Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Kandidáti na rektora Masarykovy univerzity: Chceme budovat silnou výzkumnou školu

Evropa

  15:19

Dva z pětice akademiků byli členy KSČ, další byl čekatelem vstupu. Ovlivní to rozhodování senátorů? Jasno bude již 18. dubna.

Diverzifikace nepůjde zřejmě po celých školách, ale menších celcích: fakultách či oborech. foto: ©? Masarykova univerzitaČeská pozice

Druhé největší univerzity v Česku se ujme nový šéf. Po dvou rektorských obdobích vystřídá profesora Petra Fialu, jehož účinkování na Masarykově univerzitě (MU) hodnotí odborníci vesměs pozitivně, jedna z pěti osobností. Jak ČESKÁ POZICE s předstihem informovala, o post rektora usilují tři profesoři a dva docenti. Rektora bude volit Akademický senát MU 18. dubna na veřejném zasedání. Aby byl zvolen, musí získat alespoň 24 hlasů z celkového počtu 46 senátorů. Funkce se ujme 1. září 2011. „Chceme ještě více posílit postavení Masarykovy univerzity,“ zní jednotné přání kandidátů.

  • Mezi pěticí osobností je Jiří Zlatuška, děkan fakulty informatiky, jenž školu vedl v letech 1998 až 2004.
  • Nynější prorektor Mikuláš Bek patří podle informací ČESKÉ POZICE k favoritům volby (za oblast společenských věd).
  • Mezi přírodovědnými disciplínami posílil prý pozice proděkan lékařské fakulty Petr Dvořák.
  • Bez šancí ovšem není ani současný kvestor Ladislav Janíček, jenž se vyzná v problematice evropských dotací, jimiž má MU brzy oplývat.
  • A ani profesor Ivan Holoubek, ředitel chemického centra pro výzkum škodlivin v prostředí.

Všech pět kandidátů jsme požádali o odpovědi, jaké jsou jejich priority či zda se neobávají přílivu miliard z EU. Kompletní znění odpovědí je zde.

Prvořadé bude zvládnout chod vědeckých center excelence...

Kandidátské priority

Bek akcentuje péči o kvalitu výuky, posilování výzkumného charakteru univerzity i starost o vnitřní kulturu MU; Dvořák chce přispět ke vzájemnému respektu mezi fakultami, vyžaduje vysoký morální kredit všech a jako prvořadý vidí hladký chod projektů excelence, s nimiž má osobní zkušenosti – podílel se na vzniku střediska CEITEC a působí i v medicínském projektu ICRC. S tím je značně obeznámen rovněž kvestor Janíček, a proto je pro něj jednou z priorit „dobudování a usazení velkých vědecko-výzkumných center“, dále profilace úspěšných absolventů a vůbec rozvoj lidského potenciálu: studentů i pedagogů.

Chemik Holoubek by rád viděl na akademické půdě „úctu, respekt a obnovení noblesy“, základem dobrého jména univerzity je dle něj kvalitní výzkum. Provedl by prý také výkonnostní audit fakult, finanční a organizační audit rektorátu, decentralizoval by řízení univerzity. Zlatuška, jenž je pro část akademické obce kontroverzní postavou, chce hlavně upevnit postavení Masaryčky jakožto „společensky respektované samosprávné instituce“ s posílením vnitřní soudržnosti složek univerzity. Hodlá zabezpečit efektivní ekonomické fungování a také zavést vlastní korektní způsob hodnocení kvality.

Potřebuje Masarykova univerzita změny?

Na tuto otázku nepanuje jednotný názor. Zatímco Holoubek chce posílit roli fakult a zprůhlednit rozpočtová pravidla, tak třeba Dvořák považuje nynější MU za dobře fungující univerzitu, na níž není třeba něco radikálně měnit – zapotřebí je ale posouvat se v žebříčku kvality výše. „Chtěl bych, aby univerzita získala neodlepitelnou a viditelnou nálepku silné instituce, kde je maximálně příjemné a výhodné pracovat a maximálně přínosné a příjemné studovat,“ říká Dvořák.

Touž cestou chce jít Bek – brněnská univerzita je prý v půli cesty k evropské elitě – je „dobrou středoevropskou univerzitou se slušným respektem“ – ale mohla by ještě dále směřovat ke školám jako je švédský Lund nebo německý Heidelberg. Janíček vidí velké šance v moderní infrastruktuře (jako je univerzitní kampus), směřoval by od kvantity ke kvalitě a chce uplatnit i nové, cílené formy marketingu pro zisk studentů. „Neprodleně je třeba zavést korektní výpočet úplných nepřímých nákladů jednotlivých činností (režií) a napravit stav, ve kterém jsou v ekonomické poloze – zejména při schvalování rozpočtu – univerzitní součásti stavěny proti sobě,“ říká k potřebným změnám Zlatuška.

Jednotni: Rozlišení škol podporujeme

Zlatuška: Diverzifikace se nesmí stát nějakým šidítkem jen ve věci jiného financování.Ohledně aktuálně diskutované diverzifikace vysokých škol, které se mají podle 15 kritérií dělit na výzkumné či profesní (detailní článek jsme publikovali), jsou kandidáti v poměrné shodě a souhlasu, byť s připomínkami. „Termín diverzifikace by neměl hrát roli šidítka, přes které se vysokým školám slibuje nerealistické zlepšení financování,“ míní Zlatuška, jenž je i proti modelu školného dle Bílé knihy. S diverzifikací a výzkumným profilem souhlasí Holoubek, podporuje také školné. Podle Dvořáka je odlišení škol správnou cestou, „zařazení MU do kategorie výzkumné školy je víceméně jisté“, ale jako rektor by se s tím nesmířil a usiloval o postoupení minimálně mezi vědeckou špičku ve střední Evropě; tehdy by se školné údajně stalo tou nejlepší investicí studenta do své budoucnosti.

Pro diverzifikaci je též Bek, o školném ale říká: „Školné je přiznáním státu, že není ochoten nebo schopen mobilizovat dostatečné zdroje pro financování vysokého školství. Za splnění určitých podmínek mohu takovou rezignaci přijmout asi tak, jako přijímám poplatky u lékaře, bez jásání a bez hysterie.“ Myšlenka zvýšení konkurenceschopnosti a odlišnosti ve vysokém školství a výsledném financování se zamlouvá i kvestorovi Janíčkovi, dle nějž má MU jako druhá největší kamenná škola v ČR na své odlišnosti postaven image. A zahraniční praxe navíc ukazuje, že zavedení školného jako spoluúčasti studenta je logické.

Evropské miliardy. Dar, nebo prokletí?

Mezi odborníky se již dlouho hovoří o rizicích, které může školám přinést příliv evropských dotací – hlavně z hlediska udržitelnosti obřích projektů v Operačním programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Vždyť do Brna má přitéci skoro dvacet miliard korun na vědu a výzkum! Jsou kandidáti se situací srozuměni? Všichni tvrdí, že ano. Pro kvestora Janíčka by právě tato znalost, neboť je u čerpání fondů od samého počátku, mohla být ve volbách velkým plusem, ač jeden ze zdrojů ČESKÉ POZICE říká, že se značné části akademické obce „nepozdává idea mít v čele univerzity účetního, byť velmi dobrého účetního...“ Zlatuška hovoří o velkém úkolu zajistit efektivní provoz těchto pracovišť blížící se 24 hodinám denně a sedmi dnům v týdnu.

Profesor Dvořák, který se angažoval v obou největších centrech excelence, říká: „Na rozdíl od mnohých pesimistů si myslím, že velké projekty OP VaVpI (míněn především CEITEC) jsou pro univerzitu obrovskou konkurenční výhodou a chybí relativně málo, aby byly případné potíže eliminovány předem. Dokonce si myslím, že pro MU je nanejvýše atraktivní i původně ,konkurenční´ ICRC.“ Potřeba by bylo zlepšit vztahy obou projektů k fakultám, které je naplňují personálně, s čímž je Dvořák připraven pomoci. Holoubek zase vede chemické centrum CETOCOEN za takřka miliardu korun; Bek byl předsedou Rady pro výzkumnou infrastrukturu a v projektech vidí „spíše příležitost, nežli zdroj potíží“.

Komunistická minulost? Krátká, ale přeci

Části akademické obce se nelíbí členství několika kandidátů v KSČ před rokem 1989. Bylo to pro vědeckou kariéru potřeba, říkají jiní.Kandidáti již byli před časem „grilováni“ v univerzitním informačním systému (IS), kde přišla na přetřes i jejich politická angažovanost. Některým diskutujícím evidentně vadilo členství některých rektorských uchazečů v KSČ. Členem strany byl před pádem režimu Holoubek (v minulém roce se stal též členem ODS, ale kvůli kandidatuře na rektora vystoupil) a Janíček: „V minulosti jsem se jako student Vysoké vojenské letecké školy v Košicích stal členem KSČ. Chtěl jsem být u vojenského letectva, bylo mi dvacet a smýšlel jsem tehdy levicově. Členství jsem ukončil v roce 1989,“ vysvětlil ČESKÉ POZICI dnešní kvestor. V době vědecké aspirantury v letech 1988 až 1989 byl kandidátem na rudou knížku prorektor Bek, jenž byl do loňska nezávislým zastupitelem v Dambořicích.

Pestrou minulost má za sebou někdejší senátor (zvolen jako nezávislý za stranu LiRa) a brněnský radní Zlatuška (za uskupení Brno 2006). „Nebyl jsem nikdy ani členem ani kandidátem KSČ ani jiné politické strany či hnutí. Své veřejné působení jsem vždy stavěl na osobní integritě. Tím je také dáno, že jsem žádné straně ani hnutí v žádných souvislostech neslíbil loajalitu,“ říká dnes Zlatuška. Pátý kandidát, Dvořák, uvádí: „Nejsem poutníkem po snadných cestách. Na začátku profesního života, krátce po získání titulu CSc, jsem dostal nabídku. Buď do KSČ vstoupit a mít vlastní oddělení, nebo nevstoupit a mít čisté svědomí a žádný postup. Vybral jsem si druhou možnost. Přišel rok 1989, byl jsem svědkem ,převlékání kabátů´ a to mě natolik poučilo, že jsem jakékoliv stranictví nebo politickou angažovanost ze svého života vyloučil.“

Unisono: Šanci uspět máme

Všichni kandidáti již mají představu o nejbližších spolupracovnících, třeba prorektorech. Holoubek o nich má jasno ze čtyř pětin. „Dobrou představu“ už má i Zlatuška, byť je otevřen diskuzi o optimalizaci prorektorských míst i jejich portfolií. Rovněž Dvořák má poměrně jasnou vizi, koho by se do vedení snažil získat, ale také ví „docela přesně, které lidi by do vedení nechtěl.“ Tři horké kandidáty na prorektora zná Bek, jemuž by nevadilo, aby kandidáti představovali svůj tým již během kampaně, ač to nyní není v regulích Masarykovy univerzity. „Mám jasno v odborném zastoupení i v zastoupení jednotlivých fakultních zájmů v prorektorských pozicích,“ tvrdí kvestor Janíček.

Že mají šanci v rektorské volbě uspět, jsou pochopitelně přesvědčeni všichni. Jinak by do toho nešli, sděluje pětice unisono. Kdo z nich se ale plete, jaké schopnosti a programy rozhodnou a jak se univerzitní jednání vyvinou, ukáže až samotná volba 18. dubna. Aby byl kandidát zvolen, musí získat alespoň 24 hlasů z celkového počtu 46 senátorů. Současného rektora Petra Fialu nahradí nový šéf Masarykovy univerzity 1. září 2011.