Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Kauza OKD: Sociální pomoc nemusí být předražená

  9:48
Odbory chtějí OKD znárodnit a zachovat práci a výdělky horníkům. Krajští lídři požadují, aby stát těžbu ve ztrátové firmě financoval. Obě řešení jsou ale drahá. Nejracionálnější je najít propuštěným lidem jinou práci. V regionu je nyní poptávka po řemeslnících.

Znalecký posudek z pera společnosti Vox Consult ocenil někdejší OKD před privatizací na 2,08 miliardy. (na snímku důl společnosti NWR, jež nyní OKD vlastní). foto: NWR

Rok 2015 byl pro nás všechny v OKD rokem velice úspěšným. Tedy kromě tvorby příjmů. Citace z prohlášení generálního ředitele OKD Dala Ekmarka zní poté, co management zveřejnil tristní hospodářskou situaci těžební společnosti, jak z absurdní komedie. Vláda, odbory i Moravskoslezský kraj se hroutí z představy, že černouhelné doly zkrachují a až 13 tisíc zaměstnanců se ocitne bez práce.

O tom, že jsou severomoravské doly bez peněz, dnes již pochybuje málokdo. A že řešení krize nebude pro stát levné, hovoří se o deseti miliardách korun, se také ví. Ale zároveň sociální pomoc regionu nemusí být předražená. V tomto světle je vyjádření managementu OKD ze začátku února velmi příznivé. „Přehodnocujeme své možnosti v dole Paskov, Lazy a Darkov a dále uzavření prostor, které byly nebo brzy budou vytěženy,“ řekl také Ekmark.

Hra o víc

Společnost plánuje, že se do roku 2018 zmenší na polovinu, pracovat by v ní mělo pět až šest tisíc lidí. Management Ostravsko-karvinských dolů se tímto prohlášením vlastně přihlásil k závazku plnit sociální program nastavený kolektivní smlouvou. Jediné, co není jisté, je, zda je vystavený šek krytý, či nikoliv.

Ve firmě se hraje o mnohem víc – o poměrně vysoké platy, které by bývalí zaměstnanci OKD v jiných profesích v regionu zřejmě nedostali, a o nadstandardní odstupné, jež u havířů dosahuje částky až ve výši ročního platu

Čtou-li vzkaz politici a úředníci pozorně, musejí jásat. Firma navrhuje řízené propouštění poloviny zaměstnanců během následujících tří let. Stát může do puntíku plnit závazek, k němuž se zatím přihlásil: přestat se zabývat vnitřním problémem OKD a pouze řešit sociální dopady a zaměstnanost propuštěných pracovníků. „Připravujeme speciální programy, které maximálně ulehčí situaci propuštěným zaměstnancům. Prioritou je jednoznačně najít pro co největší počet z nich uplatnění v novém zaměstnání,“ potvrdila ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD).

Vládě hraje do karet i momentálně příznivá ekonomická situace, která zavítala i do Moravskoslezského kraje. Přestože je v některých lokalitách nezaměstnanost stále vysoká, za celý kraj úřad práce v lednu registroval více než 73 tisíc uchazečů o práci. Ještě před dvěma lety se ale region potýkal se 100 tisíci nezaměstnanými. Jenže ve firmě se hraje o mnohem víc – o poměrně vysoké platy, které by bývalí zaměstnanci OKD v jiných profesích v regionu zřejmě nedostali, a o nadstandardní odstupné, jež u havířů dosahuje částky až ve výši ročního platu.

Hlavní úkol

„Jakákoliv rekvalifikace důlním zaměstnancům nezajistí stejný standard jako při jejich zaměstnání v dole. Upřednostňují řešení, které jim zajistí co nejdelší trvání původního zaměstnání s následným odchodem do důchodu,“ zdůrazňují ve svém návrhu zástupci regionu. Podobně i odbory usilují o udržení těžby. Své požadavky, zavánějící rudou září, formulovaly jasně.

Požadují znárodnění dolů, důchod pro horníky již od 50 let, dlouholetou finanční podporu bývalých zaměstnanců OKD, možnost předčasného důchodu pro všechny obyvatele Moravskoslezského kraje bez trvalého krácení. Pro případ krize si má stát připravit peníze na mzdy zaměstnancům a sociální program. Sociální smír ale nevyžaduje, aby ostatní daňoví poplatníci dotovali obří ztrátový moloch. Hlavním úkolem je najít propuštěným horníkům i ostatním zaměstnancům novou, perspektivní práci. Nyní OKD zaměstnávají více než deset tisíc lidí a další tři tisíce pracují v dodavatelských firmách.

Hlavním úkolem je najít propuštěným horníkům i ostatním zaměstnancům novou, perspektivní práci

„Cílem restrukturalizace je vytvořit štíhlejší organizaci, která bude udržitelná v novém prostředí dlouhodobě nízkých cen s uhlím,“ dodal ředitel. Management nyní musí doručit státu harmonogram zavírání jednotlivých šachet a především plán propouštění. Úřad práce k nim může rychle přispěchat s nabídkou rekvalifikačních kurzů, příspěvkem na dojíždění za prací a dalšími nástroji aktivní politiky zaměstnanosti, z nichž mnohé může financovat z Evropského sociálního fondu.

Ve svém portfoliu má i příspěvky na mzdy pro zaměstnavatele, kteří propuštěným dají místo. Mohou dosahovat až 24 tisíc korun měsíčně, ale úřadu práce či nadřízenému ministerstvu nic nebrání, aby vytvořily v regionu pilotní projekt a podporu zvýšily na úroveň, která bude ve vyšší míře kompenzovat havířům ztracené výdělky.

Technická likvidace

Jediné sporné je, zda mají OKD na avizovanou restrukturalizaci peníze. Průměrný výdělek ve firmě dosahuje 33 tisíc korun a někteří havíři mají z kolektivní smlouvy nárok až na dvanáct platů. Jen za důl Paskov měly náklady na sociální program přesahovat 600 milionů korun pro dva tisíce zaměstnanců, v případě konce firmy se mají šplhat na více než čtyřmiliardovou částku.

Náklady na technickou likvidaci mají přesahovat šest miliard korun. Tato činnost je také jednou z možností, jak alespoň části ohrožených zaměstnanců udržet práci.

K finanční situaci se management nevyjádřil, nicméně horničtí odboráři zpochybňují, že by v pokladně dolů něco bylo. „Prostředky na případnou technickou likvidaci dolů a na sociální program pro zaměstnance nejsou zajištěny,“ tvrdí předseda Sdružení hornických odborů Jaromír Pytlík. Jak doplnil, náklady na technickou likvidaci mají přesahovat šest miliard korun. Tato činnost je také jednou z možností, jak alespoň části ohrožených zaměstnanců udržet práci.

„Definitivní technická likvidace dolu včetně přípravy trvá přibližně tři roky. Počet zaměstnanců je závislý na stadiu procesu a v závěrečné fázi klesá. Pro jednotlivý důl se však jedná řádově o stovky zaměstnanců,“ vysvětlil mluvčí resortu průmyslu. Na druhou stranu je třeba upozornit, že všech pět či šest tisíc plánovaně propuštěných zaměstnanců nejsou havíři. Těch je v celé firmě menšina – kolem 3600. Ostatně toto číslo patří k nejutajovanějším. Lidovým novinám odmítla profesní a věkovou strukturu zaměstnanců postupně vydat jak sama firma, tak i její odbory.

„S ohledem na probíhající jednání mezi majiteli dluhopisů, vlastníky a vládou nebyl OKD udělen mandát poskytovat žádné informace mající ekonomický nebo obchodní charakter. Proto nemohu odpovědět,“ řekl jen Čelechovský. Odboráři vedle povšechných informací jen napsali, že nyní zpracovávají analýzu zaměstnanecké struktury. Lze ale předpokládat, že nároky ostatních profesních kategorií na odstupné jsou podstatně nižší. „V našich propočtech pracujeme se šestiměsíční variantou za všechny zaměstnance,“ uvedl mluvčí MPSV Petr Sulek.

Mlhavá naděje

Moravskoslezský úřad práce přitom nyní hlásí nabídku více než deseti tisíc volných míst, zejména řemeslnických. „V OKD existují profese, po kterých je v regionu poptávka a které mohou najít uplatnění takřka obratem. To jsou strojnické, zámečnické a elektro profese,“ připustil resort práce a sociálních věcí. Ten, komu hrozí propuštění a dostal konkurenční nabídku, by neměl váhat, byť by něco tratil na platu či přišel o odstupné.

Naděje, že na odchod havíři dostanou balík dvanácti platů, se podle dostupných informací zdá mlhavá. Pokud OKD ohlášenou reorganizaci nezvládnou a zkrachují, platná česká legislativa ani evropská pravidla neumožňují, aby je zaměstnancům vyplatil stát.

Ostatně naděje, že na odchod havíři dostanou balík dvanácti platů, se podle dostupných informací zdá mlhavá. Pokud OKD ohlášenou reorganizaci nezvládnou a zkrachují, platná česká legislativa ani evropská pravidla neumožňují, aby je zaměstnancům vyplatil stát. Zaměstnanci mohou dostat své peníze od úřadu práce, ovšem ze zákona mají nárok maximálně na tři měsíční platy, a to až do 1,5násobku průměrné mzdy.

„Co se týká odstupného nebo náhrady mzdy související s ukončením pracovního poměru, fondy EU využít rozhodně nelze a jejich případné financování státem podléhá notifikaci u Evropské komise,“ vysvětlil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) František Kotrba. Evropská byrokracie by musela Česku udělit pro takový postup souhlas a není jisté, zda by ho vůbec vydala.

V jiných evropských zemích, například v Německu, se totiž pomoc zaměstnancům nesolventních podniků vyplácí z fondu, do nějž přispívají všichni zaměstnavatelé. Příspěvky se tak nevydávají ze státní pokladny, a ani evropská legislativa je proto nepovažuje za odmítanou veřejnou podporu.

Vyplacení odstupného

Navzdory tomu lze z uniklých politických prohlášení vyčíst, že se v kabinetu, zčásti složeném ze sociálních demokratů, kteří vždy vykazovali vlažný vztah k rozpočtovým pravidlům, uvažuje, jak horníkům jejich roční odstupné vyplatit. Navíc v čele vlády stojí Bohuslav Sobotka, na jehož hlavu padá stín za přinejmenším neuváženou privatizaci dolů.

Z uniklých politických prohlášení lze vyčíst, že se v kabinetu, zčásti složeném ze sociálních demokratů, kteří vždy vykazovali vlažný vztah k rozpočtovým pravidlům, uvažuje, jak horníkům jejich roční odstupné vyplatit

Právě schvalovaný o pět let dřívější odchod do hornického důchodu totiž problém nevyřeší. Podle informací LN aktuálně podmínky splňují jen necelé tři stovky ostravsko-karvinských havířů. „Pokud by ke snižování stavu zaměstnanců mělo docházet, měli by mít rozhodně nárok na kompenzaci ztráty výdělku, jak mají dohodnuto v kolektivních smlouvách,“ potvrdil mluvčí Kotrba.

Jednou z možností je přijmout jakýsi „lex Bakala“, respektive zákon o řešení následků pádu OKD. Takové řešení je nejen značně nesystémové, ale také by ještě více prodražilo celkový privatizační účet za doly, za něž stát dostal pouhé 4,1 miliardy korun a jež se obratem dostaly pod kontrolu finančníka Zdeňka Bakaly.

Zástupci severomoravského regionu zase prosazují variantu, aby stát financoval těžební činnost soukromého podniku prostřednictvím tollingu. Za příklad se uvádí poměrně úspěšná záchrana Vítkovic z přelomu tisíciletí. Zapomíná se ovšem na jeden háček – tento kdysi obří podnik byl tehdy pod kontrolou státu prostřednictvím Fondu národního majetku, a navíc měl konkurenceschopné zboží.

Problém zestátnění

Použít tolling (tollingový partner, v tomto případě stát, by nakupoval suroviny a energie související s výrobou – pozn. red.) ve společnosti, jež hospodaří s provozní ztrátou, je drahým nesmyslem. Ostatně tolling odmítají i odbory. Ty navrhují, jak už bylo uvedeno, znárodnění firmy. Jenže nelze podnik či jeho část zestátnit, aniž by nebyli znevýhodněni někteří věřitelé.

Podnik či jeho část nelze zestátnit, aniž by nebyli znevýhodněni někteří věřitelé

Těžko lze také předpokládat, že s horníky budou solidární všichni ostatní zaměstnanci, jinými slovy daňoví poplatníci, kteří by se na velkorysý program z pera předáků měli složit. Dvě třetiny z nich totiž nedosáhnou ani na průměrný plat a o platu 35 tisíc korun měsíčně se jim nezdá ani v těch nejfantastičtějších snech.

Poslední prohlášení ředitele OKD má ale pozitiva, i kdyby zeštíhlovací plán nevyšel a firma zkrachovala. Svými slovy se totiž přihlásil k závazku splnit nároky zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy. Z podmíněného závazku se tak stávají pohledávkou s přednostním postavením v insolvenčním procesu. Pokud by ji za firmu vyplatil stát, dostal by konkurz OKD pod kontrolu.

Struktura zaměstnanosti společnosti OKD

(v procentech)

  • Horník: 42
  • Ostatní: 12
  • Báňský záchranář: 3
  • Provozní elektrikář: 3
  • Horník dělník: 5
  • Báňský úpravář: 5
  • Provozní zámečník: 6
  • Důlní elektromontér: 10
  • Důlní zámečník: 14

  • 10 299 kmenových zaměstnanců + 3000 zaměstnanců v dodavatelských firmách.
  • 46 let je průměrný věk zaměstnanců.
  • 33 850 Kč měsíčně je průměrný výdělek.
  • Až 12 platů dosahuje odstupné v případě propouštění (v průměru 6 platů).
  • Na 4 miliardy korun vychází celkové odstupné pro všechny zaměstnance.
  • 6 miliard korun má stát technická likvidace dolů.
  • 73 586 uchazečů o práci a 10 377 volných pracovních míst registruje aktuálně Úřad práce v Moravskoslezském kraji.
  • 93 714 uchazečů o práci a 2807 volných pracovních míst registroval Úřad práce v lednu 2014.

Zdroj: MPSV

Sociální program při útlumu těžby uhlí v Německu

Založení sanačních společností podporovaných státem na rekultivaci krajiny po těžbě, na což byli zaměstnanci rekvalifikováni.

Vytvoření sociálních plánů v podnicích, kterých se propouštění týkalo, součástí bylo i vysoké odstupné.

Poradenství organizované úřadem práce, státní dotace k vytváření pracovních příležitostí.

Restrukturalizační příspěvek horníkům po dosažení určité věkové hranice – měsíčně až po dobu pěti let, tedy do vzniku nároku na důchod.

Lidé starší 58 let mohli dostat podporu v nezaměstnanosti za zjednodušených podmínek.

Finanční podpora od úřadu práce na jízdné, náklady na stěhování, částečné dorovnání původního platu maximálně po dobu jednoho roku, čekatelné pro uchazeče o práci, jednorázové odstupné v omezené výši (4000 německých marek) pro horníky, kteří nepobírali čekatelné či příspěvek k platu.

Vznik transferních společností z podniků, které hromadně propouštěly – zaměstnanci dostávali příspěvek ve výši podpory v nezaměstnanosti, částku často zaměstnavatel navýšil na úroveň původního platu.