Plány ministra dopravy Antonína Prachaře (ANO 2011), jak vyšachovat společnost Kapsch z výběru mýta na českých dálnicích a silnicích po roce 2016, má trhliny. Dodatek ke smlouvě mezi státem a konsorciem vedeným firmou Kapsch z roku 2007 jí totiž slibuje, že bude budovat mýtné brány i v roce 2017 a může za to inkasovat až 1,7 miliardy korun bez daně z přidané hodnoty. Ministerstvo tento dokument podle zjištění ČESKÉ POZICE nechává chladným.
„Do rozsahu zpoplatněných pozemních komunikací, na které se vztahuje tento článek, jsou nebo budou zahrnuty veškeré mýtné úseky, s jejichž výstavbou bude započato nejpozději v roce 2017. Za započetí výstavby se považuje okamžik nabytí právní moci stavebního povolení pro daný nový úsek,“ píše se v dodatku, který v prosinci 2007 podepsal tehdejší náměstek ministra dopravy Jiří Hodač a ČESKÁ POZICE má k dispozici.
Text dohody také stanovuje, že půjde maximálně o 322 nových úseků a cena je dohodnuta v příloze na maximálně 1,639 miliardy korun bez DPH. S daní je pak částka vyčíslena bez 50 milionů na dvě miliardy.
Miliardy z mýta (v milionech korun)
|
Vliv na systém výběru
Kapsch s dojednanou dohodou počítá. „Platí předchozí dojednané závazky, tedy i to, že se počítá s osazováním nových úseků mýtnými branami i po roce 2016,“ uvedl mluvčí Kapsche David Šimoník s tím, že s ministerstvem dopravy na toto téma žádná jednání neprobíhají.
Tento resort totiž nepočítá s tím, že by se dodatek měl uplatňovat. „Dodatek uzavřený tehdejším vedením ministerstva dopravy nemá žádný vliv na přípravu tendru, v němž bude vybrán nový provozovatel mýtného systému. Jestliže jde o dodatek ke smlouvě, pak logicky předpokládáme, že jejím vypršením zanikají i její dodatky,“ sdělil mluvčí resortu Tomáš Neřold.
Dodatek může mít velký vliv na systém výběru mýta na deset let od roku 2017 |
Dodatek přitom může mít velký vliv na systém výběru mýta na deset let od roku 2017. Ministerstvo má určité možnosti, jak se z něj vyvléct, ale mělo by začít jednat s Kapschem, aby se vyhnulo případným soudním sporům o jeho uplatnění. Základem argumentace by mohla být neurčitost dodatku: ten sice vymezuje, jaké komunikace a kolika branami se mají osadit, ale není určen například typ bran.
„To je, jako byste se domluvil se sousedkou, že jí postavíte dům, ale už není řečeno, jestli bude zděný nebo dřevěný. Taková dohoda by byla pro neurčitost od počátku neplatná,“ řekl ČESKÉ POZICI pod podmínkou anonymity právník, který se mýtnou problematikou zabývá.
Žádný spěch resortu
Prachařův úřad mimochodem s tendrem na nového provozovatele mýtného systému, kterým ročně proteče osm miliard korun, nijak nepospíchá. Ministr slíbil, že hned po komunálních volbách, tedy předminulý týden, oznámí vítěze soutěže na projektového manažera, který má velký mýtný tendr připravit. Dodnes to neučinil. Přitom tím již prošvihl vlastní termíny. Manažer měl totiž podle původního harmonogramu začít pracovat na začátku října, aby se mýtný tendr stihl.
Prachařův úřad s tendrem na nového provozovatele mýtného systému, kterým ročně proteče osm miliard korun, nijak nepospíchá |
Nový provozovatel systému má mýto začít vybírat od ledna 2017, až Kapschi vyprší smlouva. Harmonogram tendru počítá jen s měsíčním testováním v prosinci 2016. A tento měsíc už úřad váháním v podstatě promarnil.
Ministr Prachař mezitím pracuje na tom, aby se po roce 2016 začal o výběr mýtného starat sám stát bez generálního provozovatele systému. Scénář, na který upozornila MF DNES, počítá s tím, že by si na jednotlivé činnosti při výběru mýta najímal různé firmy. Ředitelství silnic a dálnic by pak vypisovalo soutěž třeba na společnost, která by se starala o mýtné brány, nebo na banku, jež by účtovala platby.
Výběr mýta: V tendru zůstává jediný vážný uchazečVýběrová komise vyloučila dvě nabídky z tendru na mýtného projektového manažera. Šlo o společnosti Cetag a KPMG a důvodem bylo zasahování firem do předložené smlouvy. Oznámil to ministr dopravy Antonín Prachař. V tendru na poradce pro budoucí soutěž na provozovatele mýta tudíž zřejmě zvítězí společnost Arthur D. Little, kterou výběrová komise ministrovi doporučila. Firma Arthur D. Little podala nejnižší nabídku celkem za 23 milionů korun. Poté co komise nyní vyřadila druhou nejlacinější nabídku od KPMG, je její pozice podle odborníků prakticky neotřesitelná. Další a v pořadí třetí nejnižší nabídka od PricewaterhouseCoopers a MT Legal je už více než dvakrát dražší. Cena představuje nejdůležitější hodnoticí kritérium a má váhu 60 bodů ze sta. Právě nízká cena by ale mohla být problém, který ještě může soutěž na poradce zkomplikovat. Dá se očekávat, že se neúspěšní uchazeči proti výsledku výběrového řízení odvolají k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Mohou například namítat, že cena vítězné společnosti je pod náklady. |
Satelitní jednotky
Česko by tím v podstatě okopírovalo rakouský model, kde si státní podnik Asfinag přesně takto najímá dodavatele na jednotlivé složky systému. Stát by tím chtěl ušetřit na provizi, kterou konsorciu okolo Kapsche platí.
Česko musí také zavést výběr mýta pomocí satelitních jednotek, což požaduje Evropská komise |
Kromě mýtných bran, které vybudoval Kapsch, ale již jsou v majetku státu, musí Česko zavést také výběr mýta pomocí satelitních jednotek. Požaduje to Evropská komise, která by chtěla, aby v členských zemích EU byly mýtné systémy kompatibilní a dopravci nemuseli při vjezdu do každého státu kupovat jinou krabičku.
V Česku se elektronické mýtné vybírá od roku 2007. Celkově přineslo asi 56 miliard korun, jeho provoz spolkl pětinu vybrané částky.