Kampaň končí: Poslední televizní utkání lídrů

Závěrečné setkání kandidátů hlavních stran nová témata nepřineslo. Lídři si mohli jen pohoršit – a někteří toho využili.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © Česká televizeČeská pozice

Diskuse, která může pomoci nerozhodnutým.“ Takto Václav Moravec označil poslední debatu, v níž se před kamerami sešli lídři devíti politických subjektů kandidujících do sněmovny. Pokud by tato premisa platila, mohla diskuse pomoci voličům maximálně odradit je od úvahy nad volbou některých politiků.

Co se programové stránky týče, jednotliví kandidáti ničím nepřekvapili – což je ostatně na konci kampaně logické. Václav Moravec se rozhodl, že dominovat budou témata „složená daňová kvóta“ a „druhý důchodový pilíř“. A to i přesto, že v jedné chvíli sám přiznal, že v popisování rozdílu mezi druhým a třetím důchodovým pilířem už trochu tápe. Tím méně z toho mohl být poučený průměrný volič.

Každopádně odprezentovat pár programových bodů nakonec jakž takž zvládl skoro každý. Moderátor sice chvílemi oponoval ve stylu „proč jste to a to neprosadili, když jste byli ve vládě“ – díky čemuž byly samozřejmě v nevýhodě donedávna vládnoucí pravicové strany –, ovšem i na tuhle kličku mediální poradci zvládají politika celkem slušně připravit.

Daleko podstatnější tak byl dojem, jakým jednotliví kandidáti působili. A zde už bychom mezi nimi našli zásadnější rozdíly, než když básnili o tom, kolik peněz kde ušetří a komu všemu je budou moci věnovat.

  • Bohuslav Sobotka (ČSSD) působil velmi přesvědčivým dojmem. Moravec ho zkoušel nachytat jen na důchodové politice vlády Vladimíra Špidly, ovšem exkurzy kamsi do let 2002 až 2004 ho opravdu rozhodit nemohly. Vítěze příštích voleb lze označit i za vítěze čtvrteční debaty.
  • Miroslava Němcová (ODS) vystoupení zvládla a vybavit si u ní nějaký slabší moment je také složité. Nejtvrdší oříšek pro ni bylo zkoušení z toho, zda skutečně ODS pomáhá střední třídě – opět nešlo o nic, co by neobhájila několika frázemi.
  • Vojtěch Filip (KSČM) byl hned zkraje ztrapněn tím, že ignoroval Moravcovu otázku, a když se dosytosti vypovídal na úplně jiné téma, nedokázal reagovat na dotaz „Jak zněla moje otázka?“ Ale jinak ani on nebyl nucen vybočit mimo rámec obvyklých sloganů.
  • Karel Schwarzenberg (TOP 09) působil unaveně a skoro až bez zájmu. Jak ostatně shrnul v reakci na problémy ministerstva práce a sociálních věcí jeho stranického kolegy Jaromíra Drábka s IT tendry – dopodrobna se o zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu nezajímal.

Jinak se vedla již mnohokrát obehraná diskuse na téma „jak asociální vláda přivedla občany na hranici chudoby“ versus „nejsou líbivá řešení, jsme na tom lépe než jiné státy“. Daleko živěji působila debata v momentě, kdy se na pódium dostali lídři subjektů ve sněmovně nezastoupených.

  • Zdeněk Žák (SPOZ) si politickou debatu zjevně spletl se soutěží Hip Hap Hop, když na diváky v publiku při příchodu i při loučení pokřikoval „Ahój“. Pokřikoval ostatně i na moderátora a na své partnery v diskusi. Až hystericky reagoval na kritiku volebního angažmá hradního kancléře Vratislava Mynáře. Okřikoval publikum za to, že se smálo jeho větě o odbornosti Miloše Zemana. Divákům slíbil, že do důležitých funkcí bude prosazovat odborníky „po dobrém nebo po zlém“. Vystoupení ministra dopravy bylo otřesné.
  • Andrej Babiš (ANO) závěrečné vystoupení také příliš nezvládl. Hned zkraje popuzeně reagoval na smích publika slovy: „Tady určitě všichni mají velké firmy a něco řídí, tak tomu rozumí.“ Podobně nezvládl minipřestřelku s Němcovou, kdy se jí vysmíval, zda se vůbec někdy potkala se zahraničním investorem.
  • Tomio Okamura (Úsvit) si sám komicky vběhl do pasti, když přiznal, že v jeho systému odvolatelnosti politiků by mohli být politici odvoláváni i za to, že nechodí do práce, aby pak nedokázal přesvědčivě vysvětlit, proč v Senátu chyběl při třetině hlasování. Jinak bylo jeho programem stát se Švédskem, popřípadě Švýcarskem.

Kromě těchto excesů se výše zmíněná trojice věnovala především monotónnímu vypravování o tom, jak všichni politici před nimi všechno pokazili, co kde rozkradli a jak jen oni jediní to napraví. Na první pohled se od nich lišila dvojice lídrů již zavedených, byť v posledních volbách neúspěšných stran.

  • Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) si odehrál tradiční lidovecká témata podpory rodin s dětmi. Moravec se ho pokoušel zahnat do defenzivy pouze tím, že za KDU-ČSL kandiduje také Tomáš Podivínský, člen současné vlády Miloše Zemana.
  • Ondřej Liška (Strana zelených) nic nepokazil, naopak ještě dostal nahrávku, když mohl zbylé debatující poučovat o nakládání s odpady.

Proti neúčasti v debatě protestovali například Svobodní, Piráti nebo Hlavu vzhůru. Posledně jmenovaní se ovšem do debaty dostali alespoň oklikou, když Česká televize zařadila do vysílání promluvu jejich nejvýznamnějšího podporovatele Václava Klause z jejich mítinku.

Na přímou konfrontaci mezi jednotlivými mluvčími prakticky nedocházelo, až na drobné šťouchance typu „Kolik stojí vaše kampaň“, které se odehrávaly mezi Babišem, Liškou a Žákem. Ovšem na nějaké detailní vyúčtování (které bude například u SPOZ nepochybně opět velice zajímavé) není pochopitelně v pořadech tohoto typu prostor.

Sám Moravec ocitoval politology, že tato volební kampaň nemá jedno velké téma. Na druhou stranu se sám ani nepokusil nějaké takové téma závěrečné debatě vtisknout.