Vláda Petra Nečase a zejména ODS dostaly nečekaný dárek pod stromeček. Korupční skandál kolem ministra životního prostředí Pavla Drobila výrazně oslabí vládní pozici ODS a pravděpodobně i premiéra. Když Nečas Drobilovi nejprve vyjádřil důvěru, reagoval ve stylu Mirka Topolánka. Věci veřejné obratem požádaly o schůzku koaličních špiček, opozice o Drobilovu hlavu, případně hlasování o důvěře kabinetu. A pozor, co dnes ráno vyšlo v MF Dnes, byla pouze ochutnávka!
Co bylo důvodem Nečasova váhání? Zdá se, že premiér se má čeho bát.
Korupční skandál na ministerstvu životního prostředí je výjimečný tím, že ho deníku MF Dnes naservíroval vysoce postavený úředník. Jmenovitě Libor Michálek, dnes už bývalý ředitel Státního fondu životního prostředí. Včera v České televizi Michálek otevřel i další kauzu, jež se týká rekonstrukce pražské čistírny odpadních vod. Ta podle Michálka měla být účelově předražena o tři miliardy korun, přičemž 500 milionů z této částky prý mělo směřovat právě do pokladny ODS. Michálek tvrdí, že nějaký „pan Langer“ je hlavou mimorozpočtového financování politické strany. Zda se jedná o bývalého ministra vnitra Ivana Langera a o ODS, Michálek neupřesnil. (A moderátor České televize se na to bohužel nezeptal.)
Hlavní postavou skandálu je Drobilův poradce Martin Knetig, který spolu s prvním náměstkem Dušanem Fibingrem – jak tvrdí Michálek – připravovali manipulaci výběrových řízení na ministerstvu. Cílem bylo údajně vyvedení peněz pro ODS a pro Drobila, „aby měl někdy šanci být premiérem“.
Co podniknou Věci veřejné?
Vypadá to tak, že Drobil předsedou vlády už nikdy nebude. Věci veřejné, jejichž hlavní agendou je boj proti korupci, už dnes dopoledne požadovaly, aby se kvůli této kauze sešly špičky vládní koalice. Podle informací ČESKÉ POZICE členové vedení Věcí veřejných již včera vedli konzultace se svými kolegy z ČSSD. Sociální demokraté spolu s KSČM žádali Drobilovo odvolání. Strana TOP 09, která z kauzy může jedině profitovat, zatím nezaujala jasné stanovisko.
Drobil tento skandál nemohl „rozchodit“ za žádných okolností. Ve chvíli, kdy byl informován Michálkem o korupci, řekl mu, aby zničil důkazy o korupčním jednání, a za to z něj udělá náměstka ministra. Je to extrémní selhání. Místo toho, aby jako šéf ministerstva vše oznámil policii a konal, v zásadě řekl, aby jeho podřízení pokračovali v korupci.
Strana TOP 09, která z kauzy může jedině profitovat, zatím mlčí.
Co bylo důvodem Nečasova váhání? Zdá se, že Nečas se asi má čeho bát. A to bohužel dává relevanci spekulacím. Minulý týden totiž vyšlo najevo, že se Ivan Langer jednou za týden schází s premiérem Nečasem. A když se hovoří o Langerovi, že má na starosti Lesy ČR, ČEZ, a teď se objevilo obvinění, že „pan Langer“, který „je hlavou mimorozpočtového financování politické strany“, má na starosti i vytahování 500 milionů z projektu na pražskou čistírnu odpadních vod, není možné kauzu zametat pod koberec. Skandál zcela jistě vyvolá šetření (minimálně ze strany médií) o tom, co se odehrálo v minulých čtyřech šesti letech na ministerstvu zemědělství a například v Lesích ČR.
Nečas udělal kritickou chybu, že Drobila neodvolal okamžitě. Premiérovi vážně hrozí, že přijde o aureolu bojovníka proti korupci. Pro lidi, kteří v Nečasovi spatřovali autentického politika, jenž se nechce smířit s korupcí, je jeho reakce, že Drobilovi důvěřuje, absolutním zklamáním.
Nejzajímavější bude sledovat, jak se celé kauzy zhostí Věci veřejné. Jestliže vymění křesla za principy, jestli to přikryjí a nechají skandál v klidu vyšumět, pokud se nezmohou na akci a nebudou žádat od Nečase razantní kroky, skončí jako Strana zelených.
Prohlášení Petra Nečase a Pavla Drobila z 15. prosince 2010.
Drobilovi muži
Martin Knetig (38) v minulosti pracoval zejména jako investiční a finanční poradce, působil rovněž ve správních a dozorčích orgánech několika společností, mimo jiné firmy AKRO investiční společnost, jež se specializuje na odkup pohledávek podniků v likvidaci.
Od roku 1999 dělal likvidátora problémových investic pro Československou obchodní banku a Českou národní banku. Během této činnosti se seznámil s Pavlem Drobilem, který si ho po nástupu na ministerstvo životního prostředí vybral za finančního poradce.
Dle obchodního rejstříku je Knetig stále likvidátorem Investičního fondu MERCIA (kauzu vytunelování fondů Trend a Mercia manažery v čele s Miroslavem Hálkem soudy projednávají již patnáct let). V únoru 2006 byl jmenován (po Luboši Smrčkovi) likvidátorem Investiční společnosti FUTURUM Rusa Alima Karmova. Již téměř deset let má pak Knetig v gesci „likvidaci“ společnosti KREDITAL INVESTIČNÍ FOND, s níž je spojeno jméno bývalého náměstka ostravského primátora Zdeňka Pražáka.
Dušan Fibingr (33) je jedním z nejuznávanějších odborníků na poradenství při čerpání dotací z EU. Jeho firma Renards se stala společně s konkurenční firmou Eurovision nejdůležitější společností v poradenství pro „Regionální rozvojové a dotační rady“. Je absolventem Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, v roce 2005 získal na téže univerzitě doktorát.
Na konci devadesátých let začal pracovat se svým otcem Janem Fibingrem v zemědělských investičních fondech, společně s Janem Fenclem (ČSSD). S exministrem zemědělství Fenclem a bývalým kolegou z Agropodniku Hodonín Zdeňkem Stávkem založil Fibingr starší fond Agro bon sens (v likvidaci). Tato trojice také figurovala ve společnosti Rest plus. Fibingr (otec) i Stávek působili mimo jiné v odbytovém družstvu Agropork, které kontroluje zhruba třetinu domácího trhu s vepřovým masem, nebo v drůbežářské společnosti Česká vejce.
Společně také založili v roce 1997 společnost Renards, jež se specializuje na poradenství při čerpání dotací ze strukturálních fondů EU. Jednatelem firmy Renards byl ještě v létě i Dušan Fibingr. Média tehdy poukázala na jasný střet zájmů, když se Fibingr stal prvním náměstkem Státního fondu životního prostředí, kde měl na starosti právě čerpání peněz z evropských fondů. Fibingr poté z firmy formálně odešel.
V letech 2000 až 2002 si Fibingra vytáhl na ministerstvo zemědělství tehdejší ministr Jan Fencl. Fibingr tam měl na starost právě dotační politiku a strukturální fondy. Má také bohaté zkušenosti z vysokých manažerských pozic v Prodotační komoře ČR a v Komoře evropských poradců. Od roku 2002 zároveň učí na Mendelově univerzitě, kde se specializuje na finanční politiku zemědělství.
(Na článku spolupracoval Pavel Pokorný.)