Aktualizováno. Kardinál Miroslav Vlk ve čtvrtek na svých webových stránkách vyzval církve, aby udělaly gesto a nabídly vládě odklad splácení finanční části majetkového vyrovnání, které podle vládního návrhu činí 59 miliard korun. Usnadnily by tím podle Vlka vyřešení církevních restitucí, jejichž schválení v parlamentu není jisté. Nečasova vláda má v Poslanecké sněmovně jen těsnou většinu, v Senátu má převahu ČSSD, která s vládním návrhem řešení nesouhlasí – kritizuje zejména onu finanční část.
„Jednotlivé vlády celého dvacetiletí hrnuly před sebou tento problém a neřešily ho, aby si nepálily politické prsty do příštích voleb. A tak se stalo, že politici dotlačili tento problém do té politicky a ekonomicky nejnevhodnější doby. Dnes je ale vláda nucena pod tlakem rozhodnutím Ústavního soudu tuto věc řešit,“ píše Vlk, podle něhož církve nezavinily tuto tíživou situaci.
Odklad splácení finančního odškodnění by mohl být pro vyřešení majetkového vyrovnání klíčový. Na takový kompromis by totiž teoreticky mohla přistoupit ČSSD, která by svými hlasy pomohla návrh parlamentem protlačit. Její předseda Bohuslav Sobotka však v reakci na Vlkovu výzvu ČESKÉ POZICI prostřednictvím sms napsal: „Odklad splátek neřeší hlavní výhrady ČSSD. Z našeho pohledu tedy o kompromis nejde.“ Místopředseda sociálních demokratů Jeroným Tejc podobně jako Sobotka uvedl, že odložení splátek za kompromis nepovažuje. Jediným přijatelným návrhem je podle něj vypuštění finančních náhrad.
Jakou podporu vládní návrh má, zatím není jasné v Nečasově koalici, a to jak mezi Peakovci, tak mezi občanskými demokraty.
Něco podobného jako Vlk uvedl v rozhovoru pro ČESKOU POZICI bývalý šéf lidovců Cyril Svoboda. Místo finanční náhrady by mělo být podle něj definováno přechodné období pět, sedm let, ve kterém by se církve naučily samofinancovat a vybírat peníze mezi věřícími. „To by strávili i sociální demokraté. Bylo by to zkrátka přechodné období před samofinancováním. Bylo by to elegantní a poctivé,“ řekl Svoboda.
Je možné, že vzhledem k nepřehledné situaci ve sněmovně a nejisté podpoře vládnímu návrhu se nyní začne hrát o to, aby byla vyřešena alespoň naturální část restitucí (žádosti o navrácení majetku by měly podávat jednotlivé církevní subjekty – farnosti a kláštery). S tím však bude mít zřejmě problém pražský arcibiskup Dominik Duka, který trvá na schválení vládní předlohy.
„Jestli někomu tyto věci tak trošičku vadí, tak ať řekne, proč mu vadí. Mohl bych říci, že jsou chvíle, kdy ztrácím trpělivost,“ řekl Duka před několika dny, když poslanci o měsíc odložili druhé čtení zákona.
