Kárné senáty nastavují mantinely pro chování soudců

Jedním ze stěžejních atributů spravedlnosti je, že soudce musí být nestranný. Diskusi, jaké jsou praktické dopady této premisy do života soudců, otevřela loni schůzka vlivného pražského advokáta Radka Pokorného s předsedou Vrchního soudu v Praze Jaroslavem Burešem. Média se začala zajímat, je-li v pořádku, že se šéf soudu schází s advokátem, jehož kauzy příslušný soud řeší. Kvůli jejich obědu si Bureše dokonce pozval „na kobereček“ tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

O osobních vazbách soudců unikají díky kárným řízením stále větší detaily. Rozhodnutí kárných senátů pak nastavují mantinely pro jejich chování. LN zmapovaly v tomto ohledu důležitá rozhodnutí z poslední doby. Koncem května Nejvyšší správní soud (NSS) rozhodl o kárné žalobě šéfa Nejvyššího soudu Pavla Šámala na Sylvu Mašínovou, soudkyni Obvodního soudu pro Prahu 9. Rozhodovala totiž v kauze, ve které se měla pro podjatost vyloučit. Šámal požadoval nejvyšší trest – zbavení taláru –, soudkyně byla nakonec potrestána ročním snížením platu o 30 procent.

Podjatost

V přeplněné soudní síni se rozebíral vztah Mašínové s někdejším šéfem Fotbalové asociace ČR Miroslavem Peltou. Právě případ Peltova blízkého spolupracovníka totiž soudkyně řešila. Mašínová vypověděla, že měli s Peltou velmi blízký vztah. Fotbalový boss jej však označil pouze za přátelský. Přiznal však, že Mašínové opakovaně dával VIP lístky na fotbal, zájezdy na zahraniční utkání či skipasy.

V kauze bylo stěžejní vyložit, kdy už má soudce uvažovat o podjatosti. Ta je dle NSS založena už existencí „důvodu pochybovat“. Míra musí být ale přiměřená a nestačí jen sledovat vztahovou linku. Aby byly vztahy soudců důvodem pro jejich podjatost, musí být jejich význam dostatečně intenzivní. „Soudce musí na různé aspekty svého možného vztahu k věci hledět očima inteligentního laika mimo justiční praxi a zvažovat, jak by se takové osobě tyto aspekty jevily,“ konstatoval NSS.

Zpět k případu soudce Bureše: k podání kárné žaloby tehdy nedošlo. Pelikán nicméně prozradil, že mu Bureš slíbil, že se nic podobného nebude opakovat. Otázku osobních vazeb soudců řešil NSS i v rámci kárného řízení s českobudějovickým soudcem insolvenčního úseku Miroslavem Veselým. Kárný návrh na něho podal Pelikán kvůli Veselého údajným úzkým vazbám na insolvenčního správce Ivo Halu. Ten byl vyšetřován z manipulace s insolvenčním řízením kolem společnosti Via Chem Group. Spis se dostal na stůl právě Veselému.

Pelikán žalobu postavil na odposleších pořízených v rámci trestního řízení. Ty jako důkaz nakonec provedeny nebyly a Veselý odešel od NSS očištěný. Odposlechy totiž nebyly nasazené na soudce Veselého, ale na správce Halu, který soudu nedal potřebný souhlas s jejich použitím. NSS nicméně konstatoval, že i v rámci kárných řízení lze odposlechy bez souhlasu výjimečně použít, ale jen v případě, kdy by vrhly příznivé světlo na jednání kárně proviněného a přispět k jeho obhajobě. To však nebyl tento případ. NSS tehdy přiblížil svůj pohled na vazby soudců.

Veřejné projevy

Podle NSS fakt, že mezi soudcem a jinou osobou, zejména právním profesionálem, existuje profesní přátelství, nelze považovat za porušení povinnosti soudce dle zákona. Přísněji se kárné senáty dívají na veřejné projevy soudců. Ústecký soudce Miloš Zbránek si před dvěma lety od NSS odnesl důtku za kontroverzní texty dehonestující uprchlíky a pracovníky neziskových organizací. Zbránek, jenž dle NSS publikací textu na webu narušil důstojnost funkce, chtěl rozhodnutí zvrátit u Ústavního soudu. Ten jeho stížnost zamítl s tím, že na soudce platí přísnější metr i v literární a publikační činnosti.

V podobné situaci se ocitl soudce Městského soudu v Praze Kamil Kydalka. Ten před parlamentními volbami v roce 2014 otevřeně komentoval politickou scénu, třebaže věděl, že v příslušné obci je jako soudce neformální autoritou. Soudem byl uznán kárně proviněným, odešel ale bez trestu. Na Kydalku však další kárné řízení čeká. Žalobu na něho podal šéf Městského soudu v Praze Libor Vávra. Důvodem jsou Kydalkovy výroky o amnestii prezidenta Václava Klause z roku 2013.

Soudce zpravodajskému serveru Seznam. cz řekl, že je přesvědčen, že amnestie byla připravená, aby se dotkla konkrétních lidí. Kydalka měl údajně mimo záznam říci, že za amnestii její „objednavatel“ zaplatil 300 milionů korun. Kárný senát měl k případu usednout už koncem února. Jednání se od té doby několikrát odročilo. Důvodem je i Kydalkovo vznesení námitky podjatosti na předsedu kárného senátu Jakuba Camrdu. Ten ji však odmítá. Z posledního termínu jednání, které bylo naplánované na konec června, sešlo kvůli Kydalkovým zdravotním potížím. Další termín je v září.