Posláním odborářů je bránit práva zaměstnanců. Když v roce 2011 stávkovali proti úsporným reformám Nečasovy vlády, dokázali paralyzovat dopravu v zemi. V ten samý rok se však jeden z vlivných svazů pustil poněkud nezvykle do investování. Celá akce dopadla katastrofálně. Odborový svaz dopravy (OSD) vsadil na riskantní projekt obchodování s potravinářskými komoditami, především modrým mákem. Z lákavé obchodní příležitosti se vyklubal podvod.
Ztratily se nejen peníze, ale neexistovaly ani deklarované stovky tun zboží. Odboráři přišli o jedenáct milionů korun, které do dnešního dne nedostali zpět. Městský soud v Praze iniciátory celého projektu – manžele Stavjaníkovy a agropodnikatele Josefa Pospíšila „odměnil“ pobytem ve vězení od pěti do deseti let. Čtvrtému obžalovanému – právníkovi Janu Vrbenskému uložil za porušení povinností při správě cizího majetku 18měsíční podmínku. Vrbenský podle soudu nevěděl, že obchod s mákem je fiktivní. V případu bude pokračovat odvolací soud.
Lukrativní artikl
LN zjistily, že odboráři nyní hodlají peníze vymáhat soudní cestou. Připojí se při hledání peněz k dalším poškozeným, kteří podobně jako odborový svaz uvěřili, že by masivními investicemi mohli zbohatnout na obchodování s mákem, rozinkami či ořechy. Nejde o nepodstatné hráče: uhlobaron Marek Čmejla prostřednictvím svých firem do potravinářské „příležitosti“ v letech 2007 až 2011 vložil okolo tří miliard korun. Zesnulý magnát Luboš Měkota do máku, rozinek a kmínu investoval 460 milionů a miliardář Karel Komárek ze skupiny KKCG vynaložil přibližně čtvrt miliardy.
V roce 2011, kdy se dopravní odboráři začali o obchod s potravinářským zbožím zajímat, byl český modrý mák lukrativním artiklem. V domnění, že vydělají, půjčili odboráři s roční splatností jedenáct milionů korun společnosti Aida, která se zabývala nákupem máku. |
Předseda odborového svazu Luboš Pomajbík uvedl, že jeho organizace případ s aktéry kauzy bedlivě sledovala. „Soudní líčení jsme samozřejmě sledovali, Odborový svaz dopravy byl stranou žalující. Zástupce svazu chodil na jednání soudu, já jsem před soudem vypovídal v pozici svědka. Rozsudky padly v trestní kauze, finanční prostředky hodláme nadále vymáhat v součinnosti s ostatními, mnohem významnějšími investory,“ napsal LN odborový šéf.
V roce 2011, kdy se dopravní odboráři začali o obchod s potravinářským zbožím zajímat, byl český modrý mák lukrativním artiklem. V domnění, že vydělají, půjčili odboráři s roční splatností jedenáct milionů korun společnosti Aida, která se zabývala nákupem máku. „Nedáváme vajíčka do jednoho košíku. Byla to zajímavá příležitost,“ vysvětlil před dvěma lety v průběhu vyšetřování šéf svazu Pomajbík investiční zájem.
Nenalezené peníze
Nejpodivnější na celé věci zůstává fakt, že se vyšetřovatelům ztracené peníze, celkem několik miliard, nepodařilo nikdy najít |
Jenže místo zbohatnutí se příběh zkomplikoval. Když dopravní odboráři po roce chtěli své miliony vrátit, na jejich výzvy a upomínky už nikdo nereagoval. Nejpodivnější na celé věci zůstává fakt, že se vyšetřovatelům ztracené peníze, celkem několik miliard, nepodařilo nikdy najít. „Aby se z těchto peněz nenašlo téměř vůbec nic, je něco naprosto neobvyklého a nebývalého,“ upozornila předsedkyně senátu Monika Křikavová.
Nejvíce se spekuluje o původu peněz napumpovaných do makových transakcí uhlobaronem Čmejlou. Ty totiž do firem nakupujících fiktivní mák (přes nizozemskou Fynerdale Holdings) přitekly z Čmejlovy skupiny Appian, která „proslula“ privatizací Mostecké uhelné společnosti či plzeňské Škodovky.
Jan Vrbenský: Nevěřím soudu. Kvůli BurešoviPředseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš považuje setkávání s advokáty za standardní záležitost. Když v lednu vysvětloval, proč zašel poobědvat s vlivným právníkem a přítelem premiéra Radkem Pokorným, uvedl, že „nezávislost soudce se odvíjí od jeho osobní integrity“. Lidové noviny však narazily na konkrétní soudní případ, v němž se Burešova schůzka ukazuje problematická. Jde o kauzu modrého máku, v níž před třemi týdny padly nepravomocné tresty. Jeden ze souzených, advokát Jan Vrbenský, se teď obává, že odvolací soud – řízený předsedou Burešem – nebude nezávislý. „Zcela určitě se některý z účastníků tohoto řízení odvolá, tak se jen těším na řízení u Vrchního soudu v Praze, doufám, že si pan předseda Bureš dá zase schůzku s Radkem Pokorným, právním zástupcem Škody Transportation, která patří Marku Čmejlovi – abychom to měli všechno pohromadě,“ pronesl Vrbenský ve své závěrečné řeči ve veřejném líčení. Nervózní právník Co souzeného právníka znervóznělo? Že je stíhaný v „makovém“ v případu, v němž mocný uhlobaron Čmejla naletěl skupině podnikatelů a přišel až o dvě miliardy korun. Čmejlovým zlatým podnikatelským vejcem je spoluvlastnictví strojírenského obra z Plzně Škody Transportation. „Setkání předsedy Vrchního soudu v Praze Jaroslava Bureše s Radkem Pokorným, právním zástupcem Škody Transportation, mě tedy logicky vede k obavě, že existují nadstandardní vztahy mezi předsedou Vrchního soudu v Praze a advokátem, který zastupuje obchodní zájmy Marka Čmejly. Moje vyjádření bylo reakcí na schůzku, která dne 6. září 2016 proběhla mezi Burešem a Pokorným v restauraci Kalina na Starém Městě v Praze,“ komentoval svou obavu o nezávislost vrchního soudu Vrbenský. Plánuje proto další kroky. „V souvislosti s touto schůzkou uvažuji o vyloučení jakéhokoliv soudce Vrchního soudu v Praze z projednání mého odvolání,“ přiblížil Vrbenský. Pro Bureše takové setkání problém nepředstavuje. „Asi bychom těžko našli mnoho soudců, kteří nemají v řadách advokátů přátele, zejména spolužáky, s nimiž chodí na pivo, sportují či zajdou na oběd a večeři,“ hájí se Bureš. Souhlasí s ním i většina předsedů krajských soudů. Vrbenský je nicméně přesvědčený, že na výše postavené soudce by měly platit přísnější regule. „Znám dobře argumentaci JUDr. Bureše, že rozhodující je osobní integrita soudce, a souhlasím s ní, protože správně osobně integrovaný soudce se takové schůzky vyvaruje, jakkoliv by to mohlo omezit jinak přátelské vztahy s jinou osobou. Funkce předsedy Vrchního soudu v Praze s sebou logicky nese jistá etická omezení, a právě proto by ji měly zastávat osoby, které jsou ochotny a schopny se jim dobrovolně a v zájmu společnosti podvolit,“ míní Vrbenský. Před třemi týdny mu pražský městský soud vyměřil 18měsíční podmínku, ale dodal, že o podvodech v obchodu s mákem nevěděl. Vyloučení soudců O případném vyloučení soudců Vrchního soudu v Praze bude v první instanci rozhodovat trestní senát téhož soudu. Pokud by ho senát zamítl, může se Vrbenský odvolat k Nejvyššímu soudu. Trestní řád vyloučení soudců umožňuje. Jde o případ soudce (ale i policisty, státního zástupce či přísedícího u soudu), u kterého se může objevit pochybnost, „že pro poměr k projednávané věci nebo k osobám, jichž se úkon přímo dotýká, k jejich obhájcům, zákonným zástupcům a zmocněncům, nebo pro poměr k jinému orgánu činnému v trestním řízení nemůže nestranně rozhodovat“. Podle znalců zákrut trestního práva však vylučování představuje zcela krajní řešení. „Jde o velmi výjimečnou věc. Roky jsem nic takového neviděl,“ potvrdil LN Libor Vávra, předseda Městského soudu v Praze. Podle soudců, s nimiž redakce mluvila, skutečnost, že se předseda soudu s někým zná, ještě automaticky neznamená, že by to ohrožovalo nestrannost rozhodování soudců daného soudu. Šéf soudu navíc podle nich má velmi málo nástrojů, jak do konkrétní kauzy zasáhnout. „Předseda soudu může ovlivnit jedině rozvrh práce na začátku roku. To se stalo loni v listopadu či prosinci,“ dodal předseda Vávra. Šance, že by Vrbenský dosáhl, aby se jeho kauzou zabývali vrchní soudci v Olomouci místo Prahy, není příliš velká. Mluvčí pražského vrchního soudu Jan Fořt informoval, že na jeho soudu zatím Vrbenského návrh na vyloučení soudců vrchního soudu nepřistál. Rovněž dodal, že zatím si nikdo v kontextu Burešovy schůzky nestěžoval. Zatím odmlka Šéf Vrchního soudu v Praze Bureš byl kvůli setkání s Pokorným v luxusní restauraci Kalina u ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO). Jejich jednání však provází mlčení. Ani jeden z nich ho nechtěl komentovat. Jde přitom o v pořadí druhý pohovor. Poprvé Pelikán řešil Burešovu návštěvu večírku advokátní kanceláře Pavla Němce. Na setkání organizované exministrem spravedlnosti Němcem se před dvěma roky sešla advokátská esa, ale také například expremiér Petr Nečas a jeho žena Jana (dříve Nagyová), která je stíhaná v rozvětvené kauze Nagygate. Pelikán kvůli bohatým společenským konexím Bureše dokonce zvažoval, že na šéfa soudu podá kárnou žalobu. Nakonec spor skončil domluvou. Loni už Bureš na večírku Němcovy kanceláře chyběl. „Dosáhli jste toho, že na akci, kam bych jinak šel, jsem nešel, protože bohužel je tu spousta lidí, kteří nedokážou rozlišovat věci podstatné od nepodstatných,“ řekl Bureš loni v únoru webu Neovlivní.cz, který na sporné kontakty šéfa soudu upozornil první. Ještě před pohovorem s Burešem uvedl ministr Pelikán v polovině ledna, že dodržování etických pravidel pro soudce považuje za důležité. „Pokud je někdo soudcem a neřku-li tedy předsedou takto vysoce postaveného soudu, tak prostě musí přijmout určitá sebeomezení tak, aby si veřejnost mohla být zcela jistá, že nedochází k žádnému ovlivňování věcí,“ prohlásil ve vysílání Českého rozhlasu. Po setkání s Burešem se ale ministr Pelikán odmlčel. Není proto jasné, s jakým výsledkem jejich jednání skončilo. Martin Shabu, Ondřej Koutník |
Uhlobaron s basovou kytarou
|
Miliardy v máku
|
Řež o lokomotivy
|
Kauza „modrý mák“ byla klasickým podvodným letadlem
|