Ceska Pozice

Kauza Čapí hnízdo: Je třeba zapomenout na Babiše

Chce-li policie někoho obvinit z podvodu v kauze Čapí hnízdo, měla by začít jeho představenstvem, předsedou výboru regionální rady Petrem Bendlem a šéfem jejího úřadu Tomášem Novotným. Až by obvinění pochopili, že jim hrozí pár let natvrdo, možná by si některý vzpomněl, kdo za vším stál.

Jiří Chýla 25.9.2017
Čapí hnízdo. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čapí hnízdo. | foto:  Michal Šula, MAFRA
Čapí hnízdo.

Z vyšetřování kauzy Čapí hnízdo a reakcí médií je zřejmé, že policie i média jsou uhranuty Andrejem Babišem a jeho rolí v tomto případu. Zapomeňme proto na Babiše a spol. a podívejme se na dotaci pro Farmu Čapí hnízdo, a. s. z hlediska věcné podstaty. A záhy zjistíme, že případ je jednoduchý a k jeho vyšetření není třeba komisaře Maigreta.

Průměrně zdatný český policista jej mohl a měl ukončit během několika dnů, nejpozději do konce roku 2015 – poté, co v listopadu 2015 na policii přišlo anonymní udání týkající se podezření z dotačního podvodu při udělení dotace Regionálním operačním programem NUTS 2 Střední Čechy (ROP) Čapímu hnízdu.

Kdyby to policie učinila, mohla se nyní odehrávat standardní předvolební kampaň, nezastíněná kejklemi okolo vydávání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání, v níž by se strany a hnutí profilovaly programy, a nikoliv postoji k Babišovi a hnutí ANO.

Tři důvody

Primárním důvodem, proč je třeba na Babiše při objasňování podstaty kauzy zapomenout, je, že nic z toho, co Babiš a spol. dělali před i po 29. únoru 2008 by nikoho, ani policii, nezajímalo, kdyby toho dne nepřišla na ROP žádost Čapího hnízda podepsaná jeho tehdejší místopředsedkyní Janou Nagyovou, nyní Mayerovou, o dotaci v rámci výzvy 4, zaměřené na oblast podpory – 2.1 Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu.

Existuje-li podezření, že při udělení požadované dotace ve výši 50 milionů korun, nastal podvod, je třeba zkoumat především tuto žádost a vyšetřovat lidi, kteří ji podali, a také ty, kteří ji zpracovávali

Existuje-li podezření, že při udělení požadované dotace ve výši 50 milionů korun, nastal podvod, je třeba zkoumat především tuto žádost a vyšetřovat lidi, kteří ji podali, a také ty, kteří ji zpracovávali.

Za druhé je třeba připomenout, že pokud se nějaký subjekt uchází o podporu z veřejných zdrojů, ať jde o dotaci, grant či projekt, a nesplňuje podmínky k jejímu udělení, nepředstavuje tento akt podvodné jednání. Tak by bylo možné klasifikovat až žádost, která záměrně obsahuje nepravdivé či neúplné údaje, které mohly zásadně ovlivnit rozhodování příslušného orgánu při udělení dotace, grantu či projektu.

A za třetí, každý poskytovatel podpory z veřejných zdrojů má proceduru kontroly žádostí, během níž nejdříve vyřadí ty, které nesplňují podmínky daného programu či výzvy. Teprve potom následuje hodnocení věcného obsahu žádostí, na jehož základě příslušný orgán stanoví pořadí žádostí podle jejich kvality a následně dle finančních možností těm nejlepším dotaci, grant či projekt udělí.

Osoby a obsazení

Nejdříve základní skutečností o vzniku Čapího hnízda, jak jsou uvedeny v obchodním rejstříku (zde a zde):

Co je třeba vědět a jak to získat

K pochopení toho, co se v případě dotace Čapímu hnízdu stalo, a kdo za to nese odpovědnost, stačí učinit s použitím výlučně veřejných zdrojů následující:

To vše zvládne středně zdatný surfař za dvě hodiny. Přečíst a promyslet si tyto dokumenty spolu s informacemi o okolnostech vzniku Čapího hnízda zabere čas, ale během několika dnů by mělo být každému jasné, kde je hlavní problém a kdo za co může. A to dokonce, i když neví, co bylo konkrétně v žádosti o dotaci uvedeno.

Posuzování

Žádost Čapího hnízda o dotaci zpracovával Úřad regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy, jehož předsedou byl tehdy Tomáš Novotný, dnes náměstek ministra průmyslu a obchodu, a o dotacích rozhodovalVýbor regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy, jemuž předsedal tehdejší hejtman Středočeského kraje Petr Bendl.

Ve výběrových kritériích je podrobně popsána procedura zpracování žádostí a s ohledem na cíl dotačního programu, jímž bylo vybrat kvalitní projekty, které splňují podmínky programu, byl vytvořen následující čtyřúrovňový systém výběru projektů:

Dále dokument uvádí, že projekty, které nesplnily alespoň jedno z obecných a specifických kritérií přijatelnosti (u nichž byla alespoň v jednom kritériu přijatelnosti odpověď NE), jsou vyřazeny z dalšího procesu administrace.Mezi obecnými kritérii jsou na prvních místech tyto tři:

Ve výzvě 4 jsou cíle a příjemci podpory specifikovány následovně:

Olbramovice měly v roce 2008 jen 1135 obyvatel (dnes zhruba 1300), a proto platila pro Čapí hnízdo první podmínka. V příručce i pokynech je přitom uvedeno, že definice malých a středních podniků je specifikována v nařízení. Ve výběrových kritériích je také uvedena důležitá a rozumná zásada, jak provádět kontrolu žádostí:

„V případě, že pracovníci provádějící kontrolu či externí posuzovatel shledají, že informace uvedené v žádosti o poskytnutí dotace a jejích přílohách nejsou pro posouzení přijatelnosti dostatečné, vyzve jeden z pracovníků provádějících kontrolu žadatele k dodání doplňujících podkladů. Pokud žadatele požadované podklady ve stanovené lhůtě nedodá, je výsledek kontroly přijatelnosti negativní (tj. odpověď NE). Výše uvedený postup nenahrazuje kontrolu formálních náležitostí!“

Obsah

Znovu připomínám, že o dotační podvod v případě Čapího hnízda může jít, jen pokud byly v žádosti vědomě a záměrně uvedeny nepravdivé nebo neúplné údaje, které mohly ovlivnit zpracování žádosti úřadem a následné rozhodnutí výboru o přidělení dotace. Pokud žadatel uvedl v žádosti o dotaci ve všech bodech pravdivé údaje, nemůže být stíhán za podvodné jednání, a to i kdyby jeho žádost nesplňovala podmínky výzvy či programu. Takovou žádosti musí úřad z posuzování vyřadit.

O dotační podvod v případě Čapího hnízda může jít, jen pokud byly v žádosti vědomě a záměrně uvedeny nepravdivé nebo neúplné údaje, které mohly ovlivnit zpracování žádosti úřadem a následné rozhodnutí výboru o přidělení dotace

V pořadu Reportéři ČT je citována část policejního spisu, v níž se Nenadálovi, Kalivodovi a Mayerové klade za vinu, že „vědomě uvedli do žádosti o dotaci a projektu Multifunkční areál Čapí hnízdo... nepravdivé a hrubě zkreslující informace a některé zamlčeli. Věděli, že společnost Farma Čapí hnízdo, a.s. tvořila jednu hospodářskou entitu se společností Agrofert, a.s… že farma Čapí hnízdo není způsobilá se o předmětnou dotaci ucházet.“

Trestně postižitelní mohou být, jen pokud je pravdivá první věta, druhá je irelevantní. Podívejme se proto do formuláře žádosti, o jaký typ „nepravdivé a hrubě zkreslující informace“by mohlo jít, respektive co podstatného mohlo být v žádosti zamlčeno. Podle mne se mohly nepravdivé či neúplné údaje týkat především následujících klíčových částí žádosti:

Cestovní ruch

Bez ohledu na to, co bylo v žádosti o dotaci uvedeno, měla být na začátku procedury zpracování úřadem vyřazena, protože nesplňovala základní požadavek pro příjemce, jak je uveden ve výzvě: příjemci podpory – podnikatelé podle § 2 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, kteří splňují definici malého a středního podniku, vykonávají podnikatelskou činnost minimálně dva roky a podnikají v oblasti cestovního ruchu.

Podmínka, že žadatel musí podnikat v oblasti cestovního ruchu minimálně dva roky, je s ohledem na specifikovanou oblast podpory Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu přirozená a žádost Čapího hnízda ji nesplňovala

Podmínka, že žadatel musí podnikat v oblasti cestovního ruchu minimálně dva roky, je s ohledem na specifikovanou oblast podpory Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu přirozená a žádost Čapího hnízda ji nesplňovala, i když započteme období existence ZZN AGRO Pelhřimov, s. r. o., z níž vznikla.

Z údajů v obchodním rejstříku vyplývá, že až do 15. února 2008 byly deklarovaným předmětem podnikání činnosti, které s cestovním ruchem neměly nic společného: poradenství v oblasti zemědělství a výživy;

Všechny tyto činnosti byly z obchodního rejstříku 15. února 2008 vymazány a zapsány nové, z nichž některé se k cestovnímu ruchu již vázaly, například zprostředkování obchodu a služeb; ubytovací služby; pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti; pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení sloužících k zábavě; hostinská činnost; provozování cestovní agentury; masérské, rekondiční a regenerační služby; provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení sloužících k regeneraci a rekondici.

V článcích o Čapím hnízdu se hovoří téměř výlučně o tom, že nesplňovalo podmínku malého či středního podniku, o podmínce pro činnost v oblasti cestovného ruchu však nikoli, přestože byla stejně důležitá, a její nesplnění mělo stačit k vyřazení žádosti

Toto mohl a měl úřad zjistit tentýž den, co žádost Čapího hnízda začal zpracovávat, a proto ji měl v souladu s výběrovými kritérii okamžitě vyřadit. Tím, že to neučinil, porušil pravidla základního dokumentu upravující poskytování dotací. V článcích o Čapím hnízdu se hovoří téměř výlučně o tom, že nesplňovalo podmínku malého či středního podniku, o podmínce pro činnost v oblasti cestovného ruchu však nikoli, přestože byla stejně důležitá, a její nesplnění mělo stačit k vyřazení žádosti.

O tom, že Čapí hnízdo, respektive společnosti, z nichž vzniklo, nikdy v oblasti cestovního ruchu nepodnikaly, podal svědectví sám Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně 23. března 2016, když prohlásil: „Vzniká projekt vybudovat multifunkční kongresový areál sloužící veřejnosti v rámci cestovního ruchu. Vzhledem k tomu, že společnost Imoba, a ani Agrofert se nezabývaly těmito činnostmi – cestovní ruch, které byly odlišné od předmětu jejich podnikání, neměly zájem na realizaci tohoto projektu.“

A ještě razantněji Jaroslav Faltýnek v rozhovoru pro MFDnes, když popisoval prodej akcií ZZN AGRO Pelhřimov, a. s., jejímž přejmenováním Čapí hnízdo vzniklo: „Agrofert, kde já jsem seděl v představenstvu, prodal svou dceřinou společnost, nepotřebnou, která nevyvíjela žádnou činnost, za cenu podle znaleckého posudku.“

Malý a střední podnik

I z hlediska podmínky malého či středního podniku měla být žádost z posuzování hned na začátku úřadem vyřazena, protože ji nesplňovala. V nařízení je totiž malý podnik definován:

Máme-li rozhodnout, zda daný subjekt splňuje definici malého nebo středního podniku, je nezbytné znát všechny jeho akcionáře nebo společníky, neboť bez této znalosti nelze při stanovení počtu zaměstnanců a výpočtu ročního obratu nebo bilanční částky zohlednit údaje případných partnerských či propojených podniků

„Za malý podnik se považuje podnik, který splňuje tato kritéria: zaměstnává méně než 50 zaměstnanců a jeho roční obrat nebo bilanční suma jeho roční rozvahy nepřesahují desest milionů eur. Při stanovení počtu zaměstnanců a výpočtu ročního obratu nebo bilanční sumy rozvahy je nutné zohlednit údaje partnerských či propojených podniků (existují-li), a to způsobem, který stanoví výše uvedené právní předpisy EU.“

A podobně u středního podniku s vyššími hodnotami. Máme-li rozhodnout, zda daný subjekt splňuje definici malého nebo středního podniku, je nezbytné znát všechny jeho akcionáře nebo společníky, neboť bez této znalosti nelze při stanovení počtu zaměstnanců a výpočtu ročního obratu nebo bilanční částky zohlednit údaje případných partnerských či propojených podniků (podrobněji v mém předchozím článku).

V případě akcie na majitele tato informace dostupná není, neboť akcie je posuzována jako cenný papír na doručitele. Držitel, ať už podnik nebo fyzická osoba, je pro společnost anonymní, dokud neuplatní právo s akcií spojené. V listinné podobě stačí jen fyzické předání.

Akcie na majitele jsou vždy volně a převoditelné, a proto ani emitent nemá přehled, kdo v daném okamžiku akcie vlastní a zda mezi držiteli akcií nejsou i podniky. Nemůže tedy zjistit, zda splňuje definici malého či středního podniku. Nevím, co je v dokladu o splnění definice malých a středních podniků, který byl povinnou přílohou žádosti, uvedeno, ale zcela jistě to nemohla být informace, která by věrohodně prokazovala, že Čapí hnízdo splňuje podmínky malého nebo středního podniku.

Exhejtman Bendl má špatnou paměť, protože žadatelé podepisovali řadu čestných prohlášení, včetně o souladu s legislativou ČR a EU, ale kromě něho měli dodat doklad o splnění definice malých a středních podniků. A pravdivost jeho obsahu měli pracovníci úřadu provádějící kontrolu prověřit, což neudělali.

V rozhovoru Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka s Petrem Bendlem, jež je součástí textu na serveru seznam.cz Bendl na toto téma říká: „Ty peníze byly primárně určeny pro malé a střední podniky a ten, kdo se o ně hlásil, podepisoval čestné prohlášení, že je malým a středním podnikem a my jako kraj jsme neměli šanci zjišťovat, jestli to tak je, nebo není.“

Exhejtman Bendl má špatnou paměť, protože žadatelé podepisovali řadu čestných prohlášení, včetně o souladu s legislativou ČR a EU, ale kromě něho měli dodat doklad o splnění definice malých a středních podniků. A pravdivost jeho obsahu měli pracovníci úřadu provádějící kontrolu prověřit, což neudělali.

Kdo za to může

Čapí hnízdo vymyslel Andrej Babiš, o čemž není pochyb. V 19. minutě dokumentu České televize Matrix AB vysílaném ČT2 19. listopadu 2015 to při uvítání účastníků party pro vyslance a televizním divákům hrdě sděluje sám Babiš: „Vítejte na farmě Čapí hnízdo. Myslím, že to je nejlepší projekt, co jsem kdy vymyslel. Napadlo mne to, když jsem s dětmi čekal ve frontě v ZOO.“

Za nevyřazení žádosti na začátku posuzování, protože nesplňovala základní požadavky ve výzvě, nese odpovědnost Úřad regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. Nepostupoval, a ani jemu nadřízený Výbor regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy, který dotaci schválil, totiž v souladu s vlastními pravidly.

Za nevyřazení žádosti na začátku posuzování, protože nesplňovala základní požadavky ve výzvě, nese odpovědnost Úřad regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy. Nepostupoval, a ani jemu nadřízený Výbor regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy, který dotaci schválil, totiž v souladu s vlastními pravidly. Je možné, že v žádosti byly uvedeny nepravdivé skutečnosti, či některé byly zamlčeny. Pokud tomu tak bylo, nese za to odpovědnost tehdejší představenstvo Čapího hnízda.

Pokud chce policie někoho z dotačního podvodu obvinit, měla by začít tehdejším představenstvem Čapího hnízda, tehdejším předsedou výboru Petrem Bendlem a tehdejším předsedou úřadu Tomášem Novotným. Jakmile by obvinění pochopili, že jim hrozí pár let natvrdo, možná by si některý z nich vzpomněl, kdo za tím vším stál.

Jiří Chýla
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.