Sněmovní kolotoč s případem Čapího hnízda se roztočil. Členové imunitního a mandátového výboru v pátek 18. srpna poprvé zasedli ke stolu nad žádostí policie o vydání exministra financí a šéfa ANO Andreje Babiše a prvního místopředsedy hnutí Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání. Poslanci jednání přerušili do 30. srpna, kdy na své jednání pozvali Babiše s Faltýnkem.
Chtějí také, aby jim policie zpřístupnila celý vyšetřovací spis, aby se výbor mohl rozhodnout, jestli plénu vydání doporučí. Pozvání do sněmovny dostanou i vrchní komisař Pavel Nevtípil a dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch. Všichni pozvaní mají před výborem vysvětlit okolnosti čerpání 50milionové dotace na výstavbu kongresového centra u středočeských Olbramovic.
Nejvýše postaveným mužům hnutí ANO hrozí stíhání kvůli podezření na dotační podvod a poškozování finančních zájmů Evropské unie. Oba jakékoliv provinění odmítají, předseda ANO označuje postup policie za politicky motivovaný čin s cílem oslabit jeho hnutí před říjnovými volbami. Proto také výbor požádal o celou složku k případu.
Malá či střední firma
„Naší úlohou není kontrolovat nashromážděné důkazy. Nás zajímá jen rovina toho, zda se na případ vztahuje politická imunita, jestli lze z něčeho dedukovat, že by případ mohl být připravován účelově,“ vysvětlil Jiří Dolejš, který ve výboru zastupuje komunisty. Z dokumentu, jímž kriminalisté žádají o vydání, a z vyjádření politiků hnutí ANO lze předpokládat, že kolem Čapího hnízda se rozehrála velká taktická bitva.
Fígl měl spočívat v tom, že vyčleněním z Agrofertu mohla Farma Čapí hnízdo splnit požadavek dotačního úřadu, aby byla malou či střední firmou. Kdyby zůstala součástí Agrofertu, na dotaci by vzhledem k velikosti holdingu nedosáhla. |
Pražská kriminálka v osmistránkovém dokumentu vykresluje podezření, že Babiš byl hlavou skupiny deseti osob (čítající členy jeho rodiny a manažery z holdingu Agrofert), které se měly postarat o neoprávněné získání dotace na Čapí hnízdo. Jádrem policejní konstrukce je, že Babiš své lidi zaúkoloval, aby v roce 2007 vyčlenili ze struktury Agrofertu společnost ZZN Agro Pelhřimov, aby se ta následně přejmenovala na společnost Farma Čapí hnízdo a mohla požádat o dotaci z ROP Střední Čechy.
Fígl měl spočívat v tom, že vyčleněním z Agrofertu mohla Farma Čapí hnízdo splnit požadavek dotačního úřadu, aby byla malou či střední firmou. Kdyby zůstala součástí Agrofertu, na dotaci by vzhledem k velikosti holdingu nedosáhla. Otázkou je, nakolik má vyšetřovací tým pod vedením kapitána Nevtípila na Babiše, Faltýnka a dalších devět podezřelých takzvaně nabito.
Prokázání úmyslu
Kriminalisté budou muset prokázat úmysl, že podezřelí chtěli dotační podvod spáchat, že veškerou činnost řídil Babiš a že ostatní členové skupiny věděli, že se podílejí na podvodu, jehož cílem bylo získat neoprávněnou dotaci. K dispozici je zatím jen prvotní policejní dokument pro sněmovnu. Je možné, že policie v takto rané fázi nechtěla odkrýt karty a poslancům nabídla jen holou konstrukci podezření bez podrobnějších důkazů a podkladů. V takovém případě by si policie „střelivo“ nechávala na další fázi vyšetřování po Babišově a Faltýnkově vydání k trestnímu stíhání.
Kriminalisté budou muset prokázat úmysl, že podezřelí chtěli dotační podvod spáchat, že veškerou činnost řídil Babiš a že ostatní členové skupiny věděli, že se podílejí na podvodu, jehož cílem bylo získat neoprávněnou dotaci |
Nešlo by o neobvyklý postup. I v jiných kauzách jej vyšetřovatelé volí, neboť očekávají, že jakmile vypustí do světa žádost o vydání nebo sdělí podezřelým obvinění, dokumenty se často dostanou na veřejnost. Jinou variantou je, že policie blufuje. Nikdo zatím netuší, jak silné důkazy se jí podařilo shromáždit. Obsah policejní žádosti o vydání může popisovat skutky, pro které zatím nemají vyšetřovatelé dostatek důkazů.
V takovém případě by policisté mohli čekat, zda v Babišově týmu vznikne panika a jednotliví aktéři začnou spolu o kauze mluvit – zatímco policie by je odposlouchávala a hromadila díky tomu nové poznatky. Verzi, že kriminalisté shánějí další důkazy, by nahrávala informace LN, že klíčové výslechy podezřelých osob se odehrály až v uplynulých týdnech, zatímco vyšetřování běží už déle než rok. Vývoj navíc akcelerovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze, které v případu provádělo dohled. Úřadu Lenky Bradáčové se nelíbilo, že prověřování a výslechy se vlečou příliš dlouho.
Prodej cenných papirů
V žádosti o vydání dvou čelných mužů hnutí ANO zůstává několik bílých míst. Policie například Babiše podezřívá, že dal představenstvu firmy ZZN Pelhřimov (v něm působil Faltýnek) za úkol, aby „fiktivně a účelově“ prodalo dceřinou firmu ZZN Agro Pelhřimov (později přejmenovaná na Farmu Čapí hnízdo) předem určeným zájemcům – Babišově dceři, synovi a tehdejší družce, z níž se v mezičase stala choť.
Vedení ZZN Agro Pelhřimov v roce 2007 navíc nechalo firmu před prodejem ocenit znaleckým ústavem Proscon, podle nějž neprodalo cenné papíry pod cenou. Teprve se ukáže, jestli má policie pro svá tvrzení o veřejné nabídce či nevýhodnosti transakcí znalecký posudek, který by tvrdil opak. |
„Tento prodej akcií schválilo představenstvo ZZN Pelhřimov bez veřejné nabídky a snahy o dosažení co nejvyšší prodejní ceny s vědomím, že se jedná o účelový a fiktivní převod akcií za účelem zakrytí skutečné identity fakticky ovládající osoby,“ píše vrchní komisař Nevtípil v žádosti. Jenže firmy nemají povinnost nabízet akcie veřejně, měly by se jen vždy snažit dosáhnout co nejlepší ceny. Jinak by šlo o porušení zásad správného hospodáře, ale z toho podle dokumentu policie nikoho neviní.
Vedení ZZN Agro Pelhřimov v roce 2007 navíc nechalo firmu před prodejem ocenit znaleckým ústavem Proscon, podle nějž neprodalo cenné papíry pod cenou. Teprve se ukáže, jestli má policie pro svá tvrzení o veřejné nabídce či nevýhodnosti transakcí znalecký posudek, který by tvrdil opak.Další nejasností v žádosti o vydání je tvrzení o zakrývání akcionářské struktury Farmy Čapí hnízdo.
Zkomplikování vydávacího procesu
V únoru 2008 získal většinu v Čapím hnízdě Babišův dnešní švagr Martin Herodes. Policie je přesvědčená, že cílem této změny bylo, aby Babišovi blízcí nevlastnili v Čapím hnízdu více než čtvrtinový podíl na základním kapitálu, a farma tudíž nebyla partnerským podnikem holdingu. Ale i po převodech zůstalo Babišovým dětem 40 procent cenných papírů, z nichž měl každý hodnotu sta tisíc. Podobné nejasnosti mohou stát za prosbou členů imunitního a mandátového výboru, aby jim policie bílá místa zacelila dalšími podklady a důkazy.
Oba politici – Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek – mohou zkusit sázet na to, že po volbách budou mít ve sněmovně početnější zastoupení, a tedy větší sílu vydávací proces v kauze Čapí hnízdo zkomplikovat |
Babiš ve čtvrtek 17. srpna požádal výbor, aby mu poskytl policejní žádost. Teprve pak se hodlá blíže vyjádřit. O nahlédnutí do žádosti musí rozhodnout dozorující Městské státní zastupitelství v Praze. Členové sněmovního výboru by stanovisko k vydání rádi zaujali do 5. září, kdy se koná schůze sněmovny, aby mohli poslanci rovnou rozhodnout o vydání.
Je však možné, že se projednávání protáhne až do období před říjnovými volbami – třeba kdyby se oddalovala možnost, aby si výbor poslechl všechny, které si pozval. Pokud Babiš s Faltýnkem mandáty obhájí, bude o jejich vydání muset policie znovu požádat novou sněmovní sestavu, protože se jim obnoví imunita. Oba politici mohou zkusit sázet na to, že po volbách budou mít ve sněmovně početnější zastoupení, a tedy větší sílu vydávací proces v kauze Čapí hnízdo zkomplikovat.
Policie popisuje spiknutí jedenáctiLN se podařilo seznámit s obsahem žádosti, kterou pražská hospodářská kriminálka do sněmovny ve čtvrtek 10. srpna doručila. Podle materiálů je policie přesvědčená, že Babiš o údajném podvodu s Čapím hnízdem od začátku věděl – a nejen to, dle kriminalistů řídil a úkoloval skupinku dalších deseti osob, mezi nimiž figuruje i Babišova rodina. Z žádosti také vyplývá, že kriminalisty nečeká lehká práce. Budou potřebovat silné důkazy, aby zlý úmysl prokázali. Začátek příběhu Čapího hnízda vyšetřovatelé zasadili do roku 2006. Projekt stavby kongresového centra měla na starost Imoba, která spravuje nemovitosti Agrofertu. Imoba tehdy podnikla několik kroků – u středočeských Olbramovic koupila nemovitost, nechala vypracovat projektovou dokumentaci a požádala o vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení „za účelem realizace projektu rodinné farmy“. To by znamenalo, že byznysový záměr původně vznikal uvnitř holdingu a podpořilo by to tvrzení kriminalistů. Zastírací manévry Imoba by jako součást holdingu nikdy nemohla žádat o dotace z Regionálního operačního programu Střední Čechy na rozvoj turistického ruchu. Ty byly určené jen pro malé a střední firmy, kterou Babišův holding určitě nebyl. Policie je přesvědčená, že v tu chvíli Babiš záměrně zorchestroval kolečko zastíracích manévrů, z nichž na konci vyplavala zdánlivě nezávislá, malá Farma Čapí hnízdo s nárokem na podporu. Babiš, tehdy majitel Agrofertu, měl dát podle policie v roce 2007 pokyn, aby vedení jeho společnosti ZZN Pelhřimov účelově vyvedlo z Agrofertu dceřinou firmu ZZN Agro Pelhřimov. V představenstvu ZZN Pelhřimov, které měl Babiš úkolovat, tehdy seděli Zdeněk Kubiska, Jan Platil a Faltýnek. Podle policie měli za úkol zakrýt pravé majitele ZZN. Kriminalisté záměr dokládají třeba tím, že firmu převedli v říjnu 2007 ze společnosti s ručením omezeným na akciovku s anonymními cennými papíry. Podle vyšetřovatelů k tomu nebyl ekonomický důvod a účel nemohl být jiný než právě smazat stopy po spojení s Babišem. Z dokumentu ale nevyplývá, jestli se při tomto závěru policie opírá například o znalecké posudky. Účelový a fiktivní převod akcií Další důležitou kapitolou Čapího hnízda je 17. listopad 2007, kdy se konala schůze představenstva ZZN Pelhřimov. Policie Babiše podezřívá, že dal členům vedení Kubiskovi, Platilovi a Faltýnkovi za úkol, aby „fiktivně a účelově“ prodali dceřinou firmu ZZN Agro Pelhřimov předem určeným zájemcům – Babisově dceři, synovi a tehdejší družce, z níž se v mezičase stala manželka. „Tento prodej akcií schválilo představenstvo společnosti ZZN Pelhřimov bez veřejné nabídky a snahy o dosažení co nejvyšší prodejní ceny s vědomím, že se jedná o účelový a fiktivní převod akcií za účelem zakrytí skutečné identity fakticky ovládající osoby,“ píše vrchní komisař Pavel Nevtípil v žádosti. Firmy nemají povinnost nabízet své akcie veřejně, ale měly by se vždy snažit dosáhnout co nejlepší ceny. V opačném případě by šlo o porušení zásad správného hospodáře, ale z toho podle dokumentu policie nikoho vinit nechce. Faltýnek s Platilem a Kubiskou měli vědomě napomoct Babišovi v záměru vyvést ZZN Agro Pelhřimovz Agrofertu, a umožnit mu tak, aby pro firmu, kterou podle policie ve skutečnosti pořád ovládal a řídil, neoprávněně získal evropskou dotaci. Zamlžení vlastnické struktury Exministrovy děti a manželka zase měly Babišovi pomoci zastřít skutečného majitele. „Všichni kupující věděli, že jde o formální a fiktivní převod akcií a že žádné akcie ve skutečnosti nekoupili a ani je nepřevzali,“ uvádí v listinách komisař Nevtípil. Z materiálů není jasné, čím chce policie záměr a úmysl dokázat. Nabízí se otázka, zda se podařilo rozmluvit někoho z aktérů kauzy, nebo zda získali odposlechy či záznamy komunikace, které by prokázaly, že Babiš vše řídil a ostatní plnili jeho pokyny s vědomím, že se podílejí na milionovém podvodu. V lednu 2008 se firma ZZN Agro Pelhřimov přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo. Nově nazvaná společnost si do oblasti podnikání přidala cestovní ruch. Z Pelhřimova firma přesídlila do Olbramovic, na pozemek, který původně pořídila Imoba a farmě ho pronajala. Souhlas s přestěhováním udělil podle policie Babiš. V únoru 2008 získal většinu v Čapím hnízdě Babišův dnešní švagr Martin Herodes. Policie je přesvědčená, že cílem této změny bylo ještě více zamlžit vlastnickou strukturu, aby Babišovi blízcí nevlastnili v Čapím hnízdu více než čtvrtinový podíl, a farma tak nebyla partnerským podnikem holdingu. Ale i po převodech zůstalo Babišovým dětem 40 procent cenných papírů, z nichž měl každý hodnotu sta tisíc. Podvod řízený Babišem Vedení společnosti Farma Čapí hnízdo ve složení Josef Nenadál, Jana Mayerová a Luděk Kalivoda následně vypracovalo žádost o dotaci, kterou jim ROP Střední Čechy potvrdil v srpnu 2008. Trojice se měla rovněž podílet na podvodu řízeném Babišem. Podle policie byly na formulářích pro ROP nepravdivé informace o úvěru nutném pro výstavbu centra, o nájemní smlouvě mezi farmou a Imobou. Kriminalisté jsou navíc přesvědčení, že manažeři Čapího hnízda celou dobu věděli, že skutečným majitelem je Babiš, a proto lhali při žádosti o dotaci i v tomto bodě. Tím vším mělo jedenáct lidí v čele s Babišem způsobit státu škodu ve výši 49 997 443,36 korun. První i druhý muž hnutí ANO jakékoli provinění odmítají s tím, že policejní zásah je politicky motivovaný, protože přišel dva měsíce před volbami. |
Čekání na ortel z BruseluPřípady, ve kterých by šlo o 50 milionů korun, se evropská agentura pro boj proti podvodům známá pod zkratkou OLAF běžně nezabývá. Zejména když už se po případu pídí policie členského státu. Farma Čapí hnízdo má výjimečné postavení, protože jejím pozadím se vinou intenzivní politické souvislosti, a tak se OLAF navzdory praxi do prověřování nasadil. Už je to více než rok, co se kontroloři z Bruselu kauzou zabývají, a pořád nemají hotovo. „Prověřování pokračuje,“ sdělila LN bez dalších detailů Claudia Köverová z tiskového oddělení agentury. Do rozběhnutého případu vpadl fakt, že OLAF bude měnit svého šéfa. Jeho ředitel Giovanni Kessler přišel loni v březnu o imunitu kvůli podezření, že zmanipuloval vyšetřování někdejšího eurokomisaře Johna Dalliho a pomohl ho odstranit na objednávku Josého Manuela Barrosa, který v roce 2012 Evropské komisi předsedal. Od té doby sílil tlak na Kesslerův konec. Prověrka dotace Hlavní protagonistkou tohoto úsilí byla předsedkyně vlivného rozpočtového výboru Evropského parlamentu Ingeborg Grässleová. Vedle Kesslera patří k jejím cílům i Andrej Babiš. Od chvíle, co šéf hnutí ANO vstoupil do politiky, upozorňovala europoslankyně na jeho enormní střet zájmů. Kessler potřeboval, aby zájem předsedkyně výboru o jeho osobu ochladl, a vložení sil do případu Čapího hnízda bylo vhodným způsobem, jak toho dosáhnout. V květnu dorazili bruselští kontroloři do Prahy, zastavili se na ministerstvu financí a zajeli se podívat na Čapí hnízdo. Vyslechli Josefa Nenadála a Janu Mayerovou. Jako předseda a místopředsedkyně představenstva Farmy Čapí hnízdo podávali v roce 2008 žádost o dotaci. Tehdy v květnu ředitel OLAF uváděl, že prověrka dotace pro farmu by měla být hotová do konce roku. Na sklonku července to ale přestal být jeho problém, byl jmenován do čela italského celního a antimonopolního úřadu. Jeho mise v bruselské centrále by se měla uzavřít za půlkou srpna. Úředníci agentury s resumé nad Čapím hnízdem čekají na nového šéfa. Postavení OLAF se podobá pozici českého Nejvyššího kontrolního úřadu. Může zkoumat, může popisovat chyby, když narazí na podezření ze zločinu, upozorní policii. Ale nemůže trestat. V členských státech nevládne bruselská agentura žádnou pravomocí. To znamená, že když OLAF v nějaké prověrce dospěje k závěru, že by se měla udělená dotace snížit nebo odebrat, vysílá do daných členských států doporučení v tomto smyslu. Je ale na státech, jak se k tomu postaví, a statistika není vůči agentuře přívětivá. Závěr OLAF Například v roce 2013 agentura žádala, aby se do evropské kasy vrátilo 402,8 milionu eur, ale stalo se to jen s polovinou částky. Z pohledu korekce proto nebude ani tolik důležité, co řekne OLAF. Pokud policie skončí se závěrem, že s 50milionovou dotací šlo o podvod, znamená to automaticky stoprocentní vratku. Pro některé firmy bývá takový verdikt likvidační, u holdingu Agrofert by to tak nebylo. V roce 2015 jeho konsolidovaný zisk činil 8,6 miliardy korun. Závěr OLAF má však velkou hodnotu pro české vyšetřovatele. Kdyby agentura navrhla stoprocentní vrácení peněz, pro policii by to byl podpůrný argument, že se kolem Čapího hnízda odehrálo něco nezákonného. Ostatně kvůli tomu si nechali čeští vyšetřovatelé prodlužovat lhůtu na dokončení případu – čekali na Brusel. OLAF funguje 17 let a po aféře s eurokomisařem Dallim přehodnotil pravidla svého chodu. Potřeboval dokázat, že je nezávislý, objektivní a efektivní. Proto se úřad začal zaměřovat na případy, v nichž jde o velké peníze nebo o systémové selhání. Jako příklad obojího slouží třeba regionální operační program Severozápad. Tam se podle žalobců manipulovalo se 14 z 19 miliard přidělené alokace. Kateřina Surmanová |
Kauza se může vléct i rokyPokud poslanci schválí vydání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka (oba ANO) k trestnímu stíhání, půjde jen o prvopočátek trestní mašinerie, která by se mohla táhnout měsíce, možná i roky. LN sestavily možný harmonogram dalšího postupu orgánů činných v trestním řízení. 1. Hlasování o vydání k trestnímu stíhání Babišovi i Faltýnkovi svědčí poslanecká imunita, a nelze je tedy trestně stíhat bez souhlasu Poslanecké sněmovny. Žádost o vydání k trestnímu stíhání do sněmovny dorazila ve čtvrtek 10. srpna, nejprve se jí bude zabývat mandátový a imunitní výbor na své páteční schůzi. Oba politiky ANO si ale pozve až na další jednání, a pokud by potřeboval další informace, uskutečnila by se ještě jedna schůze, uvedl místopředseda výboru Martin Plíšek (TOP 09). Sněmovna musí policejní žádost zařadit na program své nejbližší schůze, která začne 5. září. O vydání ale nemusí rozhodnout hned první den. Záleží na tom, na kdy si poslanci hlasování naplánují. Rozhodovat budou na základě doporučení mandátového a imunitního výboru, z dosavadních vyjádření přitom plyne, že pro vydání Babiše s Faltýnkem zvedne ruku valná většina zákonodárců. 2. Usnesení o zahájení trestního stíhání Jakmile budou poslanci zbaveni imunity, může policie rozhodnout o zahájení trestního stíhání. Tímto okamžikem by se Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek stali obviněnými se všemi právy a povinnostmi. Mohli by si například zvolit obhájce nebo podávat opravné prostředky. Proti samotnému zahájení trestního stíhání by mohli podat stížnost (bez odkladného účinku). Soud by v takovém případě mohl na návrh státního zástupce vzít obviněné do vazby, pokud by měl důvodnou obavu z útěku či ovlivňování svědků. Zahájením trestního stíhání by začala druhá fáze policejního šetření, jež končí předložením věci státnímu zástupci k podání obžaloby. V případě Čapího hnízda by měli kriminalisté šestiměsíční lhůtu, protože jde o nejvážnější druh hospodářské kriminality – za dotační podvod s 50milionovou škodou hrozí pět až deset let za mřížemi. Babiše chce policie ještě obvinit z poškození finančních zájmů EU. 3. Sněmovní volby a další hlasování o vydání Policisté s největší pravděpodobností nestihnou předat kauzu státním zástupcům do říjnových voleb do sněmovny. Jelikož je ANO favoritem průzkumů a Babiš lídrem ve středních Čechách a Faltýnek na Vysočině, dá se očekávat, že oba zasednou ve sněmovně znovu. V takovém případě by ale bylo třeba opět rozhodnout o jejich vydání k trestnímu stíhání, neboť poslanecký mandát nabyli nanovo. Nejde o nic nového, v roce 1995 sněmovna zbavila imunity republikánského poslance Jana Vika, po volbách v roce 1996 ho ale nová sněmovna vydat odmítla. Postup tehdy posvětil i Nejvyšší soud. V roce 2012 zase poslanci museli hlasovat o vydání Romana Pekárka (ODS) hned v prvním týdnu jeho mandátu. Do sněmovních lavic si totiž přinesl i nepravomocné odsouzení za korupci. Sněmovna ho vydala, aby mohl proběhnout odvolací soud. Poslední měsíce svého mandátu pak strávil ve vězení. 4. Podání obžaloby a start soudního kolotoče Po skončení vyšetřování by policisté předali věc na státní zastupitelství. Tam by se rozhodlo, zda bude podána obžaloba, a tím by mohla začít mnohaletá soudní tahanice. Platí, že obžaloba se podává, i není-li věc zcela jasná. „Státní zástupce je povinen podat obžalobu, i když jsou pochybnosti, zda se trestný čin stal,“ říká prezident Unie státních zástupců Jan Lata. Obžaloba ale podána být nemusí, pokud má státní zástupce pocit, že se trestný čin nestal či jej nespáchal obviněný. Trestní stíhání může skončit, i když státní zástupce sezná, že pachatel byl dostatečně potrestán třeba tím, že již uhradil vzniklou škodu. 5. Pravomocné odsouzení a výkon trestu Až do rozhodnutí odvolacího soudu jsou Babiš s Faltýnkem z pohledu trestního práva nevinní. Teprve poté mohou nastoupit trest, budou-li soudem uznáni vinnými. Kristián Léko |
Jak šel čas s Čapím hnízdem16. února 2006
30. listopadu 2007
17. ledna 2008
25. a 27. února 2008
29. února 2008
25. června 2008
20. srpna 2008
2008 až 2013
Konec roku 2013
Prosinec 2015
10. srpna 2017
|
O koho se policie zajímá v kauze Čapí hnízdoAndrej Babiš, předseda hnutí ANO, tehdejší majitel holdingu Agrofert
Jaroslav Faltýnek první místopředseda hnutí ANO, tehdejší místopředseda firmy ZZN Agro Pelhřimov Zdeněk Kubiska tehdejší předseda představenstva ZZN Agro Pelhřimov Jan Platil tehdejší člen představenstva ZZN Agro Pelhřimov
Monika Babišová, dlouholetá partnerka, dnes již manželka Andreje Babiše Martin Herodes, bratr Moniky Babišové Adriana Bobeková, Babišova dcera z prvního manželství Andrej Babiš mladší, Babišův syn z prvního manželství
Jana Mayerová, tehdejší místopředsedkyně představenstva firmy Farma Čapí hnízdo, která vznikla transformací ZZN Agro Pelhřimov
Josef Nenadál, tehdejší předseda představenstva Farmy Čapí hnízdo Luděk Kalivoda, tehdejší člen představenstva Farmy Čapí hnízdo
|