Za zneužití tajné služby podmíněné tresty. Tak – nepravomocně – vyhodnotil soud počínání Jany Nečasové a vojenských zpravodajců Milana Kovandy, Ondreje Páleníka a Jana Pohůnka. Je to již čtvrtý verdikt kauzy, v níž jde o sledování ženy tehdejšího předsedy vlády Petra Nečase tajnou službou údajně na popud premiérovy milenky a šéfky úřadu.
Tentokrát má však verdikt pozoruhodný dovětek: expremiér Petr Nečas soudu lhal. Původně veřejně tvrdil, že o sledování vůbec nevěděl. U soudu pak ovšem aktivitu tajné služby odůvodnil tím, že v souvislosti se zakázkou na pronájem stíhaček Gripen se objevila hrozba v jeho okolí. Stejně se hájili i stíhaní zpravodajci. Tvrdili, že nešlo o sledování, ale o kontrasledování, která slouží právě k ochraně před sledováním. Podle soudkyně Pavly Hájkové nashromážděné důkazy tuto verzi vyvrátily.
Proč ale Nečas podle soudu lhal? „Motivací, proč se svědek Nečas rozhodl i přes zákonné poučení o možných následcích křivé výpovědi vypovídat nepravdu, je snaha prospět obžalované Nečasové,“ prohlásila soudkyně. Jinými slovy: přesvědčit, že Jana Nečasová neúkolovala tajné služby svévolně. Za křivé svědectví hrozí až dvouletý trest. „Myslím, že to bude mít dohru. Pokud by se potvrdilo, že vědomě jako svědek lhal, je to křivá výpověď svědka,“ řekl LN specialista na trestní právo Jaroslav Ortman.
Nepochybná vina obžalovaných
Rozvětvená kauza Nagygate vedla v roce 2013 k pádu vlády Petra Nečase. Ovšem ve středu 22. listopadu poprvé uznal Obvodní soud pro Prahu 1 trestnou činnost u všech obžalovaných. A přiklonil se k závěru, že šlo o důsledek mileneckého trojúhelníku. V něm byli kromě Nečase a jeho tehdejší ženy Radky i šéfka kabinetu premiéra Jana Nečasová (dříve Nagyová). „Komandovala ho, nadávala mu. On se jí omlouval a škemral,“ popisovala odposlechy konverzace mezi Janou Nečasovou a Nečasem předsedkyně trestního senátu Pavla Hájková.
O vině obžalovaných a o zneužití tajné služby podle soudu nebylo pochyb. Vzhledem k vleklému soudnímu ping-pongu však předsedkyně trestního senátu Pavla Hájková uložila podmíněné tresty. |
O vině obžalovaných a o zneužití tajné služby podle soudu nebylo pochyb. Vzhledem k vleklému soudnímu ping-pongu uložila podmíněné tresty. Za sledování Nečasovy dnes již bývalé ženy Radky v říjnu 2012 a dvou zaměstnanců Úřadu vlády uložila Janě Nečasové dvouletý podmíněný trest a také pětiletý zákaz činnosti ve vedoucích funkcích státní správy.
Podmíněné tresty si vyslechli i bývalí zpravodajci. Ty Nečasová zaúkolovala, aby sledovali Nečasovu tehdejší manželku. Získáním informací o její údajné nevěře prý chtěla uspíšit Nečasův rozvod. K Radce totiž podle soudu chovala „hlubokou nenávist“. Někdejší šéf tajné služby Milan Kovanda a zpravodajec Jan Pohůnek dostali trest 20 měsíců, Kovandův předchůdce Ondrej Páleník pak 18 měsíců. Zároveň jim soud zakázal pět let působit ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech.
Křivé svědectví
Bývalí zpravodajci se ale odvolali. „Samozřejmě s dnešním výrokem soudu nesouhlasíme, nicméně ho respektujeme. Budeme dále bojovat o to, abychom dokázali, že jsme nevinní,“ řekl LN ve středu 22. listopadu Ondrej Páleník. „Za celou tu dobu až do dnešního dne jsem neslyšel jediný důkaz, že jsme něco dělali nezákonně,“ dodal Páleník. K podmíněnému trestu jemu, ale i dalším dvěma zpravodajcům pomohla i dřívější kariéra v armádě a bezúhonná minulost. Dozorující státní zástupce Rostislav Bajger pro obžalované požadoval nepodmíněné tresty až do výše tří let a deseti měsíců.
Státní zástupce Rostislav Bajger nechtěl předjímat, jak moc se bude zabývat možným křivým svědectvím Petra Nečase u soudu. Nečas v roli svědka tvrdil, že o sledování požádal sám jako premiér, protože se obával o bezpečnost své rodiny v souvislosti s nákupem stíhaček Gripen. |
Jestli se proti verdiktu rovněž odvolá, si chce ale ještě rozmyslet. Ve středu 22. listopadu ani nechtěl předjímat, jak moc se bude zabývat možným křivým svědectvím Petra Nečase u soudu. Nečas v roli svědka tvrdil, že o sledování požádal sám jako premiér, protože se obával o bezpečnost své rodiny v souvislosti s nákupem stíhaček Gripen. „Nejdříve se bude muset vyčkat na rozhodnutí odvolacího soudu. Pak to může řešit soud i státní zastupitelství. Pošle se to jako podnět Policii ČR nebo místně a věcně příslušnému státnímu zastupitelství,“ popsal LN Bajger.
Podle advokáta Jaroslava Ortmana se ale na pravomocný verdikt ani čekat nemusí. Podnět k zahájení stíhání Nečase za křivou výpověď, za kterou hrozí až dva roky, může dát kromě žalobce i soud hned. „Podnět se může dát, i když to není pravomocně skončené, jestliže je tam rozpor mezi prohlášením v minulosti a tím, co zaznělo u hlavního líčení. Musí mu však prokázat úmysl,“ uvedl pro LN Ortman. Zpravidla v takovém případě soud ukládá podmínku.
Výměna soudkyně
Případem se zabývá už druhá soudkyně z Prahy 1. Původně měla kauzu na stole soudkyně Helena Králová. Ta Nečasové v roce 2014 uložila trestním příkazem, tedy bez hlavního líčení, podmínku. A případy bývalých šéfů Vojenského zpravodajství předala ministerstvu obrany, aby je vyřešilo jako kázeňské provinění. S tím však nesouhlasili advokáti obžalovaných ani žalobce. V hlavním líčení pak Králová následně dvakrát vynesla zprošťující verdikt. Oba rozsudky však zrušil odvolací soud.
Odvolací soud si napodruhé vymínil výměnu soudkyně Heleny Králové za Pavlu Hájkovou. Králové vytkl nelogické hodnocení důkazů a zpochybnil její nestrannost. |
Napodruhé si vymínil výměnu soudkyně za Pavlu Hájkovou. Králové vytkl nelogické hodnocení důkazů a zpochybnil její nestrannost.„Obvodní soud postupoval naprosto jednostranně, přičemž dospěl k naprosto bezprecedentnímu závěru, že všechny provedené důkazy podporují obhajobu obžalovaných uplatněnou v hlavním líčení,“ uvedl Richard Petrásek z Městského soudu v Praze. A do případu vstoupil i ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). A to když v září na soudkyni Královou podal kárnou žalobu kvůli Nagygate, ale i čtyřem jiným kauzám, které rozhodovala.
