Přestože kanadské odstoupení od smlouvy z Kjóta oznámené 12. prosince není ničím víc než útěkem od odpovědnosti, někteří čeští klimatoskeptičtí autoři blogů ho uvítali jako počínající rozpad Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. A těší se, až se budou od ní oddrolovat další země. Je třeba zdůraznit, že právě tohle by hrozit nemělo. I navzdory tomu, že čerstvé dohody z Durbanu nejsou uspokojující a mnohé země je z různých důvodů odmítají přijmout, je to jejich svobodná volba. Avšak vypovídat už platné mezinárodní dohody kvůli neřešeným domácím kanadským problémům je vnímáno jako velice nesolidní krok.
Dluh Kanady v redukci emisí rok od roku narůstá. V roce 1997 se Kanada v Kjótu zavázala, že do konce roku 2012 sníží emise o šest procent. Jenže kanadské emise ve skutečnosti bezhlavě rostly a rostou dál. Už v roce 2009 byl jejich přírůstek 17 procent, což představovalo ve srovnání s referenčním rokem 1990 sto milionů tun oxidu uhličitého vypuštěných navíc. Nyní se už odhaduje vzrůst kanadských emisí o celou třetinu. Kanadě se nejspíš podaří vykroutit ze smluvních povinností bez materiální újmy, ale její mezinárodní reputace tím utrpí
Kanadský klimatický žertík
Dluh na redukci emisí nabyl obřích rozměrů téměř čtrnácti miliard amerických dolarů. Za to by Kanada musela před závěrkou nakoupit chybějící emisní kredity u zemí s přebytkem, jako jsou například Česko, Slovensko nebo Rusko. A tak se nezodpovědný dlužník snaží před závěrečným účtováním první etapy Kjótského protokolu ze smlouvy bez placení vytratit.
Odborníci jsou však přesvědčeni, že toto počínání Kanadě beztrestně projde. Kjótský protokol totiž nezná žádné sankce ani pokuty. Kterýkoli členský stát má právo smlouvu kdykoli vypovědět. Ovšem s podmínkou roční výpovědní lhůty. Kanadská výpověď podaná před koncem tohoto roku znamená, že je Kanada před koncem příštího roku volná. V tom je jasný cíl – vyhnout se závěrečnému účtování první etapy Kjótského protokolu v prosinci 2012.
Kanadský ministr životního prostředí Peter Kent vystrašil občany, když tvrdil, že k dosažení cíle by bylo třeba z kanadských silnic vypudit všechna osobní auta, kamiony, čtyřkolky, sanitky či policejní vozy. Nebo uzavřít celé zemědělství a potravinářský sektor spolu se snížením spotřeby tepla ve všech kanadských domácnostech i ve veřejných budovách. Opozice za to obvinila Kenta z vyvolávání strachu a z šíření dezinformací.
„Nestačí mít strach z kriminálníků na našich ulicích. Teď musíme mít strach z jezdících aut i z mezinárodní organizace, která nám chce vzít všechny naše peníze,“ ironizovala Kentův výčet rizik ekoložka Megan Leslieová z kritického tábora.
Domácí klimatická válka
Kent obvinil bývalou liberální vládu z toho, že jednala nekompetentně, když ratifikovala Kjótský protokol a nedosáhla vytčených cílů. „Současná konzervativní vláda, která převzala moc v roce 2006, teď musí čelit radikálním a nezodpovědným rozhodnutím,“ prohlásil Kent, jako by snížení emisí šlo docílit jednorázově a v období od roku 2006 by nebylo zapotřebí nic dělat.
Kent ovšem vyjádřil i oprávněné znepokojení nad tím, že Kanada, která se na světových emisích podílí dvěma procenty, se má potýkat s jejich redukcí, zatímco největší znečišťovatelé USA a Čína žádnou takovou povinnost nemají. V době podpisu se ke Kjótskému protokolu připojily industriální země, které vypouštěly 30 procent světových emisí oxidu uhličitého. Tím, jak tyto země svoje emise zmenšovaly a zejména tím, jak v bývalých rozvojových zemích emise narůstaly, kontroluje dnes Kjótský protokol pouhých 13 procent produkovaných emisí. Kent se nadále odmítá podílet na jejich snižování, dokud sousední „emisní velmoc“ USA nebude dělat totéž.
Kjótský protokol dnes kontroluje pouhých 13 procent produkovaných emisí ve světě
To je srozumitelný požadavek do budoucna. Ale zpochybňovat podepsanou smlouvu? „Zajímalo by mě, od které další smlouvy se vláda ještě rozhodne odstoupit. Nedokážu si představit nikoho, kdo by chtěl dnes v dobré víře vyjednávat s Kanadou. Rozhodnutí opustit Kjóto bude mít dlouhodobé následky na mezinárodní reputaci Kanady,“ je znepokojena Leslieová.
„To ještě Kanada nikdy v minulosti neudělala, aby ustoupila od platné smlouvy,“ upozornil rovněž Andrew Leach, profesor z Alberta School of Business.
I když se Kanadě nejspíš podaří vykroutit se ze smluvních povinností bez materiální újmy, atmosféra kolem kanadského odstoupení není pro žádného eventuálního následovníka nikterak povzbudivá.
Pod kritikou Číny...
K druhému závazkovému období Kjótského protokolu po roce 2012, které bylo v Durbanu vyhlášeno z nouze, protože na novou dohodu účastníci summitu neměli, se Kanada připojit už nehodlá. Jak se domnívá profesor Leach, částečně ze strachu, aby se za ní nedotáhly dluhy z období prvního.
Ale ani tak to Kanada nebude mít lehké. I po odstoupení od Kjótského protokolu automaticky zůstane signatářem Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, a jednání o snižování emisí se nezbaví. Ocitla se pod tlakem ostatních zemí, z nichž některé otevřeně vyjadřují nesouhlas s jejím odstoupením. Mezi kritiky je i Čína, vůči níž se Kanada až dosud vymezovala jako k velkému eminentovi bez závazků.
Čína se brání: „Kanadou uváděný důvod pro upuštění od smlouvy je absurdní a je jen výmluvou při útěku před zodpovědností.“ Bolestivě to nesou především malé ostrovní státy, které krok Kanady označují jako „sabotáž jejich budoucnosti“. Velké znepokojení nad tímto krokem pociťuje i Japonsko. To je protipólem lhostejné Kanady v poctivém dokupování emisních kreditů, které velice pomohly při zateplování českých domů v rámci projektu Zelená úsporám. Ani Japonsko nemá příliš velkou ochotu vstoupit do druhého kola Kjótského protokolu, a to z opačné příčiny: Chce urychlit ustavení právně závazné dohody, což bude prodlužování Kjóta nepochybně oddalovat.
Nejostřeji odstoupení Kanady kritizují domácí nevládní organizace. Tvrdí, že většina kanadské společnosti je pro snižování emisí, zatímco vláda dělá opačné kroky. Mluvčí kanadských Greenpeace Mike Hudema obvinil vládu, že vystoupením z Kjótského protokolu „podepsala rozsudek smrti nad nejohroženějšími populacemi na Zemi“ a že destabilizuje budoucí opatření vůči změně klimatu.
