Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Kauza OKD: Marvanová ukazuje na Sobotku. Premiér: Mám čisté svědomí

  13:50
„V této jedenáct let staré záležitosti mám zcela čisté svědomí,“ odpověděl v pondělí LN Bohuslav Sobotka na otázku, zda cítí odpovědnost za údajně nevýhodnou privatizaci OKD, v níž stát dle obžaloby přišel o 5,7 miliardy korun. Advokátka Hana Marvanová je jiného mínění. S případem je detailně seznámena...

O jedenáct let později. Současný premiér Bohuslav Sobotka nese spoluodpovědnost za privatizaci menšinového podílu státu v OKD. Na snímku z 30. dubna 2015 při návštěvě Důlního závodu 1 v lokalitě Lazy v Orlové. foto:  Michal Růžička, MAFRA

Po seznámení se s argumenty, které jsou uvedeny v obžalobě, tedy že byl o všem informován a předkládal materiály na vládu, podle mě odpovědnost nese tehdejší ministr financí a současný premiér Bohuslav Sobotka,“ míní Marvanová. „To samé platí i pro ministra průmyslu a obchodu (Milana Urbana z ČSSD – pozn. red.). Na toho se často zapomíná, ale i on to na jednání vlády předkládal.“

Ministři vlády Stanislava Grosse, jež v září 2004 rozhodla o prodeji 45,88 procenta akcií za 4,1 miliardy korun, v roli obžalovaných u soudu figurovat nebudou

Ministři vlády Stanislava Grosse, jež v září 2004 rozhodla o prodeji 45,88 procenta akcií za 4,1 miliardy korun, v roli obžalovaných u soudu figurovat nebudou. Ani uhlobaroni Viktor Koláček a Petr Otava ze společnosti Karbon Invest, ani Zdeněk Bakala, který nakonec OKD získal. Po jedenácti letech od privatizace před ním stanou tři lidé – soudní znalec Vox Consult Rudolf Doucha a dva bývalí úředníci Fondu národního majetku Pavel Kuta a Jan Škurek. Doucha kvůli podle vyšetřovatelů podhodnocenému ocenění (původně podíl v OKD ohodnotil na 2,08 miliardy), úředníci proto, že je nerozporovali.

Pro svůj právní názor má Marvanová několik argumentů (které rozvádí v rozhovoru níže):

  1. Ministři financí a průmyslu a obchodu nedbali upozornění znalců, kteří si stěžovali, že nemají dostatek informací k řádnému ocenění majetku OKD.
  2. Nereflektovali ani na vyšší nabídku, kterou v určitých fázích jednání předložila společnost Penta.
  3. Měli navíc k dispozici nesouhlasná stanoviska advokátní kanceláře Allen & Overy, kterou si stát kvůli privatizaci OKD najal.
  4. Pochybnosti budí i rozhodnutí antimonopolního úřadu, jenž měsíc poté, co vláda na první, nerealizovaný pokus schválila prodej podílu za 2,2 miliardy, dospěl k závěru, že stát má požadovat o 1,3 miliardy více.

Advokátka Hana Marvanová také naznačuje, že škoda, vyčíslená Vrchním státním zastupitelstvím v Praze na 5,7 miliardy korun, může být ve skutečnosti ještě vyšší.

Premiér a někdejší ministr financí Bohuslav Sobotka jakoukoli vinu odmítá. Jak zjistily LN, vypověděl to i do protokolu na protikorupční policii v říjnu 2011.

Jak Marvanová došla k názoru, že ztráta státu může být ve skutečnosti ještě vyšší? „Začali jsme se zabývat tím, co všechno v posudku Vox Consult nebylo oceněno. V trestním oznámení jsme poukázali na to, kde došlo k podhodnocení. Spočetli jsme ztrátu na dvacet miliard.“

Marvanová má jasno: „Pokud znalci do posudku napsali, že neměli veškeré podklady pro ocenění, tak to odpovědné osoby, včetně ministrů, buď nečetly, anebo je muselo napadnout, že je podivné, že nejsou k dispozici podklady od Karbon Investu, a hrozí, že nějaký majetek oceněn nebude.“

Premiér a někdejší ministr financí Bohuslav Sobotka jakoukoli vinu odmítá. Jak zjistily LN, vypověděl to i do protokolu na protikorupční policii v říjnu 2011.

Sobotka: Postupoval jsem v souladu se zákony

Ani po čtyřech letech a skutečnosti, že i ministerstvo financí se minulý týden připojilo k téměř šestimiliardové škodě, ve svém postupu šéf ČSSD nic nezákonného neshledal

Premiér Sobotka uvedl, že stát prodal podíl v OKD za nejvyšší nabídku. „Společnost Karbon Invest předložila nabídku na 4,1 miliardy, která převyšovala jak původní posudek Fondu národního majetku, tak posudek, který si nechal zpracovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), tak nabídku společnosti,“ prohlásil u výslechu Sobotka.

Ani po čtyřech letech a skutečnosti, že i ministerstvo financí se minulý týden připojilo k téměř šestimiliardové škodě, ve svém postupu šéf ČSSD nic nezákonného neshledal. „Postupoval jsem zcela v souladu s platnými zákony, na základě znaleckého posudku, který objednal Fond národního majetku a na základě stanoviska ÚOHS,“ napsal LN premiér. Vláda podle něj prodala státní podíl za výrazně vyšší cenu, než mu tyto instituce doporučovaly.

Milan Urban mlčí

Urbana sice protikorupční policie v případu nevyslýchala, byl však spolu se Sobotkou předkladatelem podkladů pro jednání Grossovy vlády

„Vše tedy proběhlo na rozdíl od předcházející divoké privatizace OKD řádně a stát dostal za minoritní podíl zaplaceno, ačkoli za majoritu mu nikdo nezaplatil ani korunu,“ dodal Sobotka. Narážel tím na odprodej většinového podílu akcií státu v OKD z konce 90. let.

LN zajímala také role, kterou sehrál v rámci projednávání privatizace Milan Urban (ČSSD), bývalý ministr průmyslu a obchodu, nyní místopředseda hospodářského výboru sněmovny. Toho sice protikorupční policie v případu nevyslýchala, byl však spolu s Bohuslavem Sobotkou předkladatelem podkladů pro jednání Grossovy vlády.

Na zaslanou žádost o komentář, zda se cítí odpovědný za ztrátu 5,7 miliardy, kterou vyčíslila obžaloba, však do úterní uzávěrky nereagoval.

„Ministři museli mít v případu jasno“

Obžaloba v případu privatizace Ostravsko-karvinských dolů je dle právničky Hany Marvanové, která stála u zrodu trestního stíhání v této kauze, „konzervativní“. A to jak do výše škody, kterou vyčíslila na 5,7 miliardy, tak do výčtu lidí, kteří stanou před soudem.

Advokátka a bývalá politička Hana Marvanová.

Nejde o plané řeči. Právě na základě zjištění Marvanové podalo Sdružení nájemníků BYTYOKD.CZ, které zastupuje, trestní oznámení, z něhož se po čtyřech letech vyvinula obžaloba soudního znalce a dvou úředníků Fondu národního majetku. Odpovědnost za nevýhodný prodej státního podílu v těžařské společnosti však dle Marvanové nenesou jen oni.

Případ okolo OKD sleduje ze dvou důvodů. Jednak zastupuje nájemníky, jimž vláda a i Karbon Invest slibovaly možnost odkoupit si byty společnosti za výhodných podmínek, a jednak je to prý příklad privatizace, kdy stát mohl privatizovat za podstatně vyšší částky, ale „v důsledku jednání některých osob se majetku zbavil výrazně pod cenou“.

LN: Jak jste se k případu dostala?

MARVANOVÁ: Za majitele dolů vystupoval Zdeněk Bakala, který v letech 2004 a 2005 sliboval, že připraví projekt privatizace bytů. Uplynuly čtyři roky a nic se nedělo.

V tu chvíli se dali nájemníci dohromady, vytvořili sdružení a oslovili politické strany. V roce 2008 mě pak kontaktoval sociálnědemokratický expert na bydlení Ivan Přikryl (v letech 1990 až 2003 předseda Svazu českých a moravských bytových družstev a pozdější vedoucí Úřadu vlády v éře premiéra Jiřího Paroubka – pozn. red.). Požádal mě, abych vypracovala právní rozbor, jestli ti lidé mají nárok na privatizaci. A následně jsem začala zastupovat Sdružení nájemníků BYTYOKD.CZ.

LN: Co jste zjistila?

MARVANOVÁ: Privatizační smlouva byla tajná. To byl první zádrhel. Veřejně dostupné informace chyběly a my jsme pak museli podávat žaloby podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Když jsme se ke smlouvám dostali, zjistili jsme, že dostatečně negarantují právo nájemníků na odkoupení bytů. Bylo to formulováno tak, aby bylo možné závazek snadno obejít. To ale bylo v rozporu se sliby pana Bakaly i v rozporu s tím, co deklarovala vláda.

LN: Kdy případ nabyl trestněprávní roviny?

MARVANOVÁ: Podle původních slibů měli byty nájemníci získat za cenu, za niž byly privatizované. Ze smluv jsme zjistili, že byty byly oceněny na 40 tisíc za jeden. Majitel ovšem v letech 2008 a 2009 tvrdil, že ve smlouvách nic takového není, a odmítl splnit slib privatizovat byty nájemníkům.

Proto jsme zadali znalecký posudek, abychom zjistili, jaká byla skutečná cena bytů. Z posudku znaleckého ústavu Kopprea, který započítal všechny možné slevy, vyplynulo, že minimální cena činila 155 tisíc za byt. Spočítali jsme, o kolik přišel stát jen v případě privatizace bytů, a na základě toho Sdružení nájemníků podalo v září 2009 stížnost k Evropské komisi. Stěžovali jsme si na to, že při privatizaci došlo k nedovolené veřejné podpoře a pokřivení trhu.

V Evropské unii platí pravidla, že žádný obchodní subjekt nemůže získat majetek od státu za jinou než tržní cenu s výjimkou slevy de minimis, což je sleva ve výši zhruba šesti milionů korun. My jsme ale spočítali, že při privatizaci 46procentního podílu státu v OKD došlo k poskytnutí veřejné podpory ve výši 1,7 miliardy korun.

LN: Kdy jste ale dospěli k závěru, že jde o trestnou činnost?

MARVANOVÁ: Jak jsme studovali smlouvy a další dokumenty, zjistili jsme, že byty nebyly jedinou podhodnocenou položkou. V posudku společnosti Vox Consult byly majetky, které nebyly ohodnoceny vůbec. To se týkalo většiny dceřiných společností OKD. Například dceřiná společnost Služby dolů vlastnila asi 1500 bytů na Kladensku. Tento majetek ale nebyl oceněn, přičemž po privatizaci byl prodán za téměř půl miliardy.

To samé platilo i pro OKD Doprava – druhého největšího železničního dopravce, který nebyl oceněn, ačkoli byla společnost později oceněna na 1,3 miliardy korun. Oceněny nebyly ani pozemky pod domy a velké množství dalších nemovitostí. Dospěli jsme k závěru, že nedovolená podpora, tedy škoda způsobená státu, je mnohem vyšší a nezahrnuje pouze nízkou cenu bytů. V březnu 2011 pak Sdružení nájemníků podalo trestní oznámení.

LN: Za jakých okolností jste zjistila rozdíly v ocenění majetku OKD?

MARVANOVÁ: Podmínky privatizace byly takové, že se neuskutečnila soutěž. Vláda rozhodla, že bude exkluzivně jednat se společností Karbon Invest, a nechala si zpracovat znalecký posudek. Znalec ocenil podíl státu na dvě miliardy korun. Jenže Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) s touto částkou nesouhlasil a řekl, že je potřeba ji zvýšit na 3,5 miliardy, a vláda v září 2004 nakonec podíl prodala za více než čtyři miliardy.

Po privatizaci však byla společnost OKD oceněna jiným posudkem, který jsme objevili ve sbírce listin obchodního rejstříku. Ten vznikl, protože to byla povinnost podle obchodního zákoníku kvůli restrukturalizaci společností. Tento posudek vypracovala společnost Ernst & Young a ocenila veškeré jmění společnosti OKD rok po privatizaci.

Porovnáním obou posudků, posudku Vox Consult před privatizací a posudku Ernst and Young po privatizaci, jsme přišli na dramatické rozdíly. Před privatizací činila hodnota celých OKD pět miliard, avšak po privatizaci renomovaný znalecký posudek dospěl k částce 52 miliard. Začali jsme se pak zabývat tím, co všechno v posudku Vox Consult nebylo oceněno. V trestnímoznámení jsme poukázali, kde došlo k podhodnocení. Spočetli jsme ztrátu na dvacet miliard.

LN: Státní zástupce ale dospěl ke škodě 5,7 miliardy...

MARVANOVÁ: Pokud jde o výši škody, domnívám se, že je postavena velmi konzervativně. To ale tak policie zpravidla dělá, že stanoví nejmenší možnou škodu. Podle nás je až dvacet miliard.

LN: Považujete za „konzervativní“ i výčet obžalovaných, mezi nimiž je soudní znalec a dva bývalí zaměstnanci Fondu národního majetku?

MARVANOVÁ: Obžalovaní se hájí tím, že jako představitelé Fondu národního majetku nejednali o své vůli, nýbrž že všechno bylo schvalováno v kolektivních orgánech. Průběžně o tom bylo informováno ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu. Jejich ministři předkládali materiály na jednání vlády. A vláda to schválila.

To znamená, že by tady mohla připadat v úvahu trestní odpovědnost mnohem většího počtu lidí. Všichni ti totiž mohli zastavit privatizaci za těchto naprosto nevýhodných podmínek.

LN: Jakou odpovědnost nesou dle vašeho názoru politici, konkrétně bývalý ministr financí a současný premiér Bohuslav Sobotka?

MARVANOVÁ: Protože jsme o některých důkazech ani nevěděli, směrovali jsme trestní oznámení na neznámého pachatele. Po seznámení s argumenty, které jsou uvedeny v obžalobě, tedy že ministr financí byl o všem informován a předkládal materiály na vládu – a ty samé informace měl i jeho náměstek Zdeněk Hrubý – podle mě odpovědnost premiér Sobotka nese. To samé platí i pro ministra průmyslu a obchodu (Milan Urban z ČSSD). Na toho se často zapomíná, ale i on to na jednání vlády předkládal.

LN: Měli ministři možnost na problémy s oceněním OKD přijít?

MARVANOVÁ: Buď nečetli podklady, anebo by na to museli přijít. Jak soudní znalec společnosti Vox Consult, tak i experti Komerční banky, která zpracovala náhled na cenu státního podílu v OKD, totiž v materiálech uváděli, že k ocenění neměli všechny potřebné podklady. Přitom podmínkou exkluzivity jednání, kterou při privatizaci získal Karbon Invest, a nekonala se tak normální soutěž, byla povinnost zpřístupnit veškeré podklady.

Jak říkám, pokud znalci do posudku napsali, že neměli veškeré podklady pro ocenění, tak to odpovědní lidé včetně ministrů buď nečetli, anebo je muselo napadnout, že je podivné, že nejsou k dispozici podklady od Karbon Investu, a hrozí, že nějaký majetek oceněn nebude.

LN: Je to podle vás jediný sporný moment?

MARVANOVÁ: Je jich víc. Vezměte si už jen to, že vláda na základě posudku v březnu schválí cenu za státní podíl v OKD 2,2 miliardy a za měsíc ÚOHS řekne, že nebyly oceněny majetkové podíly v dceřiných firmách a cena by měla být 3,5 miliardy. Už jen to mělo vést k nějakému zamyšlení vlády, jak je možné, že jsme před měsícem schválili cenu o miliardu tři sta milionů nižší, když nám teď ÚOHS říká, že cena nebyla v pořádku. Celý proces privatizace svědčí o tom, že cena byla nastavena velmi nízko.

Existovala dokonce vyšší nabídka od konkurentů na trhu – od společnosti Penta. Vláda však schválila nižší nabídku, přestože byla na stole vyšší. I to je velmi nestandardní. Byla tam nesouhlasná stanoviska právní kanceláře, která byla poradcem pro privatizaci. Ta upozorňovala, že cena není v pořádku a mohlo by dojít k nedovolené veřejné podpoře, tedy ke škodě pro stát. To ministři – minimálně ti, kdo to předkládali na jednání vlády – museli vědět.

LN: Podle vás by se tedy měli trestně odpovídat i ministři tehdejší vlády?

MARVANOVÁ: Nevím, proč v případě privatizace OKD není odpovědnost širší. A proč to nebylo rozkryto. Orgány činné v trestním řízení mají mnohem větší možnosti než Sdružení nájemníků BYTYOKD. CZ, které si nemůže vyslechnout aktéry a dopátrat se tak toho, kdo se rozhodování účastnil a kdo všechno by měl nést odpovědnost.

Jak stát prodával podíl v OKD?

O většinu ve společnosti OKD přišel stát už během devadesátých let.

  • 12. listopadu 2003: Vláda rozhodla o zahájení exkluzivního jednání s firmou Karbon Invest vlastněnou Petrem Otavou a Viktorem Koláčkem o prodeji 45,88 procenta akcií státu v OKD
  • 26. února 2004: Vznikl posudek VOX Consult oceňující podíl státu na 2,08 miliardy korun
  • 12. března 2004: Karbon Invest za akcie státu nabídl 2,25 miliardy korun
  • 23. března 2004: Špidlova vláda rozhodla o prodeji podílu státu Karbon Investu za 2,25 miliardy korun
  • 30. dubna 2004: Antimonopolní úřad zastavil prodej akcií státu a nařídil vládě neprodávat pod 3,5 miliardy korun, aby nešlo o nedovolenou podporu, kterou by mohla napadnout Evropská komise
  • 15. září 2004: Vláda rozhodla prodat podíl státu v OKD za 4,1 miliardy korun
  • listopad 2004: Jako nový vlastník se ohlašuje RPG Industries Zdeňka Bakaly, který dle svých slov koupil OKD za přibližně srovnatelnou cenu za jednu akcii, tedy zhruba za 10 miliard korun
  • březen 2006: Firma Ernst & Young ocenila hodnotu OKD k 31. prosinci 2005 na 52,34 miliardy korun
Autor:

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...