Kauza Čapí hnízdo: Dorazí-li Godot-OLAF, asi se budeme divit

Podobně jako Estragon a Vladimír v absurdním dramatu Samuela Becketta čeká Andrej Babiš s Jaroslavem Faltýnkem a skupinou jejich údajných kompliců, až přijde jakýsi Godot, který by měl změnit jejich životní osudy. Ten Godot se jmenuje Evropský úřad pro boj proti podvodům (European Anti-Fraud Office, OLAF) a podobně jako ve hře první ani druhý den nepřišel. Na rozdíl od Beckettova dramatu je však možné, že tento Godot nakonec přijde. A pak se asi budeme divit.

V rozhovoru pro server aktuálně.cz nově zvolený předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček charakterizoval trestní stíhání Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka: „Trestní stíhání jako ze zakázkového krejčovství.“ A na otázku „aze zakázkového krejčovství je podle vás i vyšetřování evropského úřadu proti podvodům OLAF?“, odpověděl: „To je stejné. Tam je snad taky nějaký anonymní podnět. A jsem přesvědčený, že kdyby nebyl Andrej Babiš politikem, OLAF by ho nevyšetřoval.“

Co je podvod

Zde se Radek Vondráček pravděpodobně mýlí, ale jinak, než měl zřejmě na mysli. Vyšetřování anonymního podnětu o možném porušení pravidel pro poskytnutí dotací z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF), konkrétně z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), v případě udělení dotace na Farmu Čapí hnízdo, které provádí OLAF, totiž ještě neznamená, že vyšetřuje Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka.

Pokud toto tvrzení někoho překvapuje, pak je třeba se podívat, co podle OLAF představuje podvod při udělení dotace z prostředků Evropské unie. Na odkazu je následující specifikace:

• „Použití nebo předložení nepravdivých nebo neúplných údajů nebo dokumentů, vedoucí k neoprávněnému vyplacení prostředků z rozpočtu EU, nebo rozpočtů spravovaných EU nebo spravovaných v zastoupení EU.“
• „Neuvedení požadované informace, vedoucí ke stejnému důsledku.“
• „Zneužití prostředků z fondů k jiným účelům, než k nimž byly původně poskytnuty.“

OLAF při vyšetřování podaného podnětu „vede prověřování (například formou návštěv na místě a výslechy svědků) projektů financovaných EU v dotyčné zemi, aby ověřil, zda výdaje byly správně použity. Spolupracuje s národními autoritami (výměna informace, kontroly na místě, křížové kontroly dodavatelů a dalších obchodů, koordinace forenzních auditů atd.).“ Při vyšetřování možných podvodů OLAF spolupracuje s Evropskou komisí a příslušnými řídícími orgány (managing authorities) zemi EU.

Anonymní podnět

Zasaďme tato pravidla do kontextu anonymního podnětu z možného dotačního podvodu při udělení dotace Farmě Čapí hnízdo, a. s., v únoru 2008 řídícím orgánem Regionálního operačního programu Střední Čechy (ROP SČ). Tento podnět jeho autor rozeslal nejen Policii ČR a OLAF, ale i ROP SČ, Finančnímu úřadu Středočeského kraje či Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), na vědomí pak třeba ČTK, Reuters, ČT, TV Prima, Nova, MF Dnes, HN, LN, Právo, Reflex, Respekt a je dostupný například na Neovlivni.cz.

Podstatu podnětu obsahuje tato jeho část: „Z veřejně dostupných informací vyplývá, že žadatel nebo jím pověřené osoby zamlčeli v žádosti podstatné informace, či uvedli záměrně nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. Z indicií zároveň vyplývá, že se nejednalo o akci osamoceného jednotlivce. Důmyslně vystavěna konstrukce naopak nasvědčuje, že aktéři promýšleli veškeré kroky dopředu a zřejmě jednali ve spolčení tak, aby záměrně uvedli poskytovatele dotace v omyl.

Právě tímto jednáním, pokud by se potvrdilo, by byla naplněna skutková podstata trestného činu dotační podvod a zároveň by byly vážně poškozeny i finanční zájmy EU. Tyto skutečnosti popsané opakovaně v médiích, jsou potvrzeny přímo majitelem koncernu Agroferet Andrejem Babišem v dokumentu ČT Matrix AB odvysílaném v listopadu tohoto roku ČT, jehož autorem je Vít Klusák.“

Poslední věta je jediné místo v podnětu, kde je zmíněn Andrej Babiš. V další části autor upozorňuje na formy napojení Čapího hnízda na Agrofert přes Babišovy příbuzné a skutečnost, že členové představenstva Čapího hnízda v minulosti pracovali v podnicích ovládaných Agrofertem. Uvedená část odpovídá definici podvodu, jak jej chápe OLAF, a vyplývá z ní, že klíčovým předmětem vyšetřování by měl být obsah žádosti Čapího hnízda o dotaci, která měla poskytovatele „uvést v omyl“.

Podle autora podání Čapí hnízdo nemělo na dotaci nárok, „protože byla dva roky předtím jeho (Agrofetru – pozn. red.) součástí, a tím se dostala do rozporu s evropskou definicí střední firmy“. To však neodpovídá skutečnosti, neboť definice malých a středních podniků neobsahuje časovou podmínku, ale kritéria pro počet zaměstnanců a obrat. Anonymní podnět má i další nedostatky, například nerozlišuje mezi ZZN Agro Pelhřimov, s.r.o., ZZN Agro Pelhřimov, a.s. a ZZN Pelhřimov, a.s.

Otázka vyšetřování

Podnět lze OLAF podat anonymně online v češtině prostřednictvím formuláře dotazníku, nebo webové aplikace, která vyžaduje uvedení jména a e-mailové adresy. Předpokládám, že podnět OLAF byl podán anonymně stejně jako Policii ČR. Podle informace v LN z 21. listopadu OLAF okolnosti dotace pro Čapí hnízdo prověřuje a vyšetřování by prý mohl uzavřít do konce roku. Pokud je to pravda, policie bude možná překvapena.

Strukturovaný dotazník OLAF obsahuje konkrétní údaje o domnělém podvodu, v případě Čapího hnízda šlo zjevně o tyto údaje (údaje, u kterých přesně nevím, co bylo v podání uvedeno, nejsou uvedené)

Druh podvodu

• O čem informujete?
• V jakém ohledu se nesrovnalosti, podvody či korupce, o kterých chcete informovat, týkají Evropské unie?
• Nesrovnalosti poškozující rozpočet EU.
• Jakým způsobem souvisejí vaše tvrzení s EU?
• Podvod týkající se strukturálních fondů EU.
• Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Vlastní text tvrzení

• Vysvětlení.
• Popište objektivně daná fakta a vysvětlete, jak jste se o těchto faktech dověděli. Pokuste se, prosím, o přesná vyjádření, a pokud možno uvádějte ověřitelné informace (maximální délka deset tisíc znaků).
• Podrobnosti o projektu.
• Referenční údaje projektu: Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo.
• Jméno příjemce: Farma Čapí hnízdo, a. s.
• Dotčená částka: 42 500 000 korun
• Finanční dopad:
• Víte, kdy k nesrovnalostem došlo?
• Informovali jste o těchto nesrovnalostech jiné subjekty nebo orgány?
• Pokud ano, uveďte prosím koho a kdy.
• Případně můžete nahrát samostatnou přílohu. Její velikost by neměla přesáhnout 30 megabytů.

Žádost Čapího hnízda o dotace zpracovával Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy (ÚRRRS SČ), jehož předsedou byl tehdy mgr. M. Kupsa,o dotacích rozhodovalVýbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy (VRRRS SČ), jemuž předsedal tehdejší hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. Z celkové dotace na Čapí hnízdo šlo 85 procent z Evropského fondu pro regionální rozvoj, a po 7,5 procenta ze státního rozpočtu a z rozpočtu Středočeského kraje.

(Ve svém předchozím článku jsem nesprávně označil za ředitele úřaduTomáše Novotného, který jím však byl až v letech 2009 až 2014, čímž se mu omlouvám.)

Z uvedeného vyplývá, že pokud OLAF vyšetřuje, pak jediné, čeho se vyšetřování může týkat a dospět k závěru, zda byla, nebo nebyla dotace na Čapí hnízdo poskytnuta oprávněně, je žádost podaná představenstvem Čapího hnízda 29. února 2008, konkrétně: „použití nebo předložení nepravdivých nebo neúplných údajů nebo dokumentů, vedoucí k neoprávněnému vyplacení prostředků z rozpočtu EU, nebo rozpočtů spravovaných EU nebo spravovaných v zastoupení EU a neuvedení požadované informace, vedoucí ke stejnému důsledku“.

A také postup ÚRRRS SČ a rozhodnutí VRRRS SČ dotaci na Čapí hnízdo udělit, pokud žádost nesplňovala podmínky příslušné výzvy, a navzdory tomu byla dotace poskytnuta. Nic jiného nemůže OLAF zajímat a na prověřování něčeho jiného ani nemá oprávnění a prostředky.

Ani nesplnění podmínek

Z dokumentu OLAF vyplývá, že o dotační podvod žadatele mohlo jít v případě Čapího hnízda, jen pokud byly v žádosti o dotaci uvedeny nepravdivé nebo neúplné údaje, které mohly ovlivnit zpracování žádosti ÚRRRS SČ a následné rozhodnutí VRRRS SČ o přidělení dotace. Pokud žadatel uvedl v žádosti o dotaci ve všech bodech pravdivé údaje, nemůže být stíhán za podvodné jednání, ani kdyby jeho žádost nesplňovala podmínky výzvy či programu. Takovou žádost měl ÚRRRS SČ z posuzování vyřadit.

V předchozím článku jsem také popsal základní podmínky výzvy a obsah výběrových kritérií při posuzování žádostí o dotaci a proceduru jejich zpracování. Základní úrovní kontroly podaných žádostí byla přijatelnost, jejímž cílem bylo posoudit soulad projektů s legislativou EU a ČR s podmínkami programu. Nebudu tyto skutečnosti opakovat, jen připomenu zásadu, kterou se měl ÚRRRS SČ při zpracování žádostí řídit:

„V případě, že pracovníci provádějící kontrolu či externí posuzovatel shledají, že informace uvedené v žádosti o poskytnutí dotace a jejích přílohách nejsou pro posouzení přijatelnosti dostatečné, vyzve jeden z pracovníků provádějících kontrolu žadatele k dodání doplňujících podkladů. Pokud žadatele požadované podklady ve stanovené lhůtě nedodá, je výsledek kontroly přijatelnosti negativní (tj. odpověď NE).“

Stejné hledisko a kritéria

Posoudit pravdivost a úplnost klíčových údajů v žádosti je pro ÚRRRS SČ práce zhruba na odpoledne a celou žádost na týden. Pokud měl o pravdivosti či úplnosti jakékoliv položky v dotazníku pochyby, měl si vyžádat od žadatele doplňující údaje, které by je rozptýlily. V žádosti je několik klíčových položek a nepravdivé údaje mohla obsahovat především položka zkušenost žadatele.

Ta měla obsahovat „informace o předchozích zkušenostech žadatele s obdobnými typy projektů či akcí, jako je předkládaný projekt. Za obdobné projekt/akci jsou považovány takové, které mají podobnost s překládaným projektem po věcné stránce, či po stránce finančního objemu. Uvádí se reference již zrealizovaných projektů/akcí, tak projektů/akcí v realizaci.“ A byla-li vyplněna v souladu se skutečností, což lze zjistit v Obchodním rejstříku, musela zůstat nevyplněna, protože Čapí hnízdo „zkušenosti s obdobnými projekty“ nemělo.

Policie ČR měla vyšetřovat anonymní udání týkající se Čapího hnízda podle stejného hlediska a kritérií jako OLAF a při vyšetřování případu s ním spolupracovat, jak uvádějí zásady vyšetřování OLAF, protože 85 procent dotace bylo z prostředků EU.

O této spolupráci se v médiích nic neobjevilo a zaráží, že nikdo ze smečky hlídacích psů naší demokracie se policie na ni nezeptal. Ani jsem neobjevil, že by se zeptal Jany Mayerové (dříve Nagyové), Josefa Nenadála a Luďka Kalivody, členů představenstva Čapího hnízda, které žádost podalo, zda je OLAF v souvislosti s vyšetřováním udělení dotace kontaktoval.

Hledání důvodů

Nic z toho, co by člověk očekával, se nestalo a policie místo, aby se pár dní zabývala obsahem žádosti Čapího hnízda o dotace a vyslechla v první řadě členy představenstva Farmy Čapí hnízdo, a. s., které žádost podalo, neboť tam a jedině tam „to všechno je“, se dva roky snaží najít důvody k obvinění Babiše, Faltýnka a spol.

Po téměř dvouletém pátrání pak přijde s hloupostmi, jako je obvinění, že „v prosinci 2007 přeměnili společnost ZZN Agro Pelhřimov, s. r. o. na stejnojmennou akciovou společnost s akciemi na majitele. Jediným akcionářem byla akciová společnost ZZN Pelhřimov. Podle vyšetřovatelů však ke změně nebyl ekonomický ani podnikatelský důvod.“

A že „kolem farmy Čapí hnízdo bylo provedeno několik převodů akcií, které měly podle policie za cíl znepřehlednit vlastnickou strukturu a umožnit společnosti dosáhnout na evropskou dotaci. Klíčovou transakci s akciemi měl prý provést Martin Herodes, nynější švagr šéfa hnutí ANO Babiše.“

Policie si zřejmě myslí, že přeměna právní formy nějaké firmy by měla podléhat schválení policií a že akciová společnost s akciemi na anonymního majitele (tedy doručitele) by měla mít „přehlednou vlastnickou strukturu“, přestože u této formy akcií žádný seznam akcionářů nemůže z povahy akcií existovat, a nelze jej tedy „znepřehlednit“.

Žádné z těchto absurdních obvinění nebude OLAF zajímat. Vrcholem nesmyslů je pak tvrzení, které všechna média opakují už více než rok jako důsledek změny ZZN Agro Pelhřimov, s. r. o, na stejnojmennou akciovku a jež je prý v policejních dokumentech „kvůli změně právní formy nebylo možné dohledat majitele firmy, a ta tak získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky“.

Jen Policie ČR

Jediný důvod, proč by se měl „dohledat majitel firmy“ Čapí hnízdo, je, že tato informace byla nutná pro posouzení, zda splňovalo kritéria malého nebo středního podniku, podrobně zde. To všem byla povinnost žadatele, nikoliv ÚRRRS SČ, který dotaci zpracovával. A pokud se majitele nepodařilo „dohledat“ měl podle vlastních závazných pravidel i selského rozumu dotaci vyřadit, nikoliv udělit.

O tom, že přeměna firmy ZZN Agro Pelhřimov. s. r. o. na stejnojmennou akciovku s akciemi na majitele byla provedena, aby se po dalším přejmenování na Farmu Čapí hnízdo, a. s., mohla ucházet o dotaci, což by v původní formě nemohla, neboť ji zcela ovládál Agrofert a že tuto přeměnu režíroval Andrej Babiš, nepochybuji. Ale tato skutečnost stejně jako manipulace s akciemi Čapího hnízda jejich majiteli sama o sobě nebyla nezákonná a nikoho by nezajímala, kdyby Čapí hnízdo nedostalo dotaci z ROP SČ.

Za to, že žádost nebyla vyřazena na začátku posuzování, protože nesplňovala základní požadavky specifikované ve výzvě, je odpovědný ÚRRRS SČ, který nepostupoval v souladu s vlastními pravidly a jemu nadřízený VRRRS SČ, jenž dotaci schválil. Je možné, že v žádosti byly uvedeny nepravdivé skutečnosti, či některé zamlčeny, a pokud tomu tak bylo, je za to odpovědné tehdejší představenstvo Čapího hnízda.

Pokud Godot nakonec přijde, přinese zřejmě jen zprávu, zda žádost Čapího hnízda obsahovala nepravdivé či neúplné údaje nebo některé zamlčela a zda Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy při jejím zpracování postupoval podle vlastních pravidel. O Babišovi v ní asi nic nebude.

Překvapuje, že se kromě Policie ČR nikdo z dalších adresátů anonymního podnětu – ROP Střední Čechy, Finanční úřad Středočeského kraje ani ÚOHS – podnětem zřejmě nezabývá, nebo se k němu aspoň nevyjádřil a že jejich stanoviska nezajímala ani naše investigativní média. Žádné si totiž nedalo práci s obsahem anonymního podnětu a nepokusilo se jej dát do kontextu policejního vyšetřování.