Implantované umělé plíce, uzdravující kmenové buňky vpravené do těla nebo výzkum artificiálních neuronů reagujících na elektrické podněty. Pokud se medicína takových objevů dočká, je dost pravděpodobné, že přijdou z USA nebo švédské univerzity Karolinska Institutet (KI). Na stockholmské medicíně, jež je v žebříčku světových univerzit na 44. příčce a je nejlepší lékařskou školou v Evropě, už na tom pracují vědci z řady zemí.
„Silní se cítíme především v translační medicíně, epidemiologickém výzkumu a terapii kmenových buněk,“ řekla ČESKÉ POZICI Harriet Wallberg-Henrikssonová. První ženská prezidentka KI je zároveň členkou komise, která rozhoduje o držitelích Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii. Sama Karolinska, škola založená švédským králem Karlem XIII. v roce 1810 coby „učiliště pro vojenské chirurgy“, už vychovala pět nobelistů: Huga Theorella, Ragnara Granita, Ulfa von Eulera, Sune Bergströma a Bengta Samuelssona.
Rozpočet z říše snů
Ne že by nebyly šance na další. V současné chvíli má Karolinska 4000 plných úvazků, z čehož bylo koncem roku 331 profesorů! Obzvláště ve Švédsku se sluší doplnit, že 251 z nich je mužů a 80 žen. Univerzita každoročně připraví 350 elitních doktorandů, má čilou mezinárodní spolupráci – i v Asii a Americe. „Naši absolventi Ph.D. studia stále udržují kontakty s univerzitou, takže jsme obohacováni poznatky z různých zemí,“ říká rektorka Wallberg-Henrikssonová o rozvíjející se spolupráci s Ugandou, Tanzánií či Vietnamem.
Provoz elitní školy s asi 1500 výzkumníky a 5600 pregraduálními studenty, jež obhospodaří asi čtyřicet procent švédského medicínského výzkumu, nepořídíte lacino. „Roční rozpočet Karolinska Institutetu činí 5,3 miliardy švédských korun,“ říká profesorka Wallberg-Henrikssonová, jež univerzitě šéfuje od roku 2004. Vynásobeno aktuálním kurzem 2,5 dostaneme rozpočet ve výši 14,1 miliardy korun českých – prakticky třetinu toho, co je na příští rok určeno pro celou českou vědu (včetně evropských fondů)...
Univerzita dostává od vlády jen 45 procent prostředků; na zbytku se podílejí získané granty, vlastní činnost školy, dary od nadací, investice města a spolupráce nejen s farmaceutickými firmami.
„Vypěstují“ i umělé plíce?
Lékařský svět si již zvykl, že v KI se rodí podstatné novinky v oboru. Ake Senning zde v roce 1958 prvně voperoval člověku kardiostimulátor, deset let nato Lars Leksell vyvinul první gamma nůž, jenž nese jeho jméno. A vývoj nekončí.
Stockholmští vědci letos poprvé transplantovali umělou průdušnici pomocí kmenových buněkLetos v červnu zaznamenal tým profesora Paola Macchiariniho úspěch s premiérovou operací umělé průdušnice, jejíž tkáň do těla „uvedly“ pacientovy vlastní kmenové buňky. O vytvoření vložky z nanokompozitů se postarali kolegové z University College v Londýně a vývojáři z Harvard Bioscience. „Tělo 36letého pacienta průdušnici skutečně přijalo. Pokud se potvrdí tyto výsledky, jde o vzrušující věc, která může zachránit tisíce životů,“ řekl Macchiarini ČESKÉ POZICI. Dle něj by v budoucnu bylo možné i „vypěstování“ umělých plic, na čemž už stockholmští vědci v součinnosti s univerzitou v Essenu pracují.
„Na tento náš tým jsem velmi hrdá. Chceme držet zlatý standard v medicíně, až 83 procent našich aktivit směřuje k medicínskému výzkumu,“ dodává rektorka. Karolinska má na dvě tisícovky doktorandů; je typickou výzkumnou univerzitou čili typem školy, o nichž se v souvislosti s reformou vysokého školství hodně hovoří v Česku.
Jak probíhá výuka na takové škole? „Rozhodně nechci mít víc než pět doktorandů, při větším počtu to pak ani nemá smysl – nemohla bych se jim věnovat,“ říká profesorka Laura Fratiglioniová, která se zabývá tím, jak v celoevropsky stárnoucí populaci předcházet demenci. Může využívat skvělých databází obyvatelstva (KI má největší světovou databázi dvojčat), ale i nejobsáhlejší lékařské knihovny v celé Skandinávii.
Bio + Tech = budoucnost
Švédská pýcha, která má ve Stockhomu dva kampusy, rozvíjí výzkum v řadě oborů. Jednou z asi nejoriginálnějších oblastí je vývoj artificiálních neuronů – společně s Linköpingskou univerzitou. „Integrujeme nejmodernější inženýrské technologie s medicínou. V prostředí, kde se setkávají mikrobiologové, nanoinženýři a lékaři, se otevírají obrovské možnosti,“ řekla ČESKÉ POZICI profesorka Agneta Richter-Dahlforsová, jejíž tým se věnuje „organické bioelektronice“. Čili hloubkovému studiu, jak komunikovat s buňkami a tkáněmi na bázi plastových elektrod.
Nervová zakončení by mohla být stimulována elektricky, což může vést až k „vyléčení“ třeba Alzheimera nebo epilepsie. Implantováním malé elektrody do morčetího ucha se již vědcům podařilo uměle navodit zlepšení sluchu o dvacet procent. Potenciál je nekonečný. „Moji studenti jsou si moc dobře vědomi možnosti komercionalizace svých nápadů, a proto dodržují striktní pravidla, jak o kterých patentech mluvit,“ říká Richter-Dahlforsová.
Aby byl cyklus – základní výzkum, klinické testy a léčebné aplikace – úplně kompletní, má Karolinska Institutet svůj vědecko-technický park jménem SciLifeLab. Výsledkem spolupráce s nejlepší švédskou technickou univerzitou KTH jsou i různé spin-off firmy, jako například Atlas Antibodies, Affibody AB nebo CytaCoat, jež vyrábí unikátní antibakteriální roušky pro nemocniční pacienty.
Jak se staví vědecká výzkumná čtvrť
„Švédsko vsadilo na biotechnologie. Jen v hodinové dojezdové vzdálenosti ze Stockholmu je 750 firem, které se věnují živým vědám. Do roku 2025 vyroste v okolí SciLifeLabu úplně nová výzkumná čtvrť. Vědecké město Stockholm Life. Celková investice činí sedm miliard eur (více než 170 miliard korun),“ řekl ČESKÉ POZICI Andreas Namslauer, business development manager nového Science City. Astronomickou částku pro jistotu ještě jednou zopakoval a doplnil, že se jedná o jeden z vůbec největších evropských PPP projektů.
Vznik vědeckého města Stockholm Life je jedním z vůbec největších evropských PPP projektů; za 170 miliard korunSoučástí gigantického rozvoje, jehož první známky jsou ve Stockholmu už zřejmé, je i zbudování nové fakultní nemocnice Karolinska Institutetu v Solně. „Nebude to největší zařízení v Evropě z hlediska lůžkové kapacity, půjde vlastně o menší nemocnici, ovšem velmi specilizovanou a moderní,“ říká rektorka KI Wallberg-Henrikssonová. Rozpočet na nemocnici činí dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun), hotova bude v roce 2015.
Nová oblast města bude žít z vědy a výzkumu, respektive z péče o zdraví svých obyvatel. Projekt Stockholm Life počítá s oživením 550 tisíc čtverečních metrů, na nichž má žít 47 tisíc studentů a 23 tisíc zaměstnanců v biovědních firmách. Vzniknout má až šest tisíc nových bytů.
Plány tu mají úchvatné. A medicínská univerzita Karolinska Institutet v nich hraje ústřední roli. Ostatně její vice-prezident Jan Andersson říká: „Chci, aby se Karolinska Institutet stal největší znalostní základnou Evropy, co se týče lidského zdraví.“
Švédská stopa v Česku
Kvalitu výzkumu na Karolinska Institutet potvrzují i zástupci českých špičkových vědeckých institucí v Olomouci a Brně.
„Oceňuji hlavně schopnost skloubení špičkového výzkumu s výukou medicíny a nepřímo i diagnostikou a léčbou pacientů,“ řekl ČESKÉ POZICI docent Marián Hajdúch. Jeho tým buduje při Univerzitě Palackého v Olomouci Ústav molekulární a translační medicíny, kde vede svou skupinu i nejcitovanější český vědec profesor Jiří Bártek. „Na naší lékařské fakultě s Karolinskou spolupracuje zejména ústav farmakologie vedený profesorem Pavlem Anzenbachrem, a to v oblasti metabolismu léčiv. Jeho studentka Jana Nekvindová strávila ve skupině profesora Magnuse Ingelmana-Sundberga dva roky v pozici postdoka,“ dodává Hajdúch.
„Filozofie Karolinska Institutet je velmi blízká našemu centru, protože v jedné instituci spojuje výzkum, vzdělávání a péči o pacienty,“ říká Michal Kostka ze vznikajícího brněnského centra ICRC při Fakultní nemocnici U Sv. Anny, které se specilizuje na léčbu neurologických a kardiovaskulárních chorob. „Těsnou spolupráci jsme zatím nenavázali, nicméně s dalším rozvojem našich klinicko-výzkumných aktivit budeme prostor pro spolupráci rozhodně hledat,“ říká Kostka z ICRC za 2,5 miliardy korun, které sází i na součinnost s americkou Mayo Clinic.
