Jádro trestní kauzy, v níž jde o 50milionovou dotaci Evropské unie, se točí okolo toho, zda byla Farma Čapí hnízdo malým a středním podnikem. Podle českých detektivů, ale i vyšetřovatelů z Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) tomu tak nebylo. Farma se před úřady podle nich účelově zmenšila, aby na dotaci dosáhla. OLAF proto českým vyšetřovatelům doporučil, aby se zabývali podezřením na dotační podvod a porušení finančních zájmů EU. Trestní odpovědnost u konkrétních lidí nekonstatuje.
Klíčovou úlohu v důkazech, jimiž se vyšetřovatel pražské hospodářské kriminálky Pavel Nevtípil snaží prokázat, že Babiš a dalších deset lidí spáchalo podvod, představuje znalecký posudek. Pro policii jej zpracovala firma Česká znalecká a o její závěry se ve svých hodnoceních opírá i OLAF, který z ní cituje.
Příjmy z reklamy
Česká znalecká zkoumala propojení mezi Čapím hnízdem a Agrofertem. Mimo jiné na půjčce od české pobočky banky HSBC ve výši 350 milionů na projekt multifunkčního kongresového centra, za kterou se zaručil Agrofert. Z účetnictví, které znalci analyzovali, také vyplynulo, že podstatnou část příjmů farmy obstaralo fakturování služeb společnostem v holdingu, který tehdy vlastnil Babiš.
Příjmy z reklamy se podle znalců „zásadně lišily“ od údajů v projektovém výhledu k Čapímu hnízdu. Jinými slovy – projekt s takovými příjmy nepočítal, Agrofert přišel na pomoc, až když byla farma ekonomicky v úzkých. |
„Bez prodeje reklamy společnostem, které byly součástí koncernu Agrofert, by společnost (myšleno Farma Čapí hnízdo – pozn. red.) nebyla schopná dostát povinnostem, jež vyplývaly z úvěrových smluv, které uzavřela s HSBC Bank,“ konstatovala Česká znalecká. Podle ní je to jeden z důkazů propojení Čapího hnízda a společnosti s mnohamiliardovými zisky. Příjmy z reklamy se podle znalců „zásadně lišily“ od údajů v projektovém výhledu k Čapímu hnízdu. Jinými slovy – projekt s takovými příjmy nepočítal, Agrofert přišel na pomoc, až když byla farma ekonomicky v úzkých.
„Reklamní služby se podílely na celkových tržbách v letech 2010 až 2013 v rozmezí 71,48 až 91,25 procenta. Bez příjmů z této reklamy by celkové tržby dosáhly pouhých šesti milionů korun v roce 2010, což by nepostačilo ani na pokrytí mzdových nákladů za tento rok,“ uzavřeli znalci. Stejná situace se podle nich opakovala v letech 2011 a 2012. A většinu těchto služeb si koupil Agrofert.
Opačný posudek
Právní nástupce farmy – společnost Imoba – proti policii kontruje vlastním posudkem, i o něm se ve zprávě OLAF píše. Znalec najatý Imobou naopak tvrdí, že Farma Čapí hnízdo podmínky pro udělení dotace splnila. Jeho závěry přetlumočili vyšetřovatelé OLAF ve vlastní zprávě takto: „Znalec říká, že společnost Farma Čapí hnízdo nebyla spojená s žádnou společností prostřednictvím své vlastnické struktury ani nebyla zahrnutá do konsolidované finanční zprávy. Proto znalec došel k závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla způsobilá jako malý a střední podnik.“
Právní nástupce farmy – společnost Imoba – proti policii kontruje vlastním posudkem. Znalec najatý Imobou naopak tvrdí, že Farma Čapí hnízdo podmínky pro udělení dotace splnila. |
Posudek objednaný Imobou se zabýval i vlastnickou strukturou farmy, kterou OLAF považuje za netransparentní. „Znalec uzavřel, že společnost Farma Čapí hnízdo byla součástí konsolidované jednotky Agrofert do 31. prosince 2006. Se společností Imoba se sloučila 1. června 2014. V předmětné době nikdy netvořila součást konsolidované jednotky Agrofertu,“ popsal OLAF stanovisko znalce Imoby.
Podle experta nebyla překážkou udělení dotace v roce 2008 ani anonymní vlastnická struktura. U každé klíčové pasáže vyšetřovatelé OLAF uvedli i vlastní závěry. Většinou se se znalcem Imoby neshodli. Trvají na tom, že anonymní akcionářská struktura i hospodářské výkazy signalizují napojení farmy na Agrofert.
Babiš byl s farmou spojenV závěrečné zprávě Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), která analyzuje, proč nesplnila Farma Čapí hnízdo podmínky pro udělení evropské dotace, je Andrej Babiš zmíněn více než dvacetkrát. Neplatí tak jeho slova, že by ve zprávě vůbec nebyl. A neplatí ani to, že by byl zmíněn jako vyslýchaná nebo prověřovaná osoba. Babišův výskyt ve zprávě je důležitý, především o něho, o premiéra, v kauze Čapí hnízdo jde pohledem domácí politiky. Dokument například popisuje, že Babiš platil za akcie, které ve farmě získali jeho blízcí. Vyplývá to z materiálů, které Bruselu poskytla Imoba, právní nástupkyně farmy. „Podle neověřené kopie výpisu z bankovního účtu společnosti ZZN Pelhřimov Andrej Babiš (otec Adriany Bobekové a Andreje Babiše Jr. a partner Moniky Babišové) zaplatil za příslušné akcie kupní cenu CZK 2 386 000 dne 15. září 2008,“ uvádí OLAF. Podle Bruselu farma neměla na dotaci nárok, protože se účelově zmenšila a zastřela vlastnickou strukturu, i když byla napojená na holding Agrofert. Další propojení OLAF si všímá i dalších propojení Babiše a projektu multifunkčního kongresového centra ve středních Čechách. Vycházel i z informací od české policie, která v kauze Čapí hnízdo obvinila vedle Babiše i jeho pravou ruku Jaroslava Faltýnka a dalších devět osob z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU. „Společnost Imoba poskytla Policii ČR neověřené kopie tří kupních smluv, na jejichž základě nabyla všech 20 akcií společnosti Farma Čapí hnízdo, a. s., v listopadu 2013. Podle těchto neověřených kopií byly smlouvy podepsány Andrejem Babišem za společnost Imoba jako kupcem,“ konstatuje OLAF s tím, že prodávající byli tři právníci. Právě v roce 2013 skončilo pětileté období, po které musel být příjemce malým a středním podnikem. Auditoři z OLAF si všímají i rozporuplných prohlášení samotného Babiše, která učinil na veřejnosti: „Myslím, že ta farma je ve vlastnictví nějakých právníků.“ Těmito slovy v roce 2013 popsal novinářům, kdo má Čapí hnízdo. O tři roky později už jako politik během sněmovní rozpravy uvedl: „Protože se projekt nezabýval podnikáním Agrofertu, nechtěl jsem ho uskutečnit v rámci skupiny Agrofert, a proto jsem se tím nechtěl zabývat a taky nezabýval. (...) Společnost Farma Čapí hnízdo vlastnily v dotčeném období mé dvě dospělé děti a bratr mojí partnerky, který držel poměrnou část akcií pro mé dvě nezletilé děti a mou partnerku.“ Zatajené informace Podle Bruselu jde o jeden z dokladů, že farma měla od Agrofertu celou dobu finanční jištění, na jaké jiný malý podnik nedosáhne. Další spojení hnízda s holdingem přes Babišovu osobu se objevilo při kontrole dokladů k žádosti, které statutární zástupci farmy – taktéž obvinění Jana Mayerová (dříve Nagyová) a Josef Nenadál – odevzdali dotačnímu úřadu ROP Střední Čechy na podzim roku 2008. Podle OLAF část informací zatajili, především neúplnou kopii smlouvy o půjčce, kterou společnost Farma Čapí hnízdo podepsala s pražskou pobočkou banky HSBC na úvěr ve výši 350 milionů korun. Chybělo v ní, kdo za úvěr ručí. Mayerová se v roce 2008 odkázala v této věci na obchodní tajemství, ale později se ukázalo, že ručení poskytl Agrofert. „Toto prohlášení bylo podepsáno 25. června 2008 Andrejem Babišem jako předsedou představenstva společnosti Agrofert na základě dohody o poskytnutí ručení, podepsané představiteli společnosti Farma Čapí hnízdo – Janou Nagyovou a Josefem Nenadálem – a Andrejem Babišem, zastupujícím společnost Agrofert Holding,“ uvádí OLAF. Během zkoumání si auditoři zvali na výslechy dotčené osoby a další svědky. Babiš mezi nimi nebyl. Jana Mayerová, která podepsala žádost o dotaci, ano. Ve své výpovědi uvedla, že farma byla mimo skupinu Agrofert. Působila podle ní i v jiném byznysu. „Bylo zřejmé, že společnost se svými novými vlastníky a novými obchodními aktivitami působí na nepropojeném trhu ve vztahu ke společnostem vlastněným Andrejem Babišem, čímž byl její status malého a středního podniku nezpochybnitelný, jak to doporučovala Evropská komise,“ vypověděla loni v dubnu. Dále uvedla, že studovala předpisy pro udělení dotace a konzultovala je s úřady. Absurdní závěry „Byla jsem ujištěna, že pokud jsou splněny podmínky doporučení Evropské komise týkající se definice malých a středních podniků, pak i přes historii společnosti – pokud společnost byla součástí koncernu Agrofert – není pochyb o tom, že se jedná o malý a střední podnik,“ prohlásila. OLAF však dospěl, stejně jako policie, k opačnému výsledku. Pochyby má a s nimi i podezření: „Všichni akcionáři Farmy Čapí hnízdo v dotčeném období mohli být považováni za osoby blízké Andreji Babišovi, tehdejšímu vlastníku holdingu Agrofert. Proto tedy podniky Farma Čapí hnízdo a Agrofert lze považovat za propojené.“ Imoba ve čtvrtek 11. ledna vydala prohlášení, kde odmítá OLAF jako nedůvěryhodnou instituci a jeho závěry jako absurdní. „Imoba konstatuje, že ani Babiš, ani Faltýnek nebyli úřadem OLAF označeni jako osoby dotčené vyšetřováním, a OLAF je tudíž z ničeho nepodezírá,“ uvádí tisková zpráva. Firma se ohradila i proti nařčení z dotačního podvodu. OLAF podle ní stavěl své závěry na předpisech, které v době udělení dotace ještě neplatily, a proto je nelze použít či je zpětně vyžadovat. Martin Shabu |
Příběh Čapího hnízda16. února 2006
25. a 27. února 2008
29. února 2008
25. června 2008
20. srpna 2008
2014
|
