Ceska Pozice

Kauce za napadání vydaných povolení. V případě neúspěchu propadne

Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) chce předložit další novelu zákona o urychlení výstavby dálnic. Má mimo jiné zavést kauce, napadne-li někdo vydané povolení neúspěšně. Ministr jako částku hodlá prosazovat 50 tisíc a bude se platit za každé podání zvlášť. Navíc se mají všechny environmentální otázky vypořádat v rámci EIA a pak už ne.

Osamělý pilíř nedostavěného mostu „Hitlerovy“ dálnice pod Brněnskou přehradou. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Osamělý pilíř nedostavěného mostu „Hitlerovy“ dálnice pod Brněnskou přehradou. | foto: Wikimedia - Dezidor
Osamělý pilíř nedostavěného mostu „Hitlerovy“ dálnice pod Brněnskou přehradou.

Hlavním nepřítelem dálnic se za poslední roky stali křeček polní nebo mlž velevrub. Jde o zástupce obzvlášť chráněných živočichů a podle ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO) se napadání dálnic v zájmu zvěře stalo oblíbenou obstrukční praktikou ekologických organizací. Křeček polní zbrzdil jednu etapu D1 o dva roky. Na úseku mezi Hulínem a Fryštákem, což je tah na Slovensko, se soud ještě se všemi žalobami nevypořádal, to se táhne pátým rokem. Zároveň, nyní umocněn chumelenicí, je na ministra významný tlak, aby dokončení dálniční sítě stihl co nejrychleji.

Potíž jsou nejen zvířata, ale i formální zpochybňování potřebné dokumentace, přezkum zabírá měsíce až roky. Ťok chce proto předložit další novelu zákona o urychlení výstavby. Ta má mimo jiné zavést kauce, když někdo vydané povolení neúspěšně napadne. Ministr jako částku hodlá prosazovat 50 tisíc, navíc se bude platit za každé podání zvlášť. Důsledek je vidět na stavebním povolení: v průběhu vydávání se dle složitosti projektu sesbírá 40 až 60 závazných stanovisek od různých úřadů. Počínaje vodoprávními až po hasiče. Proti každému lze podat takzvaný rozklad k nadřízené instituci.

Vyznavač obstrukcí

„Pokud si je někdo jistý, že v konkrétním závazném stanovisku je něco špatně, měl by složit kauci. Když to bude opravdu špatně, kauce se vrátí. Když soud rozhodne jinak, o peníze přijde,“ řekl LN ministr. „Měla by to být bariéra proti tomu, že se šmahem podívám na stavební povolení, a zpochybním v něm všechna stanoviska. V tom případě by to bylo 40 stanovisek krát 50 tisíc, to by možná trochu odradilo,“ míní Ťok. Jako vyznavače takových obstrukcí uvedl ekologickou organizaci Děti Země, která je známá tím, že zanechala soudní stopu na prakticky každém silničním úseku.

Vyznavačem obstrukcí je podle ministra dopravy Dana Ťoka ekologická organizace Děti Země, která je známá tím, že zanechala soudní stopu na prakticky každém silničním úseku

„Kauce ve výši desítek tisíc korun pro podání odvolání je totální absurdita,“ odmítá návrh Miroslav Patrik, předseda Dětí Země. „Nemá to nic společného s demokratickými principy účasti veřejnosti ve správním řízení, protože například kolky, které se platí při podání správní žaloby, stojí tři tisíce. Výkonná moc nemůže požadovat desetkrát více, než požaduje soudní moc, aby se občané mohli právně bránit proti rozhodování státu,“ dodal Patrik. V českém právu ale existuje případ, který Ťokův záměr velmi připomíná.

V roce 2015, kdy se antimonopolní úřad snažil nadechnout pod přílivem šikanózních podání na skoro každou veřejnou zakázku, se zavedly kauce na podání. Částka je zpravidla ještě vyšší, počítá se jako jedno procento z nabídkové ceny v tendru, kterou firma, jež si stěžuje, předložila. Minimum je každopádně pevně stanoveno na 50 tisíc, maximum na sto tisíc a při různých podáních na jednu zakázku se sumy rovněž sčítají.

Dvě hlavní příčiny

Hlavní příčiny, proč české dálnice váznou, jsou dvě. Pořád se dohání odkaz exministra dopravy Víta Bárty (VV), který se rozhodl „vyhladovět“ velké stavební firmy a přípravu všech projektů zastavil. A pak se po roce 2013 výrazně utužovala pravidla pro posouzení vlivů na životní prostředí čili EIA. Neboť předtím vlády nedbaly výzev Evropské komise, aby se tu přístup veřejnosti do rozhodování upravil. Bruselu došla trpělivost a české regule dnes patří k nejpřísnějším.

Hlavní příčiny, proč české dálnice váznou, jsou dvě. Pořád se dohání odkaz exministra dopravy Víta Bárty (VV), který se rozhodl „vyhladovět“ velké stavební firmy a přípravu všech projektů zastavil. A pak se po roce 2013 výrazně utužovala pravidla pro posouzení vlivů na životní prostředí čili EIA.

Vedle kaucí přibude i další zúžení prostoru, kde zelená či občanská hnutí manévrují, když s navrženou trasou dálnice nesouhlasí, a to se dostáváme k oněm zvláště chráněným živočichům. Napříště se mají všechny environmentální otázky vypořádat v rámci EIA a pak už ne. Má-li se hodnotit či žádat výjimka kvůli vzácným druhům, musí se to podle návrhu stát v rámci zeleného razítka.

I tyto žaloby je možné podávat odděleně, u zmíněného úseku dálnice z Hulína se soudy zabývají trojicí podnětů. V jednom byl sám křeček polní, to už verdikt odmítl, ve zbylých dvou jde o další tři desítky druhů, které po zamýšlené trase žijí. Ředitelství silnic a dálnic má přitom potřebná povolení k dispozici jedenáctým rokem.

„Chceme, aby bylo možné sdružené řízení: EIA, územní a stavební řízení dohromady. Chceme, aby EIA vyřešila všechny věci, které se týkají ekologie. Dnes se nám dějí absurdní situace, kdy stavba projde procesem EIA a pak najednou přijdou ekologové a řeknou: ‚To je málo. Podle zákona o ochraně krajiny a přírody tady máme obzvlášť chráněné živočichy a s jejich výskytem se musíte vyrovnat.‘,“ říká ministr Dan Ťok.

Nepřiměřené omezování veřejnosti

Ekologické organizace se brání, že jen chtějí, aby stát nerezignoval na hledání míst, kde se může vzácným biotopům vyhnout. Namítají, že jde o nepřiměřené omezování veřejnosti v jejím právu zapojit se do rozhodování. Výhrady zněly, už když se novela zákona schvalovala posledně. Od loňského podzimu zavedla pro strategické stavby ospravedlněné vyšším veřejným zájmem institut mezitímního rozhodnutí. Pozemky na zvolené trase se vyvlastní, stavba začne a majitel, kterému půda patřila, se může soudit o výši kompenzace, ale ne o zábor jako takový.

Ekologické organizace se brání, že jen chtějí, aby stát nerezignoval na hledání míst, kde se může vzácným biotopům vyhnout. Namítají, že jde o nepřiměřené omezování veřejnosti v jejím právu zapojit se do rozhodování.

Zejména v Senátu byli odpůrci – mezi nimi i někdejší ústavní soudkyně Eliška Wagnerová –, kteří opatření odmítli s argumentem, že jde o moc velký vpád do vlastnických práv. Poptávka po dálnicích mezi zákonodárci ale převládla. Posledním z klíčových opatření, která mají Česko osvobodit z chvostu žebříčku v rychlosti příprav staveb, je zavedení fikce souhlasu. Když se úřad nevyjádří do 30, respektive 60 dnů u složitějších případů, automaticky platí, že se vším souhlasí a nic nenamítá.

Poslední novela už s fikcí souhlasu pracovala, ale prosadila se jen omezeně na rozklady proti závazným stanoviskům. Nyní se má zavést plošně s výjimkou zeleného razítka EIA, kde to kvůli celoevropským pravidlům nejde.

Kateřina Surmanová
zpět na článek


© 2019 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.