoru roku 2017 navrhl, že svou znepokojivou finanční situaci vyřeší takzvanou reorganizací. Jako řešení navrhl spojení s firmou Temperatior. Ta financuje provoz linky pro výrobu bionafty a je jedním z věřitelů, jimž Oleo Chemical také dluží. Temperatior nabídl, že poskytne 400 milionů, aby se Oleo Chemical zbavilo dluhů a firma se postavila na nohy.

Z jednotlivých podání učiněných jen v průběhu odvolacího řízení je patrná vzájemná nevraživost mezi účastníky insolvenčního řízení. (...) Za takové situace lze jen obtížně najít všeobecně spravedlivé řešení.

S tím ale nesouhlasil jiný velký věřitel, kterému Oleo dluží stovky milionů korun – firma Ravak. Ta nabídla, že za firmu zaplatí 500 milionů. Zástupci Ravaku jsou přesvědčení, že Temperatior chce ovládnout Oleo na základě podezřelých a fiktivních pohledávek neprůhledných firem s nedohledatelnými vlastníky. Městský soud v Praze dával opakovaně za pravdu Temperatioru a prosazoval řešení formou reorganizace Olea.

Proti tomu však dvakrát vystoupil Ústavní soud a pravděpodobně i proto nakonec soudkyně Víšková letos v červenci obrátila a poslala Oleo Chemical do konkurzu. Tehdy asi málokdo čekal, že odvolací soud takové řešení zamítne. Soudce pražského vrchního soudu Zelenka připustil, že verdikt se mu nevynášel snadno. „Z jednotlivých podání učiněných jen v průběhu odvolacího řízení je patrná vzájemná nevraživost mezi účastníky insolvenčního řízení. (...) Za takové situace lze jen obtížně najít všeobecně spravedlivé řešení,“ napsal Zelenka do rozsudku.

Zjitřené bitevní pole

Odvolací soud se zabýval zpochybňováním jednotlivých přihlášených pohledávek, které jsou v této insolvenci dominantním tématem. „Nemá význam se neustále zaobírat historií vzniku některých přihlášených pohledávek a zpochybňovat jejich existenci, jestliže tyto byly zjištěny. Jinými slovy řečeno, je-li některá přihlášená pohledávka již zjištěna, je třeba to respektovat,“ dodal soudce Zelenka. Právě v této oblasti lze v příštích měsících očekávat zjitřené bitevní pole. Soudkyně Víšková pochybovala o poctivém postupu některých hráčů inkriminovaného řízení.

Odvolací soud se zabýval zpochybňováním jednotlivých přihlášených pohledávek, které jsou v této insolvenci dominantním tématem. Právě v této oblasti lze v příštích měsících očekávat zjitřené bitevní pole.

„Podstatu reorganizace dlužník (Oleo) postavil na klíčovém a jediném subjektu, věřiteli, firmě Temperatior. Nedal možnost jiným svým věřitelům, popřípadě jiným subjektům podílet se na způsobu řešení úpadku, na přípravě a na návrzích opatření k realizaci reorganizace,“ uvedla Víšková. Podle ní nebyl reorganizační plán z dílny Olea a Temperatioru v souladu s insolvenčním zákonem.

„Soud považuje tyto zásadní rozpory se zákonem za důvod předpokládat, že tímto plánem je sledován nepoctivý záměr,“ uvedla. Za firmou Temperatior původně stáli podnikatelé Kamil Jirounek a Michal Urbánek, kteří figurovali také u zrodu firmy Oleo Chemical. V roce 2018 je však soud za tunelování této firmy poslal do vězení. Temperatior postupně ovládl třinecký podnikatel Grzegorz Hóta.

Kauza Oleo Chemical jako ping-pong

  • Případ na sebe upoutal pozornost v roce 2014 zahájením stíhání lobbisty Ivo Rittiga a jeho spolupracovníků za údajné vyvádění peněz a krácení daní. Rittig byl letos v červnu soudem očištěn, část manažerů ale zamířila do vězení.
  • V kauze Oleo Chemical existuje i finanční větev. Insolvenční řízení s olejářskou firmou začalo již v únoru 2011. Vleče se do současnosti, v uplynulých 2,5 letech se z něho stal nepřehledný „ping-pong“.
  • Městský soud v Praze povolil v únoru 2017 řešit tíživou finanční situaci firmy reorganizací. Část věřitelů v čele se společností Ravak nesouhlasí. V lednu 2018 se proti reorganizačnímu řešení postavil Ústavní soud. Ravaku a spol. dal za pravdu i v červnu 2018.
  • V listopadu 2018 městský soud opět rozhodl, že úpadek Olea se vyřeší reorganizací. Ravak nesouhlasil. Průlom na městském soudu nastal letos na konci července, kdy zamítl reorganizační plán a vyhlásil na Oleo konkurz.
  • Na konci října do hry vstoupil Vrchní soud v Praze, který rozhodnutí pražského městského soudu zrušil a nařídil, aby opět přezkoumal reorganizační plán.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.