Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Kauza OKD: Bývalé vlády ČSSD měly informaci o prodeji pod cenou

  10:01
U soudu, který se v pátek 13. října vrátí k projednávání kauzy OKD, se objevil dokument, dle nějž se vláda v roce 2004 rozhodovala, zda své akcie prodá společnosti Karbon Invest. Jde o důvodovou zprávu, dle níž v odhadu ceny není zahrnutý veškerý majetek OKD. Předkládal ji tehdejší ministr financí a nynější premiér Bohuslav Sobotka.

Sobotka vypovídá u soudu ke kauze OKD. V době prodeje zastával funkci ministra financí. foto:  Petr Topič, MAFRA

Týden před volbami, v „pátek třináctého“, se soud vrátí k projednávání kauzy OKD, ve které se rozhoduje, proč stát tratil při prodeji svého podílu v těžařské společnosti skoro šest miliard korun. Obžaloba tvrdí, že vinou špatného znaleckého posudku, který ohodnotil cenu jen na 2,08 miliardy korun.

Případ se však do rukou justice vůbec nemusel dostat. U soudu se objevil dokument, podle nějž se vláda v roce 2004 rozhodovala, zda své akcie prodá společnosti Karbon Invest. Jde o důvodovou zprávu, kterou LN získaly. Na stranách dvě a tři se v ní jasně uvádí, že ve znaleckém odhadu ceny nejsou zahrnuté dceřiné společnosti a další majetek. To znamená, že vláda měla od počátku k dispozici informaci, že v posudku část ocenění chybí a že by měla požadovat více. Ale nezohlednila ji.

Ministři mohli a měli vědět

Paradoxní je, že právě kvůli tomu stojí před Obvodním soudem pro Prahu 2 autor posudku Rudolf Doucha a dva exmanažeři Fondu národního majetku (FNM), který byl tehdy podřízen ministerstvu financí a chystal privatizaci OKD i s jejími 44 tisíci hornických bytů a 30 firemními dcerami. Právě Doucha ze společnosti Vox Consult vypočetl cenu 46procentního balíku akcií státu na 2,08 miliardy korun.

Ministři při svém politickém rozhodnutí o privatizaci mohli a měli vědět, že prodávají víc. Z tehdejší politické reprezentace nikdo soudnímu řízení nečelí. Na čistotu transakce měl coby ministr financí v té době dohlížet nynější premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Celou dobu se u soudu brání tím, že jeho úkolem bylo dodat pouze ocenění akcií OKD, nikoli celého majetku. Třináct let stará důvodová zpráva mu dává za pravdu. Ministři při svém politickém rozhodnutí o privatizaci mohli a měli vědět, že prodávají víc. Z tehdejší politické reprezentace nikdo soudnímu řízení nečelí. Na čistotu transakce měl coby ministr financí v té době dohlížet nynější premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a v březnu 2004 dokument vládě předkládal.

Na dotaz LN, zda se otázkou neoceněných dceřiných společností zabýval, neodpověděl. Podobnému dotazu však čelil už při zářijovém přelíčení. Položil jej Tomáš Gřivna, advokát Pavla Kuty, jednoho z dvojice obžalovaných exmanažerů FNM. Sobotka nebyl schopen potvrdit, zda vláda vzala upozornění důvodové zprávy v úvahu.

Vyšší hodnota

„Četl jste ten materiál?“ dotázal se Gřivna premiéra. „Po třinácti letech nemohu potvrdit, že bych celý materiál četl,“ reagoval Sobotka. Právníka také zajímalo, zda vládnímu materiálu exministr financí rozuměl. Na to Sobotka odvětil, že pokud by měl nějaké nejasnosti, obrátil by se na pracovníky ministerstva. Gřivna se pak zeptal přímo: „Věděl jste, že ocenění Vox Consult nezahrnuje posouzení hodnoty majetkových podílů OKD ve společnostech, které tvoří nereprodukční část skupiny OKD?“ To znamená dceřiné společnosti a další nezahrnutý majetek.

Vládní materiál obsahoval také informaci, že jen tři náhodně vybrané podíly OKD v jiných společnostech – Metalimex, Sokolovská uhelná a Invest Břidličná – mají hodnotu 1,4 až 1,6 miliardy. Tím experti jasně naznačili, že skutečná hodnota podílu, který se stát chystal prodat, je mnohem vyšší.

„Tuto informaci jsem nevěděl,“ odpověděl Sobotka. Vládní dokumenty z roku 2004 však jasně dokládají, že ji vědět mohl, protože byla obsažená v materiálu, který coby tehdejší ministr financí osobně nesl kabinetním kolegům. Nejpozději od března 2004 měl tedy kabinet na stole informaci, že ocenění nezahrnuje veškerý majetek OKD.

V tabulce číslo 1 se ministři navíc mohli dozvědět, že hodnota státního podílu v OKD činila podle výkazů firmy ještě v září 2003 celkem 13,48 miliardy korun. Navzdory tomu kabinet odmávl prodej za částku 2,25 miliardy. Tentýž vládní materiál obsahoval také informaci, že jen tři náhodně vybrané podíly OKD v jiných společnostech – Metalimex, Sokolovská uhelná a Invest Břidličná – mají hodnotu 1,4 až 1,6 miliardy. Tím experti jasně naznačili, že skutečná hodnota podílu, který se stát chystal prodat, je mnohem vyšší.

Sobotkova výpověď

Trestní řízení se však o šest let později stočilo na znalce Rudolfa Douchu, místopředsedu výkonného výboru FNM Pavla Kutu a šéfa sekce strategických privatizací FNM Jaroslava Škurka. „Cena vzešla z dohody šéfů společnosti Karbon Invest s tehdejšími ministry financí Bohuslavem Sobotkou a průmyslu Milanem Urbanem,“ hájil se u soudu Škurek. Ani Urban nereagoval na dotaz LN, jak se vypořádal s informací z důvodové zprávy, že hodnota prodávaného dílu OKD je mnohem vyšší.

Sobotkovo zářijové svědectví, v němž uvedl, že už neví, jestli materiál četl celý, bylo důležité především pro obžalované exmanažery FNM. Jeho výpověď nahrála verzi, že před nadřízenými skutečně podstatné informace k privatizaci státního podílu v OKD nezamlčovali.

Sobotkovo zářijové svědectví, v němž uvedl, že už neví, jestli materiál četl celý, bylo důležité především pro obžalované exmanažery FNM. Jeho výpověď nahrála verzi, že před nadřízenými skutečně podstatné informace k privatizaci státního podílu v OKD nezamlčovali. To je přitom podstatou obžaloby Tomáše Černého, vrchního státního zástupce z Prahy.

Tato trojice podle něho pro vládu vypracovala zmíněný materiál, „přestože jim bylo zřejmé, že navrhovaná prodejní cena vychází z nesprávných závěrů znaleckého posudku Vox Consult, který stanovil tržní hodnotu podílu státu v OKD ve výši 2,08 miliardy korun“. Státní zástupce v obžalobě zdůraznil: „A to zejména v otázce, že takto stanovená tržní cena nezahrnuje ocenění žádné z celkem 26 dceřiných a přidružených společností OKD.“ Žalobce Černý pominul, že se tyto informace promítly do vládního materiálu, podle nějž se ministři rozhodovali.

Schválená privatizace státního podílu

Žalobce Douchovi vyčítá, že nezahrnul do posudku hodnotu dceřiných akcií. Podle Douchy ale státní zástupce nepochopil, co bylo jeho úkolem. Fond národního majetku po něm požadoval, aby ocenil OKD takzvanou výnosovou metodou. „Šlo výhradně o ocenění více než 11 milionů kusů standardních akcí o jmenovité hodnotě 1000 korun,“ prohlásil u soudu. Upozornil, že za osm let inkasoval stát na dividendách dceřiných společností jen 30 milionů korun. Proto nebylo třeba započítat ostatní majetek společnosti.

Navzdory upozornění v podkladech schválila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) privatizaci státního podílu ve prospěch Karbon Investu za 2,25 miliardy korun

Obžalovaní exmanažeři od počátku tvrdí, že si nic nenechávali pro sebe a o všem své tehdejší nadřízené ve FNM i na ministerstvu financí informovali. Proto také požadovali, aby byl vyslechnut jak Sobotka, tak někdejší ministr průmyslu a obchodu Milan Urban (ČSSD), jenž byl spolupředkladatelem zmíněného vládního materiálu. Navzdory upozornění v podkladech schválila vláda Vladimíra Špidly (ČSSD) privatizaci státního podílu ve prospěch Karbon Investu za 2,25 miliardy korun.

Zasáhl antimonopolní úřad a prodej zastavil s tím, že kvůli riziku možné nedovolené podpory státu a porušení pravidel EU si musí stát říct alespoň 3,5 miliardy. Akci v září 2004 dokonala vláda Stanislava Grosse (ČSSD). Balík s OKD odprodala za 4,1 miliardy Karbon Investu, s jehož majiteli už půl roku skrytě o ovládnutí OKD jednal miliardář Zdeněk Bakala. Veřejně se k OKD přihlásil až v listopadu tohoto roku.

Extrémně málo času

Při vyšetřování kauzy si policie objednala posudek u společnosti AConsult. Na jeho základě je žalobce Černý přesvědčený, že minoritní balík akcií měl hodnotu 9,8 miliardy. Soudkyně Iva Fialová si posléze objednala expertizu revizních znalců ze společnosti Azet Konzult. Také těm přišla prodejní cena podivně nízká. Upozornili téměř na totéž, nač poukazovala už ona důvodová zpráva z roku 2004: že v ocenění, na základě kterého vláda prodávala podíl v OKD, chybějí rozsáhlé majetky.

Během líčení se ukázalo, že na splnění úkolu měl znalec extrémně málo času. Posudek vznikl za necelý měsíc. Nejprve přitom dostal Doucha na zpracování lhůtu 45 dní. Tu ale Fond národního majetku později zkrátil na 29 dní.

„Samostatně se měl ocenit i neprovozní majetek obsažený ve VOJ – Správa majetku, který kromě bytového fondu zahrnoval i další objekty bydlení a rekreační objekty, ubytovny Permon a Paskov ve Frýdku Místku, luxusní vilu a zámek Sobotín, nemocnici a polikliniku, nepotřebné administrativní objekty, garáže, jiné stavby a řadu nepotřebných pozemků,“ stojí v jejich závěru.

Námitky měli však i proti policejnímu posudku, ten podle nich zase zahrnoval skutečnosti, o kterých znalec Doucha v době, kdy majetek oceňoval, nemohl vědět. Kromě toho se během líčení ukázalo, že na splnění úkolu měl znalec extrémně málo času. Posudek vznikl za necelý měsíc. Nejprve přitom dostal Doucha na zpracování lhůtu 45 dní. Tu ale Fond národního majetku později zkrátil na 29 dní. Za svojí prací si ale Doucha stojí. „Trvám na tom, že můj původní posudek byl v pořádku. Neoceňoval jsem majetek, ale akcie,“ řekl LN před časem.

Autor:

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.